Více než 24 000 lidí se během necelých sedmi měsíců podepsalo pod petici „Za obnovu zemědělské krajiny“. Nejsou spokojení s tím, jak dnešní krajina vypadá a požadují po vládě, Parlamentu a příslušných ministerstvech, aby veřejné prostředky ze Společné zemědělské politiky zajistily veřejné hodnoty. Tedy krajinu, ve které budou moci přežívat nejen motýli, koroptve nebo zajíci, současně bude přístupná lidem a jejíž produkční hodnota zůstane zachovaná pro budoucí generace.
Průběh sběru podpisů
Přesně před rokem, v únoru 2012, byl myslivci z Poděbradska dán první impuls k petici „Za obnovu zemědělské krajiny. Petice byla zahájena o prázdninách, a to publikací doprovodného textu a petičních archů v Myslivosti, Světě myslivosti a v zářijovém zpravodaji České společnosti ornitologické. Detaily, aktuality, příklady dobrých i špatných praxí zemědělství či vyjádření médií lze také nalézt na webových stránkách petice www.zemedelska-krajina.cz.
Členové petičního výboru oslovili další odborné a zájmové organizace. Petice tak již podpořila Česká společnost pro ekologii, Česká společnost entomologická, CZ-IALE Společnost pro krajinnou ekologii a Česká limnologickou společnost. Velkou posilou je i zájem včelařů, kde se velmi aktivně připojila Pracovní společnost nástavkových včelařů, v jejichž časopise Moderní včelař vyšla petice s doprovodným textem koncem října.
Sběr podpisů začal pozvolným rozjezdem o prázdninách, a každým dnem jejich počet na sběrných místech narůstal. Zatímco ke konci července jsme evidovali zhruba 1000 podpisů, na konci srpna to již bylo 3500 podpisů, 1. října 6500 podpisů, a hlavní „příliv“ nastal ke konci října, kdy jsme evidovali přes 17 000 podpisů a 22. listopadu, kdy byla petice odevzdána do Sněmovny, to bylo 20 216 podpisů na 934 podpisových arších. Ke konci ledna ale měla petice již téměř 24 podpisů, které budou dále využity při dalších jednáních. Velmi nás ale mrzí, že petici nepodpořila Myslivecká rada Českomoravské myslivecké jednoty, a to i přesto, že podle odhadu zhruba polovina všech podpisů pod peticí pochází od myslivců a ve sběru podpisů byly velmi aktivní jednotlivé okresní myslivecké spolky!
Pro nás myslivce je zajímavé i to, kde se signatáři o petici dozvěděli. Podle dosavadních došlých archů je jasné, že prozatím vede Myslivost, na druhém místě je Svět myslivosti a Zpravodaj České ornitologické společnosti. Myslivci tak dosud tvoří téměř polovinu signatářů. Potěšitelné je, jak se s postupujícím časem petiční archy více zaplňují. Zatímco během prázdnin přicházely archy poloplné, v září a v říjnu chodily pravidelně téměř zaplněné, či dokonce několik listů najednou.
Projednání petice Poslaneckou sněmovnou
Sběrem podpisů ale práce nekončí, naopak pro členy petičního výboru vlastně začala. Dne 22. listopadu 2012 předali zástupci petičního výboru doc. RNDr. Jakub Hruška, CSc., Ing. Václav Zámečník a Ing. Jaroslav Kostečka, Ph.D., v budově poslanecké sněmovny Parlamentu ČR archy s celkem 20 240 podpisy předsedkyni Petičního výboru Ing. Haně Orgoníkové (ČSSD). Kromě Ing. Orgoníkové byl přítomen, a petici podpořil, i předseda Podvýboru pro ochranu přírody a krajiny prof. Ing. Dr. Bořivoj Šarapatka, CSc. (TOP09). Předání probíhalo za asistence kamer České televize, která z něho připravila reportáž, lze ji zhlédnout na adrese http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-brno/zpravy.
„Naším cílem je přimět představitele této země, aby se krajina pouze nevyčerpávala, ale aby se s ní začalo nakládat šetrně. Společnou zemědělskou politiku spolufinancujeme ze svých daní a je oprávněné požadovat, aby toto obrovské množství peněz sloužilo všem lidem,“ uvedl doc. Hruška.
Potvrdila to i Ing. Orgoníková, která archy s podpisy převzala. Také ona je přesvědčena, že by petice měla být pro příslušná ministerstva a poslance varováním i inspirací. „Naši krajinu je potřeba zachovat, a proto se budeme snažit, aby byla petice vyslyšena,“ prohlásila poslankyně.
Veřejné projednání petice se uskutečnilo 22. ledna 2013 na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu. Za členy petičního výboru se zúčastnili doc. Jakub Hruška, ing. Václav Zámečník, prof. Bedřich Moldan, ing. Jaroslav Kostečka a Mgr. Zdeněk Vermouzek. Na projednání petice bylo vyčleněno 70 minut a během odpoledne byly projednány tři petice.
