Navštívili jsme OMS Příbram
Myslivost 3/2015, str. 100 Kamila Kaasová
Okresní myslivecký spolek Příbram už se v rubrice „Navštívili jsme…“ objevil před několika lety, v nedávné době odešel bývalý jednatel pan Kubů do řádného důchodu a na jeho místo nastoupil podle republikového průměru jeden z nejmladších jednatelů, Ing. Zdeněk Dubský. Byla jsem zvědavá, jak v tomto, pro Českomoravskou mysliveckou jednotu náročném, období vidí funkci okresního mysliveckého spolku, jestli se něco výrazně změnilo za jeho působení v činnosti příbramských myslivců.
Povězte mi, prosím, jak dlouho již ve funkci jednatele OMS Příbram působíte a co vás do této funkce přivedlo?
Jednatelem OMS Příbram jsem byl zvolen v září 2012, působím tu tedy již dva a půl roku. Před pěti lety jsem byl domovským MS Kamýk delegován a následně vybrán do okresní myslivecké rady. Mám vystudované lesní inženýrství, ale pracoval jsem ve stavebnictví, když šel pan Kubů do důchodu a bylo třeba zvolit nového jednatele, viděl jsem v tom možnost vrátit se do oboru, který jsem vystudoval a byl jsem rád, že jsem byl na místo vybrán.
Máte stanovené úřední dny nebo jste v kanceláři každý den?
Na OMS jsem každý den, což myslivci využívají, každý den někdo přijde. S mým nástupem došlo k reorganizaci kanceláře OMS, za pana jednatele Kubů tu byla administrativní pracovnice paní Sršňová, ta odešla a najali jsme na administrativu na půl úvazku jiného zaměstnance, pak jsme dospěli k názoru, že vzhledem ke mzdovým nákladům bude nejvýhodnější, aby kancelář obstaral jen jeden člověk. Přibral jsem tedy i účetnictví a ostatní administrativu.
Když mluvíte o nákladech, jak se vám daří zajistit finančně chod OMS?
Velká výhoda je, že jsme ve vlastní budově, ve které máme dva nájemce. Od roku 2008 je tu prodejna Banner, což je pro myslivce dobré, že ji mají při cestě. V bočním křídle, které jsme v roce 2013 na vlastní náklady zrekonstruovali, je nyní rybárna. Jsme na příjemném místě na břehu rybníka, z nábřeží ještě udělali nedávno pěší zónu, takže nájemci tu mohou být, myslím, spokojení, lidé sem přijdou. Příjmy z budovy využíváme hlavně na zkvalitnění výuky, nakoupili jsme například nedávno plátno a projektor pro oživení přednášek v kurzech.
Jak se za poslední roky vyvíjí členská základna OMS?
Příbramský OMS má v současnosti 1320 členů, meziroční úbytek máme 20 až třicet členů, což odpovídá demografickému vývoji. Naše řady doplňují každoročně noví uchazeči o první lovecký lístek a také myslivci, kteří se přistěhují do okresu a přehlásí se k nám.
O víkendu byl zahájen nový kurz, byl na žádost uchazečů přesunut na víkendy. Nastoupilo jich 17, ke zkouškám jich půjde v březnu 22, zavedli jsme možnost pro uchazeče, kteří už mají po kurzu a připravují se na zkoušky, že si mohou znovu přijít poslechnout přednášky, které je zajímají, s novými uchazeči.
Vybízíte absolventy kurzu po složení zkoušek ke vstupu do ČMMJ?
To záleží hlavně na sdruženích, do kterých daní uchazeči směřují po zkouškách. Jsou sdružení, kde mají stoprocentní členství, jinde je to naopak. Pokud není povinné členství zakotveno v zákoně, nemůžeme je nutit. Hodně myslivců vstupuje do ČMMJ s otázkou, jestli se mu to vyplatí, ne všichni to berou jako otázku stavovské cti.
Členy zvýhodňujeme na akcích, jsou informovaní, můžou se na nás obrátit o pomoc, snažíme se tu být pro ně co nejvíc, to jsou podle mě hlavní výhody členství.
Změnil se nějak počet honiteb od uzavírání nových smluv?
Celkem je na území bývalého okresu Příbram 108 honiteb, z toho 52 spadá pod obec s rozšířenou působností Příbram, 27 pod Sedlčany a 28 pod Dobříš, včetně tří obor – Aglaia, Lhotka a Hedvika.
