K novým stanovám a novele zákona o myslivosti
Myslivost 5/2015, str. 10 Jiří Kasina
Na Sboru zástupců dne 21. 3. v Benešově byly přijaty nové stanovy Českomoravské myslivecké jednoty, jejich výtisk je součástí tohoto čísla jako příloha. Právě stanov se týkala první část rozhovoru, který jsem vedl s úřadujícím místopředsedou Ing. Jiřím Chmelem a za přítomnosti jednatele ČMMJ Ing. Josefa Orlovského.
Stanovy ale byly jen menší částí rozhovoru, o detailech se bude jistě diskutovat ještě mnohokrát, druhým, a možná i důležitějším, tématem rozhovoru, byly otázky týkající se připravované novely zákona o myslivosti. Zajímalo mne, jaké postoje, názory a stanoviska zastává vedení ČMMJ a jaké kroky připravuje k obhajobě svých názorů a připomínek při nadcházejících jednáních.
Začněme tedy stanovami. Jak pánové hodnotíte z prvního pohledu přijetí nových stanov?
J. Chmel: Stanovy ČMMJ byly přijaty významnou většinou delegátů podle váhy hlasů, 90,6 % hlasů bylo pro, důležitou etapu uvedení stanov do souladu s novým občanským zákoníkem tedy máme za sebou. Současně bylo domluveno, že ještě některé pasáže nejsou definitivní, takže mandát komise pro přípravu stanov se prodloužil do 6. 6. letošního roku, na kdy je svolán další sbor zástupců. Komise předloží technické připomínky a novelizaci, aby se případně některé pasáže přeformulovaly tak, aby nebyly právně kostrbaté. Je třeba říci, že komise vykonala velký kus práce, byla původně jedenáctičlenná, pak jeden kolega oznámil, že pracovat nebude. Komise připravovala několik verzí návrhů, byla to dlouhá a rozsáhlá práce od června 2013 do března 2015, musela zapracovat a zodpovědět celou řadu připomínek a návrhů jednotlivých částí stanov. Zejména při dvou pracovních veřejných projednáváních v Býšti na okrese Pardubice se některé věci vydiskutovaly, probíhala i separátní jednání, kdy se například prodiskutovalo postavení zájmových klubů v nových stanovách. Musím konstatovat, že to byla jednání pracovní, podnětná a konstruktivní, což mě moc těší. Je třeba všem, kteří o tvorbu stanov projevili zájem a přispěli svými názory, poděkovat, udělali kus dobré práce. Je ale třeba také zmínit, že některá vystoupení, která očerňovala činnost komise, mailové útoky na Mysliveckou radu i na samotného Mgr. Tomáška se nezakládala na pravdě. Objektem útoků jsem byl i já sám a byl jsem obviňován, že jednání záměrně blokuji, ale přece logicky kdybych chtěl jednání sabotovat, tak jsem na ta jednání nejezdil a s panem magistrem bych nekomunikoval tak, jak jsem komunikoval.
J. Orlovský: Z mého pohledu je potřeba zdůraznit, že se hned v Benešově podařilo do znění stanov doplnit přechodné ustanovení, že sněmy pobočných spolků, které se uskuteční do konce roku 2015, se posuzují podle stanov účinných k 20. březnu 2015, tedy na okresních mysliveckých spolcích mohou být v klidu, proběhlé sněmy jsou platné a nadcházející sněmy a volby okresních mysliveckých a dozorčích rad mohou proběhnout tak, jak si je na okresech připravili.
Chápu to tedy tak, že na Sboru zástupců 6.6. bude ještě možnost diskuse a případně úprava některých paragrafů?
J. Chmel: Pro krátkost času ještě nemám stanovy a závěry březnového sboru zažité, ale myslím si, že červnový Sbor zástupců bude probíhat klasicky, kdy podle harmonogramu musíme do 5. 5. rozeslat pozvánky s materiály, bude asi Sboru zástupců předložen písemný materiál komise, ve kterém bude navrženo, které pasáže stanov je třeba upravit. Proběhne k tomu jistě diskuse, když se domluvíme, tak v rámci hlasování se některé paragrafy nebo ustanovení mohou většinovým prohlašováním změnit. Pokud ale nebude návrh připraven dokonale, tak platí stanovy tak, jak byly přijaty.
