Časopis Myslivost

Několik zkušeností s využitím umělých typů hnízdišť pro kachnu divokou

Myslivost 9/2012, str. 20  Ing. Tomáš HERČÍK1 , Ing. Jan DVOŘÁK, PhD.2
Trend klesajícího vývoje početních stavů drobné zvěře mimo tradiční druhy, jako je bažant obecný a zajíc polní, neminul ani další z oblíbených druhů lovné zvěře – kachnu divokou (Anas platyrhynchos). Již mezi 70. – 80. lety minulého století byl zaznamenán pokles početních stavů o 20–50 %, zdánlivě největší zlom však nastal po zimě 1982/1983, a to na rybničních soustavách v celé České republice i ve většině dalších oblastí. V letech 1985 – 1989 u nás hnízdilo dle publikovaných údajů 30 000 – 60 000 párů, v období 2001 – 2003 byl odhadován stav na 25 000 – 50 000 párů, což znamená snížení početních stavů zhruba o 20 %.

 

Početnosti populací volně žijících divokých kachen jsou nepříznivě ovlivňovány řadou nepříznivých faktorů, jako je např. hnojení rybníků, zhoršování či úplné ničení jejich životního prostředí, nárůst početních stavů predátorů a v neposlední řadě také civilizační rozvoj. Počty ulovených kachen, vykazovaných ve statistických údajích za Českou republiku, mají sice stoupající tendenci, ovšem jen díky zvěři, pocházející z umělého chovu (viz graf č. 1).

 

Problematikou hnízdní úspěšnosti uměle odchovaných kachen se zabývala a stále zabývá řada autorů na různých úrovních poznání. V našem příspěvku bychom se rádi s čtenáři časopisu Myslivost podělili o některé praktické poznatky, nabyté při instalaci a provozu umělých typů hnízdišť pro divoké kachny, jako jedné z možností péče o tento oblíbený druh vodní pernaté zvěře a pokusu o zvýšení početnosti kachny divoké jiným způsobem, než je umělý odchov. Pro tento účel byly použity hnízdní budky různých konstrukčních typů, uměle vytvořené hromady klestu a také proutěné koše. S instalací umělých typů hnízdišť bylo započato v roce 2007 na rybníku Proudnice u obce Hradíštko II, v okrese Kolín. V časopise Myslivost 7/2010 jsme již publikovali některé dílčí poznatky a výsledky s hnízdními budkami. V následujících letech pak bylo nainstalováno několik dalších typů hnízdišť – mimo hnízdních budek tří konstrukčně odlišných typů (výsledky viz Myslivost 7/2010) jsme hnízdní možnosti kachen rozšířili o uměle instalované hromady klestu a proutěné stavby, tzv. holandské koše.

Hromady klestu byly instalovány na konci měsíce února roku 2010 v počtu 10 ks. Tato hnízdiště byla vybudována z čerstvého smrkového klestu, kdy jedna hromada byla tvořena 10 větvemi o délce 1 metru (Obr. 1). Hromady byly vystavěny způsobem tří, kolmo na sebe kladených vrstev (3 + 4 + 3 větve), takže vznikly stavby o výšce přibližně 50 cm. Hromady vystavěné tímto způsobem by měly zaručit kachnám dostatečnou ochranu před nepříznivými klimatickými vlivy. Hromady byly rozmístěny ve vzdálenosti 15 m od sebe do okrajových břehových porostů tak, aby byly co nejméně nápadné pro případné predátory (do porostu rákosu, pod keře, pod zlámané stromy atd.). Pod hromadami klestu byla již v roce jejich instalace evidována 3 kachní hnízda.

Proutěné holandské koše byly po vzoru autorů Bouchnera, Fišera a Hanuše (1972) upleteny z vrbového proutí, mají délku 55 cm, průměr vletového otvoru 20 cm, průměr zadního čela 26 cm (Obr. 2) a stejně jako hromady klestu byly v počtu 10 kusů instalovány do honitby koncem měsíce února 2010. Koše byly vždy řádně upevněny do silnějších větví stromových vrb (vždy 1 koš na strom), které jsou na březích v této lokalitě hojné. Pro větší stabilitu byly ještě koše ve třech místech připevněny ocelovým drátem k okolním větvím. Koše byly instalovány do výšky 1,5 – 2 m od země vždy tak, aby vletový otvor směřoval k vodní hladině. Již v prvním roce instalace těchto košů do břehových porostů byly 2 z nich obsazeny březňačkami. Nevýhodou těchto košů je však oproti hnízdním budkám jejich krátká životnost, která je plánovaná na 3 roky.

