Na význam a poslání chovatelských přehlídek trofejí je mnoho názorů. Jsem ze staré lesácké rodiny a patřím k těm, kteří již „něco“ pamatují. Chovatelské přehlídky jsem navštěvoval již jako kluk s otcem. V posledních téměř 20 letech je se svými kolegy organizuji a realizuji, nejprve za okres a dnes za obec s rozšířenou působností.
Za svůj život jsem spatřil řadu vkusných i méně podařených přehlídek. Nejstarší fotografie v mém archivu z myslivecké výstavy je z roku 1958 z Teplic, které se zúčastnil můj otec jako zástupce KMS Karlovy Vary. Na této výstavě byly mimo jiné vystaveny první nalezené shozy z losa v ČSR.
Ve své knihovně mám publikaci od Jana. Limy s názvem Myslivecké výstavy, kterou vydal Československý myslivecký svaz v roce 1968 jako metodickou pomůcku k pořádání mysliveckých výstav, přehlídek a hodnocení trofejí. Uveďme si jen namátkou několik myšlenek z této publikace, která shrnuje i historii výstavnictví a druhy výstav podle jejich cíle, podle funkce, obsahu, rozsahu a trvání. To vše bychom měli mít na mysli při jejich pořádání.
Autor v nich spatřuje nejen společenskou událost, ale i úlohu odborně poučnou a propagační. Přitažlivost mysliveckých výstav pro veřejnost vidí v jejich úzkém spojení s přírodou, v soustředění unikátních exponátů a ukázce činnosti mnohým málo známé. Nedílným znakem dobré výstavy musí být pravdivost, cílevědomost, poutavé a vtipné vyjádření myšlenky a zároveň i jejich estetické a výtvarné zpracování.
Poslední mně známou publikaci, zabývající se chovatelskými přehlídkami trofejí, vydala Myslivost, s.r.o. v roce 2008 jako mimořádnou přílohu pro předplatitele časopisu Myslivost. Autoři Babička, Králíček a Knápek se v této publikaci zaměřili především na kritéria pro hodnocení chovnosti spárkaté zvěře.
Chovatelské přehlídky jsou v současné době upraveny v § 6 zákona o myslivosti. Podle tohoto ustanovení jsou orgány státní správy myslivosti oprávněny pro hodnocení kvality chované zvěře a kontroly lovené zvěře ve svých obvodech každoročně rozhodnout o konání chovatelské přehlídky trofejí. Pořádání těchto přehlídek mohou svěřit myslivecké organizaci a uživatele honiteb mají o pořádání uvědomit způsobem v místě obvyklým. Přitom ze zákona lze požadovat pouze předložení trofejí, tedy rohy, parohy a parůžky rohaté a parohaté zvěře včetně celé lebky, zbraně u prasete divokého, a lebky a kůže některých šelem (není stanoveno kterých).
Co k tomu dodat. Domnívám se, že je to zcela systémově chybně. Zákon zůstal na půl cesty. To spatřuji především v těchto bodech:
* orgán státní správy může, ale nemusí přehlídku vůbec konat,
* na přehlídku myslivci trofeje mohou, ale nemusí předložit (za nepředložení není žádná sankce),
* trofeje nelze z důvodu „znehodnocení“ průkazně označit, aby se nedala ta samá trofej předkládat stále dokola,
* z poplatkových lovů se převážně předkládají pouze fotografie, ze kterých nic nepoznáte,
* pokud mám na chovatelské přehlídce provádět kontrolu chovné kvality, nestačí mi pouze trofeje, ale potřebuji mít možnost zhodnotit provedení odstřelu holé zvěře a mít k dispozici všechny ulovené kusy v daném roce, což se neděje,
* lebky podle ustanovení zákona nelze před předložením na chovatelskou přehlídku seřezávat, přitom však nikdo na přehlídkách neprovádí celoplošné a systematické kraniometrické šetření. Po přehlídce trofej lze seříznout, takže do budoucna je pro tyto výzkumy nepoužitelná,
* trofejemi, které by se měly rovněž předložit, jsou lebky a kůže nespecifikovaných druhů šelem, přitom se kůže mnohdy vůbec nevydělávají a lebky šelem si preparuje jen pár mysliveckých „nadšenců“.
Takto pojaté chovatelské přehlídky tedy splňují své poslání hodnocení kvality a kontroly lovené zvěře velmi nedostatečně a z tohoto pohledu mají jen takovou vypovídací schopnost, jak poctiví jsou myslivci v daném regionu. O „zlatých“ trofejích, které nikdy na přehlídkách nebyly, koluje mezi myslivci řada legend. Bohužel to nejsou jen legendy. Sám jsem před více roky nazpátek měl v ruce několik zlatých trofejí srnců ulovených v našem regionu, když mne jejich lovec požádal o obodování. Tyto trofeje na přehlídce nikdy nebyly.
