Časopis Myslivost

Zatímco mláďata spárkaté zvěře si nesou na svět funkční termoregulaci, silnou imunitu doplněnou imunoglobuliny z mleziva, schopnost úniku před predátory a nezanedbatelné energetické rezervy, je kuře či káče bezmocná ochmýřená kulička. Musí mít teplo, precizně připravené krmivo, temperovanou pitnou vodu, pokud možno s vitamíny a energetickým roztokem, klid, vytopenou a pečlivě vydesinfikovanou odchovnu. Má značně vyvinuté sebevražedné sklony, které realizuje při sebemenším stresu a zadusí se v koutě mezi hromadou podobně vylekaných dalších kuřat, ochotně se nakazí cizopasníky nebo podlehne kanibalizmu, atd. Ne, tohle není opsáno z Betty Mac Donaldové, takhle se několikadenní kuřata skutečně chovají.

Po stránce výživy jsou to skutečně nejnáročnější tvorové. Při sestavování receptur pro odchov bažantů, perliček a krůt v první věkové kategorii, tedy do 3 – 4 týdnů věku, je třeba nejkvalitnější komponenty, aby se dosáhlo mimořádně vysokého obsahu živin a dosáhlo vyrovnaného poměru bílkovin, energie i minerálních látek a vitaminů.

Několik prvních dnů kuřata tráví zbytky rezerv, které si nesou z vejce, ale důležité je, aby si v této době upevnila vrozené reflexy a přivykla prostředí. Co se týká výběru krmiv, je zejména pro malá několikadenní kuřata bažantů třeba podávat směs se zvýšeným obsahem vitaminů a esenciálních aminokyselin. Může se tak dít i prostřednictvím pitné vody. Budeme-li chtít vyhovět přirozeným nárokům kuřat, je zejména v prvních týdnech velmi vhodné zvolit dodávku směsi s živočišnými komponenty, tedy rybí moučkou.

Je ale pravdou, že pečlivá a profesionální optimalizace receptury krmné směsi dokáže dosáhnout dobrého a uspokojivého výsledku i s obvyklými rostlinnými komponenty. V receptuře pak bude dominovat sójový extrahovaný šrot a potřebná hladina esenciálních aminokyselin se doplňuje jejich přímým přídavkem, tedy alespoň lyzinem a metioninem. Nicméně je ale známo, že vysoký podíl sójového šrotu v krmné směsi způsobuje nezanedbatelnou depresi růstu a metabolizmu, jedná se o tzv. antinutriční trypsinový faktor. Tato souvislost znamená, že sója, byť tepelně ošetřena, ve vysokém množství vykazuje antivitaminovou aktivu vůči vitaminu A, B12, D, E a K.

Dále, trypsin je enzym, který je nezbytný k trávení bílkovin, a tak dochází i k zhoršenému využití bílkovin.

Tedy, je-li taková možnost, pak je výživa kuřat bažantů, perliček a koroptví vždy úspěšnější, neboť přirozenější s použitím živočišného komponentu. Když se zamyslíme nad obvyklými zdroji potravy mladých kuřat v přírodě, pak živočišná bílkovina rozhodně převládá. Tomu odpovídá i enzymatická výbava, která ne vždy dobře rostlinné bílkovinné šroty využívá.

Další rozdíl proti přežvýkavcům je ve využívání minerálních látek. Zejména fosfor, ale rovněž vápník a hořčík, jsou v obilovinách vázány fytátovou vazbou. Zatímco mikrobiální enzymy přežvýkavců a koňovitých ji uvolní, enzymatická výbava savců a ptáků bez mikrobiálního trávení neboli monogastrů (výjimka existuje – např. pštrosi) si s využitím takto vázaných minerálních látek neporadí.

Snad se tento počátek uvedené problematiky zdá složitý a nezáživný. Účelem je ale se vší rozhodností připomenout, že jakékoliv zjednodušení výživy velmi mladé drůbeže vede k přinejmenším částečnému neúspěchu odchovu. Můžeme očekávat vysokou spotřebou krmiva, ztráty úhynem, zhoršený zdravotní stav i vzhled v dospělosti včetně snížení reprodukční schopnosti. Zejména pozdější vzhled bažantů i jejich zmasilost je ovlivněna výživou od samého počátku odchovu. Nejčastější chybou bývá nevyužití „drahých“ směsí pro první fáze odchovu, domíchávání obilovin do směsí, nebo vlastní příprava směsí složených podle receptu – co je zrovna k dispozici.