Takže stanovy jsou přijaty a platné od 21. 3., nečeká se na žádné schválení?
J. Orlovský: Mělo by to tak být, v okamžiku, kdy budou vyvěšeny ve věstníku ČMMJ, tak jsou i účinné, jsou platné od 21.3., podle našich vnitřních řádů musí projít Věstníkem, aby vstoupily v platnost. Mgr. Tomášek mi přislíbil, že mi je pošle finální schválený text včetně přechodného ustanovení, jakmile budu mít, tak je poskytnu dál, dáme je i do Věstníku. (již provedeno, stanovy jsou umístěny na webu ČMMJ)
Můžete každý říci za sebe první náhled, jak jste se stanovami spokojeni, co se změnilo, co je významné z hlediska fungování organizace?
J. Chmel: Ve stanovách je důležité, že jsou tam popsány obecné zásady, zakotven hlavní spolek a pobočné spolky. Okresní myslivecké spolky po delimitaci v roce 1998 potřebovaly mít právní jistotu, že jejich majetek je v jejich péči, jejich správě, že jim na majetek nebude nikdo sahat. Důležitou změnou je i to, že byla novými stanovami odstraněna dosavadní jistá „právní nesubjektivita“ okresů. Nyní je vše jasně dané a okresy jsou jednoznačně zakotveny jako pobočné spolky v režimu a dikci nového občanského zákoníku. Myslím si také, že je jen dobře, že se zohlednila a zakotvila jednoznačně váha hlasů, protože se stávalo, že při důležitých hlasováních v minulosti hlasoval aklamací stejnou váhou ten, který zastupoval třeba 1600 členů jednoho okresu a stejně tak onen, který ale zastupoval třeba jen 350 členů svého okresu. To bylo do určité míry diskriminační a je jen dobře, že právě hlasování váhou hlasů velmi často zaznívalo jako připomínka a do nových stanov se podařilo dostat. Obecně bylo dobře, že proběhla ona zmíněná pracovní jednání, názory se vydiskutovaly a původní množství vznášených výhrad se zmenšilo na minimum. Nové stanovy určitě nejsou dokonalé, určitě se časem ukáží slabá místa, musíme se naučit se stanovami fungovat a pracovat, bude-li třeba, dají se prohlasovat kdykoliv potřebné změny, ale vždy na základě řádného hlasování a většinového konsenzu.
J. Orlovský: Já z pohledu jednatele vidím zásadní skutečnost, že byly stanovy schváleny poměrně zásadní většinou, téměř 91 %, takže bylo dosaženo široké shody a přispěje to k uklidnění situace. A nyní se můžeme na plno věnovat připravované novele ZoM a plánovaným mezinárodním akcím. Těší mě, že se podařilo i pohnout s podmínkami členství prostřednictvím zájmových klubů, tam vidím velký prostor pro práci s mládeží. Členství lidí, kteří sice nestřílí, ale mohou být členy ČMMJ a můžeme s nimi pracovat. Jako slabinu stanov naopak vidím, že nedošlo k posílení soudržnosti okresů a centra, třeba i v rovině, kterou bych rád viděl, a to je centrální provádění účetnictví pro okresy na výpočetním středisku v Brně, což je důležité z hlediska dosažení na dotační tituly a z hlediska připravovaného zákona o obecné prospěšnosti.
Ke stanovám, jistě bude celá řada diskuzí a pohledů, budu jen rád, když se vyjádří na stránkách Myslivosti i ostatní členové Myslivecké rady a nebo zástupci okresů. Pojďme ale k druhému důležitému tématu letošního roku, jímž je připravovaná novela zákona o myslivosti. Protože jediným zástupcem v Myslivecké radě ministra zemědělství je Ing. Chmel, prosím tedy o informaci, v jakém stádiu je příprava novely zákona o myslivosti?
