Za dobu asi 130 let existence moderního jednotného náboje bylo vyvinuto a zkonstruováno možná několik tisíc různých typů a druhů kulových nábojů. Některé zůstaly jen v úrovni prototypů, jiné byly vyráběny malovýrobci k individuálnímu použití tzv. wildcat a některé se dočkaly velkovýroby ke komerčním účelům.
Velké množství i z hromadně vyráběných nábojů prodělalo období své slávy, obliby a módní popularity, aby za několik let či desetiletí opustilo prodejní pulty, když je nahradily náboje nové či modernější. Někdy byl důvodem technický pokrok, jindy čistě módní vlna obliby toho či jiného náboje, měnící se názory střelců a lovců, někdy byly příčinou změny v lovených druzích zvěře či v podmínkách lovu.
Mezi nejstaršími náboji ale samozřejmě zůstaly „stálice“, které se osvědčily svými kvalitami jako například 8 x 57 JS nebo 30-06 a některé další. Většina nábojů prosazených do hromadné výroby a mezi lovci a střelci nejpoužívanějších, byla výsledkem práce týmových vývojových pracovišť u producentů munice, nebo u výrobců zbraní.
V minulosti ale některé náboje byly vyvinuty jednotlivci, nadšenci a geniálními tvůrci jakými byli například W. Brenneke, R. Weatherby, O. Bock, E. A. von Hofe, Fréres a další. Tato doba osamělých konstruktérů v konkurenci s vývojovými týmy továren vybavenými špičkovou technikou, je zdá se pryč. Pokud se však někomu podaří individuálně vyvinout nový náboj, který se navíc prosadí a dostane se do komerční výroby a je komorován i výrobci zbraní, jedná se o úspěch doslova skvělý.
O to vzácnější je situace, pokud se jedná o konstruktéra náboje dosud žijícího a je možné se s ním setkat. Takovým konstruktérem nových úspěšných nábojů je Werner Reb. S panem Rebem jsem se setkal při jedné zajímavé lovecké akci v Německu, kde jsem využil výjimečné příležitosti a požádal o exkluzivní rozhovor pro časopis Myslivost, čemuž ochotně a sympaticky vyhověl.
Řekněte nám prosím úvodem něco o sobě, profesi atd.
Jsem diplomovaný lesní inženýr a bydlím v Německu nedaleko města Bamberk. (Pan Reb s úsměvem dodává, že je Böhm. Jeho otec pocházel ze Starého Sedliště od Mariánských lázní, mluví kromě své mateřštiny – němčiny také plynně anglicky a italsky). Otec byl nadšeným myslivcem a nadšeným obdivovatelem zbraní. Ten mne vedl k mnohým poznáním.
Takže máte blízko k České republice?
Samozřejmě! Nejen z hlediska původu mého otce, ale moje manželka měla před odchodem do důchodu loveckou kancelář a vozila hosty lovit k vám, zejména na Plzeňsko, kde máme i přátele.
Jak jste přišel k vývoji nábojů?
Práci v lesnictví jsem měl spojenou i s lovem, který je mým velkým koníčkem. Zabýval jsem se a dále zabývám střelbou a všemi jejími atributy prakticky celý život od mládí. Rád jezdím lovit na sever, do Skandinávie. Zajímaly mne účinky nábojů na zvěř a hledal jsem taková řešení, která současný trh nenabízel. Tak jsem si zkonstruoval několik nábojů např. 6,5 x 50 R, 7 x 50 R, 6,5 x 64 a konečně 8,5 x 63 (R).
Z nich se rozšířil a komerčního využití se dočkal zejména náboj 8,5 x 63?
Ano. Tento náboj jsem vyvinul již v 80. letech minulého století a registraci CIP náboj obdržel v roce 1987, takže od té doby byl poměrně dlouhý čas náboj řádně ověřit.
Proč zrovna tento rozměr?
