MYSLIVOST / Stráž myslivosti

„Českoslovenští myslivci! Dnem 22. dubna t. r. konečně došla uskutečnění myšlenka osamostatnění československé myslivosti, po němž bylo z mnoha stran často a opětovně voláno. Československá myslivecká jednota tímto dnem byla uvedena v život!“ Tato slova jsou prvními řádky úvodníku prvního čísla prvního ročníku časopisu Stráž myslivosti, které vyšlo v červnu 1923 a podepsáni jsou pod nimi Zdenko Slanina, lesní rada v Židlochovicích, předseda Československé myslivecké jednoty a Jan Začal, okresní lesní v Brně, jednatel ČSMJ. V závěru tohoto článku se pak píše: „Do našeho programu vkládáme vedle šíření myslivecké, myslivecko-kynologické a myslivecko-zvěrolékařské vědy také co největší popularizaci myslivosti, lesa a věd přírodních. Slovem i písmem budeme pracovati k duševnímu povznesení československých myslivců a v nejširších vrstvách lidu probouzeti zájem o myslivost. K této spolupráci zveme všechny lidi dobré vůle.“ Více >

A) Poslání a význam organisace. Podle objevů geologických vyzdobil všemocný Tvůrce přírodu hojně i přemnohými druhy zvěře. Mrtvé památky zvířat objevených ve vykopávkách nepředstavují vše to, co zemská kůra naší oběžnice kdysi hostila. Jsoucnost živých tvorů v přírodě vyvolává a hlavně vyvolávala v dobách pravěku boj druhů mezi sebou o existenci, boj silnějšího a důmyslnějšího tvora proti slabšímu, pokud si vzájemně konkurovali nebo pokud měli ten či onen vrozenou stíhací vášeň. Více >

Není jistě třeba zdůrazňovati veliký význam organisace a organisační práce na cestě, která byla nastoupena za docílením úspěchu. Jen promyšlená organisace může míti schopnost a sílu potřebnou ke splnění těžkých úkolů, jen usměrněná práce celku dovede odstraniti všecky překážky, které brání vítěznému postupu. Více >

Jubilejní 60. generální shromáždění CIC bude zahájeno koncem dubna 2013 v Praze. Mezinárodní rada pro myslivost a ochranu zvěře oslaví své 83 narozeniny v zemích, kde byla počata. Myšlenka potřeby mezinárodní organizace pro lov vyvstala poprvé u příležitosti mezinárodní lovecké výstavy ve Vídni v roce 1910. Mnoho z počátečních diskuzí, jejichž cílem bylo založení Mezinárodní myslivecké rady, proběhlo na panství hraběte Károlyiho v Palárikovu na území tehdejšího Československa. Více >

Na internetových stránkách ČMMJ byl 15. 2. 2013 uveřejněn dopis jednatele Ing. J. Kostečky, který byl tentýž den, předpokládám, rozeslán všem okresním mysliveckým spolkům ČMMJ. Znovu a opět si pročítám tyto řádky, včetně přiložených dokumentů, a znovu a opět se, kromě jiného, zastavuji nad názvem jedné z příloh: „Sedm hříchů myslivosti“. Je jedno, že nadpis tohoto materiálu ve skutečnosti zní: „Sedm příčin stavu myslivosti v České republice“. Zaujalo a zaráží mne to slovní spojení – hřích myslivosti. Může mít myslivost hřích? A má-li ho kdy, kde a čím si ho přivodila? Více >

K dalekohledům Eschenbach jsem přišel jako Pilát do kréda, když mě na ně poprvé upozornil ještě kolega a kamarád Pavel Klozík. Po jeho náhlém skonu před dvěma lety (a dodnes to bolí, ta rána se nezahojila) jsem od něj Eschenbachy jako téma zdědil. Nejsou to drahé, špičkové optiky kategorie Zeiss nebo Swarovski, ale určitě to není ani ta nejlevnější asijská produkce. Prostě solidní kvalita za dostupnou cenu, navíc s optickou soustavou vyráběnou pořád ještě v Evropě. Více >

