Nejen s nástupem digitální fotografie, ale i díky stále více se rozšiřující nabídce fotografických přístrojů, s množstvím nových technických možností a funkcí a i díky relativně stále klesající ceně přístrojů se digitální fotoaparát stává běžnou součástí života člověka. Myslivce nevyjímaje. Většina z našich myslivců pravidelně vyráží do přírody nejen s puškou a dalekohledem, ale i s fotoaparátem a pravidelně zvěčňuje své zážitky, úlovky, pohledy na krajinu i zvěř.
Umíme ale všichni přístroje správně používat? Umíme využít všechny funkce? A co ti, kteří zatím cestu k digitální fotografii nenašli, ale chtěli by začít?
Jelikož jsme navázali velmi zajímavou spolupráci s českým zastoupením renomované a světoznámé značky Nikon, usoudili jsme, že by bylo škoda nevyužít zkušeností profesionálních školitelů. Nabízíme proto jako první ochutnávku a pomůcku pro ty, kteří by buď chtěli začít fotografovat, a nebo už začali, ale chtějí se zdokonalit, rozhovor se školitelem – fototrainerem Nikonu Michaelem Jurákem.
Začněme klasicky, tak jak jste to už asi i vy několikrát slyšel, a zaznívá i z úst našich čtenářů - mohu být i já, obyčejný běžný myslivec fotografem přírody?
Ale samozřejmě, vždyť většina z nás, kteří do krajiny přicházíme, ať už jsme turisté nebo myslivci, jsme hlavně milovníci přírody a obdivovatelé její krásy. Tak proč všechnu tu krásu kolem nás nezaznamenat pomocí fotoaparátu? Ranní hustá mlha, třpytící se rosa v trávě, nepřeberná paleta rozkvetlé louky, srnci, vycházející na pastvu, barevní motýli, modré letní nebe po bouřce, stropy v prvním sněhu atd. To všechno lze zachytit objektivem fotoaparátu, jednoduše uchovat a hlavně se o své zážitky můžeme podělit. A myslivci jsou přece z mého pohledu ti, kteří umí velmi dobře výjevy přírody vnímat.
Dobrá, vnímám, znám přírodu, ale nevím jak na to. Kde mám začít? Co si mám koupit? Jaké je vhodné vybavení pro takové fotografování v přírodě?
Určitě nezačínejte u nějakých levných kompaktů, ty využijete maximálně na dokumentaci běžných situací, opravdu jen na to základní zaznamenání. Pokud to myslíte s fotografováním vážně a chcete být tvůrčí a zdokonalovat se, nejlepší variantou je moderní, digitální, systémová, jednooká zrcadlovka. Že to zní složitě? Tak se na to podíváme… Jednooká zrcadlovka (např. Nikon D3000, D3100, D5000, D90, D7000, D300S) je fotoaparát s výměnnými objektivy a takovým optickým hledáčkem, kterým se na svět díváme právě přímo přes náš objektiv. To pochopitelně umožňuje přesný výběr z našeho záběru a precizní zaostření. Systémová znamená, že lze použít celou řadu objektivů a příslušenství např. iTTL blesků, mezikroužků, kabelových spouští apod. přesně podle toho co pro naše fotografie budeme potřebovat – je přece jasné, že kapka rosy se fotí malinko jinak, než rozložitý, stoletý dub. Digitální proto, že můžeme okamžitě kontrolovat naše pokusy, případně zkoušet různá, vhodnější nastavení. Učení nikdy nebylo jednodušší, věřte mi. Moc dobře si pamatuji, jak jsem neustále, po každém zmáčknutí spouště zapisoval nastavení fotoaparátu do deníčku a následně bádal nad negativem filmu, které políčko je které a kde se stala chyba… A moderní technika? Protože digitální fotoaparáty prošly během posledních let doslova překotným vývojem a to o čem se nedávno nesnilo ani profesionálům, je nyní dostupné opravdu každému.
Přístroj umí plno věcí, ale obraz jde na čip přes skla objektivu. Často se říká, že objektiv je pro fotografa jako štětec pro malíře. Není to přehnané?
Volba objektivu, respektive ohniska, je váš nesmírně silný nástroj. V okamžiku, kdy si uvědomíte, že zoom není jen o přiblížení nebo oddálení objektu, že se výrazně mění úhel záběru, perspektiva, zdánlivé velikosti a vzdálenosti objektů na fotografii, máte vyhráno. Ten samý stromek vyfocený různým ohniskem zoom objektivu, tak aby byl stejně velký na fotografii (tedy, mimo jiné, z různé vzdálenosti) vypadá na fotce jinak, nemluvě o jeho okolí. Širokoúhlým objektivem vyfotografujete taky ostatní stromky na pasece, teleobjektivem přesvědčíte všechny, že tam byl „chudák“ úplně sám, poslední co zbyl.
Je profesionální technika nezbytná?
