Jihočeská společnost pro ochranu přírody a myslivost o.p.s. (JISOPM o.p.s.) je česká nevládní nezisková společnost, založená v roce 2008. Společnost mimo jiné zastřešuje přeshraniční aktivity a zájmy všech jihočeských OMS týkající se spolupráce s partnery na bavorské a rakouské straně hranice.
Ve spolupráci s Bavorským mysliveckým svazem (dále jen BJV) realizuje JISOPM o.p.s. úspěšně v pořadí již druhý projekt s názvem „Management zvěře na Šumavě a v Bavorském lese“. Projekt je podpořen z programu Evropské územní spolupráce ČR-Bavorsko.
V rámci tohoto projektu byla dne 8. listopadu 2011 ve Vydřím domě v dolnobavorské obci Mauth uvedena do provozu mezinárodní měřící stanice pro zjišťování hodnot radioaktivity ve zvěřině. Slavnostního zprovoznění této stanice se zúčastnili zástupci bavorských myslivců, veterinářů z okresu Freyung a vyššího mysliveckého úřadu pro Dolní Bavorsko. Za českou stranu přijali účast zástupci ČMMJ (Ing. J. Chmel), NP Šumava (Ing. A. Jirsa), KVS pro Jihočeský kraj (MVDr. Fr. Kouba, MVDr. L. Nezbeda, MVDr. Fr. Lešek, MVDr. E. Cipínová), KVS pro Plzeňský kraj (MVDr. T. Latini, MVDr. I. Viletová) a JISOPM o.p.s. (Bc. V. Bárta).
Služby této stanice mohou díky partnerství mezi JISOPM o.p.s. a BJV využívat i zájemci z řad myslivců z jihočeského a plzeňského kraje.
Obavy obyvatelstva ze zvýšených hodnot radioaktivity ve zvěřině, houbách či lesních plodech neustávají ani více než 25 let od havárie reaktoru jaderné elektrárny v Černobylu. Z důvodu snížení obav veřejnosti přistoupil Bavorský myslivecký svaz již v minulých letech k pořizování měřících stanic pro zjišťování hodnot radioaktivity. Postupně bylo těmito stanicemi pokryto prakticky celé území Svobodného státu Bavorsko (dnes 82 stanic). Zájemci z řad myslivců mohou na těchto stanicích nechat vyšetřit vzorky z ulovené zvěřiny a zjistit tak, zda je ulovený kus vhodný k přímé spotřebě či nikoli.
Společné zasedání ve Vydřím domě připravili pracovníci partnerských organizací – Manfred Pöschl (BJV) a Vilém Bárta (JISOPM o.p.s.), moderování akce se ujal pan Richard Hoffmann, krajský předseda BJV pro Dolní Bavorsko.
Nejvíce zatížená je černá zvěř
Odborný referát na téma „Důsledky havárie černobylského reaktoru v Bavorsku“ přednesl Dr. Joachim Reddemann, hlavní jednatel BJV. Díky velké rozloze země je zatížení v různých částech rozdílné, a to v závislosti na intenzitě dešťových srážek ve dnech po havárii. Nejvyšší známky zatížení jsou prokázány u černé zvěře, obecně platí, že nejvíce zatížena jsou selata, méně pak již lončáci a nejméně zvěř dospělá. Zatížení organismu zvěře srnčí je již podstatně nižší a nejmenší hodnoty byly naměřeny u zvěře jelení.
Po kontaminaci v roce 1986 se nebezpečné radioaktivní cesium 137 dostalo do rostlinného systému a díky opadu listí a jehličí stromů se tak radioaktivní prvky dostaly i do vrstvy humusu v lesních porostech. Kořenovým systémem se Cesium opět dostává znovu do stromů, rostlin, hub a jejich částí. Proto jsou ještě dnes mnohé druhy hub, kapradin, borůvčí a mladé stromy zatíženy radiocesiem. Žaludy a bukvice v sobě naopak tento nebezpečný prvek nezadržují a jejich konzumace tedy nemá vliv na zatížení organismu černé zvěře.
V míře zatížení černé zvěře jsou patrné výkyvy v průběhu ročních období. Při nízké úrodě či výskytu žaludů a bukvic patří mezi hlavní potravní složku černé zejména houby jako jelenka (Elaphomyces) či hřib hnědý (Boletus badius). Braním těchto hub dochází ke zvýšené zátěži radiace organismu zvěře.