J. Chmel: Novela zákona o myslivosti je záležitostí Ministerstva zemědělství, pan ministr to naznačil hned po nástupu své funkce. Náměstek, který má na starost lesnictví, Mgr. Patrik Mlynář, v prosinci 2014 sdělil názory na fungování lesnických subjektů a následně sdělil, že se připravují legislativní změny, jednou významnou změnou je i plánovaná novela zákona o myslivosti. V novele se přepokládají z hlediska hlavních změn témata, která by se měla přednostně řešit - rozšíření kompetencí orgánů státní správy myslivosti, umožnění kontrol provedení lovu zejména spárkaté zvěře, zajištění regulace spárkaté zvěře a úprava pravidel k lovu zvěře. V žádném případě, a pan náměstek to deklaruje v několika již publikovaných materiálech, se to nebude týkat minimální výměry honiteb, snížení pod 500 ha a nového procesu vytváření honiteb.
Jaký je předpokládaný časový harmonogram?
J. Chmel: Víme od předsedy poradního orgánu ministerstva, že 15. Dubna bude první kulatý stůl, setkání všech, kteří se myslivostí zabývají, nejen ČMMJ, ale i zástupci lesníků, zemědělců, veterinární správy, ochrany přírody apod. Je tam dovětek, že se budou projednávat okruhy myslivosti, které bude chtít Ministerstvo zemědělství měnit za účelem snížení spárkaté zvěře a zjednodušení procesu nahrazování škod způsobených zvěří za předpokladu nesnižování minimální výměry honiteb a neotvírání nového procesu.
V jakém stavu je příprava?
J. Chmel: Na prvním poradním orgánu pana ministra se řešily určité návrhy, jak by se měly problémy řešit a při druhém jednání 27.2. letošního roku byly nastíněny okruhy, které by se měly řešit. První okruh je oblast plánování, druhý okruh se týká kontroly plnění plánu chovu a lovu, třetí okruh se zabývá normováním chovu zvěře, to je tedy blok plánování. Další blok se týkal úpravami pravidel pro lov zvěře, včetně změny některých ustanovení v zakázaných způsobech lovu zvěře. Třetí blok se týkal odstranění nedostatků v praxi, čtvrtý blok se týkal fungování honebních společenstev a posílení role vlastníků a umožnění rychleji řešit a vymáhat škody způsobené zvěří na lesních porostech, zemědělských kulturách a pozemcích. Další blok se týkal úpravy pravidel a podmínek pro skládání mysliveckých zkoušek a vzdělání myslivců, zejména mysliveckých hospodářů, komisařů a myslivecké stráže. Byl navržen i nový institut rozhodování o náhradách škod způsobených zvěří, návrh na ustanovení rozhodce a pak se řešily už jen drobné otázky.
Je v rámci Myslivecké rady dohoda, kdo bude za ČMMJ při jednáních vystupovat? Jaké to budou názory? Je stanovena nějaká názorová linie, co by měla ČMMJ při projednávání akcentovat, respektive jsou stanoveny nějaké priority, případně rozhodnutí, které změny zákona jsou z hlediska ČMMJ nepřekročitelné či neakceptovatelné a které změny je ochotná ČMMJ diskutovat, respektive ustoupit ve svých požadavcích?
