Tento bonmot jsem si vypůjčil ze známého pořadu České televize, který mapuje zvláštnosti českého naturelu a hledá jeho kořeny. Proto bych se rád zamyslel nad odlišnostmi našeho přístupu k členství v naší největší myslivecké organizaci, tedy ČMMJ. Využiji k tomu porovnání se situací u našich jižních sousedů v Horním Rakousku a Bavorsku.
Díky několikaleté přeshraniční spolupráci mezi jihočeskými myslivci a myslivci z obou uvedených zemí se mi podařilo více proniknout do nitra mysliveckých organizací našich sousedů, získat řadu zajímavých informací a porovnat tak situaci v přístupu k členství v mysliveckých organizacích.
V Horním Rakousku, podobně jako v dalších rakouských spolkových zemích, je členství v Hornorakouském zemském loveckém svazu povinné. Přestože tato země neprošla socialistickým vývojem společnosti, mají povinné členství, tak jak to bylo u nás před rokem 1989. Roční poplatek ve výši 100 EUR zahrnuje členský poplatek do svazu, pojištění odpovědnosti, pojištění právní ochrany a úrazové pojištění. Členové mají řadu výhod - zdarma myslivecký časopis, slevy na různé zboží, zejména osobní a terénní automobily, informační servis apod.
Situace Bavorského loveckého svazu je odlišná, členství je podobně jako v ČR dobrovolné. Přesto 95 % myslivců je členy BJV! A jejich počty stoupají – v roce 2011 o 600 myslivců. A to i přesto, že roční poplatek BJV vybraný prostřednictvím okresních spolků (Kreisgruppe) činí 60 – 100 EUR/rok (každá okresní skupina má různou výši příspěvku). Z této částky odvádí 48 EUR/rok na provoz ústředí BJV ve Feldkirchenu u Mnichova.
Okresní spolky fungují víceméně na bázi dobrovolnosti, tj. s minimálními nároky na finance. Vedle toho stojí bavorského myslivce roční myslivecký provoz dalších 60 EUR za lovecký lístek bavorským úřadům a zhruba 40 EUR za povinné lovecké pojištění.
Co tedy motivuje bavorské myslivce utrácet za členství v BJV? Kromě výhod, podobných jako v Rakousku (zdarma svazový myslivecký časopis, významné slevy na osobní vozy 20 – 30 %, informační servis, školení, apod.) jsem zjistil, že hlavním motivačním faktorem je tradice. Je samozřejmostí, v rámci rodiny či vesnice, se aktivně zapojovat do dění v BJV.
Na druhou stranu, důvěra obyčejných myslivců ve svou organizaci je podstatně vyšší a tato jim na oplátku poskytuje přiměřeně dobrý servis. Není to však nic, co bychom u nás neznali nebo nedělali. Ale naši němečtí přátelé jsou aktivnější v práci s laickou veřejností, s úřady, politiky, mládeží a členskou základnou, ale hlavně – umí to dobře prodat.
U nás, domnívám se, přes velké úsilí vedení ČMMJ stmelit členskou základnu, tyto některé atributy chybí. Je opravdu členský příspěvek v ČMMJ ve výši 800 Kč zahrnující nadstandardní pojištění tak demotivující?
Základní rozdíl vidím v tom, že pracujeme s jinou národní mentalitou. Příkladem, jak funguje „naše uvažování“, je motivační pojistný produkt společnosti HALALI – pojištění loveckých psů při společných lovech na divoká prasata a norování. Enormní nárůst této kategorie pojistných událostí opět svědčí o tom, že čeští myslivci to pojali po svém a každý uhynulý či přejetý pes zahyne při lovu … a členů ČMMJ nepřibylo!
Jak z toho ven?
Nebude to jednoduché, neboť výše uvedené povahové rysy národa, neblahá historická zkušenost s povinným organizováním v rámci „Národní fronty“ a panující ekonomická, politická a morální krize našemu úsilí o sjednocení myslivců nepřejí.
Čeká nás nekonečná mravenčí práce, která spočívá ve zlepšení a sjednocení vedení ČMMJ a perfektní informační kampaň o činnosti vedení myslivecké organizace. A to je nejen úkol pro ČMMJ jako takovou, ale i pro zřizované organizace v čele se pojišťovnou Halali.
Ing. Roman URBANEC, Ph.D.
člen MR ČMMJ