Vraťme se ale k podrobnějšímu popisu, jak by měl správně odchov pernaté zvěře po stránce výživy a veterinární prevence vypadat.

Bažanti

Snažme se nešetřit na kvalitě jednodenních kuřat. Dobře krmené nosnice mají vyšší hmotnost násadových vajec a jsou dobrou zárukou nízkých ztrát kuřat v prvních dnech. Nakupujeme-li jednodenní kuřata, musíme mít připraveno krmivo většinou obchodně nazývané BŽ 1. Zkrmuje se čtyři týdny.

Struktura krmiva musí být buď dodatečně šrotované granule s původním průměrem 3 – 4 mm, nebo granule o průměru do 2 mm. Možné je také zkrmovat směs se sypkou strukturou, ale s 1 – 2% přídavkem krmného oleje, který směs spojí a zajistí se tak příjem i nejdrobnějších a nejcennějších částí. Kromě toho olej zajišťuje vysokou energetickou hodnotu směsi.

Existuje i možnost použít tzv. startér. Jedná se o krmivo s vysokým obsahem vitaminů, extrudovanou kukuřicí a jak bylo zmíněno, nejlépe s kvalitní rybí moučkou. Zkrmuje se asi 10 dní a pak je možno přejít na obvyklou směs BŽ 1.

Vysoké nároky na biologicky účinné látky, zejména vitamíny či esenciální aminokyseliny je také možno řešit tekutými doplňky, aplikovanými v pitné vodě. Jednoduchým, ale vysoce účinným řešením je přídavek glukózy a vitaminu C do napájecí vody. Působení účinně sníží následky stresu z nového a či méně vyhovujícího prostředí.

Způsob podávání pitné vody pro kuřata musí umožnit účinné čištění napáječek a desinfekci, je to předpoklad podávání jakýchkoliv doplňků výživy či medikace. Ve velkých chovech je kvalitní rozvod napájecí vody samozřejmostí a malé na něm neprodělají.

V počátku odchovu se využívají lepenkové zábrany proti rozběhnutí kuřat. Musíme dbát na to, aby setrvala pod infrazářiči, nebo jinými zdroji tepla.

Krmivo je v tomto stádiu možno podávat na zem, ploché misky nebo na lepenkovou podložku. Usnadní se tím rychlý návyk na příjem krmiva. Teprve po 5 – 6 dnech zakládáme směs do krmítek, ale to už kuřata umí krmivo aktivně vyhledávat. Grit, neboli mleté kamenivo je podmínka účinného využívání krmiva. Ve svalnatém žaludku pomáhají malé kamínky rozdrtit pevná semena rostlin i hrubě šrotované části obilovin.

Existují dva druhy gritů – vápencové a inertní. Pro bažantí kuřata je vhodná drcená žula, křemen a podobně inertní materiály, které se ve svalnatém žaludku udrží déle a nezatěžují je nadbytkem vápníku. Výhoda vápencových gritů spočívá ve vedlejším zdroji vápníku, popř. i hořčíku, pokud by byl zdrojem dolomitický vápenec. Ale pozor, je vhodný jen pro nosnice, které mají na obsah vápníku v krmné dávce vzhledem k tvorbě skořápek vysoké nároky. Pro odchovávaná kuřata by vznikal nežádoucí nadbytek vápníku.

Komerční nabídka gritů je široká a finančně chovatele nezatíží. Pro kuřata se podávají jemné, ve velikosti částic 2 – 3 mm. Grit je možno přidávat do krmné směsi, což je řešení spíše pro chov nosnic, nebo podávat adlibitně nebo jednou za týden až deset dní, což je vhodnější v odchovu. Až bažanti chodí do výběhu, nasbírají si drobné kamínky sami.

Možnou variantou odchovu je nákup bažantů asi měsíc starých. Je to ale usnadnění a zlevnění jen zdánlivé. Do ceny si dodavatel samozřejmě započítá spotřebu krmiva i úhyny první fáze výkrmu. Nemáme pak spolehlivé informace ani vliv na průběh první fáze, o podávání antikokcidik, o infekcích či parazitech, které si přináší z původního prostředí. Tento způsob je výhodný pouze pro malé odchovy a tam, kde stavební podmínky odchovny nesplní náročné předpoklady úspěšného odchovu první fáze.

