Časopis Myslivost

Shrneme-li v krátkosti výsledky za roky 1998 – 2007, pak se došlo k závěru, že při určování věku zajíců podle Strohova znaku (epifyzálního hrbolku na loketní kosti palpačně - hmatově) má tento postup omezený rozsah určovaní věku, a to do 7 – 8 měsíců, kdy pak hrbolek mizí a mladí zajíci starší 8 měsíců jsou nesprávně zařazeni do dospělých. To následně ovlivňuje hodnoty reprodukčních ukazatelů a v konečném důsledku vede k nesprávným závěrů o stavu, či prognóze zaječí populaci v honitbě.

Dále bylo zjištěno, že hlavní reprodukční období v naší honitbě je posunuto na březen až srpen, tedy jeden měsíc dříve než se všeobecně uvádí.

Rovněž bylo zjištěno, že rozhodující vliv na meziroční kolísaní zajíců mají meteorologické faktory, a to srážky společně s teplotou.

Tedy velmi slabým místem tohoto rozboru bylo určování věku podle Strohova znaku. Co je o této metodě známo? Snad byla spolehlivá do první polovině minulého století, kdy tato metoda byla publikována a v této době se podle odborných pramenů více mladých zajíců rodilo v letním období.

Na základě výše uvedených poznatků a poznatku i z naší honitby bylo hodnocení věku v letech 2008 a 2009 rozšířeno ještě na základě vývinu zevních genitálií. Nejpřesnější metoda podle hmotnosti oční čočky je ve stádiu přípravy.

Metoda a materiál

Jak již bylo uvedené, naším cílem bylo porovnat dva postupy určovaní věku zajíců, a to na základe Strohova znaku a podle vývinu zevních pohlavních orgánů.

Praktický postup byl takový, nejdřív se zjišťoval Strohův znak a hned následně se hodnotily genitálie. Na základě jejich vývinu byl určen věk zajíců.

Vyšetření zajíci byly rozděleni do třech věkových skupin:

1. Mladí zajíci do věku 7 – 8 měsíců (určení podle Strohova znaku)

2. Mladí zajíci od 8 – 12 měsíců (určené podle vývinu genitálií)

3. Dospělí zajíci nad 12 měsíců (určení podle vývinu genitálií).

U všech věkových skupin bylo samozřejmě zjišťované i pohlaví (samec, samice). Za 2 roky bylo vyšetřených 192 ulovených zajíců. Rok 2008 se vyznačoval tím, že bylo uloveno nejvíc zajíců za posledních 12 let, a to 142 ks (vyšetřeno jen 127 ks). V následujícím roce 2009 nastal prudký pokles v počtu ulovených zajíců, a to na 65 ks (všichni vyšetřeni).

Lov zajíců byl uskutečňován tak jako v období let 1998 – 2007 kruhovými lečemi s dostatečnou plochou nelovné plochy (1/4 až 1/3).

Na základě podkladů zjištěných terénním šetřením byly podle standardních vzorců vypočtené reprodukční ukazatele.

Meteorologické údaje byly převzaté od Českého hydrometeorologického ústavu, stanice Holešov, která je od honitby vzdálená 10 – 12 km.

ROZBOR VÝSLEDKŮ

Počty mladých zajíců na výradě (PMV)

Věková struktura a hlavně počty mladých na výřadu je základním ukazatelem pro stanovenou výši lovu v příštím roce. Aby prostá reprodukce zaječí zvěře byla zachována, je potřebné, aby PMV neklesala pod 50 %. Jestliže v sezoně ulovíme jen 50 % mladých jedinců, pak je to nutné hodnotit jako špatný zaječí rok. Při ulovení 60 % PMV hodnotíme tento rok jako průměrný. Při 70 % PMV a více hodnotíme tento rok jako dobrý až velmi dobrý.

Přehled výsledků rozboru PMV za roky 2008 a 2009 jsou obsažené v připojené tabulce č. 1.

Jestliže trochu podrobněji zhodnotíme jednotlivé roky, pak v roce 2008 palpační metodou Strohova znaku (jedinci do 7 – 8 měsíců věku) představovali jen 18,9 % ulovených zajíců. Tyto zajíci se v podstatě narodili v druhé polovině května a později, zkráceně je budeme označovat jako „letní zajíce“. Když procentické zastoupení převedeme do absolutních hodnot, pak pro 142 ks ulovených by to představovalo 27 ks PMV.

