ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Březen / 2015

Proč potřebuje ČMMJ nové stanovy?

Myslivost 3/2015, str. 12  Petr Tomášek
Od uzávěrky únorového čísla časopisu Myslivost uplynul další měsíc a tvorba nových stanov se pomalu blíží ke svému závěru. Rád bych proto informoval čtenáře o posunech v této oblasti a zmínil i několik myšlenek, které bychom při schvalování nových stanov měli mít na paměti.
 
Dvě pracovní setkání k novým stanovám
Na konec ledna a začátek února svolal OMK Pardubice ve spolupráci s Mysliveckou radou ČMMJ dvě pracovní setkání, na nichž měli zástupci okresních mysliveckých spolků a odborných klubů možnost vyjádřit své názory na budoucí uspořádání a fungování ČMMJ.
Účelem prvního z nich bylo projednat základní témata a shodnout se na opěrných bodech nových stanov. Řešeny tak byly otázky členských příspěvků, pojištění, svolávání sněmů OMS, složení myslivecké a dozorčí rady ČMMJ či postavení odborných klubů. Z důvodu rozsahu textu není možné podat vyčerpávající informaci, proto se zastavím jen u jednoho bodu - složení myslivecké a dozorčí rady ČMMJ.
Tato otázka budí největší zájem i emoce. Zastánci zásadních změn v ČMMJ požadují, aby volbu členů obou orgánů prováděly krajské myslivecké rady, a to podle klíče co kraj, to jeden zástupce. Sboru zástupců by byla ponechána pouze pravomoc volit předsedu a místopředsedy ČMMJ. Argumentují zejména tím, že členové vrcholných orgánů jsou vzdáleni okresním mysliveckým spolkům, kterým se tudíž nedostává často velmi důležitých informací.
Na druhé straně jsou slyšet názory, že volba obou orgánů má být i nadále svěřena pouze Sboru zástupců, neboť přímá volba krajskou mysliveckou radou by znamenala jakýsi třetí článek do doposud tradičně pouze dvoustupňové organizace ČMMJ.
Nechci na tomto místě hodnotit, co je lepší, nýbrž nastínit třetí možnou variantu, která byla předmětem debaty na prvním pracovním setkání. Ta představuje poměrně zajímavý kompromis. Podle této varianty by i napříště členové Myslivecké a Dozorčí rady byli voleni Sborem zástupců, ovšem s výhradou, že ve čtrnáctičlenné Dozorčí radě bude každý kraj mít jednoho svého zástupce. Bylo by potom jen na okresních mysliveckých spolcích daného kraje, zda se mezi sebou dohodnou a navrhnou Sboru zástupců jediného kandidáta, či zda jich nominují několik a Sbor zástupců z nich vybere. Takový systém by mohl zaručit rovnoměrnou míru kontroly hospodaření ČMMJ napříč republikou.
Za dva týdny po prvním pracovním setkání jsme se sešli i podruhé. Předmětem jednání již nebyla ona základní témata, nýbrž připomínky a dotazy více konkrétní. Postupně tak byl po jednotlivých částech projednán celý text stanov. Dotazy z řad účastníků setkání byly věcné a odborné.
 
Utajená tvorba stanov?
Na prvním pracovním setkání došlo kromě projednání zmíněných témat ještě k jedné zajímavé situaci. Jeden ze zúčastněných členů patrně nevědomky naznačil, že kromě Sborem zástupců vytvořenou pracovní skupinu se několik jednotlivců rozhodlo pracovat na vlastním návrhu stanov. To samozřejmě vzbudilo negativní reakci některých účastníků, kteří se proto zeptali, zda je tomu skutečně tak.
Předseda Organizačně-právní komise Myslivecké rady na tyto dotazy připustil, že jakýsi druhý návrh stanov má být vytvořen. Nemá však podle jeho slov jít o nové stanovy, nýbrž o drobnou úpravu těch stávajících pro případ, že by nové nebyly schváleny na první pokus.
Taková předběžná opatrnost by za normálních okolností byla chvályhodná. Pochybnosti však budí otázka, proč měla tato činnost zůstat utajena. Na důvěryhodnosti nepřidává ani fakt, že dva z oné skupinky jednotlivců, včetně předsedy Organizačně-právní komise, jsou zároveň členy té pracovní skupiny, kterou společným vytvořením nových stanov pověřil Sbor zástupců. Nechť každý zváží, zda takové jednání je v souladu s rozhodnutím nejvyššího orgánu ČMMJ.
 
