ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Březen / 2015

Patent pražského puškaře Matyáše Macha

Myslivost 3/20015, str. 62  F. Pelc
Věhlas pražského puškařství byl zejména v první polovině 19. století znám a do značné míry respektován po celé Evropě i v zámoří. Lovecké zbraně z tohoto období byly svojí specifickou výzdobou v porovnání s výzdobnými technikami výrobců zbraní z ostatních evropských zemí prakticky nezaměnitelné. Počet aktivních pražských puškařských firem v tomto období dosahoval několika desítek.
Jedním z mimořádně nadaných a talentovaných pražských puškařů byl Matyáš Mach, o kterém jsme podrobně psali v minulém čísle. Jak již bylo řečeno, patřil spolu s A. V. Lebedou, a později od konce šedesátých let devatenáctého století Janem Novotným, k největším a nejvýznamnějším výrobcům civilních zbraní všeho druhu v Praze.
Matyáš Mach, renomovaný puškař, který vyráběl mimořádně kvalitní zbraně, kromě jiného uplatnil svůj vlastní patent na tehdy moderních zbraních systému Lefoš a později i Lankaster.
Jeho vlastní dobový propagační materiál z roku 1872 sice neuvádí konkrétní podobu patentu, ale je zřejmé, že se jedná o technické zlepšení spočívající v automatickém napnutí bicích kohoutů do první pojistné polohy pomocí zvedacích čepů uložených v závěrovém mechanismu a ovládaných pohybem páky závěru.
Konstrukce loveckých pušek systému Lefoš umožňuje sklopení hlavní teprve po natažení bicích kohoutů do první pojistné polohy. Díky tomuto technickému zlepšení odpadá manuální napínání bicích kohoutů střelcem, což do jisté míry zrychluje nabíjení a tedy i vlastní střelbu.
Existenci tohoto patentu a jeho praktické použití dokumentuje tato luxusní broková dvojka systému Lefoš ráže 16 signovaná M. MACH IN PRAG na liště hlavní a M. MACH / V PRAZE na zámcích.
Hlavně jsou zhotoveny z hrubého Bernardova damašku s výraznou kresbou. Dvojka je opatřena lůžkovým závěrem systému Roux. Závěr je ovládán pákou, která částečně kopíruje obvod lučíku, na který navazuje rohovinová opěrka prstu zakončená volutou.
Pohybem této páky směrem dopředu dojde k uvolnění závěrového klínu a k automatickému napnutí bicích kohoutů do první pojistné polohy pomocí zvedacích čepů. Následně dojde ke sklopení hlavní a k zasunutí nábojů do nábojových komor.
Kovové součásti zbraně jsou celoplošně zdobeny kvalitní rytinou rostlinného motivu v kombinaci s lovnou zvěří. Rytinu vhodně doplňují zlaté a stříbrné ornamenty, na které navazují motivy listů doplněné úponky vyložené rovněž zlatem a stříbrem. Kvalitní ořechová pažba starého německého typu s lícnicí je bohatě zdobena řezbou, která v prostoru krku pažby a na krátkém předpažbí nahrazuje klasickou tradiční rybinu. Tato řezba s motivem vinných úponků a lístků zasahuje vpředu až pod zámkové desky a vzadu až pod lícnici.
Palcový štítek na krku pažby je prázdný bez monogramu majitele, což je u zbraní v takového kvalitě poměrně neobvyklé, stejně tak jako absence výrobního čísla. Výrobky Matyáše Macha byly zpravidla číslovány na botce pažby, nebo na kování pod opěrkou pro prsty. Je zřejmé, že tato zbraň byla vyrobena jako samostatný kus a nikoliv jako součást páru, popřípadě většího počtu stejných zbraní. Je dokonce možné, že byla součástí vzorkového depozita firmy, které sloužilo k reprezentaci. Vzhledem k významu firmy a rozsahu výrobní produkce si takové prostory Matyáš Mach mohl zcela jistě dovolit.
K odběratelům jeho zbraní nepochybně patřili movití zákazníci z řad šlechty i měšťanských kruhů. Možná tato zbraň nebyla nikdy ani prodána a po smrti Matyáše Macha a následném zániku firmy se šťastným řízením osudu zachovala v tomto stavu až do současnosti. To už se však pohybujeme v rovině spekulací, které jsou zpravidla velmi ošidné a zavádějící.
Náš článek je věnován především umělecky hodnotné a v tomto případě i technicky velmi zajímavé lovecké zbrani Matyáše Macha.
Tato zbraň byla pravděpodobně vyrobena koncem šedesátých nebo začátkem let sedmdesátých devatenáctého století. V roce 2002 byla v jedenáctém čísle časopisu Střelecký magazín publikována obdobná lovecká dvojka systému Lankaster od Matyáše Macha, v jejíž konstrukci byl uplatněn tentýž patent. Datace této zbraně byla stanovena do konce šedesátých let devatenáctého století. Lze předpokládat, že obě tyto zbraně vznikly přibližně ve stejném časovém období. Z technického pohledu vzhledem k výrobní náročnosti se toto konstrukční řešení nemohlo masově uplatnit a rozšířit. Později a možná i souběžně bylo nahrazeno výrobně jednodušším a tedy i levnějším konstrukčním řešením tzv. „odskokem“ bicích kohoutů, které se u lankasterek používá dodnes.
F. PELC
Snímky Pavel Chovanec
 
Zpracování dat...