V žádném případě to tak není, určitě ne v začátcích. Žádnou dech beroucí fotografii nepořídil objektiv za desetitisíce, ale fotograf. Oko a mozek, to jsou ty tajné ingredience. Jistě jsou efekty, které se levným základním objektivem dělají složitě nebo je prostě udělat nelze, ale většina úžasných záběrů přírody vzniká za použití zcela běžných ohniskových vzdáleností, při clonách mezi f5,6 až F16 a pomocí expozičních časů, které nabízejí i ty nejlevnější zrcadlovky na trhu. A jednoduchá rada? Pokud rádi fotíte detaily, kupte si makroobjektiv (např. MicroNikkor 60/2,8 nebo 85/3,5 VR). Radši než profesionální zoomy se světelností 2,8 si pořiďte dva různé objektivy s tzv. pevným ohniskem – např. Nikkor 35/1,8 nebo Nikkor 85/1,8 či AF-S Nikkor 50/1,4. Cena těchto tří objektivů dohromady nedosahuje ani poloviny ceny již zmíněného profesionálního zoomu a světelnost je dokonce ještě lepší.
Čím mohu své fotografie ozvláštnit?
Od pouhého popisu skutečnosti k zajímavému snímku je většinou potřeba udělat jenom malý krůček. Zkuste nejprve prostě změnit úhel pohledu. Fotíte žábu v kaluži, tak si k tomu lehněte na zem. Namiřte objektiv do korun stromů, i z posedu k zemi. Fotíte-li zvířata, pak se většinou jedná o portrét – foťte jej z výšky očí vašeho objektu. Možná vám to připadá komické, ale třeba had se opravdu fotí ze země a žirafa ze žebříku nebo střechy terénního vozu. Všimli jste si někdy, kolik fotek dětí, psů, květin, hlemýžďů atd. vzniká z výšky fotografa pouhým skloněním přístroje? Divíte se, že kvůli vaší neochotě si aspoň sednout na bobek nebo si i lehnout má ušlechtilý lovecký pes neuvěřitelně krátké a nehezké běhy? Představte si, jak by vypadal snímek např. podzimního listu, když si k němu lehnete do trávy. A to jsme ještě ani nezačali mluvit o cloně, času a dalších fotografických veličinách…
Jaké jsou základní tvůrčí postupy?
Na prvním místě je to určitě kompozice. Jen vy rozhodnete, co bude v záběru, celý horský hřeben nebo jedna borovice, jezero a nebe, nebo jen pár oblázků na břehu, oko nebo celé zvíře. Na druhém místě je volba objektivu, respektive ohniska. Věřte, že toto úplně stačí k dosažení naprosto rozdílných výsledků, vlastně osobní výpovědi fotografa. Pokud půjdete dva, tři spolu krajinou, klidně se stejnou technikou a s nastavenou plnou expoziční automatikou a nebudete záběry plus nastavení zoomu konzultovat, nikdy nepřinesete stejné snímky. Vidění, vnímání tvarů, světla, struktur a forem je totiž unikátní pro každého z nás. A co teprve, když opustíme programovou automatiku a dáme se do nastavování různých clonových čísel a rozdílných expozičních časů?
Proč je clona „kouzelnická hůlka“ fotografa?
Jedním z nejkreativnějších nástrojů ve fotografii vůbec je hloubka ostrosti. A ta se ovládá clonou. Nastavením malé clony (velkého „f“ čísla, např. 16 nebo 22) dosáhneme velké hloubky ostrosti a naopak velkou clonou (tedy malým číslem) uděláme hloubku ostrosti malou („f“ číslo např. 1,8 nebo 4). Velká hloubka ostrosti znamená, že ve fotce je ostré vše od fotografa až na horizont, mohou to být kilometry prostoru – typické je použití při fotografování krajiny jako celku. Na známých záběrech např. ze Šumavy jsou ostré trávy a květiny na louce, jezero ve střední části záběru, hory v pozadí i mraky na obloze. Naopak při portrétech (horalů i zvířat…) je vhodné příjemně neostré pozadí, aby nás nic nerušilo při pohledu do jejich hlubokých očí. Hloubka ostrosti je v tomto případě třeba jen pár centimetrů. A aby to nebylo zase tak jednoduché, roli hraje i zvolené ohnisko objektivu a vzdálenost fotografa od objektu… V každém případě rozostřením pozadí v případě použití teleobjektivu zvýrazním a jakoby vytáhnu do popředí fotografovaný objekt.
Mohu zastavit čas?
