ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Květen / 2015

Myslivost a právo

Myslivost 5/2015, str. 50  Jaroslav Šprongl
JUDr. Bohuslav Petr, Ph.D., je místopředsedou Krajského soudu v Českých Budějovicích. Také je velmi aktivním myslivcem. Jeho profese právníka a koníček myslivost se pak spojily ve skutečnosti, že se stal vedoucím autorského kolektivu, který připravil komentář k aktuálnímu znění zákona o myslivosti.
Začněme, pane místopředsedo, náš rozhovor tak trochu od konce – jak se to stalo, že jste právě Vy byl vyzván, abyste, spolu s doktorem Čechurou a dalšími autory, zpracoval komentář k zákonu o myslivosti?
Asi se opravdu nic neděje náhodou. Myslivosti se věnuji 35 let a 28 let jsem soudcem, který zároveň publikuje na téma věcných práv i práva myslivosti v odborném právnickém tisku. Mimo jiné jsem spoluautorem komentáře k novému občanskému zákoníku, který vyšel v nakladatelství C.H. Beck v letech 2013 až 2014. Zřejmě proto mě oslovil JUDr. Václav Fiala z nakladatelství Wolters Kluwer, a.s. Vedle toho je zde určité generační vakuum. JUDr. Ing. Vladimír Čechura představuje uznávanou autoritu, která však musí zákonitě předat štafetu mladší generaci. Je třeba vyjádřit obdiv k tomu, že dr. Čechura všechny tyto souvislosti pochopil a souhlasil s prací na společném díle. V kolektivu je ještě Ing. Jaroslav Kostečka, Ph.D., bývalý jednatel ČMMJ, a pochopitelně nesmím zapomenout na Vás, známého a zkušeného autora. Do práce jsem zapojil i svého asistenta Mgr. Huberta Maxu, který je aktivním myslivcem a přes své mládí velmi šikovným právníkem, a svého mladšího syna Ing. Jindřicha Petra, který momentálně pracuje na Ministerstvu zemědělství
.
Jak jste s touto, vzhledem k již patnáctiletému vývoji zákona o myslivosti opravdu potřebnou, publikací daleko?
Práce je hotova a v květnu letošního roku by kniha měla vyjít. Komentář k mysliveckému zákonu byl opravdu již třeba, takže není důvodu vydání odkládat a čekat na případnou novelu, která by měla sjednotit terminologii zákona o myslivosti s novým občanským zákoníkem č. 89/2012 Sb.
 
Když už jsme u legislativy – zkuste, prosím, popsat stručně tři problémy, které cítíte jako zásadní v současných právních předpisech týkajících se myslivosti.
Víte, on se, podle mého názoru, obecně přeceňuje význam legislativy. Můžeme mít sebelepší legislativu a praxe bude otřesná, pokud nebude mít v sobě základní mravní imperativy. V myslivosti by měl být především akcentován rozměr lidskosti, lásky ke všemu živému, pokory a souznění s přírodou. Určitě je třeba posílit postavení vlastníků půdy, tvrdě pronásledovat případy pytláctví a věnovat úsilí zakotvení myslivosti v podvědomí lidí jako součásti našeho kulturního dědictví.
 
Už jste řešil přímo Vy nebo jiní soudci Vašeho krajského soudu nějaké případy týkající se myslivosti? A nemyslím teď jen pytláctví …
Určitě a nejenom v rovině trestního práva. Běžné jsou případy náhrady škody způsobené zvěří na lesních nebo polních kulturách. Dokonce jsme u našeho krajského soudu, ještě před přijetím příslušného zákona, judikovali, že stát nese odpovědnost za škodu způsobenou zvěří, jejíž početní stavy nemohou být regulovány. Šlo o průlomový rozsudek, který zřejmě ovlivnil i další vývoj legislativy. Jednalo se konkrétně o škody způsobené rysem ostrovidem.
 
Kde není žalobce, není ani soudce. Myslím, že v duchu tohoto přísloví prochází v mysliveckých sdruženích řada drobných porušení zákona nebo mysliveckého řádu. Stává se Vám, že třeba na společných honech na něco takového narazíte?
 