Po uzavření nových nájemních smluv došlo k navýšení o jednu honitbu, protože se jedna původní rozdělila na dvě. Jinak docházelo jen k drobným změnám hranic.
Nové nájemní smlouvy proběhly téměř bez problémů. Pomáhali jsme hlavně honebním společenstvům s úpravami stanov a s přípravou valných hromad.
Udělali jsme také školení pro myslivecká sdružení či spolky o změně stanov, s krajským soudem jsme vyjednali, aby nám dali pokyny, co je třeba ke stanovám přiložit. Většina sdružení čekala na zrušení tisícikorunového poplatku za změnu na spolek. Také jich hodně vyčkává, až bude po výročních schůzích, kde vše doladí.
Ohledně zmíněných změn je třeba rozesílat řadu informací, jak se dostávají informace od vás ke členům?
Mám e-maily asi na 550 členů OMS, těm posílám oběžníky a různé aktuální informace, nejsou to jen předsedové a hospodáři, ale i řadoví členové, máme snahu, aby se informace dostali ke všem. Pokud u nějakého sdružení nemá žádný statutár e-mailovou adresu, není problém poslat vše poštou.
Jak byste zhodnotil spolupráci OMS se státní správou myslivosti na pověřených obcích a příslušnou veterinární správou?
Spolupráce je velmi dobrá, snažíme se oboustranně, například se nám v tomto roce podařilo odevzdat 100 % vzorků trusu k parazitologickému vyšetření. Přeléčení bude probíhat individuálně podle výsledků vyšetření, některé honitby budou léčiva podávat, většina od toho však ustoupila, protože už není dotace a pokud je zvěř z výsledků vyšetření zdravá, jsou to nadbytečné náklady.
Ve spolupráci se státní správou myslivosti zajišťujeme hodnotitelskou komisi, dostáváme na chovatelskou přehlídku příspěvek od jednotlivých obcí s rozšířenou působností.
Bylo nám sice doporučeno pořádat chovatelské přehlídky již v únoru a březnu, my však držíme zavedený model – konec dubna, protože na přehlídku zpracováváme katalog a v tom chceme již mít statistické výkazy, které přijdou 31.3. Začátkem dubna pak probíhá hodnocení trofejí, výroba katalogu a přehlídka bývá otevřena pro návštěvníky od 20. do 30. dubna. Ti, kteří budou posílat trofeje na výstavu Natura Viva v Lysé nad Labem, se nemusí obávat, časově se dá vše stihnout.
V současnosti jsou vystaveny na naší přehlídce i trofeje LZ Dobříš, což jsme rádi, protože je ucelený obraz celého okresu.
Katalogů tiskneme 80-90, přijde téměř do každé honitby. Dostanou jej členové hodnotitelské komise a také je možné jej na přehlídce zakoupit za nákladovou cenu.
Bývalý jednatel pan Kubů zavedl tabulku vývoje odlovu zvěře, která je od roku 1968 stále doplňována, což poskytuje zajímavou možnost srovnání jednotlivých let.
Na přehlídky přijde i dost návštěvníků z řad nemyslivecké veřejnosti, většinou jsou příjemně překvapeni. Připravujeme i doprovodný program, třeba laserovou střelnici, výstavu obrazů nebo fotografií. Už třetí rok probíhá v neděli při chovatelské přehlídce svod psů.
Vystavených trofejí bývá asi 600 srnčích, 100 jeleních, 100 daňčích, 15 mufloních, 10-15 jezevců, lišek a zbraní divokých prasat.
Pozorujete vývoj stavů zvěře v okrese v jednotlivých letech?
U zvěře zaznamenáváme jako jinde patrný úbytek srnčí zvěře, nárůst stavů jelení a daňčí zvěře, u černé klesl meziročně odlov o 100 kusů na 3400 odlovených, škody však zůstávají bohužel stejné.
Většinou se škody urovnají dohodou, jsou však i honitby, které platí desetitisícové náhrady. Jedna honitba měla škody za 100 000, dnes je to honitba zcela bez černé zvěře.
Zapojil se někdy OMS do jednání o náhradu škody jako prostředník?
