V jednom z rozlehlých panelových domů, jakých je na území Prahy 4 nespočet, sídlí kancelář Obvodního mysliveckého spolku Praha 4. Přestože děti i dospělí z pražských sídlišť mají k myslivosti vztah spíše odtažitý, nemohou si členové obvodní myslivecké rady stěžovat na nezájem. Na kurzy, zkoušky, ale i na každoroční placení příspěvků se sem sjíždí myslivci ze všech koutů republiky. Co je k tomu vede, mi prozradili předseda OMS Viktor Tolar a člen obvodní myslivecké rady a předseda střelecké komise Zdeněk Nevoránek.
Praha 4 je jednou z lokalit nejhustěji zastavěných sídlišti v rámci celého hlavního města. Je těžké si představit, jak se tu odehrává výkon práva myslivosti. Přesto zdejší OMS stále funguje. Prozraďte mi, jaké jsou zde pro myslivost podmínky?
Do působnosti našeho mysliveckého spolku, který není přesně obvodní, spíše oblastní, patří (kromě Prahy 4) také Praha 11 – Jižní Město, Praha 12 – Modřany, Komořany, Cholupice, Kamýk, Točná, dále Kunratice, Libuš, Písnice, také část Prahy 10. OMS funguje prakticky stále po několik desetiletí ve vyjetých a ověřených kolejích. Vykonáváme celoroční servis pro myslivce. Nemáme sice velké prostory, všeho všudy je zde k dispozici zasedačka o rozloze
50 m2 a kancelář o velikosti 16 m2 se zázemím. Přesto jsme schopni zajistit kurzy, zkoušky a další akce.
Tyto prostory máte ve vlastnictví nebo v nájmu? Jste zde již dlouho?
Jsme nájemníci, bohužel nemáme prostředky, abychom si mohli koupit vlastní kancelář nebo dokonce celou budovu. Už jsme zde od jara 1997. 1. prosince 1996 nás „vyhodil“ tehdejší senátor a starosta Prahy 4 pan Klausner z bývalé kanceláře v Táborské ulici. I když jsme tyto prostory užívali legálně a měli jsme od roku 1990 řádnou smlouvu, jednoho dne jsme našli zapečetěné dveře a ještě po nás majitel chtěl neoprávněně náhrady nesouvisející s nájemní smlouvou. Soudili jsme se a soud jsme vyhráli, ale raději jsme se odstěhovali sem, do Papírníkovy ulice. Předseda zdejšího bytového družstva pan Kolář je sportovní střelec a férový člověk. S družstvem vycházíme velmi dobře a už jsme tu v pohodě 15 let.
Kolik máte členů? Jsou to převážně obyvatelé Prahy 4 nebo i odjinud?
Ke dni 31.12.2011 jsme měli 416 členů. Převážná většina je z Prahy, máme však i členy z Moravy, z Plzeňska, z Karlovarska nebo Českých Budějovic a dalších míst ČR, dokonce i cizince. Většinou zde pracují, proto to k nám mají blíž, nebo tu dělali kdysi zkoušky, tak už u nás zůstali. I když většina OMS zastává názor, že by si měl člověk platit podle toho, kde provádí právo myslivosti, myslím, že jsme dobrovolná organizace a i v tomto případě by měli mít členové možnost svobodné volby.
Jakým směrem se vyvíjí výše členské základny? Stačí noví absolventi mysliveckého kurzu pokrýt úbytky členů?
Každoročně míváme přibližně 15 až 30 zájemců o vykonání zkoušky z myslivosti. Probíhají ve dvou termínech, řádné v dubnu a náhradní v říjnu. Po skončení kurzu a zkoušek z myslivosti pořádáme kurz a zkoušky pro myslivecké hospodáře, které probíhají v polovině listopadu. Příprava probíhá od konce dubna. Kurz pro myslivecké hospodáře se koná každý rok, někdy je 18 přihlášených, někdy třeba jen 4.
Uskutečnil se tu i kurz pro prohlížitele ulovené zvěře, zúčastnilo se ho 30 zájemců. Větší a slavnostnější akce pořádáme v restauraci „Na tý louce zelený“, kde je důstojné, stylově myslivecky vyzdobené prostředí a výborné zázemí. Spolupráce funguje bezvadně.
Snažíme se být vstřícní, do kurzu přidáváme hodiny, když je něco potřeba více probrat, máme předzkouškové konzultace, lidé se k nám rádi vrací. Jedna taková perlička: U zkoušek jsme tu měli postupně dědu, tátu, syna a vnuka z jedné rodiny. V poslední době nás překvapuje velký zájem ze strany žen.
Kde zdejší myslivci vykonávají právo myslivosti? Funguje na území spadajícím pod váš OMS nějaká honitba?
