Bergara je město v severním cípu Španělska, jen malý kousek jižně od centra Baskicka, od Eibaru. Je to docela hezké městečko s historickým jádrem, nezaměnitelně španělské (aspoň podle fotografií, osobně jsem tam nebyl). Baskicko bylo jedním z center španělské výroby zbraní. Již v období kolem první světové války a v meziválečném období chrlilo desítky a stovky tisíc sice nepříliš dokonalých, ale současně také cenově velmi dostupných zbraní. Ještě na konci 20. století zde byly firmy Star a Astra, jejichž kvalita produkce již vůbec nebyla špatná, a přitom se jednalo o cenově dostupné zbraně. Jen si vzpomeňte, kolik revolverů Astra se k nám dovezlo v prvních letech po roce 1989. Potkali jste je na každé střelnici.
Na počátku 21. století převzalo roli ekonomického zbrojíře Evropy Turecko a španělské zbraně se nějak z trhu vytratily. Star i Astra zkrachovaly. Tak nějak ještě přežívala Ardesa, výrobce černoprachých zbraní, ale žádný další španělský výrobce zbraní mě nenapadá. Vloni v Norimberku mě o to víc zaujala opakovací kulovnice z Bergary, výrobek stejnojmenné firmy. Firma sama je dlouhodobě jedním z předních španělských výrobců hlavňoviny a zejména na severoamerickém trhu má pověst velmi dobrých hlavní za hodně dobré ceny.
Do vlastní výroby se tato firma pustila teprve nedávno. Přitom zřejmě spolupracovala v firmou Ardesa, protože první Bergary byly jednušky se sklopnou hlavní, které těm od Ardesy jako by z oka vypadly. Na veletrhu IWA 2012 firma představila novou zajímavou kulovnici, opakovačku umožňující jednoduchou změnu ráže. Zbraň zaujala nejenom mě, zvědavců se kolem stánku tlačilo habaděj. Letos jsem se konečně dočkal prvních kusů i v Česku a mohl si ji díky laskavosti dovozce, firmy Brnohunt, vyzkoušet s výsledkem popsaným v následujícím textu.
Bergara BX11 je lovecká kulovnice s válcovým odsuvným závěrem, s výměnnými hlavněmi a možností uživatelské změny ráže. Z tohoto popisu také vyplývá, že BX11 lze vnímat jako tzv. take down rifle – tedy zbraň pro transport s odnímatelnou hlavní. Zásobování zbraně je formou zásobníku.
Závěr BX11 uzamyká do hlavňové stopky, uzamyká celkem 6 ozuby ve 3 řadách. Napíná se, jak je dnes běžné, při otevírání závěru. Vytahovač je krátký, příčně odpružený drápek, vyhazovač tvoří odpružený válcový čep nesený v čele závěru. Lze tedy říci, že až potud závěr spojuje koncepci weatherby (více řad uzamykacích ozubů) s koncepcí remingtonu (vyhazovač nesený na čele závěru). Tři řady ozubů znamenají otevírací úhel 60°, kliku závěru lze tedy pohodlně ovládat i při použití nízké montáže zaměřovacího dalekohledu.
Závěr má výměnnou hlavu s uzamykacími zuby a rozdílnými čely, tím je zajištěna možnost uživatelského přerážování. Hlava závěru je do těla nasunuta na válcové stopce, přenos otočného momentu závěru zajišťuje masivní příčné pero. Hlavu v těle drží dvojice výklopných ramének - závor, které nesené na těle závěru a zapadající v uzamčeném stavu do příčné drážky ve válcové stopce.
Aby nebylo možné omylem nainstalovat hlavu závěru na tělo otočenou vzhůru nohama, je na těle závěru nesen vpřed směřující pružinový drát. V hlavě závěru je odpovídající otvor, do kterého je při skládání závěru drát třeba zasunout. Úderník se napíná při otevírání závěru, při napnutém úderníku vystoupí jeho hlava z matice závěru a funguje tak i jako výstražník.
Hlaveň je uložena v pouzdře závěru v masivní válcové kleštině. Kleština svírá hlaveň pomocí dvou šroubů s válcovou hlavou s vnitřním šestihranem (imbus). Hlavy šroubů přitom slouží i jako záchyt osové reakce.