Průzkumy u sousedů v Bavorském lese prokázaly naměřené průměrné hodnoty u jelenky ve výši 26 000 Becquerelů na kg čerstvé hmoty. Jen pro srovnání – hřib hnědý 2 100 Bq/kg, pestřec obecný 3000 Bq/kg a borůvky 1900 Bq/kg. Evropskou komisí stanovená přípustná hranice pro potraviny je přitom 600 Bq/kg!
Dle slov Dr. Reddemanna je v současnosti v bavorských příhraničních lesích velký výskyt žaludů a bukvic. Prognóza do budoucna tedy na základě předchozích zjištění nepředurčuje vysoké zatížení černé zvěře radioaktivitou, přesto je myslivcům vyšetření doporučováno, a to zejména v oblastech spadu.
Odpovědností každého myslivce by mělo být zajištění změření hodnot jím uloveného kusu. Aby toto bylo umožněno při přijatelné dojezdové vzdálenosti, zřídil BJV postupem času 82 měřících stanic. Celkové náklady na vybudování této sítě měřících míst činily 750 000,- EUR, financování probíhalo kromě vlastních zdrojů i za podpory ze zdrojů státního rozpočtu Svobodného státu Bavorsko.
Zájemci z Čech mohou využít služeb mezinárodní stanice v Mauthu
Nově otevřená stanice v Mauthu je v pořadí 82. a je vedena jako mezinárodní, což pro myslivce z ČR (zejména z Jihočeského a Plzeňského kraje) znamená možnost nechat vyšetřit vzorky zvěřiny z ulovených kusů. Na území jižních či západních Čech zatím podobná zařízení nejsou k dispozici a měření je prováděno jen nepravidelně.
Obec Mauth (okr. Freyung) se nachází přibližně 10 km za hraničním přechodem Strážný - Phillipsreuth, měřící stanice je umístěna v prostorách Bavorského Vydřího domu (Otterhaus Bayern), který je hned na příjezdu do obce od hranic.
Pro vlastní měření je potřeba vzorek z čisté svaloviny (předního běhu) o váze min. 500 g nakrájený na kostky o rozměrech asi 2x2cm. Takto přichystaný vzorek je vložen do měřícího zásobníku, který je z měkčeného plastu (proto vzorek musí obsahovat pouze čistou svalovinu, nikoli kosti, aby nedošlo k poškození). Vzorek je nutné do zásobníku dobře namačkat tak, aby došlo k vytěsnění případných vzduchových bublin, které by měly za následek zkreslení naměřených hodnot. Zásobník se vzorkem je pak vložen do měřící komory kalibrovaného přístroje a vlastní měření trvá několik málo minut.
Dle Dr. Reddemanna u černé zvěře vyšetřené v celém Bavorsku přesahují povolenou hranici 600 Bq/kg celkem přibližně 2 % vzorků. V územích s intenzivním spadem po havárii je to ale průměrně až 20 %. Zvěřina, u níž jsou naměřené nadlimitní hodnoty, musí být odborně zlikvidována. Pro toto existuje v Bavorsku systém náhrad, kdy jsou náklady uhrazeny dotčenému myslivci po podání příslušné žádosti. Výše náhrady se pohybuje v závislosti na druhu zvěře a věkové třídě mezi 66,- a 230,- EUR/ks.
Měřící stanice je prioritně určena pro zjišťování hodnot radioaktivity ve zvěřině, nicméně v některých případech je možné zjistit i hodnoty u jiných potravin, jako jsou například houby.
Kolik stojí měřicí přístroj?
V dalším příspěvku „Kontaminace životního prostředí po havárii reaktoru v Černobylu“ informoval Dr. Alfred Klet, zástupce představenstva firmy vyrábějící měřicí přístroje, o principu fungování a možnostech využití dodávaných přístrojů. Cena kalibrovaného zařízení se pohybuje okolo 6000,- EUR. Ve svém příspěvku zároveň představil zatížení lidského organismu radioaktivním zářením. Pro mnohé účastníky bylo jistě překvapením, že podíl vlivu záření v důsledku havárie v Černobylu a jaderných pokusů zejména v 60. letech minulého století činí pouze 0,3 % z celkového působení záření na člověka. Oproti tomu zatížení vyzařováním radonu z půdy je 28 %, dále 25 % terestrální/kosmické záření a celých 46 % připadá na záření v medicínských oborech.
Po vyslechnutí zajímavých příspěvků provedl pan Manfred Pöschl praktickou ukázku. Hodnota u měřeného vzorku ležela pod hranicí 100 Bq/kg, tedy hluboko pod maximální povolenou normou.
V případě bližšího zájmu o možnost měření vzorků se obracejte na kontaktní osobu:
Vilém Bárta, info@jisopm.cz