Časopis Myslivost

První zajímavostí ve vztahu k zjištěným nálezům je skutečnost, že oba pozitivní divočáci byli uloveni v okresu Frýdek-Místek. Právě v okresu Frýdek-Místek byl zaznamenán pozitivní nález trichinel v roce v květnu 2001. Tento nález z honitby u obce Krásná pod Lysou horou byl po téměř 50 letech prvním novodobým nálezem trichinel, kterému se věnovala také média.
Po tomto záchytu následovaly další nálezy ve stejném okresu, a to v srpnu 2002 u obce Ostravice a počátkem listopadu roku 2011 v honitbě poblíž obce Mosty u Jablunkova. Jinými slovy v okresu Frýdek-Místek byla zjištěna plná čtvrtina novodobých nálezů trichinel u divokých prasat v České republice.
První letošní pozitivní divočák ulovený 3. ledna 2015 byl kňour o hmotnosti kolem 90 kg a podle informací lovce byl v dobrém výživném stavu. Druhý pozitivní kus byla bachyně vážící 75 kg ulovená 12. ledna 2015 a byla podle vyjádření lovce „abnormálně zabělená“. Oba letošní pozitivní kusy byly tedy v dobrém výživném stavu a trichinelóza neovlivnila jejich zdravotní stav.
Dalším zajímavým poznatkem u letošních nálezů jsou počty zjištěných larev v jednotlivých svalových partiiích obou pozitivních kusů. Při vyhodnocování počtu larev na gram masa jsme potvrdili poznatky z experimentálních infekcí černé zvěře trichinelami. Při vyšetření různých částí masa jsme zjistili u obou pozitivních kusů nejvyšší počty larev ve vzorcích bránice, jazyka, žvýkačů a mezižeberní svaloviny, méně pak v pleci a kýtě.
U obou pozitivních kusů se počty larev ve žvýkačích a mezižeberní svalovině pohybovaly od 15 do 25 larev na gram. Přepočtený průměrný počet larev na gram masa u prvního pozitivního kusu se pohyboval kolem 9 a u druhého kusu lze vyjádřit intenzitu infekce hodnotou počtem 15 larev na gram masa.
Teoretická kalkulace celkového počtu larev v mase pozitivních kusů vychází ze skutečnosti, že výtěžnost masa se u divokých prasat pohybuje kolem 65 %. U kňoura výpočtem můžeme stanovit, že v jeho mase se nacházelo více než 500 000 larev a u bachyně pak více než 700 000 larev!
Proč je důležité zabývat se počtem larev? Ze dvou důvodů; prvním je úvaha o zdroji infekce pro pozitivní kusy a druhým důvodem je úvaha o možném dopadu konzumace trichinelózního masa pro člověka. Pro jednotlivé druhy trichinel známe jejich reprodukční schopnosti vyjádřené pomocí tzv. reproductive capacity index (RCI), který vyjadřuje poměr mezi počtem larev přijatých a počtem larev nové generace. V případě druhu Trichinella spiralis má RCI hodnotu 88; další druh Trichinella britovi, který byl také v minulosti potvrzen u divokých prasat v České republice, má RCI hodnotu 40 a u druhu Trichinella pseudospiralis je RCI 35. V rámci relativně vysokého zjištěného počtu larev u letošních divokých prasat lze tedy konstatovat, že zdrojem infekce pro tato zvířata muselo být maso s velkým počtem larev.
Počet larev je také důležitý v případě, že se člověk infikuje tepelně neopracovaným masem s larvami trichinel. Na základě zkušeností z proběhlých epidemií a znalosti biologie trichinel víme, že průběh onemocnění u lidí se odvíjí o počtu pozřených larev.