V druhé fázi odchovu se zkrmuje směs BŽ 2, granulovaná na průměr 4 mm a délku 6 – 8 mm. Obsah živin už není tak vysoký jako v první fázi, ale stále musí zajistit rychlý vývoj organizmu a zároveň rozvoj kosterního aparátu postupně zatěžovaného zvyšující se hmotností. Také přepeřování a vývoj letek, včetně nároků na vybarvení tzv. klínů a ostatních atraktivních vybarvených znaků s sebou nese nárok na dostatek sirných esenciálních aminokyselin (methioninu).

Vybarvení bažantů lze do určité míry zvýraznit přípravky barviv do krmiva. Je možno úspěšně experimentovat se sušenou paprikou, která se využívá ke zlepšení vzhledu žloutků nosnic. Zajímavým podnětem je astaxanthin, červený pigment přírodního původu a mimořádně účinný antioxidant. Jeho obsah zbarvuje např. maso lososů. Zejména u bažantů královských, kde jsou nároky na biologickou hodnotu krmiva skutečně vysoké, a očekáváme realizaci výjimečného vzhledu.

Směs BŽ 2 musí svým obsahem zajistit dostatečné množství i správný poměr vápníku, fosforu, sodíku a hořčíku, samozřejmě také bílkovin a energie. Pro bažanty, stejně jako ostatní drůbež je možno zařazovat do směsi enzymy k uvolnění fosforu z fytátové vazby. Enzymy jsou produktem fermentace ušlechtilé mikroflóry a nepovažují se za umělé doplňky.

Příklad složení směsí a potřebu živin uvádí připojená tabulka.

Odchov bažantů víceméně končí směsí BŽ 3. Obsah živin už je na relativně nízké úrovni, ale stále ještě odpovídá nárokům na dokončení vývoj a růstu bažantů. Podle finanční zdatnosti chovatele se tyto směsi používají nebo nepoužívají. Po třech měsících ještě není vhodné bažanty krmit pouze obilovinami. Ideální je zkrmovat směs BŽ 3 podobu 2 – 3 týdnů. V praxi se nejčastěji postupně přimíchává ke směsi BŽ 3 pšenice a ječmen, podává se do výběhu zelené hmota, a tak se bažanti připravují na samostatnou výživu. Tedy, pokud toto období v jejich životě vůbec nastane. Nicméně, chceme-li bažanty odchovat jako zdatné, atraktivní krasavce k potěše zahraničních loveckých hostů, pak jim musíme popřát kvalitní krmivo co nejdéle.

Kanibalizmus je nemalý problém téměř ve všech odchovech bažantů. Je to záležitost se skutečně polyfaktoriálním založením. Dříve se usuzovalo na nedostatek živočišné bílkoviny. Ale před asi dvaceti lety a ještě dříve byla sója v kategorii přísně obhospodařovaných krmiv (dovoz z „kapitalistické ciziny“). Obvyklým, vysoce kvalitním zdrojem bílkovin s velmi příznivým obsahem esenciálních aminokyselin a velmi dobře využitelným obsahem minerálních látek byly masokostní moučky. I rybí moučka, tehdy za přijatelnou cenu, byla dobře k dispozici. A přesto se bažanti oklovávali stejně jako dnes. Kdo jim z nevědomosti z jatek dovezl čerstvou krev, rozdivočil je ještě víc. Takže v tom příčina není.

Domácí nosnice málo kvalifikovaných chovatelů často trápí vnější parazité a není divu, že na to reagují oklováváním. Nezanedbatelným problémem a zároveň obvyklou praxí odchovu bažantů je nedodržování optimálního počtu jedinců na plochu odchovny. A i když počet na jednotku plochy odpovídá pomyslné normě, stejně je tento stav nepřirozený a vyvolává stres a netypické chování.

Je také zřejmé, že během přepeřování bažanti těžko odolávají klubajícím se špičkám per. V neposlední řadě je podezírána genetika, zdá se, že některé linie bažantů mají tento zlozvyk velmi pevně fixován.

Malé odbočení v souvislosti se stresem: v profesionálních chovech jiných zvířat (králíci) se během celého dne pouští hudební stanice rozhlasu. Toto opatření podle pevného přesvědčení chovatelů projevy stresu účinně snižuje.

Velmi důležitá je veterinární prevence. Bažanti trpí řadou parazitů a zejména starší objekty jsou jejich výskytem značně zatíženy.

