Intenzita výskytu larev Trichinella spiralis a Trichinella britovi v různých typech svaloviny divokých prasat
Tento článek navazuje na příspěvky s problematikou trichinelózních infekcí především u divokých prasat uveřejněné v časopise Myslivost 4/2014, str. 54 – 55 a 5/2014 na str. 83 – 85, ve kterých jsme informovali o dvou pozitivních nálezech trichinel v Libereckém a Plzeňském kraji.
V Referenční laboratoři Evropské unie pro parazity (EURLP) v Římě, jejímž ředitelem je Dr. E. Pozio, byly uskutečněny molekulární analýzy našich izolátů larev za účelem jejich druhové typizace, z nichž vyplynulo, že divoké prase v Libereckém kraji bylo nakaženo druhem T. spiralis, v Plzeňském kraji druhem T. britovi.
Provedli jsme detailní vyšetřování jednotlivých typů svaloviny (masa) ulovených prasat. Cílem tohoto závěrečného příspěvku je seznámit mysliveckou veřejnost s konkrétními údaji o počtech larev zjištěných jak referenční trávicí, tak kompresní metodou.
Výsledky vyšetření divokého prasete z Libereckého kraje
Divoké prase (samec, lončák o hmotnosti 58 kg) bylo uloveno dne 29. 12. 2012 v MS Šachty - Sklenařice, v katastrálním území Paseky nad Jizerou ve výšce asi 675 metrů nad mořem (m n. m), v okrese Semily.
Vzorek svaloviny bránice byl lovcem prostřednictvím Inspektorátu Krajské veterinární správy v Semilech odeslán svoznou linkou Státního veterinárního ústavu Praha dne 3. 1. 2013. O den později vyšetřen v naší trichinoskopické laboratoři ve směsném vzorku standardní trávicí metodou a bylo v něm zjištěno 5 larev trichinel. Postupným individuálním vyšetřováním všech vzorků svalovin, většinou bránice, byl identifikován pozitivní vzorek, náležející praseti z lokality Paseky nad Jizerou.
Modifikovanou kompresní trávicí metodou podle Pavláska (2011) byly nalezeny ve 28 políčcích kompresoria dvě opouzdřené cysty trichinel. Opakovaným vyšetřením 5gramového vzorku pozitivní bránice tohoto prasete trávicí metodou jsme napočítali 5 larev.
Dne 5. 1. 2013 byly prostřednictvím veterinárního lékaře, opět svoznou linkou, zaslány do laboratoře vzorky „nabalíčkovaného“ masa, které lovec uložil doma dne 1. 1. 2012 do chladicího boxu (teplota asi -18 °C). Náš nález jsme zdokumentovali na obrázcích 1 a 2 (viz Myslivost 5/2014 na str. 83 – 85).
Výsledky detailních trichinoskopických vyšetřování jednotlivých vzorků masa tak jak byly označeny lovcem, jsou uvedeny v tabulce 1. Z ní vyplývá, že larvy T. spiralis byly detekovány při použití trávicí metody ve všech typech masa. Modifikovanou kompresní metodou z počtu 7 vyšetřovaných byly larvy zjištěny ve 4 vzorcích masa a tradiční kompresní metodou pouze v jednom případě. Intenzitu larev udává většina autorů v jednom gramu vyšetřovaného vzorku svaloviny zkratkou LPG. Tato hodnota (viz tabulka 1) byla velmi nízká a pohybovala se u tohoto lončáka od 0,2 (plec) do 1,4 (kýta a sekaná).
V období od roku 2008 do 2013 bylo vyšetřeno v okrese Semily celkem 2689 divokých prasat. Z toho v MS Šachty – Sklenařice, kde byl uloven pozitivní lončák, 136 kusů (v počtu 8 až 30 ročně). Pokud bychom vyjádřili v tomto okrese celkovou pozitivitu trichinel během uvedeného období v procentech, představuje to 0,037 % a pro dané MS potom 0,74 %.
