Časopis Myslivost

Pokračování v započaté práci na výukovém DVD, ale také zpětná vazba a komunikace s vámi nás přiměla v prvotním kroku rozšířit DVD právě o problematiku zvyšování naší konkurenceschopnosti. Možná se ptáte proč? Dalo by se obrazně říci, že jsme vám dali do rukou munici a zbraň v podobě DVD, ale řadě z vás chybí návod, jak s touto zbraní a municí správně zacílit a trefit se do černého. Řada z vás třeba již vystřelila, ale říkáte si, mohlo by to být lepší. Jak mám uspět v konkurenci ekologických organizací nabízejících nepřeberné množství programů, které jsou dnes tak moderní a populární?

Proto prosím berte tento příspěvek jako návod, jak lépe porozumět dnešnímu modernímu způsobu výuky na školách, tak abychom se v očích učitelů, či ředitelů stali vítanými pomocníky při naplňování školního kurikula. Je to návod, jak dobře zacílit a trefit terč s municí a zbraní, kterou máme.

Berte tento příspěvek jako pomůcku při přípravě propagačních materiálů pro školu, jako nástroj pro jednání s vedením školy apod. V neposlední řadě se níže uvedenými skutečnostmi inspirujte při samotné přípravě programu do školy.

Úvod k problematice, aneb co je to „RVP“ a co „ŠVP“

S těmito pojmy se jistě dennodenně potkáte, pokud budete chtít navázat spolupráci se školou. Mnozí z vás již tyto zkratky znají, či o nich slyšeli, nebo částečně tuší, jaký je význam. Pro školy je to dnes základní stavební kámen. Je proto nutné tyto pojmy znát a porozumět jim. Co tedy tyto zkratky znamenají?

Dalo by se říci, že učitelé dostali díky RVP (rámcovému vzdělávacímu programu) možnost vytvořit si vlastní vzdělávací program založený na jejich představách a zkušenostech s výukou. RVP jsou schválené pedagogické dokumenty, které vymezují závazné požadavky na vzdělávání v jednotlivých stupních a oborech vzdělání, kterých má žák dosáhnout. Jsou závazným dokumentem pro všechny školy. Způsob realizace vymezených požadavků se ponechává na školách. Společným úsilím všech pedagogů ve škole je možno utvořit ucelený ŠVP (školní vzdělávací program) pro základní vzdělávání s ohledem na potřeby žáků. Cíle ŠVP jsou společné a vyjadřují požadavky na celkový vzdělanostní a osobnostní rozvoj žáků. Učitelé už tak nejsou vázáni na tradiční „osnovy“, kterých se musí držet, protože učitel v plánech nepopisuje, „co má probrat“, ale popisuje, jaké dovednosti mají jeho žáci mít. Lze tedy velmi snadno některé méně podstatné pasáže látky vynechat či zredukovat za účelem splnění základních cílů výuky, nebo naopak některý přínosný projekt prodloužit.

RVP vymezují pojem klíčové kompetence. Při realizaci výchovných a vzdělávacích cílů je z hlediska rozvoje jednotlivých kompetencí kladen důraz na uvedené postupy. Chceme-li od pedagogů, aby u žáků klíčové kompetence systematicky rozvíjeli, pak je nutné, aby se na školách zamysleli, jaké strategie k jejich rozvoji zvolí. Výsledkem jsou pak výchovné a vzdělávací strategie na úrovni školy a na úrovni vyučovacích předmětů, které škola zaznamená ve svém ŠVP.

Co z toho plyne pro nás? Co je potřeba a je dobré vědět?

Základní myšlenkou tohoto příspěvku je naučit se využívat ŠVP, podle kterých se základní školy řídí, v naší práci s mládeží.

Všeobecně školy žádají po neziskových organizacích, lesních pedagozích, po myslivcích tzv. „prožitkovou pedagogiku, tzn. „vnímat přírodu všemi smysly – nejen strohou přednáškou na školách, ale učit děti prožitkem – mohou si osahat, přivonět, obtěžkat apod.“, což můžeme velice snadno v „myslivecké prožitkové pedagogice“ splnit. Děti dnes potřebují objevovat, ne se učit, nebo jim něco „papouškovat.“

Vždy je dobré zjistit si dopředu – diagnostikovat prostředí školy, způsoby výuky apod.

Každý kraj pořádá tzv. krajské porady koordinátorů EVVO. Tyto porady mimo jiné slouží jako burza nabídek jednotlivých organizací nabízejících environmentální programy. Informujte se tedy o konání porady na Vašem kraji a nebojte se vytvořit např. ve spolupráci s OMS nabídku environmentálního (mysliveckého) programu formou letáčku, či plakátu a zúčastněte se.

