Časopis Myslivost

Organizačně akci zajišťoval odbor životního prostředí KÚSK, konkrétně Ing. Josef Keřka, Ph. D. (vedoucí odboru), Ing. Tomáš Macháček (vedoucí oddělení zemědělství a lesnictví), Ing. Zuzana Eichlerová, Vlastimil Novák, Ing. Miroslav Šusta, Ing. Pavel Tauchman, Ph.D., Ing. Radek Vojtíšek a Ing. Tomáš Zíka.

Seminář byl primárně určen uživatelům honiteb ve Středočeském kraji, dále široké myslivecké veřejnosti, zájemcům o ochranu přírody a zástupcům veřejné správy. Hlavním cílem semináře bylo zlepšit povědomí o možnostech čerpání finančních příspěvků na myslivecké hospodaření mezi uživateli honiteb a ostatními přednáškami zlepšit informovanost v řadách myslivecké veřejnosti.

Program:

Seminář byl zahájen Ing. Josefem Keřkou, Ph.D., vedoucím odboru životního prostředí a zemědělství. V příspěvku byl zdůrazněn kulturně-sociální význam myslivosti a její přínos v péči o životní prostředí. Dále z pozice zástupce Středočeského kraje vyjádřil Ing. Keřka podporu podobných akcí a poukázal na jejich přínos v informačním toku mezi veřejnou správou a myslivci.

Po zahájení a úvodním slovu pokračoval seminář každoročním tématem „Příspěvky na myslivecké hospodaření v roce 2012 – jak, o co a kdy žádat“ (Ing. M. Šusta – KÚSK, susta@kr-s.cz; Ing. T. Zíka – KÚSK, FLD ČZU v Praze, zika@kr-s.cz). Bylo informováno o dotačních titulech G a K vypsaných v rámci „Závazných pravidel pro poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a způsobu jejich kontroly v roce 2012“. Finanční prostředky jsou poskytovány ze státního rozpočtu konkrétně z rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství ČR, vlastní administraci zajišťují v přenesené působnosti jednotlivé krajské úřady. V tomto případě nemá smysl blíže popisovat jednotlivé dotační podtituly, neboť již byly v jednom z předcházejících čísel časopisu Myslivost publikovány zástupcem MZe (Ing. J. Růžička – vedoucí oddělení myslivosti, rybářství a včelařství). Dále bylo rozebíráno: vyhodnocení čerpání příspěvků za roky 2008 – 2011; nedostatky v podávaných žádostech a eliminace chyb; možnosti využití freeware programu „Žádost pro dotace 2012“ při podávání žádostí; způsob a průběh administrace žádostí. Hlavním cílem bylo interpretovat účastníkům komplexní informace, jakým způsobem žádat a „odbourat“ představy o přílišné složitosti a náročnosti celého procesu administrace. Na závěr příspěvku byl, stejně jako u dalších přednášek, poskytnut prostor pro diskuzi mezi přednášejícími a účastníky.

Následoval příspěvek „Možnosti čerpání finančních prostředků z krajinotvorných programů“ (Ing. M. Jindrová – Agentura ochrany přírody a krajiny (dále „AOPK“), Krajské středisko Praha a Střední Čechy, monika.jindrova@nature.cz). Autorka uvedla možnosti čerpání finanční prostředků z dotačních titulů: Programu péče o krajinu (dále „PPK“), Programu obnovy přirozených funkcí krajiny (oba národní podpora) a Operačního programu životního prostředí (evropské dotace). Z hlediska myslivosti je pro většinu žadatelů nejzajímavější PPK, který předpokládá postupné naplňování a realizaci opatření, která povedou k udržení a systematickému zvyšování biologické rozmanitosti kulturní krajiny, např.: výsadbou nelesní zeleně včetně ovocných stromů tradičních krajových odrůd (soliterní stromy, liniové a skupinové výsadby) a vytváření drobných přírodních prvků v krajině (obnova mezí, remízků, vytváření tůní, mokřadů a drobných vodních ploch). Jednou ročně je AOPK vyhlášena výzva k předkládání projektů. Ing. Jindrová doporučila žadatelům před přípravou projektu kontaktovat příslušné regionální pracoviště AOPK, kde pracovníci pomohou žadatelům s rámcovým a věcným vymezením projektu, aby zapadal do koncepce podporovaných opatření. Zajímavý je i dotační podtitul, který je zaměřen na likvidaci a omezování invazních druhů rostlin a živočichů.

Finanční prostředky jsou uvolňovány na opatření neinvestičního charakteru a lze přiznat podporu až do výše 100 % uznaných nákladů. Podobně jako u ostatních dotačních titulů nelze na podobné, nebo totožné opatření čerpat najednou z více veřejných zdrojů.