J. Chmel: ČMMJ je zastoupena v některých subjektech u kulatého stolu, v poradním orgánu pana ministra jsem pouze já, jakožto místopředseda ČMMJ. V Agrární komoře máme zastoupeného předsedu Myslivecké komise ČMMJ Ing. Diviše, dále člena Myslivecké rady a současně zástupce za Lesy ČR Ing. Vláška a pak zástupce odborné veřejnosti V. Broukala. V Asociaci soukromých zemědělců a jejich Asociaci myslivců zástupce nemáme, ale budeme podepisovat prohlášení o společném postupu, budeme se snažit naše názorové pohledy sjednotit a sesouladit. Ostatní organizace, nevládní, ekologické, tam je vzájemný postoj dlouhodobě na bodu mrazu, takže tam zástupce nemáme. Na mysliveckých radách ČMMJ více než rok o tomto hovoříme, nevěděli jsme ale, jak je projednávání novely rozjeté, protože poslední verze zákona, kterou jsme připomínkovali, měla jít do sněmovny ještě za ministra Bendla v červenci 2013. Myslím, že každý z členů Myslivecké rady nějakým dílem bude přispívat k vytváření jednotného názoru ČMMJ. Tvorba nových honiteb je pro ČMMJ nepřekročitelná, v tom máme shodu s Agrární komorou, s náměstky ministra jak pro zemědělství, tak pro lesnictví. Kdo si, myslím, do projednávání novely bude vrtat, budou některá ta drobná seskupení, která hájí zájmy svých členů a některé skutečnosti z hlediska zákona o myslivosti jsou pro ně nepřekročitelné.
Dobrá, pojďme tedy alespoň k některým zmíněným okruhům, prosím, zda by se dala uvést na začátek alespoň nějaká fakta. Začněme třeba plány chovu a lovu, normovanými stavy. Jaký je váš názor, jak by to mělo podle názoru vedení ČMMJ být, resp. mohlo být?
J. Chmel: Je doporučeno panu ministrovi, aby plány lovu byly ponechány, jako roční plány byly zavedeny v roce 1967 rozhodnutím tehdejšího ministerstva, celý systém se nastartoval. Předkladatelem plánu bude uživatel honitby po dohodě s držitelem honitby. V této části se posílí úloha státní správy myslivosti, pokud se v nějaké lhůtě nevyjádří, plány budou považovány za schválené, pokud s tím bude mít uživatel nějaké problémy, tak bude muset plány dodržovat. Toto schvalování nebude v režimu správního řízení, to by se jen rozhodování prodlužovalo. Účastníkem bude vždy pouze uživatel honitby, aby se do správního řízení neoslovovali další účastníci, a tím se to protahovalo. V oblasti normování druhů zvěře, a je to logicky hlavně problematika prasete divokého a siky japonského, zejména na území plzeňského, ústeckého a karlovarského kraje, jsou pro tyto dva druhy doporučení, aby se pro ně ustanovily jiné normované stavy, případně připadá v úvahu doporučení, aby se tyto druhy z normovacích předpisů vyňaly a lovilo se neomezeně. Názory některých odborníků, aby se normovaly stavy černé zvěře i na zemědělskou část honiteb by byl nepřijatelný. Nakonec jsme se ujednotili na tom, prase divoké a siku po určitou dobu řešit jako druh, který je přemnožený, a buď se podaří snížit stavy, a nebo se budou muset hledat jiné cesty.
A nenazrál čas po letech jít na stavy dohodnuté mezi majiteli pozemků a uživateli honiteb?
J. Chmel: V oblasti plánování jsem řekl ty nejkřiklavější věci, které se budou řešit s tím, že by prase a sika nebyli normovaní a v době lovu by se lovili neomezeně. A vyhláška, který vnikla v roce 2002, by se celá zrušila nebo významně předělala.
J. Orlovský: Když si vezmu plán lovu spárkaté zvěře, tak je tam přece kolonka G, což je upravený stav lovu a tam má dnes držitel honitby plné právo naplánovaný stav lovu upravit a může ho klidně zdvojnásobit, když bude chtít. I dnes mají držitelé honiteb naprosto neomezenou možnost, jak upravit plán lovu, tak aby některý druh zvěře, pokud je přemnožený, aby byl účinně redukován – například §39 který dává vlastníkovi nebo nájemci půdy možnost redukce populace zvěře na minimální stav. To, že toho nevyužívají, to není chyba myslivců, nebo zákona.
Bude se tlačit více na oblasti chovu zvěře?
