V uplynulém roce bylo sokolnictví účastnických států (Spojené Arabské Emiráty, Belgie, Česká republika, Francie, Korea, Mongolsko, Maroko, Katar, Saudská Arábie, Španělsko, Sýrie) zapsáno do nemateriálního kulturního dědictví lidstva označeného jako „Sokolnictví, živoucí dědictví lidstva“ (Falconry: A Living Human Heritage), Na přelomu roku 2010 a 2011 byly tyto státy osloveny nejprve příslušným útvarem kompetentní autority Maďarska a v únoru pak i Rakouska s žádostí o souhlas k spoluzapsání na seznam UNESCO.
Ministerstvo zemědělství České republiky v odpovědi Maďarsku doporučilo obrátit se na koordinátorskou zemi, tedy Spojené Arabské Emiráty, aby se jako zásadní a iniciátorská země vyjádřila k návrhu jako první. Spojené Arabské Emiráty zaujaly opět iniciátorkou a koordinační úlohu, když s ohledem na termín podání žádosti o rozšíření o další země do konce března letošního roku operativně svolaly a pořadatelsky zajistily pracovní jednání kompetentních zástupců jednotlivých již zapsaných států, stejně jako i nově žádajících, do Abu Dhabi na 20. března letošního roku.
Zásadní důvody pro svolání pracovního workshopu k otázce již zapsaného prvku nazvaného „Sokolnictví, živoucí dědictví lidstva“ lze shrnout do dvou hlavních bodů.
Je to poprvé, kdy je vícenárodní žádost, respektive zápis 11 států, které provozují nemateriální statek sokolnictví, zapojena do procesu připojení dalších žadatelských států o zápis, respektive připojení k tomu již provedenému zapsání. Procesně tuto situaci Výbor pro nemateriální dědictví UNESCO svými pravidly řeší v obecné rovině, a to pro případ zapsaného statku jedním státem, kde se potenciálně připojuje další stát. Situace vícenárodního zápisu, kde je více než jedna žádost o připojení, dosud nestala a pravidla jsou v tomto ohledu poměrně nejasná. Navíc v mezidobí od zápisu sokolnictví do seznamu UNESCO do doby podání nové žádosti dalších států o připojení k zápisu došlo ke změně pravidel pro přijetí vícenárodní žádosti. Změna je především ve smyslu rozsahu jednotlivých kapitol a celkového uspořádání žádosti. Prioritním zájmem bylo zredukování rozsahu pro jednodušší rozhodnutí výboru o zapsání či odmítnutí.
Pro dodatečné zapsání bylo nezbytně nutné dosáhnout společné dohody o výsledném textu nové, rozšířené žádosti. Nově žádající státy, Maďarsko a Rakousko, navrhly na místě jednání rozšíření žádosti.
Zahájení, odsouhlasení programu a postupu jednání během workshopu provedl Dr. Nasser al Hamiry, předseda ADACH (Úsek pro kulturní dědictví Abu Dhabi, SAE). Organizátorská země, tak jako v předchozích případech, požádala zástupce některých států o řízení projednávání úpravy textu žádosti. Dr. Cécile Duvelle z Francie řídila jednání o změnách textu kapitol Charakteristika, Popis statku a Zvýšení informovanosti o statku. Ing. Martin Žižka, Ph.D. předsedal jednání o konečném znění textu kapitol Opatření pro udržení statku a garance států, Fotodokumentace a videodokumentace. Pro stanovení postupu při případném dalším přihlášení jiného státu předsedal Dr. Awadh Ali Saleh (SAE). Společnou dohodou pro koordinaci souhlasu současně zapsaných států nad úpravou textu další žádosti bude vytvořen výbor, kde bude zastoupen Arabský region, Asie a Evropa. Tento výbor projedná úpravy textu a následně je ADACH rozešle členským státům k potvrzení a elektronickému podpisu příslušného vládního experta či oficiálního zástupce. Členové výboru se budou v čase měnit.
Z Á V Ě R
1. Požadavek zástupců Maďarska a Rakouska na připojení se k již zapsanému statku sokolnictví byl všemi zúčastněnými státy na místě přijat a jednomyslně odsouhlasen.
2. Návrh textu Rakouska a Maďarska byl zapracován do nové verze podání s ohledem na změněný povolený rozsah textu žádosti.
3. Návrh nového textu žádosti neomezil pasáže textu, které ve společné žádosti 13 států definovaly Českou republiku jako zemi, ve které je sokolnictví reálně provozováno a státem podporováno.
4. Návrh nového textu nepřináší z pohledu garanta, tedy České republiky (zastoupené Ministerstvem zemědělství), ani komunity, která je zapsána na národním seznamu nehmotného kulturního dědictví (Českomoravské myslivecké jednoty), žádné navýšení nároků na udržení a rozvíjení tohoto statku. K žádnému omezení nedochází v tomto směru ani v části obrazových příloh. U fotografií zůstává reprezentováno pravidelné mezinárodní setkání sokolníků na zámku v Opočně. U filmového dokumentu zůstává v nezměněném stavu původní film bez dalšího požadavku ze strany Rakouska a Maďarska na další změnu.
Ing. Martin ŽIŽKA, Ph.D.
Ministerstvo zemědělství ČR