Charakteristika ŠVP (systém E-U-R)

E – evokace: příležitost uvědomit si, co vím, co si myslím, co tuším, co nevím, formulace otázek, vyvolání zvědavosti, míří k cíli učení.

U – uvědomění si: významu nových informací, odpovědi na otázky z evokace, propojení nových údajů s dosavadními, obhajování argumentů.

R – reflexe: ohlédnutí za učením, co nového jsem se naučil, čemu porozuměl, jaké původní názory, postoje jsem pozměnil, úvaha nad procesem myšlení, co mi pomohlo k lepšímu porozumění.

Dalšími významnými pojmy, které je potřeba znát, jsou tzv. klíčové kompetence a průřezová témata. Zjednodušeně lze říci, že v ŠVP jsou definovány klíčové kompetence, neboli cíle, kterých se má během školní docházky dosáhnout. A těchto cílů školy dosáhnou zpracováním a implementací průřezových témat, které se prolínají všemi předměty.

Klíčové kompetence

Klíčové kompetence představují to, co v žácích budujeme bez ohledu na konkrétní učivo jednotlivých předmětů. Jsou to takové znalosti, dovednosti, postoje a hodnoty, kterými má škola vybavit všechny žáky především proto, aby byli schopni řešit problémy a úkoly, se kterými se setkají v běžném životě a které je vybaví takovými schopnostmi a vlastnostmi, že budou ochotni se dále vzdělávat.

obr1

Základní klíčové kompetence jsou:

Komunikativní

K řešení problémů

Občanské

K učení

Pracovní

Sociální a personální

Představení jednotlivých klíčových kompetencí:

Kompetence komunikativní

Na konci základního vzdělávání žák:

- zvládá samostatné a výstižné vyjádření vlastních názorů a postojů a k jeho obhajobě využívá informačních technologií k práci s různými zdroji a přistupuje ke kritickému přístupu k informacím,

- formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu,

- naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuze, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje,

- rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění,

- využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem,

- využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi.

Kompetence k řešení problémů

Na konci základního vzdělávání žák:

- vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností,

- vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému,

- samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy,

- ověřuje prakticky správnost řešení problémů a osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných nebo nových problémových situací, sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů,

- kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí,

- aktivně se zapojuje do rozmanitých mimoškolních aktivit.

Kompetence občanské

Na konci základního vzdělávání žák:

- respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit se do situací ostatních lidí, odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí,

- chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy, je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu,

- rozhoduje se zodpovědně podle dané situace, poskytne dle svých možností účinnou pomoc a chová se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka,

- respektuje, chrání a ocení naše tradice a kulturní i historické dědictví, projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost, aktivně se zapojuje do kulturního dění a sportovních aktivit,

- má osvojené základní hodnoty společenského soužití, demokracie, svobody, spravedlnosti, úcty k člověku, tolerance,

- chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí, rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví a trvale udržitelného rozvoje společnosti, žák je veden k osvojení zásad ochrany životního prostředí, k poznávání přírodních a kulturních hodnot, tradic a zvyků.

Kompetence k učení

Na konci základního vzdělávání žák:

- vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení,

- vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě,

- operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy,

- samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti,

- poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich,

- zvládá samostatné a systematické získávání informací ze všech dostupných zdrojů, analyzuje, třídí a spojuje do celků.

Kompetence pracovní

Na konci základního vzdělávání žák:

- používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení, dodržuje vymezená pravidla, plní povinnosti a závazky, adaptuje se na změněné nebo nové pracovní podmínky,

- přistupuje k výsledkům pracovní činnosti nejen z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti a společenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot,

- využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost, činí podložená rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesním zaměření,

- orientuje se v základních aktivitách potřebných k uskutečnění podnikatelského záměru a k jeho realizaci, chápe podstatu, cíl a riziko podnikání, rozvíjí své podnikatelské myšlení.

Kompetence sociální a personální

Na konci základního vzdělávání žák:

- účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce,

- podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá,

- přispívá k diskuzi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají,

- vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj; ovládá a řídí svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty.