Obecně bych konstatoval, že úroveň respektu k mysliveckým předpisům je nyní daleko vyšší než v dobách mého mládí. To však, bohužel, neznamená, že výkon práva myslivosti je nyní lepší. Nikdo si nedovolí před společným honem dát skleničku tvrdého alkoholu, nicméně střelit na naháňce stokilovou bachyni je jaksi normální.
 
Abychom se dostali také k vlastní myslivosti, zeptám se obligátně: co u Vás bylo dřív – zájem o myslivost nebo o právo?
To asi jednoznačně myslivost. Já totiž vyrůstal jako syn řídícího učitele v Novohradských horách, jehož hlavním koníčkem byla myslivost. Mám fotografie, kde již asi tak od tří let tahám za sebou malorážku a pózuji před otcem ulovenou zvěří. Právo byla volba, ale myslivost jsem zdědil. Přesněji řečeno, myslivcem jsem se narodil.
 
Jste členem mysliveckého sdružení? A kde vůbec máte „svou“ honitbu?
Dlouhá léta, od roku 1978, jsem byl členem Mysliveckého sdružení v Rychnově u Nových Hradů, kde můj otec byl jeho předsedou. Po jeho smrti v roce 2001 se však poměry v tomto sdružení tak změnily, že jsem dobrovolně a zcela programově odešel. Nyní jsem členem Mysliveckého spolku Přibrání, který se nachází rovněž v Novohradských horách. Novohradské hory jsou moje srdeční záležitost.
 
Vím, že jste lovil i v zahraničí. Můžete uvést nějaké porovnání naší myslivosti s tím, jak to dělají jinde?
Já jsem lovil poměrně málo v zahraničí. Lov v zahraničí je dnes hlavně o penězích. U mě je to spíš o filozofii. Mám za to, že člověk by měl lovit v prvé řadě tam, kde žije. Stejně tak jako se říká, že máme jíst potraviny ze svého regionu. To považuji za přirozené. Proto se snažím lovit zvěř, která u nás žije nebo někdy v minulosti žila. Měl jsem možnost lovit kamzíky a sviště v Rakousku, losa v Kanadě a Bělorusku nebo hnědého medvěda v Rusku. Moc si cením lovu tetřeva v Bělorusku nebo jelena na Slovensku. Vždy jsem se setkal s profesionálním přístupem a zároveň s přátelstvím, které společný koníček nějak generuje. V Evropě je myslivost v zásadně srovnatelná. Snad tím nikoho nepohorším, pokud řeknu, že za nejlepší myslivce považuji Bělorusy. Oni jsou nepředstavitelně srostlí s přírodou. Rakušany zase obdivuji proto, že myslivost chápou jako životní styl. V Kanadě nejde o myslivost v našem pojetí, ale o lov, který se velmi rychle může zvrátit v boj o přežití. Mám v tomto směru vlastní zkušenost umocněnou tím, že jsem se domů vrátil s bžundou. Jednou jsem se vypravil do Afriky (JAR) na farmu LOSKOP k mysliveckému příteli Janu Velíkovi. Každý jistě četl Zelené pahorky africké od Ernesta Hemingwaye, takže si pamatuje, jak je důležité ulovit kudu velkého. Na rozdíl od Kanady jsem měl stoprocentní úspěch.V Africe jsem si uvědomil, že naše myslivost je sice komplexní záležitost, ale většina českých myslivců neumí střílet. Žádná čekaná na posedu a střelba na padesát až sto metrů. Běžně se střílí na 250 až 300 metrů a zvěř je v pohybu.
 
Myslivost nám přináší spoustu neopakovatelných zážitků, které nám zůstávají hluboko v paměti. Dokázal byste pro nás vybrat ten nejzajímavější?
Pro mě je vždy na prvním místě jelení říje, ať již je to na Šumavě v Horní Plané anebo v našem mysliveckém sdružení v Novohradských horách. Asi nejsilnější zážitek byl fyzický kontakt se smrtelně postřeleným jelenem. Byla to taková malá korida, ze které jsem vyšel vítězně jenom s roztrženými kalhotami a poznáním, že Albert Einstein měl pravdu, pokud jde o relativitu času. Čas se opravdu zpomalil, když jsem stál oproti poraněnému jelenovi, který se na mě řítil, a já mu z několika metrů zasadil dostřelnou ránu.
 
