Design pro lepší ochranu zvěře
Myslivost 5/2015, str. 68 Kamila Kasasová
O tom, že se myslivost prolíná do celé řady odvětví, již bylo napsáno mnohokrát. Jedním z důkazů této skutečnosti je mladá a sympatická studentka Západočeské univerzity, Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara a pokračovatelka rodinné myslivecké tradice Lenka Kopfová, která v rámci své klauzurní práce vytvořila návrh patníku zlepšujícího ochranu zvěře před srážkami na komunikacích.
Můžete, prosím, říci, v čem je Vámi navrhovaný patník odlišný od běžného typu? A co Vás přivedlo na myšlenku navrhnout zrovna tento typ ochrany zvěře před srážkami na pozemních komunikacích?
Jsem z myslivecké rodiny a umisťování pachových ohradníků je v okolí silnic v honitbách stále běžnější praxe, ale z estetického hlediska někdy působí různorodé sloupky a kolíky na přichycení pěny, lemující komunikace v honitbě, rušivě, tak jsem přemýšlela, jak tento prvek vyřešit praktičtěji. Po celou dobu jsem nápady konzultovala se svým vedoucím práce, MgA. Zdeňkem Veverkou. Pan Veverka neměl problém s tím, že jsem do tématu naší klauzurní postupové zkoušky „Ekologická vesnice“, zahrnula redesign směrového sloupku, myslím, že zadání mi více než vyhovovalo.
Patník je invenční hlavně v tom, že má dvě přidané hodnoty ve formě vizuálního a pachového plašení zvěře, což by tvořilo dvojí ochranu. Je členěn do tří částí a z pohledu shora je patník koncipován do tvaru useknutého trojúhelníku, se zužující se částí do vozovky. Pachový odpuzovač zvěře, tzv. pachový repelent, je umístěn ve svrchním dílu, který má dno a snímatelné víko. Prostřední část je klasický černý pruh s odrazkami pro auta a spodní bílá část patníku má na širší straně seřízlé hrany ve 45° úhlu od vodorovné části komunikace. Tyto šikminy umožňují odraz světel od vozidla do polí, luk, či lesů a tím dodávají zvěři vizuální kontakt blížícího se nebezpečí.
Jak probíhala tvorba návrhu a výroba samotného modelu? Zabrala Vám hodně času?
Vše jsem musela dělat narychlo, protože patník měl být vystaven již v polovině ledna při příležitosti slavnostního otevření projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015.
Model je kompletně ruční práce a strávila jsem nad ním spoustu času. Brousila jsem jej z velkého kusu polyuretanu, což je materiál opracovatelný brusnými nástroji, takže jsem začínala s rašplí a končila u velmi jemného smirkového papíru. Drážky na hlavici jsou jediné frézované elektrickou frézou, kterou máme k dispozici v dílnách. Model patníku je stmelený ze dvou částí, barvený základovou barvou, vytmelený a přestříkaný finální barvou. Velkou práci mi dalo i shánění odrazek, jejich lepení a přesné slícování. Nakonec jsem sehnala odrazky lepící se na kamiony od kamaráda.
Do brožury, kterou jsem prezentovala patník před komisí, jsem zapracovala i modrou a červenou verzi. Modré patníky jsou využívány v místech s častým výskytem náledí, dokonce už jsem je u nás viděla a červené patníky se pak používají v místech vyústění účelové komunikace.
Předpokládám, že hodnocení práce dopadlo k Vaší spokojenosti?
Ano, práci hodnotila pětičlenná komise a byla ohodnocena jedničkou, tak se snad líbila, jinak bych ji v časopise neprezentovala.
Další klauzurní práce bude na téma bezpečná dálnice, tak si ze mě dělali legraci, že už mám hotovo, ale samozřejmě nemám, přemýšlím o návrhu přechodu a podchodu pro zvěř, zahrnujícího i protihlukovou stěnu.
Povězte mi ještě, jak je to u vás v rodině s myslivostí?
Z tátovy strany jsou myslivci téměř všichni, včetně mého dědečka, a dokonce táta zlákal i mamku a bratra. Jsou členové Mysliveckého sdružení MS Mír Milavče. Také mám v plánu udělat si myslivecké zkoušky, až budu mít po škole. Různých mysliveckých akcí se účastním už od dětství, a protože oba rodiče mají chovné stanice - táta má chovnou stanici „Od Milavečských mohyl“ a maminka „Z Milaveč“, lovečtí psi mě provází v podstatě od narození.
Mamka začínala nejdříve s kynologií, nadchla se pro ni a postupem času si udělala myslivecké zkoušky hlavně proto, aby si mohla na kynologických zkouškách sama vystřelit. Taťka je jednatelem OMS Domažlice a také má mysliveckou prodejnu „U brány“ na náměstí v Domažlicích, takže si chci udělat zbrojní průkaz pro více skupin, abych ho mohla v případě potřeby zastupovat nebo vypomáhat. Trochu už jsem využila své výtvarné cítění, když jsme malovali vstupní prostory obchodu, namalovala jsem v chodbě několik obrázků zvěře, návštěvníci to snad hodnotí kladně.
Myslíte si, že se Váš návrh patníku dostane do praxe?
Tak k tomu je zřejmě ještě daleko, ale byla bych moc ráda, hlavně kdyby se ukázalo, že opravdu funguje podle mých představ a chrání zvěř i účastníky silničního provozu. Dědeček mi hned říkal, ať si ho dám patentovat.
Máte doma nějaký prostor, kde můžete vymýšlet a tvořit své návrhy?
Mám hodného taťku, se kterým jsme vytvořili kompromis, za to, že se se mnou rozdělil o svou loveckou místnost, jsem mu ji vymalovala, rozvěsila jsem trofeje a diplomy, prostě kompletně jsem mu ji zařídila. A já jsem si tam za to nastěhovala velký pracovní stůl, kde se tvoří samo, je to celkem inspirativní prostředí.
Díky za rozhovor!
Kamila KAASOVÁ