J. Chmel: Oblasti chovu v ČR byly zavedeny panem docentem Nečasem někdy v 60. letech minulého století na Vysočině a pak postupně po celé republice, byly vyhlašovány Ministerstvem zemědělství. Při nových moderních zákonech o myslivosti se tento institut zrušil. Z hlediska chovu zvěře spárkaté je to ale důležitý institut, který nebyl nahrazen žádným lepším institutem. Asi by chtělo se znovu k oblastem chovu vrátit, ale zase asi ne pro všechny druhy zvěře, ale jen pro ty, o kterých si myslíme, že to je důležité nebo jsou to druhy problematické. Víme, že současná legislativa říká, že se to týká jak zvěře spárkaté, tak některých vzácných druhů, využíváme to ale proti dřívějšku velmi sporadicky.
J. Orlovský: Když se podíváme na Olomoucko, tak tam je oblast chovu jelena siky a daňka, tam přemnoženou zvěř nemají, mají i velmi slušné trofeje, problémem je i křížení siky a jelena evropského. Z mého hlediska, pokud by státní správa pevně uchopila tento nástroj, tak bude mít možnost jak plánovat a regulovat populace daného druhu zvěře, a tím pádem i vyvinout tlak na myslivce, kteří by do oblasti spadali. Je třeba ale pamatovat, že ke každé chovatelské oblasti musí být přičleněna nárazníková zóna, kde budou platit další zásady, jelenovi se přece nedá vysvětlit, že z lesa na pole chodit nemá a je třeba si uvědomit, že zvěř migruje tam a zpět.
J. Chmel: V jižních Čechách od roku 2008 spolupracujeme s bavorským mysliveckým svazem, zejména v oblasti dolního Bavorska a tam tyto principy chovu jelení zvěře prosazují, prosazují to státní lesy a správa národního parku a funguje to ke všeobecné spokojenosti.
Oblast chovu může přece jen sjednotit pohled a přístup k určitému druhu zvěře, zároveň to může být účinný nástroj státní správy …
J. Orlovský: To je určitě pravda, já si myslím, že se stát zřekl zodpovědnosti na tuto problematiku, ale s ohledem na to, že zvěř je přírodním bohatstvím tohoto státu, tak by podle toho měl k managementu zvěře přistoupit. Měl by ve větším měřítku efektivně plánovat jednotlivé druhy zvěře.
J. Chmel: Doporučení je takové, aby ty druhy zvěře, které nejsou normovány, ale vyskytují se, aby se zahrnuly do plánování podle sčítání při stavu od pěti kusů výš. Je to například daňčí zvěř, která není normovaná, je mnohde ve větším počtu než pět kusů, státní správa o tom musí vědět ze sčítání, a je nutné, aby se s touto zvěří hospodařilo, aby se mohla redukovat a chovat.
Dalším okruhem je úprava pravidel chovu zvěře, změny v uvolnění doposud zakázaných praktikách lovů atd.? Co se už projednalo a co by Jednota chtěla prosadit?
J. Chmel: Já vyjmenuji jen některé návrhy. Doporučuje se změnit omezení lovu ve vzdálenosti jen do 100 m od hranic honitby, v současné době je to 200 m. Novým prvkem je požadavek, aby se nadefinovalo, co je to vnadění, spojené s omezením množství vnadicí látky, většinou je to kukuřice nebo zrniny, do 10 kg, což je jedno vědro, a to navíc v nějaké míře doporučené v souvislosti s rozlohou honitby. Aby po honitbě nebyla série vnadišť, kdy zvěř jen obchází vnadiště. Dále je tu doporučení některých subjektů využít krátkou palnou zbraň na dostřel, zejména u černé zvěře, případně jiné spárkaté zvěře. ČMMJ ale toto nedoporučuje, naopak doporučuje používat zbraně, které známe z dřívější doby, to znamená tesák, lovecký nůž a lovecký oštěp. Také se diskutoval lov v odchytových zařízeních, tady jsme dali na doporučení odborníků z oblasti balistiky, kteří říkají, že náboj s energií 500 joulů je schopen bezpečně usmrtit kus v odchytovém zařízení. Je také snaha vrátit do zákona či vyhlášky to, že prase divoké se může lovit jednotnou střelou, a aby se na společných lovech nemuselo rozlišovat, zda je to sele, lončák nebo prase dospělé. Jak víme z historie, Marii Terezii trvalo 40 let, než zredukovala počet prasat. Jsme pro umožnění lovu dospělých prasat i na společných lovech, dále se vrátit k lovu při sklizni zemědělských plodin, aby se ale definovalo detailněji, co je to lov při sklizni a jaká bude vzdálenost možného lovu od sklízecích strojů při probíhající sklizni. Stávající text zákona říká, že se nesmí lovit na pozemku, kde probíhá sklizeň nebo na pozemku sousedním. Při dnešní velikosti pozemků by bylo vhodné, aby se určila vzdálenost od stroje na sklizeň obilovin, kukuřice či řepky. Myslíme si, že by tam mohlo být omezení možného lovu do 100 m od stroje, těžko předjímat, jak to nakonec dopadne.