Ano, jednou se uskutečnilo setkání zemědělsky hospodařících subjektů a mysliveckých sdružení ohledně náhrad škod zde v budově OMS. Obě strany se snažily vyjít si vstříc, domluvit se, jak předcházet škodám společně. Bohužel, cestou změny skladby plodin to dnes nepůjde, je třeba dodávat do bioplynek. Zemědělci se tedy snaží co možná nejvíce usnadnit myslivcům lov černé zvěře, jedno zdejší zemědělské družstvo dokonce vyplácí zástřelné za ulovenou černou zvěř.
Nesnaží se myslivci odlákat černou zvěř na myslivecká políčka?
Hodně spolků či sdružení založilo myslivecká políčka, skupují půdu a osívají biopásy, čerpají dotace, aby pokryli náklady na jejich vytvoření a údržbu. My se jim snažíme v tomto maximálně pomáhat, zasíláme jim tiskopisy, nařízení vlády, pomáháme s technickou dokumentací, snažíme se jim poskytnout co nejvíce informací, které by mohli v praxi potřebovat.
Jak se vyvíjí u zdejších myslivců počet lovecky upotřebitelných psů a zájem o kynologické akce?
Kynologie je na vzestupu, je vyšší zájem o zkoušky, v loňském roce jsme měli dvoje barvářské zkoušky, dvakrát norování, na norování jsme měli 49 psů. Normistr se pečlivě věnuje přípravě zkoušek, nora je v honitbě MS Petrovice. Jedny zkoušky z norování jsou začátkem léta, druhé v říjnu. Na rok 2015 máme naplánováno 12 kynologických akcí a šestery klubové zkoušky ve spolupráci s Klubem chovatelů honičů a s Klubem chovatelů jagdteriérů.
Ohařů je v současnosti méně, což je dáno vývojem u drobné zvěře. Převažují menší a střední plemena.
Všechny kynologické akce zahajují trubači, máme nasmlouvané místní jednotlivce i soubory, aby dodali akcím slavnostnější ráz.
Jste aktivní i na poli střelectví? Pořádáte okresní přebor?
Nemáme vlastní střelnici, ale pořádáme okresní brokový přebor na loveckém kole, pravidelně se střídají střelnice Bezděkov a Počepice, je to soutěž jednotlivců i družstev, vždy je kolem třiceti účastníků. Některá sdružení postaví i dvě družstva. Hlavně ta sdružení, která mají vlastní střelnici a mají natrénováno, tak se chtějí prezentovat.
Vychováváte si myslivecký dorost v kroužcích?
Kroužky v současnosti nemáme, ale probíhají individuálně přednášky o myslivosti ve školkách a školách, školy chodí i na chovatelskou přehlídku, kde dětem vysvětlujeme vše kolem myslivosti, lovu a chovatelských zásad. Dost přírodovědných nebo i mysliveckých kroužků funguje při školách.
Den před naším rozhovorem jste byl na setkání Koordinační rada Středočeského kraje? Co je hlavní náplní těchto setkání?
Zejména je to smysluplné předávání názorů, ujednocujeme se před sbory zástupců, abychom tam vystupovali jednotně a připravili se na jednání dopředu. Každý je vázán na svou mysliveckou radu a z té přináší názory a podněty. Dále je výhoda koordinační rady, že je jejím prostřednictvím možné čerpat dotace pro okresní myslivecké spolky na environmentální výchovu a na myslivost.
Uvítal byste nějakou změnu na poli spolupráce OMS a vedení ČMMJ?
Uvítal bych rychlejší rozesílání informací, zápisů z rad a komisí, nepředávání si funkcí v představenstvu a zprůhlednění toku peněz přes Interlov, to by měl být již standard moderně fungující organizace, že jsou všechny informace aktuální, přístupné a hospodaření transparentní.
Myslím, že volby přinesou kladné změny, je však třeba najít vhodné kandidáty. Záleží také na modelu voleb, jestli budou zástupci každého kraje nebo nezávisle na krajích zvolení kandidáti.
Čekáme také na směrnici, jak udělat okresní sněmy. Tlačí nás už trochu čas.
Překvapilo vás něco ve funkci jednatele OMS?
Především komplexnost činností, že to není jen myslivost, tedy odborná činnost, ale hodně administrativy, účetnictví, správa a údržba budovy, někdy i svépomocí, komunikace s nájemníky. Je to opravdu práce na plný úvazek ještě s víkendovými akcemi. Vzhledem k tomu, že myslivostí žiji, jsem ale takto spokojený.
Díky za rozhovor!