Na hlavni nejsou žádná mířidla, je holá a nabízí se ve dvou délkách – 51 cm (lehká) a 61 cm (varmint). To je spíš americký styl, na veletrhu IWA 2013 byla výrobcem představena třetí řada loveckých hlavní v délce 58 cm, které jsou opatřeny stavitelnými mířidly se světlovodnými vlákny, které jsou bližší našim evropským zvyklostem.
Kotevní body pro zaměřovací dalekohled jsou připravené na obou můstcích pouzdra závěru. Buď se může jednat o specifickou montáž výrobce zaměřovače, nebo jsou k dostání krátké kousky lišty MilStd 1913 (picatinny).
Spoušťový mechanismus je bez napínáčku, s možností seřízení odporu spouště v rozmezí asi 0,8 - 2 kg a délky jejího chodu. Seřizovací šroubky jsou na přední straně klece spoušťového mechanismu a jsou přístupné po vyložení systému z pažby.
Klec se spoušťovým mechanismem nese také pojistku. Její hmatník je umístěn vpravo, u kořene kliky závěru. Pojistka má dvě polohy – zajištěno / odjištěno, odjišťuje se pohybem pojistky směrem vpřed a je tichá.
Zbraň má zásobník se standardní kapacitou 3 náboje. Zásobníky se v detailu liší podle ráže, ale vždy se jedná o jednořadý zásobník s ocelovým tělem a plastovým podavačem a podle ráže se liší také kapacita. Záchyt zásobníku je umístěn na přední hraně zásobníkové šachty.
Pažbení zbraně je dělené, předpažbí přibližně od přední hrany zásobníkové šachty vpřed tvoří samostatně odnímatelný díl. Pažby jsou buď z ořechového dřeva, nebo z plastu. V obou případech se jedná o pažbu vycházející z Monte Carla a vždy má pryžovou botku. Pažba nemá vyhnutí a je podélně téměř symetrická, lícnice je na obou stranách pažby, takže si na ní snadno může zvyknout i levák. Úchopové plochy dřevěné pažby jsou zdrsněné jakýmsi pískovým desénem, na plastové pažbě jsou na úchopových plochách vložky z měkčího plastu.
Protože hlaveň je plovoucí, je předpažbí nesené na krátkém pomocném nosníčku pod hlavní. Tvar předpažbí mi svou podélně i příčně oblou spodní linií připomíná opakovací kulovnice anglické provenience z období mezi světovými válkami a k této inspiraci se přiznal i zástupce firmy na stánku v Norimberku. Plastová pažba umožňuje prodloužení pomocí podložek pod botkou.
Trochu nezvyklá je zadní linie lučíku spouště s rovnou hranou a malým nosem. Jeho účel jsem neodhalil, snad je to jenom nějaká úlitba designu, každopádně ale tento tvar lučíku nijak nepřekáží a je plně funkční.
Běžná rozborka zbraně je trochu netypická, ale jednoduchá. Začíná vyjmutím zásobníku a kontrolou nábojové komory. Následně lze stisknutím zarážky závěru na levé straně zadního můstku pouzdra závěru vysunout závěr. Pokračuje sejmutím předpažbí po odtlačení západky na spodní ploše předpažbí (jako u brokovnic).
Pokud chcete sejmout hlaveň, pak povolte dva imbusové šrouby ve spodní části kleštiny a po jejich vyšroubování lze hlaveň směrem vpřed vytáhnout z pouzdra závěru.
Pokud chcete vyměnit hlavu závěru, pak začněte vyklopením malé příčné závory na těle závěru. Tím uvolníte hlavu závěru a můžete ji volně sejmout z těla. Přitom odpruží indexační drátek.
Při sborce začněte stiskem indexačního drátku do polohy přibližně rovnoběžné s osou závěru. Zasuňte čep na hlavě závěru do těla závěru, srovnejte hlavu závěru tak, aby bylo možné drát zasunout do otvoru v hlavě a dotlačte hlavu do příčné drážky. Nyní zaklapněte příčnou závoru. Závěr je kompletní. Zbytek sborky je analogický rozborce, jen v opačném pořadí.