Další skupina mladých zajíců (8 – 12měsíční) byla určena na základě vývinu zevních genitálií. Tito zajíci byli kladeni převážně v jarním období, a proto je budeme zjednodušeně označovat „jarní zajíci“ a představují 51,2 %. Toto procento v absolutních hodnotách představuje 73 ks PMV. Celkově mladých jedinců (jarní a letní zajíci) představují 70,1 %, tj. 100 ulovených zajíců.

Zhodnotíme-li rok 2008, pak výsledky podle Strohova znaku 18,9 % naznačují, že by to měl být velmi špatný rok. Když ale připočteme hodnoty určené podle vývinu genitálií, dostáváme 70,1 %, pak tento rok bychom mohli hodnotit jako velmi dobrý. Dokazuje to počet ulovených 142 ks, nejvíce za posledních 12 let. Zvlášť nutné je upozornit na jarní období, které bychom mohli hodnotit jako vhodné pro rozmnožovaní, kdy se narodilo 51,2 % „jarních zajíců“, což je vysoká hodnota a upozorňuje na to, že o dobrých či špatných letech pro zaječí populaci v naši honitbě rozhoduje jarní období.

V roce 2009, jak již bylo uvedeno, nastal prudký pokles odlovu zajíců, a to na 65 ks, což nasvědčuje tomu, že tento rok můžeme hodnotit jako špatný. Jestliže tento rok rozebereme z hlediska PMV, pak podle Strohova znaku (letní zajíci) představují 26,5 % (17 ks) a podle vývinu genitálií (jarní zajíci) 21,7 % (14 ks) ulovené zvěře. Celkově pak PMV představuje 47,7 %, tj. 31 ks ulovené zvěře.

Porovnáme-li zastoupení jarních zajíců (21,5 %) ve vztahu k letním (26,2 %), pak léto v roce 2009 bylo o trochu příznivější pro rozmnožování než jarní období. V roce 2008 to bylo výrazně naopak, tj. výrazná převaha jarních zajíců nad letními.

Na úplný závěr k problematice PMV můžeme konstatovat, že přes příznivé (vysoké) hodnoty PMV jako v roce 2008 došlo k prudkému, více než dvojnásobnému poklesu úlovků v následujícím roce. To znamená, že vysoké hodnoty PMV nezaručují automaticky velmi dobré stavy (odlovy) zaječí zvěře v následujícím roce. Vstupují do toho další faktory, které mají vyšší vliv (kladný či záporný) než hodnoty PMV.

Určování PMV podle Strohova znaku jsou značně podhodnocené v naši honitbě a jsou daleko vyšší, než se uvádí v odborné literatuře (15 – 30 %).

Pro přesné určování a porovnání obou metod bychom potřebovali ještě metodu určování věku podle hmotnosti, oční čočky, která je v stádiu příprav. Na základě dosažených výsledků bychom mohli vymezit přesnost určování věku podle postupů uvedených v tomto článku.

Poměr pohlaví

Velmi důležitým ukazatelem, který ovlivňuje reprodukční proces zaječí zvěře, je poměr pohlaví. Všeobecně se uvádí, že poměr pohlaví v našich podmínkách by měl být 1:1. Zároveň se ale také uvádí, že u mladých jedinců (do 1 roku života) je mírná převaha samců nad samicemi. Polský autor Pielowski uvádí, že od druhého roku postupně převládají samice nad samci a ve věku 3 – 4 let (což je ve většině případů v našich podmínkách ve volné přírodě asi horní hranice věku zajíce až na výjimky) poměr 1:3 ve prospěch samic. Tvrdí se, že převahu samic u dospělé populace způsobuje menší odolnost samců (vyšší úmrtnost) během života. Někteří autoři zase tvrdí, že poměr pohlaví může být i opačný, tj. převaha samců nad samicemi.

Výsledky hodnocení ulovených zajíců za roky 2008 a 2009 uvádíme v připojené tabulce č. 2.