Populační hustota divokých prasat a s ní spojené škody na zemědělských kulturách jsou v současnosti nejpalčivějším problémem mysliveckého managementu a významným problémem pěstitelů vybraných zemědělských plodin (kukuřice, obiloviny a další). V některých regionech a lokalitách je zemědělská činnost již limitována nebo dokonce znemožňována spásáním porostů prasaty. Na druhé straně může docházet, v případě důsledného uplatňování škod zvěří, k ekonomické likvidaci uživatelů honiteb. Tento problém není jen problémem věcným, ale pomalu se z něj stává i politikum. To ovšem nepřináší řešení problému, a tak škody divokými prasaty na zemědělských kulturách zůstávají neuralgickým bodem mezi zemědělci a myslivci. Havránek, Ježek (2004) kromě výše uvedeného upozorňují i na v současnosti opomíjené riziko plynoucí z faktu, že populace divokých prasat je rezervoárem přenosných onemocnění, především klasického moru prasat, který ohrožuje i domácí chovy. Více >

Augustovský prales (Puszcza Augustowska) je velký lesní komplex v Podlaském vojvodství v severovýchodním Polsku, který se rozsprostírá i na území Litvy a Běloruska. Jeho rozloha činí 160 000 ha (polská část má 114 000 ha). Na jeho území se nachází i NP Wigry, který bych chtěl tentokrát čtenářům Myslivosti představit. Více >

O koncepci a budoucnosti moderních opakovacích kulovnic už bylo napsáno mnoho. U významných značek současnosti nalezneme dvě dominující konstrukční řešení závěrového mechanismu. Klasické provedení využívající válcový odsuvný závěr s vytahovačem tvaru drápku a vyhazovač řešený odpruženým válcovým čepem. Závěr se pootočením o 60 – 90° uzamyká dvěma nebo více ozuby do lůžka závěru nebo přímo do hlavně. Druhé řešení je užití tzv. přímotažného závěru, který umožňuje přebití za pomocí dvou pohybů oproti klasickým odsuvným závěrům s „čtyřdobým chodem“. Hlavní uživatelská výhoda je o něco kratší čas potřebný k přebití a opakování střelby. Mezi nevýhody patří složitější konstrukce, vyšší výrobní náklady a větší nároky na čištění a udržování zbraně i střeliva při užití v prašných nebo jinak náročných podmínkách. Více >

Stopa se stáčela prudce vzhůru, napříč vysokým břehem Kootenay River. Ogin se nyní ozýval někde napravo před námi a s každým zaštěknutím se nám vzdaloval. Nepostupovali jsme příliš rychle, ve strmém svahu jsme se bořili do navátého sněhu až po pás a upřímně řečeno, pohled na nás byl spíš žalostný. Kalhoty promáčené, jak jsme se nadvakrát brodili řekou, košile a mikiny propocené. Byli jsme na stopě asi od půl druhé, odhadoval jsem, že teď je něco před pátou, a puma nás vodila planinou nad Skookumchuckem zprava doleva a zase nazpátek. Jak se slunce přehouplo přes vrcholky Purcell Mountains, citelně se ochlazovalo, začínalo se šeřit a naše šance se rozplývaly. Více >

V biotopoch vhodných pre prežitie hlucháňa môže prísť do úvahy (pre tvorbu vhodného habitatu hlucháňa) nie len zrieknutie sa obhospodarovania, ale aj prispôsobené prírode blízke hospodárenie. Ak sa rozhodne pre obhospodarovanie, tak lesníci môžu veľa prispieť k zachovaniu počtov hlucháňa tým, že udržiavajú alebo nanovo vytvoria priaznivé štruktúry biotopu nasledovne uvedenými opatreniami. Všetky navrhnuté opatrenia by mali byť použité na čo najrozľahlejšich plochách, aby bol životný priestor hlucháňa čo najväčší. Více >

I když už je za námi hlavní období společných lovů, dovolím si napsat krátké zamyšlení o tom, jak se chovat na loveckých stanovištích. Možná je dokonce lépe, že sice už jsou tyto společné akce za námi, ale máme je jistě všichni dobře v paměti, a bude jistě jen dobře, pokud si zkonfrontujeme své osobní zkušenosti s fakty napsanými v článku, pokud se s chladnou hlavou a v klidu zamyslíme, co by se dalo v příští lovecké sezóně udělat lépe, čeho se vyvarovat a jak se lépe chovat. Více >

