ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Květen / 2015

Jednání o náhradě škody způsobené zvěří

Myslivost 5/2015, str. 34  Mgr. Jiří Fiala
Jednání o náhradě škody způsobené zvěří na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech V poslední době se stále častěji objevují případy, kdy vlastníci či nájemci honebních pozemků uplatňují, dokonce i soudně, u uživatelů honitby, typicky mysliveckých spolků, nárok na náhradu škody, kterou podle ust. § 52 odst. 1 písm. b) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, způsobila zvěř v honitbě na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě, ovocných kulturách nebo na lesních porostech.
Nezřídka je náhrada škody nárokovaná vlastníkem či nájemcem honebního pozemku natolik vysoká, že její zaplacení je pro myslivecký spolek velmi obtížné, ba až likvidační. Tento článek se bude zabývat zejména vhodnými postupy při jednání o náhradě škody způsobené zvěří na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech, když myslivecké spolky v praxi často nevědí, jak jednat v případech, kdy je nárok na náhradu škody uplatňovaný vlastníkem či nájemcem honebních pozemků buďto zcela neodůvodněný, anebo ve zjevně nepřiměřené výši.
 
Uplatnění nároku na náhradu škody
Způsob, jakým má být nárok na náhradu škody poškozeným vlastníkem či nájemcem honebního pozemku (dále v článku bude tato osoba označována již jen jako „poškozený“) uplatňován, je upraven v ust. § 55 zákona o myslivosti. Poškozený by se od zákonem stanoveného postupu neměl odchýlit, v opačném případě mu hrozí, že jeho právo na náhradu škody zanikne.
Zákon de facto vlastníkům a nájemcům honebních pozemků ukládá, aby pozemky pravidelně kontrolovali, protože nárok na náhradu škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech musí poškozený u uživatele honitby uplatnit do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla. Dochází k situacím, kdy poškozený sice tvrdí, že nárok na náhradu škody uplatňuje včas, avšak uživatel honitby má o dodržení výše uvedené lhůty pochyby. V takovém případě je na poškozeném, aby skutečnost, že škoda vznikla nejpozději 20 dnů předtím, než došlo k uplatnění nároku na její náhradu, prokázal. Pokud poškozený toto uživateli honitby neprokáže, a to například ani při společném ohledání pozemků, a uživatel honitby má oprávněné pochyby o tom, že zákonná lhůta pro uplatnění nároku na náhradu škody byla splněna, může uživatel honitby po důkladném zvážení situace přistoupit k odmítnutí nároku poškozeného.
Spolu s uplatněním nároku na náhradu škody by měl poškozený vyčíslit výši vzniklé škody. V případě polních plodin a zemědělských porostů, u nichž lze škodu vyčíslit škodu teprve v době sklizně, zákon stanoví výjimku, když poškozený může škodu vyčíslit až do 15 dnů po provedené sklizni.
 
Jednání o náhradě škody
Pokud uživatel splní jak lhůtu pro uplatnění nároku na náhradu škody, tak povinnost vyčíslit výši škody, měl by uživatel honitby vejít s poškozeným pokud možno co nejdříve v kontakt, protože uplatněním nároku na náhradu škody počíná plynout šedesátidenní lhůta pro jednání o náhradě škody, po jejímž marném uplynutí může poškozený ve lhůtě tří měsíců uplatnit svůj nárok na náhradu škody u soudu.
 