Výsledky vyšetření divokého prasete v Plzeňském kraji
Divoké prase, bachyně o hmotnosti 72 kg, bylo uloveno dne 8. 11. 2013 v MS Hvozd, honitba Bělá nad Radbuzou I – Železná, ve výšce 442 m n. m., v okrese Domažlice.
K trichinoskopickému vyšetření byl odeslán vzorek bránice svoznou linkou z provozu Zvěřina Berbera, s. r. o. z Mariánských lázní dne 15. 11. 2013. Při prvním vyšetřování směsných vzorků svaloviny trávicí metodou bylo nalezeno 115 larev trichinel. Pozitivní zvíře bylo dohledáno stejným způsobem, jak je uvedeno výše, tedy postupným individuálním vyšetřováním vzorků.
Dne 18. 11. 2013 bylo přivezeno ze zvěřinového závodu vyvrhnuté ulovené prase. Zbytek části bránice i vzorky další svaloviny byly okamžitě vyšetřeny trávicí i kompresní metodou a pozitivní nález definitivně potvrzen. Obrázky 3,4 a 5 uveřejněné v časopise Myslivost 5/2014 na str. 84 dokumentují opouzdřené cysty s larvami T. britovi ve vyšetřovaných vzorcích svaloviny i volné v trávicí tekutině. Ve žvýkacích svalech (obr. 1 v tomto příspěvku) a ve vzorcích krkovice jsme při vyšetřování kompresní metodou nacházeli v ojedinělých případech uvnitř pouzder již odumřelé (mumifikované) larvy.
Detailně jsme prostudovali intenzitu výskytu larev T. britovi v jednotlivých druzích masa prasete. Označili jsme je podle obvyklého a základního dělení při bourání trupu. Přehled dosažených výsledků je uveden v tabulce 2.
Ve státech Evropské unie, ale i v řadě dalších, se rutinně v parazitologických laboratořích vyšetřuje referenční trávicí metodou 5 gramů svaloviny lovné zvěře vnímavé k trichinelám s uvedením hodnoty LPG a tudíž jsou nálezy z jednotlivých diagnostických pracovišť snadno porovnatelné. Z tabulky 2 je zřejmé, že u bachyně bylo LPG v rozmezí od 9 do 68 larev T. britovi, což je prozatím doposud nejvyšší zjištěná intenzita u pozitivních divokých prasat na našem území.
Nejvyšší a téměř shodný byl počet larev ve svalovině jazyka a žvýkacích svalech (68, 64). Relativně vysoká byla hodnota LPG také v mase označené jako krkovice a koleno přední (51, 45). Velmi podobná byla intenzita larev v panenské svíčkové a bránici (38, 33). V rozmezí 21 až 27 bylo LPG v kotletě, kýtě a zadním koleni. V porovnání s intenzitou uvedenou výše byla hodnota LPG v dalších typech svaloviny poněkud nižší (13 až 18) a nejméně larev (9) jsme detekovali ve vzorku označeném bok – pupek.
Část kýty z bachyně jsme si ponechali v laboratorních podmínkách v chladicím boxu při průměrné teplotě 8 až 9 °C a v intervalech 20 až 30 dnů z ní vyšetřujeme trávicí metodou 10 gramů. Samozřejmě, že svalovina postupně podléhá hnilobným procesům, nicméně i po 109 dnech po ulovení jsme nacházeli larvy (obr. 2).
Velmi intenzívně se pohybovaly, nepozorovali jsme u nich žádné viditelné změny jejich morfologie nebo známky porušení. Předpokládáme proto, že i po této době zůstávají larvy životaschopné a tudíž s největší pravděpodobností infekceschopné. Z tohoto lze odvodit, že po jejich pozření mohou vyvolat u vnímavých hostitelů trichinelózní nákazu.