Samozřejmě a nejen to. Krátký expoziční čas zmrazí zajíce či srnce ve skoku, zaznamená prchavý obláček páry u svíráku říjícího jelena v chladném podzimním dni, nedovolí rozmazat snímek pohybem ruky fotografa. Dlouhým časem naopak zdůrazníme dynamiku úprku tlupy zvěře, pohyb trávy ve větru nebo tekoucí vodu v bystřině. Tady je pochopitelně nezbytné použít solidní stativ pro ostré zachycení statických částí obrazu. Kontrast ostře zobrazených balvanů a rozmazané vody v peřejích divoké říčky vytvoří neskutečné vizuální efekty. Krátký čas zachytí tu jedinou, neopakovatelnou vteřinu, dlouhým časem zobrazíte děje okem neviditelné. Možnosti jsou doslova neomezené a přímo vybízejí k nejrůznějším experimentům. Nebojte se pořídit více variant snímku s rozdílným nastavením, na paměťové kartě je jistě dostatek kapacity. A ten nejlepší záběr vyberete v klidu domova, na monitoru vašeho počítače. I to je obrovskou výhodou digitální fotografie. Je to lepší varianta, než přemýšlet po návratu o tom, proč jsem to nezkusil jinak.
Dříve se ale kupovaly kinofilmy podle určité citlivosti. To už asi digitální fotografování překonalo? A nebo ne? Opravdu ještě na citlivosti záleží?
Stále rozhodně ano. Jedna z obrovských výhod digitálních zrcadlovek je velký snímač, s minimem šumu i při vysokých citlivostech ISO. Teorie je jednoduchá – čím méně je světla, tím vyšší citlivost ISO musíme nastavit. I toto je výhoda digitální zrcadlovky, dříve bylo třeba vyměnit celý film, dnes můžeme citlivost měnit třeba pro každý záběr. A ty hodnoty, které jsou k dispozici, jsou fantastické. Nejcitlivější barevný, filmový materiál, který jsem ve své praxi používal, byl profesionální negativ NPZ 800. Když nestačil, prostě se nefotilo. A dnes? I na levných, amatérských zrcadlovkách (D3100, D5000) nastavíte beze strachu hodnotu ISO 1600 nebo 3200 a pokračujete ve snímání. Pro některé současné špičkové přístroje (jako jsou FX zrcadlovky Nikon D700, D3 a D3S) doslova neexistuje taková tma, aby se nedalo fotografovat. Jistě netřeba dodávat, jak vděční za to jsou například fotoreportéři z novin a agentur.
Fotografie zvěře znamená asi ale vždy pořádně dlouhé sklo, k tomu taky pořádný stativ.
Stará fotografická moudrost říká - pokud není snímek dobrý, nebyl fotograf dost blízko. Někdy taky dávám řečnickou otázku, proč jsou nohy důležitější než zoom? Ano, ani vysoce světelný třeba 600mm teleobjektiv v ceně automobilu střední třídy vám nezajistí takový detailní pohled, jako opatrné přiblížení se k objektu. Je jisté, že někdy to prostě nejde a určitě není třeba zkoušet trpělivost např. medvěda ve slovenských horách tím, že mu budu mávat svým fotoaparátem metr před čenichem. Ale ruku na srdce, kolikrát už každý z nás stál sto metrů od mohutného trsu kapradí (které nebylo nijak zvlášť nebezpečné) a divoce zoomoval ve snaze neudělat náhodou nějaký ten krok navíc? Zkrátka přiznejme si, že člověk je od přírody tvor pohodlný. Takže vždy vyzývám: „Přátelé, nebojme se popojít blíž a najít to správné místo pro fotografování!“ Protože, opět slovy klasika: „Mezi průměrnou a vynikající fotografií je většinou jeden krok.“ A my přece chceme z vycházky přinést ty nejlepší možné záběry.
Jsou i jiné technické možnosti?
Určitě, zajímavou možností pro milovníky dlouhých teleobjektivů je tzv.digiscoping. Jedná se o propojení silného pozorovacího dalekohledu a digitálního fotoaparátu. Tato kombinace pozorovacího dalekohledu Nikon Fieldscope nebo Nikon Spotting Scope a fotoaparátu nabízí neskutečný poměr cena/výkon. Ohnisková vzdálenost, tedy přiblížení, tohoto systému je nedostižná. V praxi se jedná o ekvivalent ohniska až asi 1300 mm. Je jednoduše možné propojit vynikající monokulární dalekohled pomocí speciálního tubusu s výkonnou zrcadlovkou jako jsou Nikon D90, D7000, D300S, D700 apod. Ale také lze úspěšně fotografovat se stejným dalekohledem pomocí kompaktního digitálního přístroje řady Nikon Coolpix. A to připojením univerzálního fotoadaptéru. Dokonce existuje dostupná startovací sada DIGISCOPING KIT, ve které již je jak vodotěsný pozorovací dalekohled Nikon Spotting Scope RAIII 65 A WP (včetně DS okuláru s dvacetinásobným zvětšením), tak kompaktní fotoaparát Nikon Coolpix S5100 s 5x optickým zoomem a VR optickou redukcí vibrací, plus příslušný adaptér FSB-7 a nezbytná kabelová spoušť. Systém je pochopitelně připraven pro upevnění na běžný fotografický stativ. Samozřejmě je možné oba přístroje (pozorovací dalekohled i digitální fotoaparát) použít také samostatně.