Zhodnotíme-li jednotlivé roky, pak v roce 2008 ve skupině mladí + dospělí je poměr samci : samice 1:1,05, což je podstatně očekávaný i požadovaný předpoklad. Když ale zhodnotíme skupiny u mladých (jarní + letní) zajíců je poměr samci : samice 1:0,89, což je opět očekávaný předpoklad, tedy mírná převaha samců nad samicemi. Ve skupině dospělých (starších 1 roku) je poměr samci : samice 1:1,53, tedy zřetelnější převaha samic, což by mohlo být pozitivní pro zaječí populaci.

Rok 2009 je zásadně odlišný od roku 2008. Je tu výrazná převaha samic nad samci, a to u všech skupin. Tento poměr je v zásadě vyrovnaný jak u skupiny dospělých (1:1,83), tak u skupiny mladých (1:1,82) ve prospěch samic, co můžeme hodnotit pozitivně pro zaječí populaci v honitbě.

Zdůvodnění proč je tomu tak, bylo již v podstatě uvedeno. Samci jsou méně odolní a citlivě reaguji na zhoršené životní podmínky vyšší úmrtností, a ta v roce 2009 v honitbě opravdu byla. Něco podobné, ale ne tak výrazné, bylo v roce 2006, kdy došlo k prudkému snížení odlovu zajíce ze 131 ks v roce 2005 na 85 ks v roce 2006 při poměru samci : samice 1:1,31. Rok 2006 se vyznačoval krutou zimou s vysokým stavem sněhu, vlhkým jarem, velmi teplým létem.

Reprodukční ukazatele

Významnou příčinou každoroční rozkolísanosti v odlovu zaječí zvěře mohou být reprodukční ukazatele. Z jejich hodnot můžeme pak usuzovat na vývoj zaječí populace v honitbě. K tomu je ovšem potřebné mít věrohodné podklady, aby pak výsledky měly výpovědnou hodnotu.

Ucelený přehled reprodukčních ukazatelů je uveden v připojené tabulce č. 3. Každý rok je rozdělen do dvou skupin. V první skupině jsou hodnoty určené na základě Strohova znaku, tj. jen pro mladé zajíce do 7 – 8 měsíců věku, tedy „letní zajíci“. Druhou skupinou jsou zohledněni mladí zajíci do 1 roku, určeni na základě Strohova znaku a na základě vývinu pohlavních orgánů. Účelem tohoto porovnání je poukázat na to, jak je důležité mít věrohodné podklady pro hodnocení zaječí populace v honitbě.

Sexuální index (I)

Sexuální index nám dává podíl samic v populaci. Pokud je vyšší než 0,50, pak je v honitbě více samic a znamená to přínos pro reprodukci. V roce 2008 je sexuální index 0,51 a v roce 2009 je sexuální index 0,65 a tato hodnota je nejvyšší za posledních 12 let. Znamená to dobrou výchozí pozici pro reprodukci v následujícím roce.

Rozmnožovací koeficient (R)

Rozmnožovací koeficient je poměr počtu mladých k počtu dospělým zajíců, nebo-li kolik se na dospělých zajíců ulovilo mladých zajíců. Tento koeficient informuje o nárůstu nebo snižovaní stavu zaječí populaci v honitbě. Jeho hodnota závisí na životních podmínkách v příslušném roce, a proto podléhá značným výkyvům. Všeobecně lze říci, že hodnota by neměla být pod 1,0, aby si populace zaječí zvěře zachovala životaschopnost. Chceme-li, aby se populace zvyšovala, je potřebné, aby tento koeficient byl vyšší než 1,5, tj. aby počet mladých na výřadech přesahoval hodnotu 60 %.

Zhodnotíme-li reprodukční koeficienty určené jen podle Strohova znaku, kdy je v roce 2008 hodnota R 0,23 a v roce 2009 hodnota R 0,35, pak bychom podle těchto hodnot mohli očekávat zánik zaječí populace v honitbě.

Daleko příznivější jsou reprodukční koeficienty v druhé skupině, tj. mladí zajíci určení na základě Strohova znaku a podle vývinu pohlavních orgánů, tj. všichni zajíce do 1 roku věku. Na základě tohoto postupu, se hodnoty přibližují realitě. V roce 2008 reprodukční koeficient dosáhl hodnotu R 2,34, což znamená, že v tomto roce byly velmi příznivé podmínky pro zaječí populaci v honitbě zvlášť v jarním období. V roce 2009 ale hodnota R poklesla na 0,91, to znamená, že tu nebyla zabezpečena ani prostá reprodukce zaječí populace. Oba roky nám dávají důkaz o tom, jak zaječí populace prudce reaguje na životné podmínky v daném roce v honitbě.

