Časopis Myslivost

Má myslivost tradici ve Vaší rodině?

Nemá. Můj otec byl horník v uranových dolech a ve volném čase se věnoval práci na zahrádce. Ani můj syn nebo dcera se myslivosti nevěnují.

Při Vašem minulém působení jako obvodního veterinárního inspektora OVS v Příbrami a poté vedoucího VHS v Příbrami – přicházel jste často s myslivci či zvěřinou do kontaktu?

Pracoval jsem jako hygienik potravin a hlavním předmětem mé činnosti byly kontroly masa ve velkých zpracovatelských závodech. Na zvěřinu jsem občas při kontrolách narazil u drobných živnostníků – řezníků, kteří z ní vyráběli například vynikající klobásy.

Myslíte, že by bylo v současnosti zapotřebí zásadních změn v mysliveckém hospodaření na úrovni kraje i na úrovni celostátní?

Domnívám se, že současný způsob mysliveckého hospodaření u nás se osvědčil a měl by být zachován. Považuji například za nesmysl ještě více drobit myslivecké honitby na menší rozlohu, než je současný limit 500 hektarů.

Za problém současné legislativy rovněž považuji statut ochrany pro ty živočichy, kteří jsou vlivem změn prostředí na vzestupu a způsobují myslivcům a majitelům loveckých, případně rybářských revírů velké škody. Zde mám na mysli například kormorány nebo vydru.

Myslivci sami by pak měli věnovat ještě větší pozornost tlumení černé zvěře, která způsobuje velké škody majitelům lesů, luk a polí. Černá zvěř bohužel velmi negativně působí i na některých chráněných lokalitách, kde ničí chráněné rostliny. Ve středních Čechách takto velmi trpí například Chráněné krajinné oblasti Český kras, nebo přírodní památky ve Středním Povltaví.

Jak se díváte na diskusi ohledně novely zákona o myslivosti?

O drobných změnách zákona samozřejmě můžeme diskutovat, ale ten základ, podle kterého nyní myslivci hospodaří a pečují o krajinu a zvěř v ní, bych ponechal.

Zúčastnil jste se výstavy Natura Viva v Lysé nad Labem nebo jiných mysliveckých akcí v kraji? 

Pokud mi to čas dovolí, zúčastňuji se výstavy Natura Viva v Lysé, také výročních mysliveckých výstav a přehlídek trofejí. Myslím si, že každá takováto akce, která přispěje k popularizaci myslivosti a péče o přírodu na veřejnosti, je užitečná.

Podporuje kraj umisťování pachových ohradníků kolem silnic s cílem zamezit střetům motoristů se zvěří? Plánují se jiná bezpečnostní opatření?

Nejsme bohužel tak bohatá země, abychom mohli mít kolem silnic ploty, jako je tomu například v sousedním Německu. Srážky automobilů se zvěří jsou velice nebezpečné. Mohou způsobit nejen velké škody, ale i vážná zranění a smrt lidí. Myslivcům zase vznikají škody úhynem zvěře.

Proto je každé opatření, které zabrání tomu, aby se zvěř dostávala na silnici, důležité. Ať jsou to třeba jen pachové ohradníky, o kterých odborníci tvrdí, že jsou účinné.

Středočeský kraj podle svých možností podporuje instalaci bezpečnostních prvků kolem silnic.

Myslím si ale, že hlavní zodpovědnost by měl mít stát. Je třeba, aby alespoň kolem dálnic a rychlostních silnic byly nejen bezpečnostní ploty, ale i biokoridory neboli přechody pro zvěř.

V tomto směru máme ještě u nás velké rezervy. Stát ale například z mýtného, daně z pohonných hmot a ze silniční daně vybírá hodně peněz na to, aby řidičům zajistil pasivní ochranu před střetem se zvěří.

Krajský úřad přispívá na různé myslivecké projekty – vypouštění koroptve polní, myslivecká políčka a další, plánujete v tomto pokračovat, případně rozšířit možnosti příspěvků na další dosud nepodporované činnosti?

Péče o rovnovážné životní prostředí je nesmírně důležitá. O tom nás přesvědčily například nedávné povodně, které opět prokázaly, že intenzivně zemědělsky a lesnicky využívaná krajina není schopná zadržet vodu.

Kraj podporuje i drobné projekty, které pomohou měnit naši jednotvárnou krajinu plnou dlouhých lánů s řepkou, či kukuřicí. Nedávno jsme například v našem kraji vyhlásili dalších osm nových rezervací, platíme celou řadu opatření na údržbu krajiny, podporujeme i nejrůznější obecně prospěšné myslivecké projekty. Například i vámi zmíněná myslivecká políčka či vypouštění koroptví.

Je to sice málo, ale alespoň něco. Domnívám se, že příkladem by měl jít opět stát. V tomto směru mají velké rezervy například ministerstva životního prostředí a zemědělství.  

Stále ožehavým problémem je přemnožení černé zvěře a škody jí působené na polních porostech. Myslíte si, že by měli s tímto problémem něco myslivci dělat lépe nebo jinak?

Obávám se, že černá zvěř je natolik přemnožená, že myslivci s tím ani při sebelepší vůli nic neudělají. S tímto problémem opět souvisí i způsob obhospodařování zemědělských pozemků. Obrovské lány s řepkou a kukuřicí vytvářejí pro černou zvěř ideální podmínky k životu. Zjednodušeně řečeno, černá zvěř může uprostřed polí zcela nerušeně žít, krmit se a množit od května až do října. Myslivci nemají šanci, jak je odsud vyhnat a regulovat jejich stavy.

Problém by mohla částečně vyřešit i změna legislativy. Jsem příznivcem toho, aby byl umožněn celoroční lov černé zvěře bez ohledu na velikost a pohlaví. Dejme důvěru myslivcům, kteří zcela jistě nebudou střílet na bachyni vodící selata. 

Vzhledem k Vašemu zaměření máte jistě kladný vztah ke zvěři a zvířatům všeobecně. Která patří mezi vaše nejoblíbenější?

Nejvíce mám rád psy. Vřelý vztah mám ale i ke všem zvířatům, která žijí v naší přírodě.

Chováte psa? Jedná se  o lovecké plemeno?

Mám nyní dva psy. První je kavkazský pastevecký pes a druhý Jack Russell teriér. Dříve jsem měl kokršpaněla a toho jsem měl moc rád.

Jak vnímáte myslivost v průběhu času a na pozadí politických změn v zemi.

Myslíte, že v současnosti má myslivost stále své místo ve společnosti?

Myslivost a péče o divokou zvěř provází lidstvo od nepaměti a tato činnost jistě má i u nás budoucnost. Zvířata si žijí po svém bez ohledu na politiky.  

Máte rád mysliveckou kuchyni?

Jistě. Řekl bych, že myslivecké tradice si nejvíce užívám právě na talíři.

Děkuji za odpovědi!

Připravila Ing. Kamila KAASOVÁ