Příspěvek Ing. Tomáše Kušty, Ph. D. (FLD ČZU v Praze, kusta@fld.czu.cz) se zabýval „Aktuální situací v početnosti srnčí zvěře v našich honitbách“. Autor poukazoval na současné šíření zpráv mezi myslivci o úbytku srnčí zvěře v českých honitbách. Vzhledem k tomu, že se jedná o jev, který není podložen žádnými vědeckými poznatky a základy, požádal jménem FLD ČZU v Praze případné zájemce, popř. honitby o spolupráci na řešení problematiky. Pouze komplexní přístup k dané problematice může vysvětlit, či vyvrátit výše uvedené skutečnosti. Autor se zabýval faktory, které ovlivňují početnost srnčí zvěře, přičemž zdůraznil, že v současnosti není znám žádný „záhadný“ faktor, který by začal v posledních dvou letech radikálně ovlivňovat populační hustotu srnčí zvěře. Již při historickém pohledu na celkový odlov je patrný fakt jisté rozkolísanosti úlovků v jednotlivých letech, nicméně trend je dlouhodobě stoupající. Je nutné podotknout, že výše zmíněný příspěvek vyvolal mezi účastníky živou diskuzi o tom, zda početnost skutečně klesá, nebo ne. V současné situaci je těžké bez konkrétních studií předjímat, zda pokles odlovu v jednom či dvou letech znamená začátek dlouhodobého vývoje, nebo pouze krátkodobý extrém, kterých bylo za posledních přibližně 80 let několik.

Po přestávce vystoupil Ing. Miloš Ježek (Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, FLD ČZU v Praze, jezekm@fld.czu.cz) s příspěvkem „Způsoby odchytu černé zvěře“. Autor ve své prezentaci shrnul dosažené výsledky odchytu do boxů (box trap) a ohrad (corall trap), kdy jednoznačně větších odchytů je dosahováno pomocí rozměrnějších corall trapů. Například v březnu 2012 bylo v průběhu 31 dnů (17 kontrol) chyceno 38 ks, při průměrném jednorázovém odchytu 6,3 ks. Celkem bylo odchyceno za čtyři měsíce 92 ks černé zvěře! Při výpočtu časové náročnosti vycházelo asi 30 minut na jedno ulovené prase. Bližší podrobnosti a fotodokumentace je součástí prezentace, odkaz viz níže. Pokud předchozí příspěvek vyvolal „živější“ diskuzi, tak téma odchytu vyvolalo přímo „revoluci“. Cílem přednášky bylo objektivně informovat o účinných opatřeních k redukci černé zvěře v lokalitách s vysokou populační hustotou, kde vznikají citelné škody hlavně na zemědělských pozemcích. V žádném případě se nejednalo o snahu a podsouvání názoru na vyhubení prasete divokého jako v dobách Marie Terezie! Bohužel u některých diskutujících to vyvolalo nechuť, až téměř opovržení, s odkazem na etiku lovu. Nicméně je třeba si uvědomit, že v některých oblastech je nutné přistoupit k účinným metodám „odlovu“, pokud nelze zvládnout redukci početních stavů standardním způsobem. Na druhou stranu je důležité říci, že na základě odevzdaných dotazníků k semináři spoustu myslivců daná problematika zaujala.

Závěrečný příspěvek s názvem „Legislativní problematika související s končící platností smluv o nájmu honiteb v roce 2013 z pohledu uživatelů a držitelů honiteb“ přednesl Ing. Pavel Tauchman, Ph. D., (KÚSK, tauchman@kr-s.cz), který ve svém příspěvku seznámil přítomné s tímto velice aktuálním tématem. Na úvod bylo zdůrazněno, že končící smlouvy o nájmu honiteb nesouvisí s případnými změnami či zánikem honiteb, neboť tyto změny mohou probíhat kontinuálně, bez ohledu na platnost nájemních smluv.

Z pohledu držitelů honiteb je nejpodstatnější a nejvíce problematickou záležitostí rozhodnutí o využití honitby, a to zejména u honiteb společenstevních, zde je třeba o využití honitby řádně rozhodnout v rámci valné hromady (honebního výboru), jejíž průběh musí být v souladu s platnou legislativou. Aby byl uvedený soulad naplněn a rozhodnutí valné hromady bylo nenapadnutelné, je téměř nezbytné aktualizovat členskou základnu, neboť ve většině honiteb došlo k větším či menším majetkovým změnám, které mají často za následek změny v členské základně honebního společenstva, neboť nový vlastník honebního pozemku, který tento pozemek nabyl od člena honebního společenstva, se stává řádným členem honebního společenstva, pokud do 30 dnů neoznámí, že s členstvím nesouhlasí. Uživateli honitby pak z uzavření nové nájemní smlouvy plynou v podstatě jen dvě zásadní povinnosti ohledně ustanovení mysliveckých stráží a mysliveckého hospodáře.