Reprodukční činitel (r)

Reprodukční činitel udává počet mladých zajíců, které průměrně odchovala dospělá zaječka. Hodnota tohoto ukazatele by měla být co největší a neměla by klesnout pod 2,0.

Zhodnotíme-li dosažené výsledky uvedené v první skupině, tj. určené na základě Strohova znaku, pak jsou velmi nízké. Pro rok 2008 je reprodukční činitel r 0,44 a rok 2009 je r 0,55. Daleko věrohodnější jsou hodnoty ve druhé skupině určené na základě kombinace Strohova znaku a vývinu genitálií, kde reprodukční činitel kde v roce 2008 dosáhl hodnotu 3,87, to znamená, že jedna dospělá samice odchovala skoro 4 mladé zajíce, což se projevilo na rekordním úlovku zvěře 142 ks.

V roce 2009 nastal prudký pokles reprodukčního činitele na 1,41, a proto došlo k prudkému poklesu úlovku na 65 ks.

Výsledky, které byly za dva roky v honitbě zjištěny, můžeme shrnout do dvou závěrů:

1. Pro určení PMV je potřebné použít metodu určování věku nejen podle Strohova znaku, ale také ji doplnit na základě vývinu zevních pohlavních orgánů.

2. Vysoké hodnoty reprodukčních ukazatelů ještě nezaručují, že v následujícím roce můžeme očekávat vysoké úlovky. Do rozmnožovacího procesu vstupují další faktory, které mají vyšší vliv na zaječí populaci, mohou je výrazně ovlivnit.

Vliv meteorologických faktorů na zaječí populaci v letech 2008 a 2009 v honitbě

V Myslivosti č.4/2010 byly rozebrány vlivy meteorologických faktorů na hodnoty lovu zaječí populaci v honitbě MS Postoupky – Hradisko za roky 1998 - 2007.

Z rozboru za uvedené roky vyplývá, že v ustálené zemědělsky využívané krajině, ve které naše honitba je, jsou to v podstatě meteorologické faktory, které se každoročně mění a někdy i výrazně mají každoroční vliv na zaječí populaci. Po statistickém rozboru se došlo k závěru, že je to hlavně dvojice meteorologických faktorů, a to srážky společně s teplotou, především v jarním období. Při této kombinaci faktorů index korelace dosáhl hodnotu 0,95 a stupeň závislosti 91 %, což jsou hodnoty tak významné, že je nutné je akceptovat.

Z poznatků vyplynulo, že za „dobrý zaječí rok“ v naší honitbě lze považovat ten, kdy srážky s hlavním reprodukčním obdobím se pohybovaly okolo dlouhodobého normálu a teplota se pohybovala 2 – 3 ºC nad dlouhodobým normálem. Takovým relativně dobrým obdobím byly za posledních 12 let roky 2005, 2007, 2008, kde bylo v uvedených letech uloveno 131, 139, a 142 zajíců. Jen v roce 2006 (během 4 let) došlo k propadu úlovků na 85 ks. Tento rok se vyznačoval poměrně krutou zimou s vysokým sněhem (40 cm), poměrně dosti vlhkým jarem, suchým a teplým létem.

Pokud zhodnotíme jen rok 2008, jak již bylo uvedeno s největším úlovkem za posledních 12 let, pak se vyznačoval nemrazivou zimou, srážkově mírně pod normál. Jaro a počátek léta teplotně mírně nad normálem (1 ºC) srážkově v normálu. Tedy toto období (jaro až do začátku léta) bylo vhodné pro mladé zajíce, byl dostatek vody i tepla v honitbě. V druhé polovině roku byly opět vhodné podmínky pro zaječí populaci, podzim srážkově pod normálem a teplotně mírně nad normálem.

