ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Květen / 2015

Invazní škodliví živočichové

Myslivost 5/2015, str. 25  Jiří Kurka
Dne 25. února 2015 proběhl v Praze seminář na téma Invazní škodlivé organismy v lesích ČR. Akci uspořádala Česká lesnická společnost ve spolupráci s Komisí ochrany lesa Odboru lesního hospodářství České akademie zemědělských věd a Lesní ochrannou službou Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. (VÚLHM). Přestože během semináře zaznívala především problematika rostlinolékařská, fytopatologická či lesnická, zazněl zde i zajímavý myslivecký příspěvek pojmenovaný Invazní druhy obratlovců, který posluchačům přednášel Ing. František Havránek, CSc. z VÚLHM. Ze závěrečného shrnutí pak lze pro českou myslivost vyvodit zhruba následující…
V Evropské unii (EU) se nedávno i v současnosti stále mluví o boji proti nepůvodním organismům zamořujících Evropu. Velká pozornost se pak obrací zejména na ty druhy organismů, které nabývají invazivního charakteru a páchají nezanedbatelné škody ekologického i hospodářského charakteru. Mezi tyto druhy patří řada rostlin, hub či mikroorganismů, ale i několik druhů zvířat.
EU se proto snaží vytvořit seznam těchto škodlivých druhů v evropské krajině a zajistit přítrž jejich dalšímu rozšiřování či zařídit jejich úplnou eradikaci (vymýcení, vyhubení). Tento seznam však stále není hotov, předpokládá se jeho dokončení do roku 2016.
Naproti tomu vstoupilo v platnost od 1. 1. 2015 Nařízení č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů. Toto nařízení má obecně ujednotit postupy a pravidla, jak při hubení a regulaci nepůvodních druhů postupovat. Členské státy EU by také měly mít možnost si toto nařízení případně poupravit podle svých podmínek a legislativy.
Účastníkům semináře bylo též sděleno, že budoucí seznam nepůvodních druhů, podle kterého se bude nařízení realizovat, nepočítá se zařazením takových druhů, jako jsou např. brambory či kukuřice v zemědělství nebo akát v lesnictví pro jejich hospodářský význam. Ze stejného důvodu tak soudím, že se na seznamu nepůvodních druhů, proti kterým bude zakročeno, neocitne ani například bažant, daněk, jelenec a jiné myslivecky obhospodařovatelné druhy zvěře. Takový případ by neměl nastat!
Zcela jistě se však zasáhne proti takovým druhům, které poškozují přírodní ekosystémy a působí citelné hospodářské škody (např. bolševník velkolepý, křídlatky, norek americký, psík mývalovitý aj.).
V příspěvku o invazních druzích obratlovců bylo posluchačům názorně ukázáno na příkladu norka amerického jeho škodlivé působení v krajině. Norek se podobně jako jiné v ČR nepůvodní a v přírodě nežádoucí druhy – psík mývalovitý, mýval severní, nutrie říční – rozšířil do naší krajiny mj. úniky z kožešinových farem či chovů a rychle se adaptoval na zdejší podmínky.
Agresivní konkurencí a potenciálem prakticky vytlačil původní evropský druh norka a silně konkuruje i např. vydrám. Pustoší populace ryb a vodního ptactva, jehož úbytky jsou velmi citelné.
Podle jedné studie z Dánska dokázala 1 norčí rodina zlikvidovat až 52 % mláďat lysky černé a 8 % dospělců v jednom roce! Vezmeme-li v potaz, že totéž se děje i např. březňačkám, jedná se o značné škody nejen hospodářského charakteru.
Podobnou metlou je pak i výskyt mývala či psíka. Výjimkou může být nutrie říční, protože nepatří mezi predátory, její díla však poškozují vodní hráze, protipovodňové bariéry či břehy potoků a řek, působí tak značné hospodářské škody a je nutné proti ní zasáhnout. Dokladem o nutnosti zásahů jsou i velmi rychle stoupající stavy těchto druhů, s nimiž narůstají výše škod. Jen za poslední desetiletí se počty odstřelů zmnohonásobily!
O nutnosti zásahu tak snad není třeba vůbec diskutovat. Kromě těchto v přírodě nežádoucích druhů byla zmíněna také probíhající expanze krkavce velkého či kormorána velkého. Zejména u přelétavého kormorána již je kvůli neúměrným škodám v rybářství prováděn určitý odstřel, je třeba se však mít i nadále na pozoru.
Závěrem tak lze říci, že se konečně něco děje a problémy se snaží řešit. Doufejme, že navrhovaný seznam nepůvodních škodlivých druhů bude vytvořen správně a důsledně vzhledem k potřebám krajiny i člověka a že eradikací škodlivých nepůvodních druhů bude evropská příroda ozdravena a původní flóra i fauna posílena včetně např. oživení stavů drobné zvěře v ČR potlačením tlaku nepůvodních predátorů…
Jiří KURKA
Zpracování dat...