Především je to vysokou technickou úrovní, která je dána obrovskou invencí a investicemi, které jsou věnovány do výzkumu a vývoje. Pro zajímavost uveďme, že do výzkumu a vývoje investovala firma v roce 2012 celkově asi 390 milionů Eur, což je 9 % z celkových příjmů. Pro porovnání je třeba uvést, že průměr investic do výzkumu a vývoje v odvětví jsou v průměru 4 % z objemu tržeb. Zeiss neinvestuje do masivní reklamy, ale do vývoje, což se projeví právě ve vysoké a stále se zvyšující úrovni výrobků Zeiss, který je vždy několik kroků před konkurencí.
ZÁKLADEM KVALITNÍ OPTIKY JE ŠPIČKOVÉ SKLO
Začněme například u používaného optického skla. Zeiss pro svoje výrobky nakupuje optické sklo výhradně u nejlepšího výrobce, kterým je německá sklárna na výrobu optického a speciálního skla SCHOTT. Z této sklárny nakupují optické sklo i další špičkoví výrobci optických přístrojů, ale Zeiss zde má, oproti ostatním odběratelům, jednu privilegii. Ve sklárně Schott je sklo pro Zeisse taveno a vyráběno v samostatně oddělené a bedlivě střežené peci. Dokonce, když se natáčel film o historii sklárny Schott, kameraman nesměl v žádném případě „švenknout“ na pec určenou pro Zeisse. Z barvy plamene by totiž mohla být zřejmá teplota tavení a přísady.
Když jsem se, u příležitosti návštěvy laboratoří firmy Zeiss ve Wetzlaru, zeptal na složení skla, odpovědí mi byl úsměv a konstatování, že to je jako s naší Becherovkou. Recept je velmi střežené tajemství firmy Zeiss.
Proč se věnuje tolik pozornosti výrobě skla už při jeho zrodu? Jedná se o docílení co nejlepších optických a světelných vlastností. Jedná se o naprostou čistotu a čirost s výsledkem dokonalého zobrazení s maximální přirozenou barevnou věrností. Jedna z rozhodujících vlastností ovlivňujících kvalitu optického skla, navíc zcela přesně přístrojově měřitelnou, je stupeň propustnosti světla. Ta zásadně ovlivňuje viditelnost a rozlišitelnost pozorovaného obrazu zejména za šera.
Firmě Zeiss se ve spolupráci se sklárnou Schott podařilo jako prvním na světě vyrobit optické sklo s propustností světla vyšší než 95 %.
Propustnost světla optickou soustavou ještě ovlivňují antireflexní vrstvy. Zejména u skla s technologií FL za použití přísad fluoridů jsou optické vlastnosti výjimečně vysoké. Sklo FL maximálně snižuje tzv. aberaci, tj. rozklad barev světla do světelného spektra. Světlo má totiž tu nepříjemnou vlastnost, že při průchodu rozhraním dvou rozdílných prostředí se rozkládá, lidově řečeno do duhy, což zásadně snižuje ostrost obrazu v optickém přístroji, nesnadnou čitelnost detailů a rozostřenost okrajů předmětů.
Technologie FL je nesmírně náročná, protože sklo ve výrobním procesu nesmí přijít do styku se vzduchem a všechny operace musí probíhat v lihové lázni.
O STUPNI PROPUSTNOSTI SVĚTLA ROZHODUJÍ TAKÉ KVALITNÍ ANTIREFLEXNÍ VRSTVY.
V dalekohledech a puškohledech řady HT, kde je použito nejlepší sklo a sedminásobné antireflexní vrstvy kombinace různých kovů, je tak docilováno celkové propustnosti světla na unikátní výši více než 95%. Velmi důležitá skutečnost je, že vysoká propustnost světla je docilována i v oblasti nižších frekvencí světelného spektra, tedy modré apod., vyskytující se zejména za šera.
Zde je na místě malé odbočení k podrobnějšímu vysvětlení. Propustnost světla přes optickou soustavu není ve všech vlnových délkách světla stejná. Propustnost světla se jednoduše měří na speciálním přístroji, který vykreslí křivku podle výše propustnosti ve všech vlnových délkách světla. V oblasti nejnižších vlnových délek odpovídajících tmavým barvám, vyskytujících se za šera, bývá také nejnižší propustnost světla. Vrchol této křivky, tedy nejvyšší propustnost, je v oblasti vlnové délky asi 500 – 550 nm, tj. v oblasti jasných barev denního světla za vysokého slunečního svitu. Snaha konstruktérů je posunout vrchol propustnosti nebo zvýšit propustnost v oblasti nižších vlnových délek kolem 400 – 440 nm, což odpovídá převládajícímu spektru světla za šera, a tím umožní dobré pozorovací podmínky i za zhoršených světelných podmínek.
Mnozí výrobci optických přístrojů, kteří uvádí vyšší propustnost světla nad 90 %, mívají problém právě s výší propustnosti za šera, kdy klesá mnohdy i hluboko pod 90 % a dokonce pod 80 %. Ve znázornění optické křivky je taková situace indikována velký rozdílem mezi maximem a minimem propustnosti světla v jednotlivých vlnových délkách světla.
Levné optické přístroje mají koeficient propustnosti světla za šera někdy až na úrovni kolem 70 % a dokonce méně, což pozorování za snížených světelných podmínek zcela znemožňuje.
Konstruktéři společnosti Carl Zeiss Sports Optics docílili vhodnou konstrukcí optické soustavy s použitím nejkvalitnějšího skla s technologií FL a vícevrstvých antireflexních vrstev nejen vysoké propustnosti světla za denního světla, ale i za šera mezi kterými je jen malý rozdíl.
Dalším poznatkem je citlivost vnímání lidského oka a schopnost rozpoznávání výše propustnosti v konkrétní kvalitě obrazu. Jestliže se porovnávaly dva přístroje různých výrobců, bylo zjištěno, že rozdíl v propustnosti světla do 3 % lidské oko nezaznamená, ale rozdíl 5 % už je znatelný, což je zřejmé z uvedených obrázků.
© Dr. Ing. Jiří HANÁK