Máme zde jednu celou honitbu a jednu část, ta však náleží do působnosti OMS Praha-západ, obce Černošice, jedná se o území Kunratice, Šeberov. Pod „náš obvod“ patří jediná honitba Honebního společenstva Cholupice, ve které hospodaří Myslivecké sdružení Jestřáb Cholupice. Honitba leží od Kamýka směrem na jih na Dolní Břežany, výměra honební plochy je 1400 ha, jedná se o smíšenou honitbu s 520 ha lesa, dále jsou zde pole a ostatní plochy, které se však díky zástavbě postupně zmenšují. Velkou část honitby tvoří Chráněné území Modřanská rokle. V minulosti zde bývala v Kunratickém lese honitba vyhrazená pro pražského primátora. Lovila se tam srnčí a mufloní zvěř, pořádaly se i hony na drobnou srstnatou a pernatou zvěř. Nyní slouží Kunratický les především k rekreaci obyvatel, ale velké množství zvěře se v něm vyskytuje i nadále, jistě jsou všeobecně známí mufloni u Krčské nemocnice.
Které druhy zvěře se vyskytují v cholupické honitbě? Jak se jejich stavy vyvíjejí?
Přestože se jedná o pozemky na území velkoměsta, jsou zde poměrně slušné stavy zvěře. Normovaná je zvěř srnčí, zajíc polní a bažant obecný. Dále se loví, podle § 36 Zákona o myslivosti černá zvěř. Dokonce zde před několika lety byl viděn los. Na Vltavě jsou potom kachny, viděli jsme tu i hohola severního. Z predátorů hlavně kuny skalní, kuny lesní, jezevci a lišky, jestřábi, káňata, krahujci, poštolky, pochopové a další. Rekordní úlovek lišek byl asi před 15 lety, kdy bylo uloveno za jeden myslivecký rok v jedné honitbě 58 lišek. Bažant obecný se zde neodchovává a nevypouští, ale vytváří se podmínky pro zdárný vývoj divoké populace.
Jakým způsobem se tyto podmínky vytváří?
Především se dbá o redukci stavů lišek, strak a černé zvěře. Myslivci umisťují do honitby napáječky, aby zvěř netrpěla nedostatkem vody. Kupodivu se zde zvěři daří poměrně dobře, dokonce stavy některých druhů stoupají, protože tu na mnoha místech má klid a na přítomnost lidí je zvyklá. Je tu řada neobhospodařovaných ploch, křoviny a remízky.
Snad tyto plochy odolají rozšiřující se zástavbě, když se tu zvěři tak daří. Povězte mi, jak probíhá spolupráce se státní správou myslivosti v místě a dalšími důležitými složkami? Hodnotíte trofeje z cholupické honitby?
Spolupráce se státní správou, policií, veterinární správou atd. funguje bez problémů. Pro nás je orgánem státní správy myslivosti Magistrát hlavního města Prahy, tam se rozhoduje o uznání honitby, také se povolují výjimky pro lov zvěře a tam se posílají všechny plány a výkazy. Lovecké lístky vydávají městské části podle místa trvalého pobytu. Hodnocení trofejí probíhá na výroční schůzi MS Cholupice, většinou bývá kolem sedmi až devíti kusů srnčích trofejí, které na místě ohodnotíme a veřejně řekneme, co je chovatelsky správně a co ne.
Ještě by mne zajímalo, když je zde tolik zvěře na celkem skrytých místech, neobjevují se případy pytláctví?
Objevují, ale zakročit proti pytlákům bývá velmi složité. Dokonce se tu jednou asi na půlhektarové ploše našlo 36 ok, ale jednalo se o nehonební pozemky. Nejspíš to byla práce zahraničních dělníků, ve dvou byl chycený králík a v dalším bažantí kohout.
V honitbě občas dochází díky nezodpovědnosti některých majitelů psů ke škodám na zvěři, zejména srnčí.
Takže se pytláci nevyhýbají ani hlavnímu městu... Pojďme na veselejší téma - jednou z nejvýraznějších akcí na území Prahy 4, týkající se myslivosti, je jistě každoroční Výstava psů všech plemen. Jakým způsobem se na ní podílejí členové OMS?
Někteří z členů OMS Praha 4 vytvořili výstavní výbor schválený Českomoravskou kynologickou jednotou, který je pověřen organizováním výstavy. Tato výstava probíhá každoročně od roku 1995, tradičně v Zámeckém parku v Kunraticích. Městská část Praha – Kunratice nám vždy park na jeden den pronajme a pečlivě se postará o úpravu a zázemí. Pořádkovou službu zajišťuje Městská policie, dále jsou přítomni i hasiči a veterinární a zdravotní služba.
My zajistíme organizaci a následné uvedení prostor do původního stavu.
Každoročně se zde sejdou řádově stovky psů. Objevují se různá plemena společenská i exotická, ale převažují psi loveckých plemen. Probíhají tu výstavy klubové, speciální, výstavy se zadáním titulu CAC. Vše je předem zveřejněno na stránkách Českomoravské kynologické unie a Českomoravské kynologické jednoty a na stránkách našeho OMS. Někteří naši myslivci i vystavují, kromě toho, že se podílí na chodu výstavy. Příprava výstavy představuje rok práce, na níž se podílí úzký kolektiv. Jakmile jeden ročník skončí, začíná se připravovat další.
Letošní již 18. ročník se koná 16. června.
Co bylo prvním impulzem k uspořádání výstavy právě zde, v Kunraticích?