Typickými atributy myslivce byli pro společnost odjakživa puška a pes. Tak čím lovíte a jakého využíváte loveckého psa?
Pokud jde o pušky, jsem jako ve všem staromilec. Začínal jsem s otcovou opakovací kulovnicí značky ČZ, ráže 8x57, a brokovnicí dvojkou ráže 16/16. Od strýce jsem později získal kulovnici Steyr, ráže 6,5x54 M.S., kterou jsem si velmi oblíbil. Nyní mám několik zbraní, ale snažím se lovit zásadně s jednoranovou kulovnicí Hubertus, značky .Krieghoff, ráže 8x57 JRS, a brokovou kozlicí značky Brownig, ráže 20/20. K těmto zbraním jsem tak nějak dozrál.
Psy jsem měl léta dva, a to vendeénské bassety, Fandu a Toda. Jde o málo rozšířené plemeno honičů, tzv. petit basset griffon vendeén. Jsou to chlupatí a milí basseti, o kterých jejich propagátor a významný chovatel ing. Jiří Formánek z Újezda u Jestřebí říká, že jsou andělé doma a ďáblové v lese. Bohužel, u mě zůstali více těmi anděly doma, respektive dnes jen andělem, protože starší Fanda mi v loňském roce umřel.
 
Komentář k zákonu o myslivosti je svým způsobem popis její současnosti. Jak ale vidíte budoucnost české a moravské myslivosti?
Jsem optimista, i když se říká, že optimista je ten, kdo má nedostatek informací. Česká a moravská myslivost má obrovský potenciál, neboť je alternativou k přetechnizované společnosti. Spousta mladých lidí chce žít jinak. Odmítají diktát globální, konzumní a odlidštěné civilizace. Tito mladí lidé vnímají, že myslivost má své pevné místo v koncepci trvale udržitelného rozvoje společnosti. Navzdory masáži médií o zavrženíhodnosti myslivosti jsme svědky její renesance, kultivace a rozkvětu jako části našeho kulturního dědictví.
 
Připravil Jaroslav ŠPRONGL
 
Zákon o myslivosti. Komentář
Bohuslav Petr a kolektiv
(300 s. /váz./; ISBN: 978-80-7478-781-2)
 
V nakladatelství Wolters Kluwer právě vychází očekávaný komentář k zákonu č. 449/2001 Sb., o myslivosti, zpracovaný kolektivem zkušených autorů z řad odborníků v oblasti práva a myslivosti, kterými jsou JUDr. Bohuslav Petr, Ph.D., místopředseda Krajského soudu v Českých Budějovicích, jako vedoucí autorského kolektivu, JUDr. Vladimír Čechura, právník a autor předešlého komentáře k zákonu o myslivosti, Ing. Jaroslav Kostečka, Ph.D., do loňského roku jednatel ČMMJ, výzkumník a publicista, Mgr. Hubert Maxa, asistent soudce, Ing. Jindřich Petr, poradce prvního náměstka ministra zemědělství, a Jaroslav Šprongl, dramaturg, spoluautor a editor právních a mysliveckých časopisů.
Právní úprava myslivosti, jež má v českých zemích dlouholetou tradici, se po staletí vyvíjela od mysliveckých či loveckých řádů k propracovanějším právním předpisům. Současný zákon přinesl moderní definici myslivosti a nezabývá se pouze právem na chov a lov zvěře, ale akcentuje rovněž ochranu zvěře a význam spolkové činnosti směřující k udržení a rozvoji mysliveckých tradic a zvyků. Zákon upravuje mimo jiné chov a zachování druhů zvěře, problematiku držení zvěře v zajetí, tvorbu a využití honiteb, postavení a právní poměry honebních společenstev, lov zvěře a v neposlední řadě řeší otázky náhrady škody a výkonu státní správy myslivosti.
V publikaci čtenář nalezne jak výklad k jednotlivým ustanovením zákona o myslivosti, jenž reaguje i na dopad nového občanského zákoníku na myslivost, tak vybraná soudní rozhodnutí vztahující se k dané problematice.
Komentář je určen široké veřejnosti, odborné i laické. Může být vítanou pomůckou pro úředníky státní správy, myslivecké spolky a jejich členy, pro vlastníky a uživatele honiteb i pro každého, kdo se myslivosti věnuje při své profesi či jen ze zájmu.
Zpracování dat...