Městečko Trnávka je malebná, malohanácká integrovaná obec na Moravskotřebovsku, ležící na soutoku říčky Třebůvky a potoka Pácovka. Celkem ji tvoří dvanáct sídelních celků. Přebohatou historii vesnice, poprvé vzpomínané v roce 1308, plasticky dokumentuje zřícenina hradu Cimburka, který se po staletí hrdě vypínal nad údolím a střežil cestu lesními hvozdy k nedalekému Bouzovu. V těch lesích mnozí z těch, kterým v minulosti hrad patřil, ať již to byli Cimburkové, Popovičtí, Boskovicové, páni z Prusinovic, Štiavnice či členové Řádu německých rytířů, lovili zvěř. Dnes zdejším honitbám dominuje vedle tradiční zvěře černé jelen sika japonský (Cervus nippon nippon) . Není proto náhodné, že se právě v Městečku Trnávka uskuteční ve dnech 9. - 13. února přehlídka trofejí Oblasti chovu zvěře jelena siky Bouzovsko.
Vraťme se však ještě trochu do minulosti. Kdy se přesně jelen sika na Moravskotřebovsku poprvé objevil, není přesně datováno a interpretace dochovaných dat se poněkud rozcházejí. Z hlediska dneška to však není až tolik podstatné. Nejblíže skutečnosti však nejspíše bude názor, že se tak stalo poté, kdy koncem druhé světové války unikla tato zvěř poškozeným plotem z Žadlovické obory nedaleko Loštic, kde byla chována nejspíše od roku 1926, a dostala se do volnosti. Pravděpodobně to bylo nějakých čtrnáct kusů - čtyři jeleni a deset kusů zvěře holé.
Sika se během následujících deseti až patnácti let rozptýlil prakticky po celém území tehdejšího Lesního závodu Litovel a dále postupně expandoval na Moravskotřebovsko, Zábřežsko, Mohelnicko, Konicko, částečně i Prostějovsko a Boskovicko.
V roce 1980 pak byla vyhlášena oblast chovu tohoto druhu, která dostala dle místní historické i architektonické dominanty, právem často spojované s lovem, název Bouzovsko. Ke zřízení oblasti vedla především přílišná koncentrace, rychlé rozšiřování zvěře do nových lokalit, ale zejména značné škody na zemědělských kulturách a lesních porostech. Jen pro zajímavost dodejme, že v roce 1970 bylo na Moravskotřebovsku uloveno sedmnáct kusů jelena siky, ale o šest let později již to bylo 44 kusů.
Čas neúprosně běžel, na samém konci osmdesátých let se v tehdejším Československu změnily politické, ekonomické i kulturně společenské poměry, což se v mnoha směrech promítlo i do myslivosti. Není smyslem tohoto článku hodnotit tyto skutečnosti, nicméně ve vztahu k jelenu sika je nutné deklarovat, že po následném zániku oblasti chovu dostalo šanci mnohaleté působení několika negativních činitelů. Zejména absentovala koordinace chovatelských zásad. Chov bouzovské populace se dostal do velkých problémů. Jeleni III. věkové třídy téměř vymizeli, nejstaršími se stali jeleni ve dvojce, a co víc, v nedostatečném počtu a s klesající trofejovou kvalitou. Poměr pohlaví se posunul až někam k hranici 1 : 4 ve prospěch zvěře samičí. Přesto, že se ve všech lokalitách bývalé oblasti chovu každoročně zvyšovaly odstřely, stavy sik neustále narůstaly.
Příčin úpadku bylo hned několik. Především to byly nedostatky vyplývající přímo ze zákona o myslivosti a jeho prováděcích předpisů, které vznikly při hledání kompromisů mezi zájmy chovu zvěře a zájmy obhospodařování krajiny. Nejmenší zákonná výměra honiteb 500 ha byla jednoznačně pro cílevědomý chov této zvěře nevyhovující.
Druhým problémem byla nadřazenost ekonomických zájmů některých nájemců či držitelů honiteb, kteří svůj pohled na chov vymezili mantinely především poplatkových lovů jelenů všech věkových tříd, aniž by adekvátně redukovali stavy holé zvěře.
A konečně to byl lidský faktor, kdy se objevovala snaha podhodnocovat sčítané stavy, bez ohledu na skutečnost, že každý biotop má omezené možnosti a narušení rovnováhy přináší negativní důsledky nejen pro přírodu, ale i pro zvěř samotnou.
Tyto skutečnosti nebylo možné jen konstatovat, ale především přijmout opatření, jak nastalou situaci řešit. Proto v roce 2006 vyzval Okresní myslivecký spolek v Šumperku držitele a uživatele honiteb s výskytem jelena siky japonského prostřednictvím Krajského úřadu Olomouckého kraje k jednání za účelem znovuvytvoření oblasti chovu, která by jej v odborné rovině koordinovala. Zpočátku se prakticky všude našli takoví, kteří s myšlenkou nesouhlasili, a tudíž nebylo vůbec jasné, zda se projekt uskuteční. Přesto byl ze tří přípravných jednání učiněn závěr, že hlavním úkolem je zastavit nárůst stavu tohoto druhu zvěře, snížit celkové počty na úroveň nezatěžující životní prostředí, vyrovnat poměr pohlaví, optimalizovat zastoupení jelenů v jednotlivých věkových třídách, sjednotit chovatelská kriteria a konečně zajistit trvalou komunikaci se všemi uživateli a držiteli honiteb.
