Časopis Myslivost

Hmotnost narozeného mláděte u dobře živených matek je obecně vyšší a mláďata jsou životaschopnější než u matek s chudou výživou. U hospodářských zvířat toto potvrzuje mnoho prací, u zvěře můžeme jmenovat sledování Pavla Scherera, kdy srnčata při dobré výživě matek mají zhruba o 20 – 30 % vyšší hmotnost při narození než mláďata od srn bez kvalitní výživy. Mláďata s vyšší porodní hmotností mají rychlejší růst, dosáhnou většího tělesného rámce, v dospělosti pak vyšší tělesné hmotnosti. To je předpokladem pro využití jejich genetického potenciálu.
V našich podmínkách je část nebo celá březost samic zvěře v době nouze a můžeme tedy vývoj mláďat ovlivnit výživou matek. Základem výživy přežvýkavců jsou objemná krmiva. Předkládáme vždy kvalitní seno, dále používáme senáž nebo siláž. Přidáváme dužnatá krmiva, obiloviny.
Musíme mít na paměti, že stejně důležitým faktorem jako jsou sama krmiva je i způsob přikrmování. Ten musí vyhovovat mikroorganismům bachoru, aby mohly dokonale využít živiny krmiv. Při špatné technice přikrmování můžeme zvěři způsobit metabolické poruchy bachoru a živiny krmiv nejsou využity.
Velice důležitou součástí výživy březích samic je minerální výživa. Dostatek minerálních látek přispěje u mláďat k rozvoji tělesné kostry a dobrému vývoji plodu. Minerální látky, jako vápník, fosfor, hořčík a sodík včetně stopových prvků můžeme dodávat samicím v krmivu několika formami. Můžeme si koupit granule, které jsou doplňkovou směsí a obsahují, jak obilniny, tak pícniny i minerální látky a stopové prvky. Dalším druhem krmiva jsou granule, které obsahují pouze zdroje bílkovin, jako jsou například sójové šroty a minerálie. Tyto granule si zamícháme s vlastními obilninami a vytvoříme si vlastní krmnou dávku.
Chceme-li naši domácí směs pro zvěř obohatit jen minerálními látkami, zamícháme si do ní minerální krmivo, buď granulované, nebo sypké. Ve vegetačním období můžeme samicím připravit kvalitní pastevní plochy, které jim zajistí dobrou výživu.
Novou možností dotace minerálních látek zvěři jsou minerální slaniska. Jsou obdobou klasických slanisek, namísto kusové či lisované soli ale do nich nasypeme sypké minerální krmivo, speciálně sestavené pro celoroční volný odběr zvěře. Zvěř líže toto minerálních krmivo podle vlastních potřeb a kromě soli tak přijímá i vápník, fosfor, hořčík, stopové prvky i vitamíny.
Druhou důležitou částí vývoje mláďat je období kojení, tedy po porodu. Jak jsem se již zmínil, úroveň výživy březích samic má přímý vliv na porodní hmotnost. Stejně je tomu u samic i při tvorbě mléka. Jak uvádí Arman a kol. (1974), laně s chudou výživou mají o polovinu menší produkci mléka než laně s dobrou výživou (laň s chudou výživou má po porodu 1 l, ve 100 dnech laktace 0,5 l a v 200 dnech 0,3 l; laň s dobrou výživou 2 l porodu, 1 l ve 100 dnech a 0,6 l v 200 dnech laktace). To je zásadní skutečnost, která má podstatný vliv na vývoj mláďat! Přitom složky mléka jsou víceméně shodné u obou typů výživy samic.
Samice s dobrou úrovní výživy má tedy mládě, které se již narodilo větší a ještě k tomu má dvojnásobek mléka. Landete-Castillejos a kol. (2000) uvádí zajímavou skutečnost, že laně, které rodí dříve, mají vyšší produkci mléka než laně s pozdními porody. Dále uvádí složení základních složek mléka laní, kdy obsah tuku je po porodu kolem 9 % a postupně stoupá na 11 % ve 100 dnech až 14 % v 200 dnech laktace. Obsah proteinu je po porodu 6,5 %, ve 100 dnech 7,2 % a v 200 dnech 8,5 %.
Obsah složek mléka zvěře je vyšší než u kravského mléka. Goméz a kol. (2008) vyhodnocoval vztah vlivu laktace a složení mléka na obsah minerálních látek u jeleního paroží. Došel k závěru, že laktace má silnou vazbu s koncentrací popela, vápníku, fosforu a draslíku u prvního paroží jelenů.
Dalším důkazem významu mléka pro rozvoj mláďat uvádí Rajský a kol. Vytvořili dvě skupiny srn, kdy jedna byla silnější s lednovou živou hmotností 28,2 kg a slabší s hmotností 22,3 kg (druhá skupina byla o 21 % lehčí). Obě skupiny měly stejný druh výživy. Všechny srny porodily dvojčata s poměrem pohlaví 1:1.
Porodní hmotnost mláďat ve skupině silnějších srn byla 1,69 kg, ve skupině slabších srn byla porodních hmotnost 1,67 kg. Obě skupiny měly tedy stejné porodní hmotnosti srnčat. Zásadní změna byla ale v hmotnosti srnčat začátkem září, kdy srnčata od silnějších srn měla průměrnou hmotnost 15,63 kg, srnčata slabších srn měla 12,87 kg, tedy o 18 % nižší hmotnost. Množství mléka u silnějších srn bylo jistě vyšší než u slabších srn, a to se odrazilo ve vyšší hmotnosti srnčat v září.
V době kojení mláďat vhodnou možností příjmu minerálních látek pro matky jsou minerální slaniska. V minerálních slaniscích se aplikuje minerální krmivo pro volný celoroční příjem spárkatou zvěří. Premin SLANISKO je určeno jako náplň do slanisek namísto kusové nebo lisované soli. Kromě soli obsahuje také vápník, fosfor a hořčík, tedy nutričně důležité prvky nezbytné pro rozvoj kostry a paroží. Dále obsahuje důležité stopové prvky a vitamíny pro zajištění životních funkcí organismu. Nabídnout zvěři minerálie pro volný celoroční odběr je vhodné, protože v současné kulturní krajině je stále častěji zaznamenáván výrazný deficit minerálních látek.
Dr. Ctibor Babička a kol. v knize Metodika aplikace doplňkových minerálních látek (2010) podrobně popisuje význam minerálních slanisek. Dr. Babička uvádí, že naprostou nutností je vybudování souvislé a promyšleně rozmístěné sítě slanisek, nestačí mít slaniska pouze u krmných zařízení. Slaniska jsou navštěvována srnčí zvěří celoročně, nejvyšší intenzita je zjara při přechodu na zelenou pastvu. Dále je navštěvují srny v době kojení srnčat.
Vybudování sítě slanisek má zásadní význam pro jejich další využití k cílenému zkvalitňování srnčí zvěře. Dr. Babička vysledoval, že jakmile se naučí srnčí zvěř včetně srnčat takto vyložené sypké minerální krmivo brát, je to trvalé a celoročně a pravidelně se ke slanisku vrací.
Z výše uvedených informací je jasné, že péče o samice je v dobrém chovu zásadní a měla by být prioritou.
Ing. Ondřej FALTUS,
VVS Verměřovice s.r.o.