Měl jsem poměrně rozsáhlou možnost seznámit se s novou Bergarou BX11 na veletrhu IWA 2012 v Norimberku, ale bylo to jenom „otlapkání“, bez možnosti vyzkoušet střelecké vlastnosti. Navíc v Norimberku mi koukal přes rameno houf dalších zvědavců.
Teď jsem měl k dispozici dvě zbraně: lovecké provedení v ráži 308 Winchester a verzi s těžkou hlavní v ráži 300 Winchester Magnum s těžkou hlavní a plastovou pažbou a klid na seznámení se zbraní.
Potvrdily se mi moje první dojmy z Norimberku. Zpracování kovových částí zbraně je velice čisté, stejně jako dřevěné pažby. Trochu mě zamrzelo, že na plastové pažbě zůstaly lehké otřepy po dělicích rovinách formy, ale to není nic, co bych s pomocí ostrého nože během pár minut nemohl napravit.
Ačkoliv oboustranná lícnice na pažbě vypadá na první pohled poněkud nezvykle, přímá pažba sama mi do ramene sedla dobře. Dosah na všechny ovládací prvky je dobrý, pojistka byla tichá, měla přiměřený odpor a hlavně obě polohy byly jisté. Spoušť byla hladká, čistá a bez drhnutí. Spoušť byla hladká, továrně seřízená na krátký krok a její odpor se pohyboval kolem 15 N, tedy ještě pořád je bezpečný, ale určitě není překážkou pro přesnou střelbu. Chod závěru je hladký, závěr neměl snahu se příčit.
Lovecká puška byla příjemně vyvážená, ovladatelná a nacílení bylo instinktivní. Verze s těžkou hlavní je vyvážená výrazně víc na ústí zbraně, ale přilícení plastové pažby je pocitově shodné s pažbou dřevěnou.
Obě zbraně jsem měl k dispozici od odvozce osazené zaměřovacím dalekohledem Nikko Stirling DIAMOND 3-12 / 56 mm. To je dobrá optika, která umožnila poctivě prozkoumat, co zbraň umí (a jak zjistíte dále v textu, nebylo toho málo), ale přiznám se, že na moje lovy v převážně lesních honitbách bych asi dal přednost něčemu trošku lehčímu. To je ale moje individuální preference.
Střelecký test
Vlastní střelecký test jsem prováděl na střelnici Gun Center ve Zlíně. Jedná o plně krytou tunelovou střelnici, která umožňuje střelbu až na 150 metrů.
Jako první jsem vyzkoušel loveckou BX11 v ráži 308 Winchester. K testu jsem použil lovecké náboje Geco s poloplášťovou střelou o hmotnosti 11,00 gramů a sportovní náboje Lapua s celoplášťovou střelou o hmotnosti 10,85 gramu. Střílel jsem na 100 metrů, s oporou, vsedě.
S náboji Geco dosahovala Bergara opakovaně tříranné nástřelky o průměru opsané kružnice kolem 3 cm. Ovšem s náboji Lapua jsme se opakovaně dostávali ke 2 cm, typicky se dva zásahy dotýkaly. Prostě s Lapuami měla Bergara v ráži 308 Winchester tendenci „strkat všechno do jedné díry“. Zbraň se přitom při výstřelu chová klidně a díky poměrně přímé pažbě je navzdory lehké hlavni vnímání zpětného rázu celkem příjemné.
Pro Bergaru v ráži 300 Winchester Magnum jsem použil k testu náboje Sellier & Bellot s poloplášťovou střelou a střižnou hranou o hmotnosti 11,7 gramu a opět náboje Lapua se střelou těžkou 13 gramů. Tříranné nástřelky vlašimskými náboji se pohybovaly kolem 3,5 cm, Lapua se dostávala k 3 cm a mírně pod ně.
Obě zbraně tedy z hlediska přesnosti podle mě spolehlivě vyhoví nárokům kladeným na soudobou loveckou kulovnici, umožňují i střelbu na velké vzdálenosti, pokud si na to střelec troufá a má tu potřebu. Přesnost zbraně v ráži 308 Winchester s náboji Lapua mě doslova zaskočila, zejména když si uvědomím, že měla lehkou loveckou hlaveň. Každopádně obě zbraně potvrdily pověst Bergary jako výrobce, který hlavně umí dělat přesně a přitom ještě pořád za relativně dostupnou cenu.