 

Za dobu našich aktivit, směřovaných k rozšíření hnízdních možností divokých kachen v naší honitbě, jsme pozorovali, že divoké kachny využívaly všechny nabízené příležitosti, ať už to byly různé typy hnízdních budek (Obr. 3, 4, 5) či hnízdiště z klestu nebo holandské koše, a pravidelně zde vyváděly mláďata. Nejoblíbenějším typem hnízdní budky byl typ č. 3, následovaný č. 1, nejméně využívaným byl pak typ č. 2. Ve srovnání s klestem a proutěnými koši byly budky bezkonkurenčně nejčastěji obsazovaným hnízdištěm. Za dobu sledování nebylo v žádném z druhů umělých hnízdišť zaznamenáno zničení hnízda či snůšky, což lze považovat za jednu z největších výhod umělých hnízdišť. Ojediněle jsme v době instalace a vyhodnocování zaznamenali obsazení budek ondatrou pižmovou či nutrií říční, případně uložení potravy do budek v zimních měsících, což přičítáme na vrub kuně, či využití budek jako „výstavku“ volavkami v měsíci červnu. Takto okupované budky kachny trvale opustily. V letech následujících po instalaci budek a dalších typů hnízdišť jsme v honitbě na dané lokalitě sledovali nárůst početních stavů divokých kachen, v letech 2007 – 2011 jsme také dosáhli vyšších počtů ulovených divokých kachen (nejedná se o uměle chované kachny!).

Na základě našich dosavadních pozorování a výsledků na příkladu uvedené lokality můžeme potvrdit, že v literatuře uváděná hypotéza Fišera a kol (1989) o stálosti kachen na lokalitách, kde hnízdí (březňačky, které v hnízdních budkách úspěšně vyvedou mláďata, se v dalších letech do budek vrací a opakovaně zde hnízdní, dále 35 % kachen obsazuje jiné budky ve vzdálenosti od 1 do 100 m od původní budky a zbývajících 15 % se vzdaluje více než 100 m od původní budky), má své opodstatnění. Tento způsob podpory divokých populací kachen je možno doporučit všem, kdo se kachnou divokou jako zajímavým druhem drobné zvěře hodlá v honitbě skutečně zabývat, aniž by se omezoval na pouhé uměle odchované jedince, a to i s vědomím, že tyto aktivity nejsou zadarmo. Náklady na výrobu jednotlivých typů umělých hnízdišť se pohybovaly v našem případě takto:

- náklady na klest pro zhotovení jednoho hnízdiště – 200 Kč

- náklady na materiál a zhotovení jednoho holandského koše – 450 Kč

- náklady na materiál a výrobu jedné hnízdní budky – 210 Kč

 

Tyto náklady lze do určité míry saturovat z vypisovaných dotačních titulů MZe, které i pro rok 2012 na divoké kachny nezapomnělo. Na pořízení nebo výrobu a instalaci hnízdních budek pro vodní ptáky činí v roce 2012 dotační titul 500 Kč za kus. Myslíme si, že toto je poměrně dost velká finanční částka, kterou můžou myslivci poměrně jednoduše získat. Chce to jen chuť, odhodlání a čas, než se dostaví očekávané výsledky (tak jako v našem případě). Ještě připomínáme, že dotační titul na pořízení, výrobu a instalaci hnízdních budek pro vodní ptactvo, které je zvěří, je poskytován jednorázově jednou za 10 let, přičemž je dotace přiznána maximálně na 3 ks hnízdních budek na 1 ha vodní plochy. Žadatelem může být pouze uživatel honitby a o instalaci hnízdních budek je nutno vypracovat zápis, který se předkládá na podací místo (viz Pravidla pro čerpání dotačních titulů MZe).

 

Řádná péče o populace kachen je dnes v mnoha honitbách, které k tomu mají podmínky, stále opomíjena, resp. je zužována pouze na intenzivní odchov, byť se v řadě případů jedná o velmi propracovanou a relativně úspěšnou technologii. Věřme, že i náš příspěvek bude impulzem pro další uživatele honiteb, které disponují vhodným prostředím a podmínkami pro extenzivní chov divoké kachny a jeho podporu. Ve většině případů bude oceněním naší práce a úsilí nejeden krásný zážitek z lovu opravdu divokých kachen při večerním tahu.

 

Ing. Tomáš Herčík1 , Ing. Jan Dvořák, PhD.2

1Česká lesnická akademie Trutnov, 2Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU v Brně

Zpracování dat...