Kvalitu trofejí nám přehlídky nikdy nemohou zvýšit. To je záležitost péče o zvěř a její životní prostředí, kvalita a důslednost průběrného odstřelu, dodržení poměru pohlaví, odpovídajících (záměrně neuvádím normovaných) stavů zvěře, klidu v honitbě, průběhu počasí v daném roce a řady dalších faktorů, které mnohdy ani nejsme schopni rozpoznat nebo je neznáme.
Proto se domnívám, že by ustanovení o chovatelských přehlídkách trofejí se mělo ze zákona vypustit. Pokud chceme ze strany státu usměrňovat chov zvěře, musí být státní správě zachována možnost provádět kontrolu odlovu, to však nelze zabezpečit takto vágním ustanovením zákona. Pořádání přehlídek trofejí by mělo být samozřejmostí a „morální“ povinností myslivců, nikoliv státní správy, která tuto svým obsahem propagační a vzdělávací činnost, na rozdíl od ochrany přírody, nemá ve svých kompetencích a pracovní náplni.
Z výše uvedeného se nyní asi čtenář domnívá, že chovatelské přehlídky zavrhuji. Není tomu tak, ale právě naopak. Proto je se svými kolegy a ve větší či menší spolupráci s okresním mysliveckým spolkem organizuji a zajišťuji.
Poslání přehlídek trofejí však osobně spatřuji jinde. Především to je propagace myslivosti na veřejnosti, jako protiklad ke všem negativním zprávám o myslivcích ve sdělovacích prostředcích. Chovatelská přehlídka však nemůže být jen „přehlídka kostí“. Proto u nás od počátku spojujeme chovatelské přehlídky s dalšími aktivitami, které jsou určeny jak pro veřejnost, tak pro myslivce. V posledních letech už je to běžné i na řadě dalších míst a kvalita přehlídek se výrazně zvýšila. Na našich přehlídkách trofejí jste mohli spatřit kromě výstavy fotografií a obrazů lovné zvěře např. prezentaci chovu českých teriérů, základní informace o zkouškách psů, loveckém střelectví, sokolnictví, péči o zvěř, aktuální veterinární problematiku v regionu, ukázky preparování trofejí a řezbářských prací, výstavu a prodej myslivecké literatury, přehledy o životopisných datech zvěře, ukázky vývoje chrupu, modely mysliveckých zařízení, ukázky balabánů a vábniček s praktickou ukázkou vábení apod. V roce 2009 jsme v rámci zahájení chovatelské přehlídky s Řádem sv. Huberta obnovili a vysvětili pomníček sv. Huberta v lesích města Jihlavy.
Každá přehlídka je zakončena poradou s mysliveckými hospodáři, kde jsou informováni o všech novinkách v právních předpisech na úseku myslivosti, dotacích, případně dalších věcí týkajících se myslivosti. Již patnáct let vydáváme z přehlídky trofejí katalog. Všechny tyto aktivity uvádím především jako náměty pro další pořadatele přehlídek trofejí, protože i my dnes čerpáme náměty od svých kolegů.
Ne vždy se nám ale také vše daří. Doposud se nám nepodařilo, pro nezájem uživatelů honiteb, realizovat prezentaci jejich činnosti a práce v jednotlivých honitbách, což považuji pro propagaci myslivosti a uživatelů honiteb za velkou škodu.
Na hodnocení a vyznačování chovnosti předložených trofejí na výstavách jsou různé názory. V současné době vyznačujeme na štítcích trofejí barvou, zda uvedený kus považujeme za chovný či lovný. Děláme to především pro poučení mladých myslivců. Ale jsme si vědomi toho, že posouzení v terénu před lovem je o něčem jiném než posuzování na stole nad vypreparovanou trofejí a že lovec před lovem neměl v ruce rodný list tohoto kusu.
Sečteno a podtrženo. Navrhuji vypustit ustanovení o přehlídkách ze zákona o myslivosti. Doporučuji pořádat přehlídky trofejí na patřičné úrovni s širokou náplní pro poučení veřejnosti i myslivců, plně v režii uživatelů honiteb a mysliveckých organizací, a to nejen v sídlech okresních mysliveckých spolků či obcí s rozšířenou působností, ale všude, kde budou vhodné podmínky a kde oslovíme co nejširší veřejnost.
Ing. Milan SLAVINGER