Inspiroval nás již Václav IV., protože za jeho časů zde byl psinec a myslivost se tu provozovala v hojné míře. Proto jsme přemýšleli nad nějakou kynologickou akcí. Tehdejší kynologická komise OMS Praha 4 si již dva roky říkala, že by se mělo něco udělat, tak jsme se třetí rok shodli, že už to uděláme. Zapojila se i paní Dagmar Poláková a Vladimíra Tichá a radila, ať si tu uděláme výstavu. Tak jsme se do toho vrhli a dá se říci, že úspěšně. První výstava se konala v roce 1995.
Říkáte, že výstava zabere rok příprav, stihnete v průběhu roku i jiné kynologické akce? Například zkoušky z výkonu?
Další kynologické akce nestíháme, i když bychom zkoušky z výkonu pro psy loveckých plemen pořádali rádi. Snad v budoucnu.
Jak to u vás vypadá se střelectvím? Jistě někde probíhají střelby uchazečů. Pořádáte nějaké okresní přebory?
Střelby uchazečů o první lovecký lístek probíhají na soukromé střelnici v Unhošti. Spolupráce s majitelem střelnice je bezchybná. Dříve bývaly v Hradových Střímelicích, tamní střelnice má však v současné době problémy se stížnostmi lidí kvůli hluku a také s vykrádáním.
Co se týká okresních přeborů, pořádáme pravidelně v květnu v rámci OMS parkúrový závod. Bývá to příjemná akce v rodinné atmosféře.
Ještě je třeba zmínit již 30 let probíhající soutěž o putovní pohár Kunratického holuba. Původně to byla skutečně záležitost kunratická, jenže zdejší střelnice už neexistuje, proto je soutěž putovní. Letošní již 31. ročník se uskuteční na střelnici v Mělníku.
Jste aktivní i v péči o mladou mysliveckou generaci? Schází se zde nějaký kroužek mladých myslivců nebo pořádáte pro děti přednášky či besedy?
Kroužek mladých myslivců nemáme, chybí nám člověk, který by na to měl čas a schopnosti. Jinak však rádi vyhovíme, když má někdo zájem, třeba uspořádáme nějaké střelby nebo povídání. Podílíme se na organizaci dětského dne v Unhošti s mysliveckými soutěžemi a střílením. Máme domluvené přednášky ve škole a pomáháme jednomu mysliveckému sdružení na Benešovsku s akcemi pro děti. Jsou to naši kamarádi, tak rádi spolupracujeme.
Vydařená byla rovněž akce pořádaná loni Městskou částí Praha-Libuš, s velkým ohlasem se setkala naše prezentace ochrany přírody, myslivosti a sokolnictví, které se kromě jiného zúčastnil za Klub sokolníků ČMMJ vedoucí střediska Praha Petr Kolomazník.
Naše hlavní město je specifické tím, že některé zdejší děti jsou od přírody hodně odtržené.
To se pak může projevit například v zájmu o ochranu přírody a myslivost.
Jak se může veřejnost dozvědět o činnosti zdejších myslivců? Jste v kontaktu s nějakým místním zpravodajem?
Bohužel myslivci se většinou dostanou do nějakého zpravodajství jen, když se stane nějaká nehoda. Podle vzoru, že kominík je zajímavý jen, když spadne ze střechy.
Ale zlepšuje se to. Hlavně z Deníků Bohemia se ozývají, ptají se například na problematiku zkoušek z myslivosti, pytláctví, jaké druhy zvěře u nás žijí, jaké škody působí. Nestalo se, že by informace od nás nějak zkreslili, takže poskytují solidní obraz práce myslivců.
Také prezentujeme naši činnost na webových stránkách.
Čím to je, že máte tak stabilní členskou základnu a ještě Vám každoročně přibývají noví členové, když sami říkáte, že v Praze není k myslivosti až tak velký vztah?
Nejspíš to bude tím, že se všemožně snažíme, aby na nás byl spoleh a abychom myslivcům opravdu poskytovali pomocnou ruku. Jsme stále na telefonu, když někdo potřebuje poradit. Pracovní dobu kanceláře vždy dodržujeme, pomůžeme s vyřízením loveckého lístku, zbrojního průkazu. Ke dni 1. března 2012 jsme například měli o osm členů více, než ke stejnému datu loňského roku.
Pan Nevoránek má obchod s mysliveckými potřebami a velmi rád poradí například při výběru zbraně, doplňků a podobně.
Členská základna okolo 400 - 500 členů nám stačí, nemáme jednatele, protože asi těžko by ho někdo chtěl dělat zadarmo. Finance získáváme z výstavy, z kurzů a zkoušek, k tomu členské příspěvky, takže ekonomika je bezproblémová, nepotřebujeme vydělávat, hlavně abychom mohli zajistit chod OMS. Snažíme se maximálně ctít tradice a naši českou myslivost propagovat, jsme hrdými členy Českomoravské myslivecké jednoty a snažíme se to předávat dál. Toto naše nadšení se asi přenáší i na naše členy.
Díky za rozhovor!
Připravila Ing. Kamila KAASOVÁ