V pokynech pro sledování, prevenci a kontrolu trichinelózy, které vydaly v roce 2007 společně Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), Světová zdravotnická organizace (WHO) a Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE), jsou shrnuta pozorování o počtu larev trichinel, které vyvolávají klinickou trichinelózu. Jsou zde uvedeny informace německého parazitologa Piekarského z roku 1954, podle kterého 70 larev trichinel stačí k rozvinutí klinických příznaků trichinelózy. Naproti tomu americký parazitolog Zimmermann uvádí v monografii z roku 1983, že 150 larev postačuje ke klinickému onemocnění.
Současný názor na počet larev pro rozvoj onemocnění se ustálil na počtu 100 až 200 s tím, že důležitý je také druh, který je původcem humánní trichinelózy. Jako nejvíce patogenní pro člověka se považuje druh Trichinella spiralis, pro který se uvádí, že může způsobit úmrtí pacienta po pozření 1500 larev.
Onemocnění člověka vyvolané trichinelami lze rozdělit do dvou fází, které odpovídají vývoji parazita a také, jak již bylo uvedeno výše, druhu trichinel a počtu pozřených larev.
Po konzumaci masa s larvami začíná střevní fáze trichinelózy. V žaludku dochází k natrávení masa a uvolnění larev, které pronikají do sliznice tenkého střeva, kde se mění přes několik dalších larválních stádií na dospělé parazity. Tento proces trvá 4 až 5 dní a je doprovázen nevolností, bolestmi břicha a průjmem a tyto příznaky jsou zpravidla nejvýraznější dva týdny po infekci.
Ke střevní fázi se následně přidává fáze svalová, která začíná v období kolem týdne po konzumaci infikovaného masa, kdy samičky trichinel uchycené v tenkém střevě produkují nové larvy. Tyto larvy pronikají stěnou střeva, krevním oběhem se dostávají do svalů a pronikají do svalových buněk. Svalová fáze trichinelózy je doprovázena vysokými horečkami, silnými bolestmi svalů a otoky obličeje, především pak kolem očí a zánětem spojivek. Příznaky svalové fáze se objevují v druhém týdnu infekce, vrcholí tří týdny po infekci a obvykle trvají dva až tři týdny.
Obě typické fáze trichinelózy mohou být doprovázeny dalšími kardiovaskulárními komplikacemi, neurologickými a dýchacími problémy. Úmrtí v důsledku trichinelózy jsou dnes vzácná díky včasné diagnostice a možnostmi léčby. Například podle nedávných statistických údajů z Rumunska došlo k úmrtí dvou lidí z 574 infikovaných, obdobně v Srbsku v roce 2005 zemřeli tři lidé z 339 infikovaných.
Zpět k počtu larev trichinel zjištěných v mase obou frýdecko-místeckých pozitivních divokých prasat. Pokud výše uvedená čísla o počtu larev trichinel, který postačuje k vyvolání onemocnění, aplikujeme na počty zjištěných larev v mase obou divokých prasat ulovených v lednu v okresu Frýdek-Místek, vyjde nám teoretický výpočet, že pro výrazné zdravotní potíže by stačilo zkonzumovat pouhých 20 g infikovaného masa. S trochou nadsázky řečeno, larvy z obou pozitivních divokých prasat by stačily na vyvolání onemocnění u pětiny obyvatel statutárního města Frýdek-Místek za předpokladu konání zvěřinových hodů, na kterých by se podávalo tepelně neopracované maso těchto trichinelózních divokých prasat.
Cílem tohoto příspěvku bylo na základě vyhodnocení dvou aktuálních případů trichinelózy divokých prasat z okresu Frýdek-Místek poukázat na skutečnost, že trichinelóza divokých prasat je v České republice stále aktuální. Z uvedeného také vyplývá důležitost a význam vyšetření všech ulovených divokých prasat na trichinely a také funkčnost českého systému vyšetřování divokých prasat.
Prof. MVDr. Břetislav KOUDELA, CSc.
Ústav patologické morfologie a parazitologie
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
e-mail: koudelab@vfu.cz
 
MVDr. Jiří HARNA
Národní veterinární laboratoř pro parazity
Státní veterinární ústav Olomouc
e-mail: jharna@svuol.cz