Nejčastějším a nejzávažnějším problémem je kokcidióza. Z kokcidií se nejčastěji u bažantů a koroptví vyskytuje rod Eimeria, a je to skutečně nebezpečný parazit v umělých chovech, což zejména souvisí s vysokou koncentrací. S jejich výskytem je třeba počítat již v první fázi odchovu, reálně už v druhém týdnu a obvykle až do osmi týdnů.

Kokcidie se v chovu dokáží lavinovitě rozmnožit ve velice krátké době. Vyvíjejí se a množí v buňkách střevní sliznice, odcházejí s trusem a jeho pozřením se přenášejí. Zákrok proti nim se musí provést včas, a to medikací napájecí vody.

Před několika lety bylo možno antikokcidikum zamíchávat do krmných směsí. V současné době není povoleno používat antikokcidika v krmných směsích pro bažanty. Tento zákaz postrádá důvod a logiku. Profesionálně zamíchané antikokcidikum velmi účinně působilo preventivně i kurativně, po celou dobu první i druhé fáze odchovu, s vyloučením lidského faktoru, bez nutnosti s oprávněnými obavami sledovat, nikoliv zda, ale kdy invaze kokcidií rychle a razantně udeří.

Další kladnou stránkou bylo, že při správné metodice použití byla ve směsích využívaná antikokcidika velmi účinná.

Chovatelům dobrodruhům lze doporučit objednat směs deklarovanou jako výkrm či odchov kuřat, pro která antikokcidika povolena jsou. Pro menší chovy je to skutečně rozumné řešení. Po praktické stránce nehrozí kromě iniciativního a náhodně informovaného úředníka žádné komplikace.

Formálně správně je třeba získat veterinární předpis a provést přeléčení medikací pitné vody. Kokcidióza postihuje řádově asi 85 % chovů, spíše bychom mohli říci nejméně. Je rozumnější místo sledování malých bažantů (kuřata jsou načepýřená, chovají se zimomřivě, jejich trus je tmavý, nepřirozeně řídký a v závažných případech krvavý) a vyhodnocování příznaků provést plošné a preventivní přeléčení chovu. Po zjištění prvních příznaků šířící se kokcidiózy máme na účinné a efektivní provedení zásahu nanejvýš dva dny. Později už není prognóza příznivá. Účinné vyhodnocení lze provést jedině vyšetřením trusu.

Je také třeba počítat s tím, že již týden po ukončeném léčení se může situace s výskytem kokcidií zhoršit a nastane nutnost medikaci provést znovu. I z těchto důvodů lze se vší vážností odsoudit zákaz použití antikokcidik v krmné směsi jako nesmyslný. Tím ale nesmí vzniknout dojem, že antikokcidika používaná medikací pitné vody jsou méně účinná. Jedná se jen o nevýhodu prodlevy mezi odběrem vzorku, jeho vyhodnocením a provedením medikace.

Dalším řešením je použití vakcín, ale mechanizmus jejich působení využívá imunitní odpověď organizmu na konkrétní druh kokcidie. Protože k dispozici jsou vakcíny pro chovy nosnic a kur domácí je převážně zatěžován jinými druhy kokcidií než bažanti a koroptve, je vakcína spíše doplňkem komplexní péče. Podrobnější a v detailech precizní popis lze najít v odborné literatuře, velmi kvalitně byl zpracován v Myslivosti 2010/5 a další problematika parazitů v Myslivosti 2010/11 (MVDr. Pavel FOREJTEK, CSc., Prof. MVDr. Karel CHROUST, DrSc. Středoevropský institut ekologie zvěře, Brno – Wien - Nitra).

Druhým nejvýznamnějším parazitem ohrožující bažanty a koroptve je hlístice Syngamus trachea. Parazit se uchycuje v průdušnici. Napadená zvířata obtížně dýchají, hubnou, při silných invazích hynou ve věku od 3 do 10 týdnů. Inkubační doba trvá dva týdny a nemoc naplno propuká za tři týdny.

Zkušený chovatel se syngamózou reálně počítá a zkrmuje medikovanou směs buď preventivně, nebo má připravenou možnost okamžitého nasazení léků. Zde je mechanizmus řešení jiný – na základě veterinárního předpisu je povoleno některé léky zamíchat do krmné směsi, například flubendazol, spolehlivě působící nejen proti syngamóze, ale i proti dalším parazitujícím hlístům v trávicím traktu (kapilárie).