Hledal jsem vhodné doplnění mezery mezi náboji 8 x 57 JS (JRS) a 9,3 x 62 případně 9,3 x 74 R. Když pominu jinak vynikající náboj 8 x 75 RS, německá alternativa k americkým nábojům 338 dosud neexistovala. Hledal jsem náboj silnější, než 8 x 57, ale kdy náboje 9,3 jsou již příliš silné, spíše pro africkou zvěř, z toho vyplývající vyšší zpětný ráz, těžší zbraně atd. Jednalo se mi také o to, aby ve starších zbraních bylo možné pouze vyměnit hlaveň za použití stávajícího závěrového systému. Proto jsem volil délku „jen“ 63 mm a průměr nábojnice jako u nábojů středních ráží. Tato úvaha se ukázala nakonec jako správná, kdy zejména v poslední době dochází především na území bývalého NDR k četným přestavbám starších zbraní sytému M 98 výměnou hlavně na náboj 8,5 x 63.
Zkusme se vrátit k technickému popisu a vlastnostem náboje.
K tvorbě náboje 8,5 x 63 jsem využil nábojnice náboje 280 Remington, případně 35 Whelen, kam jsem do rozšířeného krčku umístil střelu o průměru .338" (8,5 mm). Současně jsem zvětšil objem nábojnice zostřením kužele krčku podobně jako u nábojů Weatherby. Tím se poněkud zkrátil krček nábojnice ve prospěch zvětšení délky a objemu prostoru pro prach. K vývoji náboje s okrajem do zlamovacích zbraní jsem použil nábojnici náboje 7 x 65 R, kde došlo vsazením větší střely k rozšíření průměru krčku.
Dnes už náboj 8,5 x 63 (R) v Německu vyrábí několik malých výrobců střeliva, například LFB. K laboraci používají celkem 20 různých střel o hmotnosti od 6,8 do 19,4 g, rychlosti Vo jsou pak od 720 do 1114m/s, Eo od 4400 do 5200 J, a ONV od 151 m do asi 200 m. Laborace nábojů jsou většinou na hodnoty menší než 90 % P max. Například náboj se střelou Nosler Part. 13,6 g má Vo 864 m/s, Eo 5077 J, ONV 180 m, pokles ve 300 m pouze 29 cm. Náboj je tedy vhodný i k lovu na nadprůměrné vzdálenosti.
Náboj 8,5 x 63 běžně komorují prakticky všichni němečtí výrobci opakovacích zbraní a náboj 8,5 x 63 R do zbraní s lůžkovým závěrem.
Jaké je využití náboje?
Jedná se o náboj, kterým lze úspěšně lovit veškerou evropskou zvěř, kde se výborně uplatní zejména při lovu zvěře jelení a černé. Je vhodný i pro africké lovy, a to i k lovu zvěře těžké. Dnes uživatelé mého náboje nazývají ráž „PUM – BUM“ (dodává s úsměvem) PUM znamená výstřel, BUM pád zvěře zlomené v ohni. Výhoda náboje spočívá především v jeho vysoké ranivosti a spolehlivosti zlomení zvěře v ohni, což se osvědčuje v dnešních podmínkách obzvláště při zvýšeném lovu černé zvěře. Náboj je, díky nižšímu úsťovému tlaku, také velmi přesný. Na vzdálenost 300 m dociluje rozptylu do 35 mm, což je na lovecký náboj excelentní výsledek. Náboj má oproti nábojům magnum standardní průměr nábojnice, což znamená o jeden náboj více v zásobníku a nižší zpětný ráz.
Jednoznačně na mne působíte jako nesmírně činorodý muž, čím se ještě zabýváte?
Především pořádám semináře a školení ke správné střelbě na vzdálenosti 50,100, 200, 300 a 600 metrů. Kladu důraz na poznání osobních limitů pro střelbu na delší vzdálenosti, protože je to otázka etiky nestřílet jen „zkusmo“, ale pouze na jistotu. Pro správnou loveckou střelbu jednoznačně platí, že se jedná o celoživotní proces poznávání, cviku a výuky. Už můj otec mne učil, že pevná ruka, otevřené oči a dobré zamíření jsou polovina dobrého zásahu. Píši články o zbraních, střelivu, balistice, přebíjení, optice a lovecké praxi. Moje kniha „Lovecká praxe“ je připravena i k vydání v ČR, ale existují problémy s odborným překladem.
Co říci na závěr?
Osobně srdečně zdravím všechny čtenáře časopisu Myslivost a přeji jim mnoho loveckých úspěchů.
Děkuji za rozhovor a přeji mnoho dalších nápadů.
© Dr. Ing. Jiří HANÁK