Pro potřeby stručného náhledu do problematiky zániku smlouvy o nájmu honitby v důsledku uplynutí doby a procesu uzavření nové nájemní smlouvy na další období budeme uvažovat o běžné honitbě. Tedy takové honitbě, kde dřívější správní rozhodnutí a další akty a úkony ve vztahu k této honitbě a jejímu držiteli jsou platná a účinná. Rovněž na stranách pronajímatele a nájemce budeme hovořit o obvyklém pronajímateli nebo nájemci, tedy subjektech, kteří neztratili, a nadále mají způsobilost být držitelem nebo nájemcem honitby podle platných předpisů.
Základní legislativní rámec je vymezen dvěma předpisy, a to zákonem č. 449/2001 Sb., o myslivosti (dále jen „Zákon o myslivosti nebo ZoM“) a zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „Občanský zákoník nebo ObčZ“), vše ve znění pozdějších změn a doplňků.
Smlouva o nájmu honitby je upravena v ustanovení § 33 zákona o myslivosti. Právní vztahy ze smlouvy o nájmu honitby, pokud nejsou upraveny zákonem o myslivosti nebo smlouvou o nájmu honitby, se řídí ustanoveními občanského zákoníku o nájmu, zejména §§ 663 až 684.
Smlouva o nájmu honitby musí být uzavřena písemně na dobu 10 let a zaniká mimo jiného uplynutím doby. Čas, respektive jeho plynutí, je velmi významnou objektivní právní skutečností. Plynutí času, kdy se jedná o časový úsek vymezený svým počátkem a koncem, se nazývá lhůtou. Lhůty počítané podle let končí dnem, který se číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Tedy pokud byla smlouva o nájmu honitby uzavřena např. 1. dubna 2003, končí lhůta za 10 let 1. dubna v roce 2013.
Malá poznámka na okraj. Podle § 676 odst. 1 občanského zákoníku nájem skončí uplynutím doby, na kterou byl sjednán, nedohodne-li se pronajímatel s nájemcem jinak. V ustanovení § 33 ZoM je však pevně stanovena doba 10 let, od které se nelze ani dohodou smluvních stran odchýlit. Ale ve smyslu § 676 odst. 2 ObčZ, užívá-li nájemce věc (honitbu) i po skončení nájmu a pronajímatel proti tomu nepodá reivindikační (žalobce se domáhá vydání neoprávněně zadržované věci) žalobu u soudu do 30 dnů, obnovuje se nájem (původní právní vztah) za týchž podmínek, jak bylo sjednáno v nájemní smlouvě. Není třeba, aby byla sjednávána nová nájemní smlouva. Třicetidenní lhůta je lhůtou hmotně právní, takže právní úkon musí ve lhůtě soudu dojít, nestačí ho podat k poštovní přepravě. Doba, na kterou se nájem obnovuje, je stanovena maximálně na jeden rok, pokud byla sjednána delší doba než jeden rok, což v případě nájmu honitby je 10 let. Čistě akademicky, kdyby honební společenstvo zůstávalo trvale pasivní, tak by se jednoroční nájem za původních podmínek bez nájemní smlouvy mohl opakovat vícekrát.
Novou smlouvu o nájmu honitby lze uzavřít kdykoli před uplynutím doby, na kterou je uzavřena současná nájemní smlouva. Navíc, lze to jen doporučit, aby honitba její užívání, bylo zajištěno nájemním vztahem ještě před vypršením současného. Právně nic nevylučuje uzavřít nájemní smlouvu na další období, které bude následovat po uplynutí nynějšího nájemního vztahu,a to i s větším časovým předstihem.
Uzavření nájemní smlouvy je v působnosti valné hromady honebního společenstva společně s dalšími oprávněními. Tuto působnost může valná hromada přenést na honební výbor (§ 21 odst. 1 a 2 ZoM). Ryze teoreticky by mohla valná hromada udělit toto zmocnění pro honební výbor generálně. Záleželo by na formulaci příslušného usnesení nebo na znění stanov.
Valnou hromadu svolává honební starosta zpravidla jednou ročně (§ 22 odst. 1 ZoM). Slovo zpravidla znamená, že se tak může dít většinou, že to není pravidlem. Což lze vyložit také tak, že honební starosta valnou hromadu nemusí běhen jednoho roku svolat vůbec nebo naopak i častěji než jednou. O svolání valné hromady mohou požádat i členové nebo člen honebního společenstva, jejichž hlasy činí alespoň 10 % všech hlasů. Honební starosta je povinen vyrozumět všechny členy honebního společenstva o konání valné hromady s uvedením místa, data, hodiny a pořadu jednání. Způsob svolání může upřesnit valná hromada dopředu pro příští svolání nebo přímo zakotvením do stanov.
