Časopis Myslivost

Vážené dámy a pánové, vážení členové ČMMJ, vážení přátelé české myslivosti,

je tomu již rok, kdy jsem dostal vaši důvěru a byl jsem zvolen na druhé funkční období předsedou naší největší myslivecké organizace - Českomoravské myslivecké jednoty. Na IV. sjezdu ČMMJ jsem ve svém projevu bilancoval proběhlých pět let ve vedení ČMMJ a přiznal se, jak je pro mě tato funkce zavazující. Ne jinak je tomu i v současnosti.

Ještě na IV. sjezdu ČMMJ pro mě, Mysliveckou radu ČMMJ a především pro Sekretariát ČMMJ vyvstal jeden z velice důležitých a zodpovědných úkolů. A to prostřednictvím naší obchodní společnosti INTERLOV PRAHA, s.r.o. zakoupit nové a vyhovující sídlo ČMMJ a jejích obchodních organizací.

Jsem plně přesvědčen, a pozitivní reakce většiny z vás to jednoznačně deklarují, že zakoupení nové budovy na Spořilově v Lešanské ulici 1176/2a, bylo velkým krokem v budoucnosti ČMMJ. Tato přístupná, decentně moderní budova s vkusně upraveným interiérem plně reprezentuje naší organizaci a já věřím, že ji při svých návštěvách Prahy budete rádi navštěvovat.

Jeden velký úkol byl splněn! Nicméně další, mnohem důležitější úkol je před námi. A tím je počátek roku 2013, kdy bude ukončena velká většina nájemních desetiletých smluv na užívání honiteb.

Hned v úvodu je potřeba zopakovat, že se jedná pouze o ukončení nájemního vztahu a ne zániku honiteb. Honitby byly v letech 2002 a 2003 uznány na dobu neurčitou, a pokud nedošlo k významným majetkovým změnám či jiným zákonným důvodům, zůstávají uznány ve stávajících hranicích. Velice podrobně popsal jednotlivé kroky předseda Organizačně právní komise ČMMJ JUDr. Jiří Kšica se svým kolegou JUDr. Milanem Kaderkou v Myslivosti č.8/2011, proto není potřeba se pouštět do jednotlivých detailů.

S mysliveckým užíváním honiteb to bude již trochu složitější, nicméně i zde věřím, že nebude docházet k takovým změnám, které by destabilizovaly funkčnost české myslivosti. Je potřeba mít neustále na paměti, že o využití honiteb rozhodují a budou rozhodovat vlastníci honebních pozemků. Proto je především pro nájemce honiteb velice důležité, jak probíhala minulá spolupráce s držiteli honiteb. Bohužel, velice často se setkávám s nerespektováním vlastnických práv některými uživateli honiteb. Zde potom může přijít „studená sprcha“ v podobě neuzavření nové nájemní smlouvy na další nájemní období. Zpytování svědomí nebo v horším případě nadávky na účet držitelů honiteb, již bohužel nic nezmůžou.

Proto bych chtěl apelovat na všechny uživatele honiteb, kteří chtějí pokračovat ve své aktivní práci v honitbách, aby udržovali (popřípadě obnovili) dobré vztahy s vlastníky pozemků. Nadstandardní vztahy je potřeba udržovat i s nájemci a uživateli zemědělských i lesních pozemků, jelikož mnozí z nich mají podepsány plné moci k jednání s honebním společenstvem a často budou mít rozhodující slovo při uzavírání nových nájemních smluv.

Není žádným tajemstvím, že v uplynulých deseti letech došlo i k významným majetkovým změnám. Nejedná se pouze o prodej půdy mezi fyzickými nebo právnickými osobami, ale především o prodej státní půdy, kterou stát prodával prostřednictvím Pozemkového fondu ČR. Jedná se o statisíce hektarů půdy, které změnily majitele, a s těmito změnami je nutné počítat. V některých oblastech mohou vznikat nové vlastní honitby, ale většinou budou muset být založená nová honební společenstva a bude záležet na samotných myslivcích, jak se k jednotlivým aktivitám postaví.

Je nutné si uvědomit, že ať chceme nebo ne, naprostou většinu problémů s honitbami si způsobují myslivci sami mezi sebou. Byl bych velice rád, a přál bych to i nám všem, aby takových problémů bylo co nejméně.

Neodpustím si podotknout, že každý, kdo se bude chtít pustit do jakýchkoliv změn, by měl být při svých aktivitách „soudný“ a měl by zvážit a vycházet z reálných možností. To samé by si měli uvědomovat všichni jednotlivci, kteří mají představy, že si vytvoří vlastní honitbu, či prostřednictvím honebního společenstva si pronajmou co největší honitbu a budou tam hospodařit sami.

Pokud v předchozí honitbě hospodařilo myslivecké sdružení o 30 členech kromě jiné zvěře lovili například 30 kusů srnčího a 50 divočáků, ať všichni jednotlivci zapomenou, že by se jim něco takového mohlo podařit. Realita pak bývá velice krutá a většinou má za následek neúměrné navýšení stavů spárkaté, především černé zvěře, a tím i nárůst negativního tlaku na dané prostředí, včetně finanční náročnosti při řešení škod způsobených zvěří.

Naopak máme mnoho vzorových příkladů, kdy fyzické či podnikatelské právnické osoby, jež získaly honitbu do vlastního užívání, velice dobře spolupracují se členy bývalých mysliveckých sdružení, nebo dokonce přímo s celými mysliveckými sdruženími a bez jejich zapojení do výkonu práva myslivosti by nebyli schopni zabezpečit všechny své myslivecké aktivity.

Byl bych velice rád, a se mnou i celé vedení Českomoravské myslivecké jednoty, kdyby v mysliveckých otázkách na příští nájemní období zvítězil rozum a kolegialita nad lidskou hloupostí a osobní nesnášenlivostí. Pokud si uvědomíme, že průměrný věk myslivců v České republice je 58 let a ať chceme či nechceme, vlivem demografických skutečností opustí naše řady každý rok v průměru tři a půl tisíce kolegů a základní zkoušky z myslivosti úspěšně dokončí průměrně okolo tisíc pětiset adeptů, kteří se často ani nedostanou k aktivnímu výkonu práva myslivosti, potom je naše „zelená“ budoucnost velice nejistá. Neznepříjemňujme si naši milovanou českou myslivost rozbíjením honiteb a dlouhotrvajícími soudními spory „o pár hektarů“…

V závěru bych Vám i Vašim rodinám chtěl popřát pevné zdraví, více chvil s Vašimi blízkými, úspěšné bilancování a zakončení lovecké sezóny, mnoho příjemných setkání a loveckých zážitků v roce 2012.

S pozdravem Lovu zdar!

Ing. Jaroslav PALAS

předseda ČMMJ