Přístroje pro noční vidění jsou dnes velmi aktuálním a často diskutovaným předmětem. Stejně jako dříve dalekohledy a později puškohledy se postupně staly přístroje pro noční vidění dobrými pomocníky pro obeznávání a pozorování zvěře v noci. Pozorování a zjišťování spádů zvěře včetně objektivizace skutečných stavů zvěře v noci, pro potřeby dobrého mysliveckého hospodaření, se někdy stává nezbytné, protože zvěř pod civilizačním tlakem, ač dříve byla zvěří jen denní, musela přesunout svoji aktivitu na noc. Někdy dokonce denní sčítání zvěře selhává, dochází k rozdílnému názoru na skutečné počty zvěře mezi uživatelem a držitelem honitby, a tak přístroj pro noční vidění je neocenitelným pomocníkem pro objektivizaci zjištěných stavů zvěře. Více >

Prípady otráv srnčej zveri repkou sú opakujúci sa zdravotný problém s ktorým sa poľovnícka prax sezónne stretáva. Informácie o výskyte repkových intoxikácií prichádzajú z poľovníckeho terénu každoročne, aj s bilanciami o priamych stratách srnčej zveri úhynom v ich dôsledku. Preto, aj keď uvedená téma nie je nová, považujeme za účelné v krátkosti popísať históriu tejto alimentárnej intoxikácie, jej príčiny, klinické prejavy, patologicko-anatomický nález, mechanizmus pôsobenia repky na organizmus srnčej zveri a náčrt dostupných opatrení, a to vo forme zrozumiteľnej širokej poľovníckej, ale aj nepoľovníckej (poľnohospodárskej) verejnosti. Více >

Pohorie Tribeč sa tiahne severovýchodným smerom od pohoria Vtáčnik až nad mesto Nitra. Na západnej strane je ohraničené riekou Nitra. Na východnej strane ho oddeľuje od pohoria Pohronský Inovec rieka Žitava a severný okraj Žitavskej pahorkatiny. Pohorie je dlhé 50 km a jeho najväčšia šírka je 18 km. Více >

Mezi nejvýznamnější činnosti myslivce bezesporu patří zabezpečení dostatku vhodné potravy pro zvěř. Množství potravy, jejímž spotřebováním zvěř nezpůsobí škody zemědělské a lesní výrobě, definujeme jako úživnost honitby. Ta se odráží jak na škodách způsobených zvěří, tak na stavu zvěře v honitbě. Proto by prioritou každého mysliveckého sdružení měly být činnosti související se zvyšováním úživnosti, které spočívají především v tvorbě a udržování zvěřních luk a políček a tvorbě remízků a dočasných či trvalých krytů. Více >

Volně navážu na svůj článek z letošního lednového čísla, kde popisuji především své lovecké zážitky s novou kulovnicí ČZ 557. Těsně po uzávěrce lednového čísla jsem měl možnost ocenit opět kvalitu kulovnice při společném lovu v honitbě Agrowald u Rožmberku nad Vltavou. Byl krásný slunečný den se sněhovou pokrývkou. Byly naplánovány dvě leče. Při první leči byl mým stanovištěm naháňkový posed. Za zády jsem měl velkou louku končící řekou tvořící současně hranici s Německem. Přede mnou byla cesta a průsek oddělující dva komplexy lesů úzkým krkem. Ideální místo. Více >

Myslivcem jsem se stal v roce 1992. Jako každého začínajícího lovce mne lákala lovecká střelba, jak broková, tak i kulová. Začátky nebyly jednoduché. Chyběly zkušenosti a dobré vybavení. I když se po roce 1989 začalo dovážet všechno možné, chvíli trvalo než jsme se v této nabídce zorientovali. Další velkou výhodou byla možnost trénovat loveckou střelbu prakticky kdekoliv. To bylo velikým přínosem a přineslo to špičkové střelce, kteří vládnou střeleckým soutěžím doposud. Ale s rostoucím věkem jich začíná ubývat. Nová mladá nastupující generace střelců to má složitější a hlavně dražší se dotáhnout na elitu v lovecké sportovní střelbě. Více >

Zelení kamarádi - takto vždy vítal a oslovoval na četných přednáškách a besedách o myslivosti, kde vyprávěl o svých chovatelských a loveckých zkušenostech, myslivecký funkcionář, lektor a zkušební komisař, jeden z redaktorů Stráže myslivosti, myslivecký spisovatel a hospodář frýdštejnské myslivecké společnosti, profesor Jaromír Javůrek, od jehož úmrtí uplynulo 28. 2. 2013 už třicet let. Člověk, který svoje celoživotní poznatky dokázal předávat generacím a natrvalo se tak stal součástí naší velké myslivecké rodiny. Více >