V souvislosti s relativně vysokou intenzitou larev ve všech druzích masa bachyně uvádíme pro zajímavost výsledky Nöcklera a kol. (2006), kteří vyšetřovali ulovené divoké prase v září 2005 v lokalitě Zirchov na ostrově Usedom v severovýchodním Německu. Nachází se v oblasti Meklenburska – Předním Pomořansku v blízkosti Polska, která byla dříve na pobřeží Baltského moře často využívána k dovolené našimi turisty.
Při trichinoskopickém vyšetření bránice o velikosti pšeničného zrna nacházeli v každém vzorku při 30násobném zvětšení 1 až 6 larev trichinel. Trávicí metodou jich napočítali v 18 gramech bránice 16 600, což odpovídá hodnotě 922 LPG. Vůbec poprvé v té době zjistili v Německu u tohoto divokého prasete smíšenou nákazu druhy T. spiralis (78 %, označují je jako velké larvy) a T. pseudospiralis (22 %, menší larvy).
Závěr
V trichinoskopické laboratoři SVÚ Praha jsme doposud u divokých prasat detekovali dva druhy trichinel s opouzdřenými larvami ve svalovině a sice Trichinella spiralis a T. britovi. V rámci „Metodiky kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace na rok 2014“ Ministerstva zemědělství a Státní veterinární správy ČR jsme v tomto roce (viz článek Myslivost 3/2014 na str. 57) informovali o nálezu neopozdřených larev trichinel ve svalovině lišky, které byly EURLP přiřazeny k druhu T. pseudospiralis. V naší laboratoři jsme tedy diagnostikovali a zaznamenali výskyt tří druhů trichinel, které patří v zemích střední Evropy mezi nejčastější.
Přesto, že pozitivní nálezy trichinel jsou u nás prozatím poměrně velmi vzácné, nelze riziko možných nákaz člověka podceňovat a je třeba důsledně dbát na provedení trichinoskopického vyšetření každého uloveného divokého prasete, ale i jiných druhů lovné zvěře vnímavé k tomuto parazitu.
V této souvislosti připomínáme uživatelům honiteb, v rámci zákona č. 1696/199 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů, včetně novely veterinárního zákona s důrazem na kvalitu potravin a v zájmu spotřebitele a dalších, povinnost zabezpečit vyšetření svaloviny vnímavé zvěře na přítomnost larev Trichinella spp. a uchovávat protokol o laboratorním vyšetření po dobu nejméně 2 let.
Z praktické dlouhodobé činnosti a zkušeností naší laboratoře lze uvést, že není problém metodicky a kvalitně vzorky vyšetřit. Setkáváme se však velmi často s tím, že některými lovci jsou objednávky (žádanky) k laboratornímu vyšetření vyplňovány nedostatečně bez uvedení adres mysliveckých hospodářů či uživatelů honiteb a v souladu s jejich povinnostmi jim potom na vyžádání dodatečně pořizujeme a zasíláme kopie protokolů nejen z daného roku, ale v ojedinělých případech i z minulých let, aby si je mohli po stanovenou dobu archivovat.
V časopise Myslivost 5/2014 na str. 83 – 85, závěr v bodě 7 informujeme, že za účelem zlepšení administrativy spojené s vyšetřováním zvěře na přítomnost larev trichinel bude zodpovědnými pracovníky Státní veterinární správy ČR a ve spolupráci s pracovníky parazitologických laboratoří Státních veterinárních ústavů upraven formulář objednávky k vyšetření vzorků svaloviny zvířat tak, aby kromě přesné identity a původu zasílaného vzorku bylo zajištěno, aby výsledek vyšetření obdržel co nejdříve lovec a oficiální protokol se všemi náležitostmi byl zaslán k rukám uživatelů honiteb. Novelizovaný formulář (vzor č. 7, obr. 3) je dostupný na internetových stránkách SVS ČR (formuláře ke stažení) stejně jako SVÚ Praha.
Ing. Ivan PAVLÁSEK,DrSc.
Státní veterinární ústav Praha
Ing. Ondřej MÁCA
Státní veterinární ústav Praha
doktorand Fakulty tropického zemědělství ČZU Praha