Rok 2009 se vyznačoval prudkým poklesem úlovku na 65 ks. Tento rok se vyznačoval vlhkou a chladnější zimou. V jarním období (březen až květen) bylo sucho a teplo, zvláště v dubnu dosáhly srážky jen 5 mm a teplota v tomto období byla 6 ºC nad normálem. Tyto nízké srážky ve vegetačním období ovlivňují nedostatek vody v krajině, což má následně vliv na tvorbu rosy, zastoupení vody v tkanivech rostlin. Následně se projeví i snížení mléka u samic, což má dále dopad na přežívaní a zdravotní stav mláďat zajíců. Možná právě tady lze hledat hlavní propad (nízké stavy) jarních zajíců v roce 2009 oproti roku 2008.

Obdobný úbytek nastal v roce 2003, kdy se pro nízký stav zajíců vůbec nelovilo. Tento rok se vyznačoval velmi suchým a teplým obdobím, hlavně na jaře. V následujícím roce (2004) se ulovilo 31 zajíců a hned na to v roce 2005 již 131 zajíců. To poukazuje na to, jak prudce se zaječí populace při dobrých životních podmínkách dovede zregenerovat.

Shrnutí výsledků

I když mohou být výhrady k oběma metodám pro jejich omezenou přesnost (možné chyby) při určování věku zajíců, přesto nepřesnosti nebudou tak zásadní, že by výrazně ovlivňovaly výsledky, které nám dávají obraz o zaječí populaci v honitbě. Pro svoji jednoduchost, rychlost a nenáročnost jsou postupy pro mysliveckou praxi výhodné, i když se doporučuje, pokud je to možné, určovat věk zajíců podle hmotnosti oční čočky. Tato metoda je ale pro většinu mysliveckých sdružení pro svoji náročnost na technické vybavení nerealizovatelná.

Přes krátký časový úsek (2 roky) dosáhnuté výsledky mají charakter pouze informativní. Na výsledky potvrzené statistickým šetřením by byl potřebný delší časový úsek aspoň deseti let.

Jestliže sumarizujeme výsledky z naší honitby, které byly získány za roky 1998 – 2007, pak můžeme konstatovat následující závěry:

1. Je třeba upustit od určování poměru mladých a dospělých zajíců jen na základě Strohova znaku, ale je vhodné rozšířit toto hodnocení i podle vývinu zevních pohlavních orgánů. Tímto postupem přesněji zjistíme zajíce do věku 1 roku.

2. Příznivé hodnoty reprodukčních ukazatelů nedávají ještě záruku „dobrého“ zaječího roku v následujícím období.

3. Pokud nedojde k zásadním změnám využívaní krajiny (zemědělsky apod.), pak povětrnostní faktory mají zásadní vliv na výši odlovu zaječí zvěře v honitbě.

4. O dobrém zaječí roce rozhodují „jarní“ zajíci, jejichž zastoupení především ovlivňuje dvojice meteorologických faktorů současně, a to srážky společně s teplotou připadající na toto období. Dobrý zaječí rok předpokládá dostatek vody (srážek) v honitbě, přibližně okolo dlouhodobého normálu a teplotu pohybující se mírně nad normálem (2 – 3 ºC). Reprodukci zajíců nevyhovuje přílišné sucho (nedostatek vody) a nadměrné teplo (horké období), ale také vlhké a studené období na jaře.

5. Velmi slabým místem je plán lovu zaječí zvěře, který může být vyhotoven na různé odborní úrovni. Hlavní důvod tohoto stavu je sčítaní zvěře (jarní, letní) i přes velkou snahu je dost obtížné a nepřesné. Abychom dostali hodnověrné podklady pro plán lovu, bylo by potřebné určit stavy aspoň s 95% statistickou jistotu, a to je pro mysliveckou praxi dosti náročný až nerealizovatelný úkol. K tomu bychom měli odhadnout vývoj počasí na půl roku dopředu, což je také nereálné. Na základě uvedených výhrad je daleko jednodušší vykonat začátkem lovecké sezóny průzkumné hony (v rámci MS či větších územních celků) a pak upřesnit výši lovu (zvýšení, snížení nebo i úplné zrušení).

Poznámka na závěr

Prezentované poznatky z naší honitby neznamenají, že mají všeobecnou platnost a nevztahují se na všechny lokality, kde se vyskytuje zaječí populace. Potvrzení, upřesnění, či vyvrácení uvedených výsledků by bylo potřebné porovnat s výsledky z jiných oblastí České republiky.

Doc. Ing. Ladislav ZELINKA, PhD., Ludvík KARÁSEK