Infekční stádia se objevují v souvislosti se žížalami nebo plži (tzv. rezervoárový hostitel). Bažanti se nakazí pozřením zralých vajíček, volných larev nebo hostiteli. Taktéž trusem a hlenem nemocných jedinců. Trusem ji roznášejí také ptáci (kosi, špačci, straky, hrdličky, kavky, havrani). Syngamóza se nejčastěji objeví při vlhkém a teplém počasí v letním období, kdy se bažanti pouští do výběhů. Je to logické, i žížaly a plži se hojně objevují.

V souvislosti s informacemi o parazitech je třeba zdůraznit, že se veškeré činnosti musí vždy ujmout zkušený a věci znalý veterinární lékař. V kompetenci chovatele je výživa a ta jako součást komplexní péče s výskytem parazitů a jejich tlumením souvisí. Jakékoliv postranní kroky a vzájemné obcházení kompetencí nutně vedou jen ke krátkodobému a bezperspektivnímu řešení.

Kachny

Objektem zájmu myslivosti jsou rovněž kachny. Jejich odchov není zdaleka tak náročný, jako u hrabavé pernaté zvěře. Krmné směsi pro odchov kachen nemají tak vysokou koncentraci živin jak bylo uvedeno u bažantů.

I u kachňat platí obdobné zásady přípravy odchovny. Pečlivá desinfekce odchovny, kvalitní podestýlka, teplota a připravené krmivo podle věku je i zde podmínkou úspěchu. Ani u krmiva pro kachny v první věkové kategorii není vhodné nakoupenou směs ředit přídavky šrotů či jiných příměsí. Kachny budou mít od 3 – 4 týdnů věku období intenzivního přírůstku, a pokud amatérskou přísadou snížíme obsah zejména minerálních a mikrominerálních komponentů a vitaminu D, dojde k problémům se stojáky i s vývojem celého kosterního aparátu, který rychle rostoucí kachnu prostě neunese.

Směs pro první fázi odchovu se zkrmuje čtyři týdny, v sypké struktuře nebo drcené granule původně o průměru 4 mm.

Druhá fáze odchovu trvá 6 – 8 týdnů. Krmivo může být granulované nebo sypké. Ke konci krmení v druhé fázi běžně zamícháváme obiloviny a přidáváme objemná krmiva. Vodní drůbež je využívá velmi dobře, neboť je schopna ve slepých střevech činností mikroflóry částečně rozkládat vlákninu s menším stupněm lignifikace na mastné kyseliny. Neboli, tradiční zkrmování mladé a čerstvé zelené píce je pro kachny a husy skutečným živinovým přínosem.

Kokcidiemi a ostatními cizopasníky jsou kachny napadány podstatně méně než bažanti. Budou-li v pokročilé době výkrmu mít kontakt s vodním prostředím, je pravděpodobnost výskytu motolic a riziko salmonel. Ostatní parazité, obdobní jako u bažantů, se mohou objevit z nedostatečně asanovaného prostředí nebo z kontaktu s volně se pohybujícími ptáky. Případná invaze kokcidiózy se musí řešit medikací pitné vody (antikokcidika pro vodní drůbež formou přimíšení do krmné směsi nejsou a daleko do minulosti nebyly povoleny). Syngamóza se může, stejně jako u bažantů léčit medikací krmné směsi i napájecí vody. Opět přímou spoluprací s veterinárním lékařem.

Vybavení odchoven

O úspěšnosti odchovu pernaté zvěře rozhoduje v nemalé míře kvalitní vybavení odchovny. Improvizace a krátkozraké úspory používáním nevhodných a poškozených krmítek a napáječek zvyšují ztráty krmiva rozšlapáním a rozmočením. Především velmi podstatně a účinně umožňují kontaminaci krmiv a pitné vody trusem, tedy vývojovými stádii parazitů.

Krmítka i napáječky musí hladkým povrchem umožnit snadné čištění a účinnou desinfekci. Budeme-li provádět medikaci prostřednictvím pitné vody, bude její účinnost přímo závislá na stavu a čistotě napáječek. O dobrém výsledku odchovu vodní i hrabavé drůbeže, v našem případě pernaté zvěře kromě kvality krmných směsí rozhoduje i způsob, jakým jsou podávány a stav zoohygieny.

Martin MOHELSKÝ