Dne 14. října 2011 se ve Žďáru nad Sázavou uskutečnila jednodenní konference s názvem „Černá zvěř- stále aktuální problém“, kterou ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR a Okresním výborem ČMMJ ve Žďáru nad Sázavou uspořádal Středoevropský institut ekologie zvěře a Institut ekologie zvěře VFU Brno.
Během jednání odeznělo celkem 16 referátů a další odborná sdělení, včetně vyjádření Myslivecké komory k problematice černé zvěře byla prezentována formou posterů. Přednesené referáty jsou dostupné na webových stránkách Středoevropského institutu ekologie zvěře www.siez.cz a pro účastníky konference byly všechny prezentace včetně posterů vydány formou sborníku. O průběhu konference bylo již publikováno na stránkách časopisu Myslivost v listopadovém čísle.
Na základě přednesených referátů a následujících diskusních příspěvků byly formulovány pracovní závěry z této konference:
1. Současná populace prasete divokého v ČR je výrazně přemnožená. Vzhledem k výši škod, způsobovaných touto zvěří v zemědělství, zdravotním rizikům pro člověka (trichinelóza), nebezpečí přenosu nákaz na hospodářská zvířata (klasický mor prasat, Aujezskyho nemoc) a vzrůstajícímu počtu dopravních nehod, zapříčiněných černou zvěří, lze situaci označit za velmi vážnou až kalamitní.
2. Ve věkové struktuře současné populace prasete divokého výrazně převládá mladá zvěř, chybí dospělé bachyně a především dostatečně staří kňouři
3. Reprodukce začíná u bachyňek – selat, která dosáhla hmotnosti alespoň 25 kg a věku 6 měsíců. Přitom právě tyto mladé bachyňky se jako významný reprodukční faktor stávají díky svému vysokému početnímu zastoupení v populaci a jejich nedostatečnému odlovu hlavním nositelem populačního nárůstu.
4. Černá zvěř představuje možný zdroj nemocí, přenosných na člověka (zoonóz) – trichinelóza, listerióza, infekce E. coli, Salmonella sp. a další.
5. Migrace černé zvěře se většinou pohybují do 10 km, migrace na větší vzdálenosti jsou výjimečné.
6. Odlov mladé zvěře je nedostačující - celostátní odlov selat v roce 2010 činil 62 % z celkového odlovu černé zvěře, v mnoha oblastech pouze 52 - 58 % oproti minimálnímu požadavku na odlov selat, který by měl být v každé honitbě s černou zvěří vyšší než 70 %.
7. Odlov lončáků je většinou vyšší než 25 %, což dokazuje neplnění odlovu selat v předcházející sezóně.
8. Při odlovu je nutné zvýšit odstřel bachyní – s výjimkou všech kondičně dobrých bachyní vodících silná selata. Stávající platná doba lovu tuto skutečnost umožňuje. Je nutné diskutovat, případně upravit možnost lovu dospělé zvěře na společných naháňkách v průběhu zimních měsíců.
9. Jako účelné opatření ke snížení početních stavů černé zvěře se jeví plošné zavedení odchytu mladé černé zvěře. Pro tuto činnost je nutné připravit legislativní podklady a navazující metodické pokyny.
10. Bylo doporučeno, aby Státní veterinární správa ČR zpracovala komplexní metodický pokyn pro odběr vzorků svaloviny divokých k vyšetření na svalovce, zahrnující také možnosti svozu vzorků z doporučených svozných míst (včetně zveřejnění lokalizace dostatečného počtu těchto míst) a zpracování systému zpětného informování uživatele honitby/lovce o výsledku vyšetření (i v případech negativních výsledků). Oboustranným zájmem je vyšetření co největšího počtu ulovených divokých prasat.
11. V důsledku lovecky nežádoucích průběhů hranic mnoha honiteb (hranice pole - les) navrhují účastníci konference zahájit diskuzi o možnosti lovit prase divoké i v místech, která jsou blíže než 200 m od hranice honitby
Kromě obecně formulovaných závěrů konference byli účastníci vyzváni k spoluúčasti na tvorbě závěrů či doporučení pro mysliveckou praxi. Svoje názory zaslali:
Ing. Jan Jeniš, VLS s.p., divize Lipník nad Bečvou: Souhlasím se závěrem referátu Ing. Urbance (Odchyt černé zvěře) s poznámkou, že v dané situaci s černou zvěří myslivecký management již selhává a výše popsaný selektivní odchyt, postavený již ne na bázi dobrovolnosti, ale prováděný celoplošně (samozřejmě s ohledem na místní podmínky) a systematicky, je snad nejúčinnější metodou zastavení či snížení stavu prasete divokého.