Nejprve předseda petičního výboru doc. Hruška přednesl okolnosti vzniku petice, tedy, že petice vzešla od myslivců, a postupně se připojily další subjekty. Organizačně celou petici zaštítila Česká společnost ornitologická. Poté s obsahem petice seznámil členy petičního výboru v krátké prezentaci ing. Zámečník. Vyzdvihnul erozi půdy, ztrátu odolnosti kvůli vůči klimatické změně, ale hlavně ztrátu biodiverzity, tedy z mysliveckého hlediska zejména drobné zvěře. Bylo zdůrazněno, že petice není namířena proti zemědělcům a zemědělství, ale že petice žádá, aby veřejné prostředky (dotace) byly částečně přesměrovány z podpory částečně nepotřebné zemědělské produkce na podporu krajiny, tedy zejména obnovení mezí, mokřadů, polních cest, teras, stromořadí a skupin dřevin, které by do monotónní a zjednodušené zemědělské krajiny přinesly potřebnou pestrost a podporu vymírajících druhům rostlin a živočichů.
Poté následovalo vyjádření náměstka ministra životního prostředí (ministr Chalupa se pro nemoc omluvil), který petici uvítal a za MŽP slíbil, že bude vypsán dotační titul na vybudování krajinných prvků. Tento dotační program z Operačního programu životní prostředí by měl být vypsán ještě letos, a měl by být dostupný všem majitelům půdy. Petiční výbor tuto snahu ocenil, protože MŽP má k zemědělské krajině omezené kompetence, hlavní díl odpovědnosti za dotační podmínky pro zemědělství má Ministerstvo zemědělství. Toto ministerstvo ale svého zástupce nevyslalo, přestože jejich účast byla v pozvánce avizována. I to bezpochyby svědčí o poměrech na Mze.
Z dotazů většiny členů petičního výboru vyplynula podpora naší petici. Poslanci ale zmiňovali jistou „nekompetentnost“ Sněmovny v problematice změny zemědělských dotací, protože jako zákonodárný sbor nemůže Sněmovna přímo ovlivnit vyjednávání o nových evropských dotacích do zemědělství. Zde hlavní kompetence drží Ministerstvo zemědělství.
To ale korigoval předseda podvýboru pro ochranu přírody a krajiny prof. Bořivoj Šarapatka (TOP 09), který poukázal na to, že v Parlamentu je nyní projednáván zákon o ochraně půdy, a že požadavky petice v něm budou zohledněny. Proto pozval členy petičního výboru na jednání podvýboru na 7. února, kdy petici projedná i zmíněný podvýbor.
Na závěr petiční výbor Poslanecké sněmovny přijal usnesení, ve kterém petici podporuje a doporučuje příslušným ministerstvům a dotčeným orgánům sněmovny, aby požadavky petici vzaly v úvahu při jednáních, které mohou stav zemědělské krajiny ovlivnit.
Další postup
S tímto usnesením můžou být signatáři petice spokojeni. Na druhou stranu, nejdůležitější budou jednání s Ministerstvem zemědělství, a podpora Poslanecké sněmovny je hlavně morální vzpruhou před dalšími jednáními. Po Sněmovně se chystá i slyšení v Senátu, a předpokládáme mnohá další jednání. Hlavní část práce je stále před námi, a podpora Poslanecké sněmovny je dobrým začátkem.
Aby petice nezapadla formálními jednáními s ministerstvy a Parlamentem, je třeba na příslušných místech neustále připomínat zájem těch, kteří petici podepsali, aby naše krajina dostala z dotací to, co si zaslouží, aby nesloužila jen byznysu založenému na produkčních zemědělských dotacích, které ekologickou a estetickou funkci krajiny neberou nijak v potaz.
Proto žádáme všechny, jimž na naší krajině záleží, aby myšlenku petice šířili sami, připomínali ji v obecních zastupitelstvech, a aby majitelé půdy dbali na to, jak na ní nájemci hospodaří. Půda je cenným statkem a majitelé se chovají vůči nájemcům příliš odevzdaně. Myslivci patří k významným majitelům půdy, a měli by si uvědomit, že díl odpovědnosti leží i na nich. Petiční výbor děkuje všem, kteří petici podepsali, za podporu, a doufají, že další jednání budou úspěšná a naše krajina a zvěř dostanou novou šanci.
Petiční výbor děkuje všem signatářům, a žádáme je, aby sami, na své lokální úrovni myšlenky petice prosazovali. Je možno i nadále posílat petiční archy – postupně budou dopraveny do Parlamentu, kde jsou archivovány. Další podrobnosti naleznete na www.zemedelska-krajina.cz.
Petice Za obnovu zemědělské krajiny přichází v situaci, kdy probíhá politická i odborná diskuse o budoucí podobě Společné zemědělské politiky Evropské Unie a především před projednáváním evropského rozpočtu na příštích sedm let. Právě Společná zemědělská politika tvoří zhruba 40 % rozpočtového balíčku a dlouhodobě patří mezi jeho nejvíce kontroverzní části. Při obecném nedostatku peněz hrozí výrazné krácení prostředků na ochranu přírody a šetrné zemědělské hospodaření. Veřejnost prostřednictvím petice dala jasně najevo, že s takovým postupem nesouhlasí.
Za petiční výbor
Doc. RNDr. Jakub HRUŠKA, CSc.