Revize stanov je prohloubením problému
V každém případě je zapotřebí vyjádřit se k dotazům, zda by nebylo možné se schválením nových stanov počkat a pro ono mezidobí provést jen drobnou úpravu stávajících stanov. Či dokonce zda se rovnou nespokojit jen s doplněním stávajících stanov a nové vůbec netvořit.
Úvodem je třeba říci, že Sbor zástupců pověřil pracovní skupinu tvorbou nových stanov, nikoliv revizí těch stávajících. Tím je směr jasně určen. Kromě rozhodnutí nejvyššího orgánu pak jakoukoli možnost vycházet ze stávajících stanov vylučují samy stávající stanovy. Ty totiž, vzhledem k jejich tvorbě v 90. letech, vycházejí ze zcela odlišné společenské situace, než jaká panuje dnes. Běh času nemůžeme zastavit. Tak jako se nám po dvou desetiletích zdá zakoupený automobil již zcela nevyhovující, jsou po stejném čase nevyhovující i spolkové stanovy.
Mnozí ze čtenářů si jistě osobně pamatují na divokou transformaci 90. let. Během ní bylo možné téměř legálně nabýt obrovské jmění, a to jen díky tomu, že zákony určitou otázku upravovaly nedostatečně či dokonce vůbec. Každý rok tak musela přijít smršť nových předpisů, která mezery v zákonech zaplňovala. Tak jako se zlepšovaly zákony, měly se zdokonalovat i stanovy. To, co stačilo dříve, nemůže stačit nyní.
Kromě této podmíněnosti době, v níž stanovy vznikaly, je možné poukázat na další, neméně závažné skutečnosti. Předně jsme jako pracovní skupina opakovaně deklarovali, že mnohé pasáže dosavadních stanov odporují novému občanskému zákoníku, četná ustanovení působí výkladové problémy a mnoho klíčových otázek je ve stanovách řešeno nedostatečně či dokonce vůbec. Pokud bychom takové problémy spočítali na prstech jedné ruky, bylo by možné o úpravě stávajících stanov alespoň uvažovat. Nacházíme je ovšem v každém paragrafu, téměř v každém odstavci. Co odstavec, to rozpor se zákonem, výkladový problém či absentující řešení.
Nebudu čtenáře unavovat výčtem všem problémů, neboť ten by zabral celé březnové číslo. Za všechny z nich příkladmo uvádím rozpor stanov a běžné praxe ve způsobu přijímání členů, svolávání sněmů OMS nereflektující členská práva či tvorbu statutárních orgánů odporující zákonu. Za takové situace není myslitelné jiné řešení, než stávající strukturu a znění stanov zcela opustit a vytvořit nový, ucelený dokument.
 
Opět k délce stanov
Nejdůležitější připomínkou, se kterou jsme se museli jako pracovní skupina vypořádat, byla výtka směrem k délce a srozumitelnosti stanov. Na jedné straně panuje všeobecný zájem upravit co nejvíce podstatných otázek, aby vždy bylo jasné, jak při té či oné situaci postupovat, na straně druhé stojí požadavek mít stanovy co nejkratší a nejsrozumitelnější. Obojí jde ovšem proti sobě. Čím přesnější stanovy, tím méně sporných otázek a problémů. Čím přesnější stanovy, tím ale také delší stanovy.
Požadavky vznesené ze strany OMS jsme nicméně vzali velmi vážně a snažili se najít variantu, která bude z hlediska své délky a srozumitelnosti přívětivá. Prošli jsme paragraf po paragrafu a na druhém pracovním setkání předložili verzi podstatně kratší (okolo 170 paragrafů namísto původních zhruba 290). Jsem velmi rád, že tato verze, která představuje kompromis z obou zamýšlených cílů, měla pozitivní ohlas. Před dalším podstatným snižováním rozsahu ale z výše uvedených důvodů velmi varujeme.
 