Jako nejvhodnější a nejefektivnější postup se pro účely jednání o náhradě škody jeví společné ohledání poškozených ploch. Pokud poškozený při uplatnění nároku na náhradu škody společné ohledání nenavrhl, měl by uživatel honitby bez zbytečného prodlení toto ohledání sám iniciovat, a to s ohledem na eventuální pozdější dokazování nejlépe písemnou výzvou zaslanou doporučeně na adresu poškozeného.
Při společném ohledání se může uživatel honitby osobně přesvědčit o tom, zda nárok uplatňovaný poškozeným je důvodný, zda nárokovaná výše náhrady škody odpovídá skutečnosti a zda byl nárok uplatněn včas, tedy zda škoda nevznikla dříve než 20 dní před uplatněním nároku na náhradu škody.
Při společném ohledání by měla být zástupci uživatele honitby vyhotovována fotodokumentace, případně i videodokumentace a oba účastníci by měli z ohledání pořídit písemný protokol opatřený podpisy.
Ne vždy však poškozený s uživatelem honitby spolupracuje, a ke společnému ohledání tak nemusí dojít. V takových případech uživateli honitby nezbývá, než shromáždit důkazy o tom, že poškozeného ke společnému ohledání neúspěšně vyzýval.
Pokud poškozený uživateli honitby neposkytne ani přes výzvu důkazy o vzniklé škodě a její výši, nemá uživatel honitby prakticky žádnou možnost, jak důvodnost nároku poškozeného přezkoumat. V praxi se bohužel i takové případy stávají. Jednání o náhradě škody jsou tedy prakticky vyloučena, a uživatel honitby tak stojí před rozhodnutím, zda poškozenému poskytne náhradu škody v nárokované výši, či zda se vystaví riziku, že po uplynutí šedesátidenní lhůty poškozený podá žalobu. Minimálně z hlediska náhrady nákladů soudního řízení by však poškozený neměl v takovém případě uspět, protože soudní spor byl vyvolán zbytečně a uživatel honitby neměl i přes svou snahu možnost mu předejít.
 
V případech, kdy poškozený s uživatelem honitby vstoupí v konstruktivní jednání o náhradě škody, je situace jednodušší. Strany mohou uzavřít o náhradě škody dohodu, přičemž mezi nimi může být sjednán v podstatě jakýkoliv způsob náhrady škody, dokonce například i vykonání brigád. Je důležité, aby dohoda měla písemnou formu a byl v ní přesně specifikován nárok na náhradu škody, jehož se dohoda týká a jenž je dohodou vypořádán.
Příklad: Poškozený uplatnil u uživatele honitby řádně a včas nárok na náhradu škody, již vyčíslil ve výši 50 000 Kč. Při společném ohledání se zástupci uživatele honitby přesvědčili, že ke škodám došlo, avšak výše těchto škod je podle jejich názoru nižší. Poškozený s uživatelem honitby v zájmu smírného řešení záležitosti uzavřeli písemnou dohodu o náhradě škody, na jejímž základě uživatel honitby zaplatí poškozenému 20 000 Kč a jeho členové vykonají pro poškozeného brigádu v rozsahu 50 pracovních hodin.
 
Jestliže se poškozený s uživatelem honitby nejsou schopni na náhradě škody dohodnout a uživatel honitby uplatněný nárok na náhradu škody dobrovolně neuhradí, po uplynutí výše zmiňované šedesátidenní lhůty má poškozený tři měsíce na podání žaloby soudu. Pokud v této lhůtě poškozený žalobu k soudu nepodá, jeho nárok na náhradu škody ze zákona zaniká a již se ho nemůže úspěšně domoci.
 
Soudní spory kvůli vysokým nákladům s nimi spojenými často končí tak, že se ani jedna ze stran nepovažuje za úspěšnou. Lze tedy jedině doporučit, aby jejich vzniku poškození a uživatelé honiteb předcházeli, a vždy tak mezi sebou jednali o náhradě škody a měli snahu uzavřít záležitost dohodou.
 
                                                                                              Mgr. Jiří FIALA
                                                                                              AK Svejkovský, Kabelková a spol.
                                                                                              Kamenická 1, 301 12 Plzeň
                                                                                              Holečkova 21, 150 00 Praha
                                                                                              Tel.: +420 377 227 287
                                                                                              francova@aksvejkovsky.cz
                                                                                              www.aksvejkovsky.cz
 
 
Zpracování dat...