Návrh na uzavření, změnu nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby musí být k nahlédnutí u honebního starosty nejpozději 15 dnů před konáním valné hromady. Zkrácení této lhůty způsobí „nehlasovatelnost“ návrhu a v případě přijetí rozhodnutí jeho nezákonnost.
Na rozhodování se členové honebního společenstva podílejí podle výměry honebních pozemků, které vlastní a které tvoří společenstevní honitbu. Za každý i započatý hektar honebního pozemku přísluší členovi honebního společenstva jeden hlas. Valná hromada je schopna se usnášet, pokud jsou přítomni členové nebo jejich zástupci (členy zplnomocněné osoby třeba i odlišné od dalších členů honebního společenstva), kteří mají alespoň polovinu hlasů z výměry honitby. Nesejde-li se potřebný počet hlasů, potom po uplynutí jedné hodiny od stanoveného počátku valné hromady se může valná hromada platně usnášet za jakéhokoliv počtu hlasů přítomných členů.
Obvykle valná hromada rozhoduje většinou hlasů přítomných členů. K rozhodnutí o uzavření smlouvy o nájmu honitby se vyžaduje tak zvaná kvalifikovaná většina, tedy většina o velikosti minimálně třech čtvrtin hlasů přítomných členů. Vyšší počet hlasů, nikdy nižší, potřebných k rozhodnutí, mohou určit stanovy.
Specifickou situací je, když rozhodnutí je přijímáno mimo valnou hromadu. Oprávněná osoba ke svolání valné hromady (např. honební starosta), předloží návrh rozhodnutí členům k vyjádření s oznámením lhůty, ve které mají učinit písemné vyjádření. Nevyjádří-li se člen ve stanovené lhůtě, platí, že souhlasí. Výsledky hlasování oprávněná osoba pak oznámí všem členům. Většina hlasů se v tomto případě počítá z celkového počtu hlasů příslušejících všem členům. Samozřejmě, že i v tomto případě rozhodování musí být dodrženy ostatní podmínky zákona o myslivosti případně stanov.
Zákon o myslivosti zná i soudní ochranu pro případ, že by některý člen honebního společenstva považoval rozhodnutí valné hromady (nebo i „korespondenční“ formu) za nezákonné nebo odporující stanovám. Lhůty jsou zde subjektivní, 15 dnů ode dne, kdy se o rozhodnutí dověděl, a objektivní, 3 měsíce od konání valné hromady nebo od konce lhůty, ve které měl možnost učinit písemné vyjádření. Jak je vidět, lhůty jsou poměrně krátké.
V neposlední řadě je třeba připomenout i funkční (volební) období honebního starosty, honebního místostarosty a případně dalších členů honebního výboru. Honebního starostu a jeho zástupce (místostarostu) volí valná hromaděna na období 10 let způsobem uvedeným ve stanovách. Honební starosta a místostarosta nemusí být členy honebního společenstva. Sledovat volební období honebního starosty je důležité třeba i proto, že zastupuje honební společenstvo navenek. Například uzavřít smlouvu o nájmu honitby může honební starosta buď podle usnesení valné hromady, nebo honebního výboru, je-li na něj tato působnost přenesena, za předpokladu, že tak učiní v rámci jeho funkčního (volebního) období. Pokud by tak učinil po uplynutí tohoto období, byl by takový úkon neplatný, a tím by byla neplatná i smlouva o nájmu honitby.
V souvislosti s blížícím se koncem obecně převládajících nájemních období na pronájem honitby je třeba mít na paměti, že se bude jednat „jen“ o nové nájemní smlouvy. Nikoliv o nové honitby a změny hranic. To nelze vyloučit v některých ojedinělých eventualitách, ale skutečně to budou pouze jednotlivé případy.
Závěrem lze konstatovat, že se určitě neblíží konec české myslivosti. Pouze se naplňuje určité období, kdy jsme dostali možnost myslivecky spravovat konkrétní území. Dovolíme si tvrdit, že nejen ryze myslivecky, o čemž svědčí každodenní praxe a iniciativa nesčetně uživatelů honiteb, kteří správu honitby chápou nejen jako specifickou a stále nezastupitelnou péči o krajinu, ale také jako příležitost. Příležitost být vnímáni jako přátelští, zodpovědní a odborně zdatní hospodáři na svém místě. Nadcházející čas ukáže, zda-li jsme tuto šanci nepromarnili přílišným zahleděním sami do sebe.
JUDr. Jiří KŠICA
JUDr. Milan KADERKA