Ing. Ondřej Faltus, VVS Verměřovice: Jak vyznělo z příspěvků na semináři, je současná situace s početností černé zvěře a škodami, které působí, mimořádná a je nezbytné aktuální stav řešit. S touto skutečností nelze než souhlasit.
Podle mého názoru by měla v tomto směru být více aktivní, či primárně činná Českomoravská myslivecká jednota, tedy organizace, která sdružuje většinu českých myslivců. ČMMJ může odborně radit svým členům, jakými způsoby lze dosáhnout snížení počtu černé zvěře, a tím omezení vysokých škod. ČMMJ může prostřednictvím svého časopisu apelovat na mysliveckou veřejnost třeba každý měsíc, aby si všichni uvědomili, že situace je mimořádná a je nutné ji řešit. Podle pouze několika příspěvků uveřejněných letos v časopise to o vážném problému nevypovídá. ČMMJ může aktivně působit v tomto směru na své členy také prostřednictvím okresních mysliveckých spolků, mysliveckých sdružení či jinými způsoby.
ČMMJ se na svém posledním sjezdu zavázala v hlavních směrech své činnosti pro období 2011 – 2015 mimo jiné „Provádět v co největším rozsahu odbornou publikační činnost v aktuálních problematikách myslivosti“ a také „Aktivně sledovat a metodicky usměrňovat chov černé zvěře tak, aby nedocházelo k vysokým škodám na zemědělských kulturách“. Právě dnes může ČMMJ ukázat svůj význam a svou důležitou roli právě při řešení aktuálního problému s černou zvěří. Dá tak najevo všem myslivcům, že je dobré být jejím členem a veřejnosti, že je organizací na svém místě. Na závěr nutno připomenout, že samotná myslivecká organizace neuspěje bez spolupráce a aktivní účasti nás, myslivců.
MVDr. L. Žakovčík, Ústřední vojenský veterinární ústav Hlučín:
1. Povinnost u honiteb s normovanou černou zvěří – na každý započatých 500 ha 1 odchytové zařízení. Pořízení tohoto odchytového zařízení dotovat (součást dotačních titulů Ministerstva zemědělství)
2. Finančně podpořit zemědělce, rozdělující kukuřičná pole větší než 10 ha pásy širokými 4 m, osázenými jarní obilovinou. Pásy by měly být každých 100 m (přes v některých referátech udávanou nižší účinnost tento systém ve sledované polní honitbě v celku funguje a škody jsou oproti jiným rokům výrazně nižší a výskyt prasat zde není trvalý). Další velmi významný efekt je snížení výměry jednotlivých lánů kukuřice pod 10 ha, kde se černá zvěř necítí zcela bezpečně).
3. V případě škod na porostech kukuřice v lánech větších než 30 ha bez výše uvedených opatření nestanovovat povinnost uživateli honitby hradit škody (spojeno se změnou zákona).
4. Optimalizovat činnost svozných linek akreditovaných laboratoří pro vyšetření na trichinelózu. Výsledky jednotlivých vyšetření předávat v co nejkratším možném termínu (optimálně mailem či faxem) uživatelům honiteb.
Závěrem lze konstatovat, že konference splnila své hlavní poslání – upozornit na závažnost hlavních problémů, které jsou spojeny s přemnožením černé zvěře a aktivovat širokou mysliveckou a loveckou společnost k naplňování všech opatření, která mohou pomoci v řešení této situace.
Aktivní diskuse, jak v průběhu jednání konference, tak také v následujícím období je příslibem aktivního přístupu myslivců k řešení dílčích problémů, spojených s odlovem černé zvěře, preventivními opatřeními k zamezení nárůstu škod v zemědělství, řešením zdravotní problematiky divokých prasat a mnoha dalších.
Středoevropský institut ekologie zvěře chce proto vyjít vstříc myslivcům a připravuje na další období menší regionální semináře zaměřené na aktuální problémy současné myslivosti, o termínech a tématech seminářů budeme informovat na stránkách časopisu Myslivost. Uvítáme i nabídku okresních mysliveckých spolků a mysliveckých sdružení jak na místo uspořádání, tak i téma semináře, naším zájmem je co nejvíce vyslyšet požadavky myslivecké praxe a zprostředkovat odbornou diskuzi nad problémy, které trápí českou myslivost.
MVDr. Pavel FOREJTEK, CSc.
Středoevropský institut ekologie zvěře Brno-Wien-Nitra
www.siez.cz, iez@vfu.cz , tel 541 562 122