Průřezová témata

Průřezová témata jsou důležitým formativním prvkem vzdělávání, pomáhají rozvíjet osobnost žáků zejména v oblasti postojů a hodnot. Důraz na získávání nových vědomostí může být u některých průřezových témat omezen. Průřezová témata se tak mohou stát prostorem, ve kterém se vědomosti, dovednosti a návyky, získané v různých oborech vzdělávání (přírodopis, zeměpis, ekologie atd.), spolu s osobními zkušenostmi přetavují do osobních hodnot a postojů žáků. Na tomto místě je důležité uvést, že se nejedná o pouhé mezipředmětové vztahy, jak bývá někdy smysl průřezových témat mylně interpretován, ale o takovou integraci vzdělávacích obsahů, která se má promítnout především do formování osobnosti žáků. Jedním ze základních principů RVP je podpora komplexního přístupu k realizaci vzdělávacího obsahu, včetně možnosti jeho vhodného propojování. Průřezová témata poskytují obzvláště vhodný prostor pro směřování ke klíčovým kompetencím. Školy mají takto stanoveny stejné cíle, ke kterým mají při zpracování průřezových témat dojít.

K čemu ještě mohou průřezová témata přispívat? Mohou se stát nástrojem profilace školy. V praxi to může pro některé z vás znamenat výzvu k užší spolupráci se školou, která se bude chtít profilovat přírodovědným směrem (jiné školy jsou zaměřeny např. na matematiku, jazyky, dějiny apod.)

Osobnostně a sociální výchova (OSV) – Člověk a svět práce

Výchova demokratických občanů (VDO) - Občan v demokratické společnosti

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (VMEGS)

Multikulturní výchova (MUV)

Environmentální výchova, vzdělání a osvěta (EVVO) – Člověk a životní prostředí

Mediální výchova (MEV) – Informační a komunikační technologie

Osobnostně a sociální výchova (OSV)

Vede k sebepoznání a tvorbě vyrovnaného sebepojetí, k seberegulaci a organizaci vlastního života, k uvědomění si svých sociálních rolí. Dále vede k vytváření kreativity v každodenním životě. Toto průřezové téma má vést také k poznávání lidí, tvorbě mezilidských vztahů, komunikaci, spolupráci, ale i soutěžení. Učí morálním hodnotám, rozhodovacím dovednostem, mravním vlastnostem člověka apod. Vede k formování názorů mladých lidí a orientaci na správné hodnoty života – besedy a přednášky (návykové látky, zdravý životní styl).

Jak můžeme OSV včlenit do naší aktivity? Jak argumentovat řediteli, učiteli?

Toto téma jsme schopni uplatnit prostřednictvím naší osoby – tedy myslivce, který se eticky chová a jedná, (morální vlastnosti, role myslivce v dnešní krajině – péče o zvěř, ale i její lov, péče o přírodu, pořádání kulturních akcí apod.). V rámci aktivit, které máme připravené pro děti, jsme schopni rozvíjet komunikaci, spolupráci, utváříme mezilidské vztahy atd. Také v případě mimoškolní výuky (např. kroužky) jsme schopni toto téma velice snadno rozvíjet.

Výchova demokratických občanů (VDO)

Zdánlivě vzdálené průřezové téma VDO jsme schopni také naplnit. Cílem tématu je, aby žák dokázal formulovat a vyjádřit své názory, dokázal zhodnotit a porovnat názory své s názory ostatních, uměl odlišit situace, kdy se může rozhodnout svobodně a kdy se musí podřídit celku, zvládá řešení konfliktních situací.

Jak můžeme VDO včlenit do naší aktivity? Jak argumentovat řediteli, učiteli?

Výchovu demokratického občana můžeme uplatnit opět téměř u všech našich aktivit. Vedení školy můžeme nabídnout osobu myslivce, coby erudovaného odborníka, který bude vést diskuzi mezi dětmi tak, aby se učily obhájit si svůj názor, či se učily demokratickému rozhodování apod. Např. při programu v přírodě, kde jsou děti rozděleny do skupin, a každá skupina má obhájit výsledek zadaného úkolu, či položenými otázkami na to, co si myslí o…, jaká je podle nich pravda v tom či onom… apod.

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (VMEGS)

Jedním z úkolů v tématu VMEGS je, aby si žák uvědomil a smýšlel v evropských nebo světových souvislostech. Dokázal odlišit podobnou evropskou kulturu od světové, pochopil historický vývoj v evropském a světovém měřítku.

Jak můžeme EVVO včlenit do naší aktivity? Jak argumentovat řediteli, učiteli?

Myslivost je kulturním dědictvím, na kterém jsme dětem schopni vysvětlit vývoj tradic, zvyků, způsobů lovu. V historickém měřítku můžeme hovořit o vývoji zbraní, rozvoji kynologie, sokolnictví apod. Rozdíl mezi myslivostí – středoevropským pojetím lovu a lovem zvěře v celosvětovém pojetí.