Nejsou stanovy jako stanovy
V souvislosti s délkou stanov je třeba ozřejmit i rozdíl mezi stanovami ČMMJ a stanovami mysliveckých sdružení. Stanovy Českomoravské myslivecké jednoty upravují její organizační uspořádání, pravomoci jednotlivých orgánů nebo právní postavení okresních mysliveckých spolků v hierarchii celého spolku. Tyto stanovy jsou pro celou Jednotu jen jedny.
Naproti tomu každé myslivecké sdružení, a že jich jsou v republice tisíce, má stanovy svoje vlastní. V nich (nebo v provozních řádech) se kupříkladu určí, zda členové mysliveckého sdružení každý rok platí členské příspěvky, jaké povinnosti musí každý člen sdružení plnit (účast na brigádách, krmení zvěře atd.) a jaká práva pro něj z účasti ve sdružení vyplývají (např. právo lovit zvěř).
Zatímco o stanovách ČMMJ můžeme říci, že je namísto řadových členů používají spíše členové volených orgánů a jednatelé, se stanovami mysliveckého sdružení přišel do styku určitě každý. Stačí si vzpomenout na jednání výboru či členskou schůzi.
I s vědomím toho, kdo a jak často bude stanovy aktivně používat, je třeba přistupovat k jejich tvorbě. Jsou to rozhodně spíše stanovy mysliveckých sdružení, které běžní myslivci používají a které tudíž vyžadují kratší rozsah a větší srozumitelnost. Naopak u stanov Českomoravské myslivecké jednoty je třeba zabezpečit právní postavení okresních mysliveckých spolků, rozdělit kompetence mezi jednotlivé orgány a upravit další důležité otázky. To není možné učinit laickým a pro každého srozumitelným jazykem. Naopak je třeba postupovat terminologicky správně a v souladu se zákonem.
 
Návrh stanov má podporu pracovní skupiny
Od uzávěrky únorového čísla časopisu Myslivost se pracovní skupina pro přípravu nových stanov sešla celkem dvakrát. Museli jsme projednat zásadní legislativní otázky a nalézt pro ně co nejvhodnější řešení. Stejně tak bylo zapotřebí vytyčit základní okruhy, jimiž se měli zástupci okresních mysliveckých spolků a odborných klubů zabývat na společných pracovních setkáních.
Obě jednání pracovní skupiny byla dlouhá a náročná. Tvorba nových stanov není jednoduchým úkolem a vypořádání se s nástrahami zákona už vůbec ne. O to více chci ocenit úsilí všech, kteří ke zdárnému naplnění tohoto cíle přispěli, a to jak osobní účastí, tak i písemným zasláním připomínek. Jsem potom velmi rád, že výsledný návrh stanov má podporu sedmi z deseti členů pracovní skupiny.
Uvážíme-li, jak je obtížné, aby se byť jen dva právníci na něčem shodli, jde o číslo víc než úspěšné. Z komunikace se zástupcem, kterého si kluby zvolili pro finální fázi přípravy stanov, lze předpokládat, že tento počet po zapracování několika připomínek ještě o jednoho člena pracovní skupiny vzroste. Není překvapením, že zbylí dva členové pracovní skupiny, kteří doposud návrh stanov nepodpořili, jsou ti stejní, kteří potají připravovali vlastní verzi stanov.
 
Důležité je mít úplné informace
Před samotným závěrem bych rád vyjádřil velkou radost z toho, jak se členové ČMMJ napříč celou republikou o nové stanovy zajímají. Obecně přitom platí, že čím více má člověk objektivních informací, tím lépe se může samostatně rozhodnout a je méně ovlivnitelný tím, co mu řekli jiní.
Samozřejmě se najdou tací, kterým se nové stanovy „nehodí do krámu“ a kteří udělají i nemožné pro to, aby nebyly schváleny. To je každého věc. Za sebe i pracovní skupinu mohu říct, že jsme ochotni zúčastnit se jakýchkoli jednání a rádi budeme zodpovídat veškeré dotazy, které k novým stanovám směřují. Setkáváme se totiž s tím, že mnohdy stačí pouze vysvětlit, proč je určitá věc upravena tak či onak. Často nás ke změně nutí přímo zákon. Není potom nic jednoduššího, než si s chladnou hlavou vyjasnit to, co koho zajímá. Kdo o takovou diskuzi má zájem, může využít níže uvedených kontaktů.
 
Závěrem
V článku bylo předestřeno několik důvodů, proč se Českomoravská myslivecká jednota bez nových stanov neobejde. Oddalováním jejich schválení se pouze prodlouží doba nejistoty a prohloubí už tak výrazné problémy vyplývající ze stanov stávajících. Není snad ani zapotřebí zdůrazňovat, že obnovit důvěru členů v ČMMJ můžeme jen tak, že se výzvám postavíme čelem, nikoli že před nimi utečeme. Před zákonem se navíc utéct nedá.
Českomoravská myslivecká jednota má nyní jedinečnou příležitost vystoupit za zajetých kolejí. Kolejí, které vedly k odlivu našich členů. Zda ji využije, rozhodnout delegáti na Sboru zástupců. Přeji delegátům i jednotě šťastnou volbu.
 
Mgr. Petr TOMÁŠEK
předseda pracovní skupiny pro přípravu nových stanov
e-mail: petantomasek@seznam.cz

Zpracování dat...