Takže když je řezačka na jednom konci lánu, tak na druhém by se mohlo lovit?
J. Chmel: Samozřejmě, v tom je asi shoda, teď to není umožněno.
J. Orlovský: Hlavně bychom byli rádi, kdyby nám zemědělci „nedozírné“ lány kukuřice vůbec nevytvářeli.
Jsou nějaké návrhy jak dále s lovem v noci?
J. Chmel: Lov v noci byl předmětem velké diskuse, některá část odborníků z jiných skupin se snažila umožnit v noci i lov holé zvěře spárkaté jelena evropského a siky, ale nakonec lov v noci se zřejmě ponechá na stávajících pravidlech. Já osobně doporučuji lov v noci a principy neměnit, dovolit pouze prase divoké a lišku, ale případně na výjimku, kterou povolí státní správa myslivosti, umožnit stanovit v určitých oblastech a regionech nějaká jiná opatření. Například sika japonský bude při loveckém tlaku vycházet pouze v noci, a tak by příslušný orgán státní správy mohl výjimku na lov udělit.
Pořád platí to, že si lovec může požádat o použití noktovizoru na konkrétní jméno a na území konkrétní honitby. Může zůstat toto zachované? A je vůbec ČMMJ pro to, aby se používaly noktovizory?
J. Chmel: To jsou zakázané doplňky, musí to vyřešit příslušná oddělení policie a státní správa to na konkrétní honitbu asi povolí, například určitě jsme všichni viděli, kdy se v Karlových Varech loví prasata na trávnících v noci, tam je to asi jediná možnost, jak regulovat stavy a omezovat škody na městské zeleni.
J. Orlovský: Z důvodu většího užívání krajiny k rekreačním účelům, a to i v nečekaných nočních a ranních hodinách by se o noktovizorech mělo uvažovat, už jen z důvodu bezpečnosti. Přílišná volnost ale nenahrává ničemu, spíše nepořádku, takže když tu bude dozor státu, nějaká regulace nebo registrace zařízení, tak to nebude na škodu.
Máme problémy s invazními druhy jako je například norek nebo mýval, doposud tyto druhy může lovit pouze myslivecká stráž a hospodář? Uvažuje se o změnách?
J. Chmel: Invazní druhy jsou nepříjemné, za prvé se diskutovalo, aby se toto ustanovení dalo nejen pro mysliveckou stráž a hospodáře, ale aby se to rozšířilo i na ostatní myslivce a za druhé se uvažovalo, že u některých malých invazních druhů by se používala na lov drobná ráže s použitím tlumičů zvuku. Zatím je to jen jakoby výjimka, zase by se to týkalo užší skupiny, hovořilo se v této souvislosti i o kormoránech a bobrech a tlumení jejich nežádoucích stavů v některých oblastech.
Přehlídky trofejí a kontrola ulovené zvěře, to je taky léta neřešený problém?