Kromě objektivních zjištění v papíru terče mi dovolte několik subjektivních dojmů. Zdrsnění úchopových ploch na dřevěné pažbě se mi sice nelíbí, ale je plně funkční. Zdrsnění na plastové pažbě vypadá lépe, ale mám pocit, že ve zpocené ruce není tak jisté, jak bych si přál. Pokud by se jednalo o moji zbraň, asi bych úchopové plochy plastové pažby polepil nějakou zdrsňovací fólií. Pro různé sportovní účely jej jich na trhu dost a dost a je to jednoduché a funkční řešení.
Zásobníky byly v šachtě usazené poměrně natěsno, ale to se asi upraví s používáním zbraně samo. Příjemné je rozměrné výhozné okénko, kterým v případě potřeby můžete nabít náboj přímo do komory, remingtonský vytahovač to snáší vcelku dobře (na rozdíl od mauseru, kde se to z důvodu namáhání dlouhého pera vytahovače opravdu nedoporučuje).
Rozborka zbraně, respektive sejmutí a opakované nasazení hlavně, nemělo vliv na nastřelení zbraně, nic jiného jsem ani nečekal, uložení je masivní.
Příjemná je pojistka, v dobrém dosahu, tichá a jistá. Mě dvě jasně definované polohy bohatě stačí.
Můžeme se dohadovat o kapacitě zásobníku. Podle mě tři náboje stačí, ačkoliv uznávám, že pro lovce v dobře zazvěřené honitbě, například na naháňce na černou zvěř, se může zdát být malá. Asi bych dal přednost tradičním pěti nábojům, ale kritické to není.
Bergara BX11 se zatím (?) nabízí ve dvou sadách – buď s hlavou závěru C (243 Winchester, 270 Winchester, 7 x 64, 308 Winchester, 30-06 Springfield, 8 x 57 JS a 9,3 x 62) nebo s hlavou D (300 Winchester Magnum a 375 Holland & Holland) a celkem ve čtyřech provedeních zásobníku. Takže si můžete přestavět univerzální kulovnici do evropských podmínek přestavět „sami a na počkání“ na těžkou tropickou zbraň. Přesto se přiznám, že v nabídce postrádám nějakou lehkou, svižnou ráži typu 223 Remington, která by byla ideální na lov škodné mimo hlavní sezónu nebo na odstřel drobné trofejové zvěře. Pán na stánku Bergary v Norimberku se mnou souhlasil, ale pak mnohoznačně prohlásil cosi ve smyslu: „… zbraň je ještě hodně mladá a ještě ani zdaleka není všem dnům konec.“ Takže se asi něčeho ještě dočkáme, ostatně „evropské hlavně“ 58 cm dlouhé na IWA 2013 jsou toho jasným důkazem..
Jako celek mě Bergara BX11 vysloveně potěšila. Je to solidně vyrobená zbraň, chytře vymyšlená zbraň, přesná zbraň a na to, co umí, za dobrou cenu. Pokud potřebujete z nějakého důvodu možnost měnit ráže a délky hlavní, pak je to dnes asi jedna z nejdostupnějších kulovnic, které něco takového nabízejí. Myslím, že BX11 je zajímavá zbraň i pokud chcete zůstat jen u jedné ráže. Mohu s potěšením konstatovat, že Španělsko se vrací na evropskou mapu kulovnic, a to velmi důstojným způsobem. Držím jim při tom návratu palce.
Zcela na závěr mi dovolte poděkovat dovozci zbraně, firmě Brnohunt za zapůjčení zbraní k testu a střelnici Gun Center Zlín za laskavou spolupráci při jeho realizaci.
Ing. Martin HELEBRANT
Takticko technická – data kulovnice Bergara BX11
ráže … závěry skupiny C: 243 Winchester, 270 Winchester, 7 x 64, 308 Winchester, 30-06 Springfield, 8 x 57 JS a 9,3 x 62; závěry skupiny D: 300 Winchester Magnum a 375 Holland & Holland
celková délka … 105 – 115 cm dle typu hlavně
délka hlavně … 51 nebo 61 cm dle typu
hmotnost nenabité zbraně … 3,1 – 3,7 kg dle ráže a hlavně
kapacita zásobníku … 2-4 náboje dle ráže