Přes všechny potíže vymezil Krajský úřad Olomouckého kraje na základě návrhu Honebního společenstva v obci Pavlov svým rozhodnutím ze dne sedmnáctého března 2008 Oblast chovu zvěře jelena siky japonského Bouzovsko.
I když od té doby uplynula relativně krátká doba, dá se bez nadsázky říci, že se jednalo o přelomový mezník. Už proto, že oblast chovu se při rozloze 55 172 ha, z čehož je 26 062 ha lesa, rozkládá na území tří krajů - Olomouckého, Pardubického a Jihomoravského, konkrétně pak sedmi obcí s rozšířenou působností - Konice, Litovel, Mohelnice, Prostějov, Zábřeh, Moravská Třebová a Boskovice. Celkem ji tvoří čtyřiapadesát honiteb. A právě obvod Moravská Třebová je z celé oblasti největším, když zaujímá 34 procent celkové plochy. Celková výměra chovu oblasti jelena siky zde činí 18 875 ha, z čehož je lesní plochy 9320 ha. Oblast chovu se zde týká devatenácti honiteb, osmi s normovanými a jedenácti s nenormovanými stavy.
Výchozí stav jelenů sika v roce 2009 v celé oblasti byl 280 jelenů, 840 laní a 580 kolouchů. Celkem 1700 kusů sičí zvěře. Jen pro zajímavost - na Moravskotřebovsku bylo v roce 2008 uloveno celkem 69 jelenů (padesát v I. věkové třídě, 17 ve druhé a 2 ve třetí), 119 laní a 131 kolouchů. V celé oblasti pak 139 jelenů, 243 laní a 233 kolouchů. V pořadí regionů pak následovalo Litovelsko se 139 kusy zvěře (22 jelenů, 64 laní a 53 kolouchů), Mohelnicko se 128 kusy (32 jelenů, 50 laní a 46 kolouchů), Konicko s jednadvaceti kusy (11 jelenů, 7 laní a 3 kolouši), Zábřežsko s osmi kusy (5 jelenů, 3 laně). Na Prostějovsku a Boskovicku nebyla sičí zvěř ulovena.
V roce 2009 pak bylo na Moravskotřebovsku uloveno celkem 262 kusů jelena sika (60 jelenů v I. věkové třídě, 24 ve II. věkové třídě, 2 ve III. věkové třídě, 139 laní a 137 kolouchů).
Konečným stavem roku 2013 by mělo být pro celou oblast Bouzovsko 190 jelenů, 190 laní a 120 kolouchů, tedy optimální stavy by měly činit 500 kusů sičí zvěře.
Podle výsledků sčítání je nejpočetnější populace jelena siky v okolí Bezděčí a Unerázky, dále pak Hartinkova, Pěčíkova, Vranové Lhoty, Městečka Trnávka, Jaroměřic, Nestavy, Zálesí a dalších obcí. Poradní sbor oblasti chovu jelana sika Bouzovsko na svém loňském březnovém zasedání vyhodnotil mimořádně úspěšnou startovací chovatelskou přehlídku, která se uskutečnila v Pavlově a současně stanovil termín trnávecké chovatelské přehlídky, která bude historicky druhá v pořadí, a jak už jsem uvedl v úvodu, uskuteční se ve dnech 9. - 13. února v Kulturním domě v Městečku Trnávce.
Hlavním pořadatelem je Myslivecké sdružení Čihadlo Bezděčí - Unerázka společně s odborem životního prostředí Městského úřadu v Moravské Třebové a Okresním mysliveckým spolkem ve Svitavách. Po zkušenostech z loňska je možné předpokládat předložení více než stovky jeleních trofejí a preparátů, přičemž pavlovská přehlídka měla mimořádný význam zejména z toho důvodu, že získané hodnoty chovu sik se staly pro další léta výchozí úrovní, se kterou se již letos bude pod Cimburkem reálně pracovat.
Program chovatelské přehlídky Oblasti chovu jelena siky japonského v Městečku Trnávce bude následující: na devátého února je naplánován svoz a přebírka trofejí, jejich označení a další technicko-organizační zajištění přehlídky. O den později se sejde užší poradní sbor oblasti a bude jmenována hodnotitelská komise, v níž pořadatelé počítají s účastí prof. Josefa Hromase. Jedenáctého února proběhne samotné hodnocení trofejí, příprava a vytištění katalogů přehlídky. Sobota a neděle bude určena jak myslivecké, tak i nemyslivecké veřejnosti a výstava bude doplněna doprovodným kulturně společenským programem, v němž se představí například lovečtí trubači z Doubravy při Okresním mysliveckém spolku Olomouc, výtvarnice Hana Křenková z Prostřední Bečvy, fotografové zvěře a přírody, rytci do paroží a podobně. Chybět nebude ani zvěřinová kuchyně z jaroměřické restaurace U Trojanů a neformální setkání myslivců - chovatelů jelena siky. V sobotu bude přehlídka zpřístupněna od devíti do sedmnácti hodin, v neděli od devíti do půl dvanácté. Vše završí výdej trofejí jejich majitelům a zástupcům konkrétních honiteb.
Podle slov pořadatelů se očekává početná účast příznivců myslivosti, zástupců všech honiteb Oblasti chovu jelena siky japonského Bouzovsko, ale i všech, kteří mají rádi bohatou a zajímavou přírodu Moravskotřebovska. Proto i vy, čtenáři časopisu Myslivost, berte tento článek jako pozvánku do Městečka Trnávky, za sičími trofejemi pod zříceninu hradu Cimburka.