J. Chmel: Většina členů poradního orgánu ministra i vedení ČMMJ je jednoznačně pro, aby kontrola nad tím, co se ulovilo v podobě chovatelských přehlídek trofejí, byla ze strany státní správy větší, teď je to založeno v podstatě na benevolenci. Někdy státní správa myslivosti pověří pořádáním přehlídky příslušný okresní myslivecký spolek, někdy se v rámci jednoho okresu pořádají dvě nebo tři přehlídky. My určitě chceme, aby se v okresech přehlídky pořádaly a aby byly součástí kontroly ulovené zvěře. Byly ale i radikálnější názory, aby se předkládaly povinně i markanty, ale těžko si představit, že v některých velkých honitbách, kde se uloví za rok i pět tisíc kusů zvěře, by se předkládala část čelisti. Jak by se to skladovalo, evidovalo, následně po přehlídce likvidovalo. Takže o tom ke shodě nedošlo, asi se toto do novely prosazovat nebude. Takže posílení státní správy ano, chovatelské přehlídky ano, ale další krok, který k tomu navrhovalo ministerstvo, dávat levou část čelisti, tak to ne.
J. Orlovský: Já jsem pro povinné předložení trofejí nejenom k hodnocení ale i na veřejnou přehlídku.
Jak je to změnou hranic honiteb?
J. Chmel: Jednoznačným postojem ČMMJ je to, že novela nesmí nastartovat nový proces tvorby honiteb. Ministerstvo zemědělství ale navrhuje pod tlakem vlastníků pozemků a jednotlivých organizací, které zastupuje, aby ke změnám honiteb nebo hranice honiteb docházelo dříve, pokud někdo podá žádost do 30.6., aby ke změně došlo do 31.3. roku následujícího nebo když do poloviny roku podá žádost o změnu vlastnictví pozemků, aby státní správa k 31.3. dalšího roku rozhodla, aby ta honitba k 1.4. roku následujícího už byla v jiném režimu. Současně je to trochu delší proces. Měl by to podávat majitel pozemků. Toto je krok ve prospěch vlastníků pozemků a jejich práv, v poslední době totiž dochází výraznou měrou ke změně vlastnictví státních pozemků, které byly zasaženy církevními restitucemi, od roku 2013 se vydávají pozemky pro jednotlivé církve. S tím souvisí i návrh na upřesnění procesu tvorby a rozhodování honebních společenstvech a posílení role vlastníků honebních společenstev. Významná změna je to, aby novela postihla i využití honitby formou nájmu honitby, aby o nájmu honitby nerozhodoval honební výbor, ale valná hromada, jako nejvyšší orgán honebního společenstva, který se skládá z vlastníků pozemků. Dosavadní legislativa říká, že tuto část může valná hromada přenést na honební výbor. S tím ještě souvisí jedno doporučení, a to takové, že v některých problematikách, které nejsou detailně řešeny v zákoně o myslivosti, aby se podpůrně využil nový občanský zákoník, například v procesních záležitostech apod.
Asi nejvíce neuralgickým bodem je otázka přístupu ke škodám zvěří. Jaká v této problematice byly vzneseny návrhy a jaké jsou postoje ČMMJ? Posílí se nějak práva uživatelů zemědělských pozemků?
J. Chmel: Ano, je pravda, že škody jsou a budou hodně diskutovaným tématem. Navrhuje se, aby v rámci pronajímání honiteb se zavedl nový institut rozhodce. Když vzniknou škody zvěří na kulturách nebo na pozemcích, aby rozhodce předtím, než toto jde k soudu, navrhl oběma stranám způsob vzájemného vypořádání. Když se nedohodnou, tak stávající legislativa říká, že to musí dát některá ze stran k soudu. Institut rozhodce se používá v obchodní sféře a i podle dřívějšího zákona o myslivosti jsme znali komise, které řešily situaci na místě ještě před tím, než se záležitost dostala případně k soudu. Není to o tom vyvolat za každou cenu smír, ale dohodnout se, aby výše škody byla úměrná, aby se škoda odpovídajícím způsobem kompenzovala. Nevidím důvod, proč by to u nás nemohlo fungovat, navíc jsou tu zkušenosti ze sousedních států, kde se škody zvěří platí okamžitě, nijak složitě tam náhrady škod neřeší a drtivá většina případů se k soudu ani nedostane.