Multikulturní výchova (MUV)

Je chápána jako výchova přispívající k soužití různých kultur v multikulturní společnosti. Výchova ke vzájemnému setkávání, obohacování, solidaritě a vstřícnosti, výchova k respektování kulturních specifik a k toleranci k odlišnostem. Vede k respektování neustále rostoucí kulturní rozmanitosti, otevírá cestu k různým způsobům života, myšlení a chápání světa. Učí komunikovat a spolupracovat s příslušníky odlišných sociokulturních skupin a utvářet motivaci ke vzdělání a k interkulturním výměnám.

Jak můžeme EVVO včlenit do naší aktivity? Jak argumentovat řediteli, učiteli?

Podobně jako u VMEGS můžeme škole nabídnout osvětlení různých kultur, etnik, ras na příkladu vývoje lovu a myslivosti. Multikulturní výchovu můžeme zejména mladším dětem vysvětlit na různých příkladech chování a soužití zvěře v přírodě.

Environmentální výchova, vzdělání a osvěta (EVVO)

Hlavním cílem environmentální výchovy je odpovědné environmentální chování, tj. takové chování, kdy lidé berou při svém rozhodování v potaz dopady možných řešení na životní prostředí a zapojují se do aktivit určených ke zvýšení kvality životního prostředí a kvality života. Úkolem environmentální výchovy pak je vybavit k tomuto cíli žáky odpovídajícími znalostmi, dovednostmi a návyky. Děti chápou význam přírody a správného chování člověka v přírodě – rozhovory, besedy. Je realizovaná prostřednictvím odborných exkurzí, programů a v zájmové mimoškolní činnosti. Je propojena s odborným učivem. Žáci jsou vedeni k tomu, aby měli úctu k živé i neživé přírodě a jedinečnosti života na zemi.

Jak můžeme EVVO včlenit do naší aktivity? Jak argumentovat řediteli, učiteli?

EVVO je základní klíčovou kompetencí v našich aktivitách. Jelikož by se ideálně měla EVVO prolínat celým školním kurikulem a vytvářet tak komplexní systém, který umožňuje soustavné působení na všechny složky žákovy osobnosti. Máme tedy na půl vyhráno. Pod pojmem environmentální výchova jsme škole schopni nabídnout téměř vše z naší činnosti. Když pominu standardní přednášku, či besedu s myslivci ve škole. Můžeme např. Dnem země a sběrem odpadu v okolí obce vést děti k environmentálnímu myšlení. Nebo dlouhodobější spoluprácí mysliveckého sdružení se školou (návštěva myslivce vícekrát do roka, spolupráce na výuce, soutěže pro děti, Den dětí, Myslivecká olympiáda, Na lovecké stezce apod.)

Mediální výchova (MEV), informační a komunikační technologie

Mediální výchovu lze charakterizovat jako soubor poznatků a dovedností, které člověku umožňují nakládat s mediální produkcí, jež se mu nabízí, účelně a poučeně, dovoluje mu média využívat ke svému prospěchu a dává mu nástroje, aby dokázal ty oblasti mediální produkce, které se jím snaží skrytě manipulovat, odhalit.

Chceme-li žáky vybavit základní úrovní mediální gramotnosti, je vhodné přistupovat k jednotlivým tematickým okruhům tak, aby dostali příležitost:

- získat a uplatnit základní poznatky o fungování a roli médií ve společnosti (vzdělávací, přenos informací, zábava),

- poučeně a aktivně se zapojit do mediální komunikace,

- orientovat se v nabídce mediálních produktů,

- získat kritický odstup od médií (umět selektovat vhodné, nevhodné či manipulativní informace),

- využívat potenciál médií jako zdroje informací, vzdělávání i naplnění volného času.

Jak můžeme MEV včlenit do naší aktivity? Jak argumentovat řediteli, učiteli?

Např. aktivním zapojením do mediální komunikace – děti sami napíšou, či pomůžou se sepsáním článku o návštěvě myslivce ve škole, který pošlou do regionálního tisku, mysliveckého časopisu, školního časopisu apod. Myslivec jim může přinést starší číslo mysliveckého časopisu, kde se děti mohou naučit práci s textem, využít fotografií apod. Jako zdroj informací může myslivecké sdružení škole zaplatit předplatné mysliveckého časopisu atp. Při aktivitách zdůrazňovat zkreslený postoj bulvárních, senzacechtivých médií vůči myslivcům, využívat nabídek on-line přenosů z přírody, zpracovaných výukových a vzdělávacích programů jiných organizací, společenských sdružení a aktivit nabízených masovou komunikací.

Podrobnější informace

www.modernivyuucovani.cz

www.rvp.cz

kniha: Kooperativní učení

Ing. Petr Smutný, Mgr. Jarmila Vaníčková