V rámci příspěvku došlo i na osvětlení některých možností změn stávajících honiteb, byť to nebylo přímým tématem příspěvku. V tomto ohledu bylo konstatováno, že možnosti změny stávající honitby jsou jen omezené a téměř výhradně spojené se změnou vlastnictví u honebních pozemků, pomineme-li změnu v důsledku vyrovnání hranic honiteb a výměny honebních pozemků. I když se v rámci přednášky jednalo o poměrně strohé vysvětlování jednotlivých souvisejících ustanovení zákona o myslivosti, které příliš zábavnou formou nelze publikovat, vzbudil tento příspěvek poměrně velký zájem posluchačů, což bylo patrno i z frekvence dotazů, které zazněly z pléna. Cíl příspěvku, kterým bylo zejména vysvětlení a ujasnění některých ustanovení zákona o myslivosti, či vyvrácení určitých mýtů, které kolují mezi mysliveckou veřejností, byl tak do značné míry splněn.

Jednotlivé prezentace jsou v elektronické podobě přístupné na webovém portálu Středočeského kraje: http://www.kr-stredocesky.cz/portal/odbory/zivotni-prostredi-a-zemedelstvi/myslivost-a-rybarstvi/prezentace-z-mysliveckeho-seminare-stredoceskeho-kraje-2012.htm?pg=1

Atmosféru semináře umocnilo při zahájení a zakončení duo trubačů. Tímto bych jim rád poděkoval za profesionálně odvedený výkon.

Velký dík patří rovněž přednášejícím za zajímavé a aktuální příspěvky a celému týmu lidí, kteří se na uspořádání semináře podíleli.

Pozitivním impulsem do budoucna je celková účast, kdy byla velká zasedací místnost Zastupitelstva Středočeského kraje (131 míst) kompletně obsazena.

V rámci semináře byly rozdány dotazníky hodnocení s možností iniciovat podněty pro případný další ročník. Na grafu jsou znázorněny průměrné známky (hodnocení 1 – 5 jako ve škole), které jsme obdrželi od účastníků.

Potěšující je přístup zúčastněných, kteří se aktivně zapojili nejen do diskuze, ale i do návrhů témat pro příští rok. Ve stručnosti se podněty nejčastěji týkaly následujících okruhů:

1. chov drobné zvěře (bažant obecný, koroptev polní, zajíc polní) – způsob, jak zvýšit početní stavy, ukázky z honiteb, konkrétní realizovaná opatření,

2. dotace – možnosti zlepšování krajiny (obsahem letošního semináře), políčka pro zvěř, využívání biopásů, kde a jak žádat,

3. využívání krajiny a klid v honitbě – legislativní řešení a možnosti pro mysliveckou stráž (motorkáři, čtyřkolky atd.),

4. spolupráce se zemědělci – způsoby vzájemné spolupráce mezi zemědělci a myslivci,

5. dále škody zvěří; lov invazivních druhů; pachové ohradníky (téma zařazeno v roce 2011); výchova mladých myslivců; spolupráce s ČMMJ atd.

V tomto směru lze vidět další možnosti, jak seminář obohatit ve prospěch účastníků, a svým způsobem tak zlepšit komunikaci a výměnu informací mezi veřejnou správou a myslivci. Je zřejmé, že díky rozsahu nebude možné zařadit do příštího roku všechny připomínky a návrhy, ale budeme se snažit maximálně podněty do programu zapracovat. Návrhy lze rovněž zasílat v průběhu roku na výše uvedené emailové adresy Ing. Šusty a Ing. Zíky.

Na závěr bych chtěl poděkovat všem, kteří se semináře zúčastnili, neboť celkový zájem byl nad naše původní očekávání. Je vidět, že je mezi vámi spousta těch, kteří mají zájem o nové poznatky a prohlubování si svých vědomostí a kterým není budoucnost naší myslivosti lhostejná.

„Myslivosti zdar“

Ing. Tomáš ZÍKA
Odborný referent oddělení zemědělství a lesnictví
Odbor životního prostředí a zemědělství

Zborovská 11, 150 21 Praha 5
tel.: 724 786 833, 257 280 361 fax: 257 280 170
e-mail: zika@kr-s.cz
www.kr-stredocesky.cz