Asociace soukromých zemědělců a jejich myslivecká organizace navrhují, aby škody zvěří na zemědělských kulturách se řešily dvakrát do roka, aby jarní a předjarní se řešily k 30. 4. a škody, které vzniknou následně, se řešily k 30.10. Stávající legislativa říká, že pokud škoda vznikne, musí poškozený do dvaceti dnů nahlásit uživateli honitby, že vznikla škoda, jak je asi veliká. Takže teď navrhují termíny jen dva s tím, že do 30. 4. se dají zjistit škody na porostech, které jsou viditelné až po roztání sněhu.
J. Orlovský: U posuzování škod na zemědělských kulturách je někdy limitující sklizeň. Zde si myslím potřebujeme znění zákona doladit.
J. Chmel: Je třeba asi zmínit, že novela zákona o myslivosti je vyvolána hlavně v důsledku narůstajících škod některými druhy zvěře, zejména se jedná o prase divoké a siku japonského. Tyto dva druhy vlastně odstartovaly proces tvorby novely. Myslivecká rada se tomu nebrání a vítá konstruktivní diskusi.
J. Orlovský: Stávající zákon o myslivosti není určitě zcela dokonalý, nicméně má za sebou třináct let fungování, kde ke všem sporným bodům již existují judikáty na různé úrovni, je otázkou, jestli je nyní čas na rozsáhlou novelu nebo jen na malou technickou novelu zákona.
J. Chmel: Nový jednatel se tímto intenzivně zabývá, hned jak přišel, tak se snažil shromáždit co nejvíce judikátů týkajících se této problematiky a pro nás to bude velmi důležitým zdrojem pro argumentaci ze strany ČMMJ v dalších diskuzích.
Na závěr bych prosil o informaci, jak Jednota jedná s poslanci a dalšími organizacemi, jak se snažíte myšlenky přenášet dál, případně kde a jak se snaží vedení Jednoty získávat argumenty a podporu pro své názory a představy.
J. Orlovský: Domluvil jsem se s činovníky z akademické sféry, kteří se věnují dlouhodobě myslivosti, na tom, že uděláme sérii prezentací pro poslance, jsou to skutečnosti a fakta, které bychom jim promítli a okomentovali přímo ve sněmovně. Tato myšlenka má podporu zemědělského výboru poslanecké sněmovny, v jejich dikci by tyto semináře proběhly. Tam bychom seznámili poslance, kteří budou mít o problematiku myslivosti zájem, s mysliveckou legislativou a s pohledem ČMMJ na daná diskusní témata. Chceme jim představit naše postoje, názory, návrhy na řešení, protože poslanci budou ve finále ti, kteří o podobě novely budou rozhodovat.
J. Chmel: Já bych chtěl říct, že jsme jednali s podvýborem pro myslivost, rybářství, včelařství, zahrádkářství a chovatelství, kde jsme svoje názory představili, jednáme se zemědělským výborem, diskutovali jsme s některými představiteli na proběhlých zasedáních Myslivecké rady ČMMJ. Například se samotným předsedou podvýboru jsme diskutovali více než dvě hodiny. Proběhlo také setkání s poslanci a senátory v poslanecké sněmovně, kterého se zúčastnilo mnoho zákonodárců napříč všemi politickými stranami.
J. Orlovský: Pan místopředseda na toto téma hovořil také na Sboru zástupců v Benešově. Je nutné, aby všichni ve svých regionech oslovili svoje senátory a poslance a prezentovali náhled řadových občanů a myslivců na problematiku myslivosti právě v souvislosti s projednávanou novelou. Já mohu za sekretariát, resp. vedení ČMMJ slíbit, že na základě informací, které máme a co chceme v novele řešit, vypracujeme bodovou osnovu a tento materiál rozešleme na všechny okresní myslivecké spolky s tím, že to snad přepošlou dál všem svým členům a hlavně, že budou s těmito názory konfrontovat příslušné poslance a senátory ve svých volebních obvodech. Jen jednotným a společným postupem v rámci všech regionů můžeme prosadit naše myšlenky a názory.
Děkuji za rozhovor
Připravil Jiří KASINA