My o vlku a vlk za dveřmi Europarlamentu
Myslivost 11/2015, str. 54 Bohumil Straka
Evropskou konferenci o managementu populace vlka s názvem „Návrat vlka do evropské krajiny: výzvy a řešení“ pořádala europarlamentní skupina pro biodiverzitu, lov a venkov a Federace organizací pro myslivost a ochranu přírody v EU (FACE) v prostorách Evropského parlamentu v Bruselu dne 15. září 2015.
Ochrana vlka a zájmy člověka
V květnu 1992 EU zařadila vlka obecného (Canis lupus) mezi přísně chráněné druhy kvůli kriticky nízkému stavu populace v rámci směrnice o stanovištích 92/43/EHS. Přestože od té doby se stavy vlků výrazně zvýšily a od roku 2009 je vlk považován za živočišný druh mimo ohrožení, právní předpisy nebyly změněny.
Tříhodinová konference zaznamenala skvělou účast přes 100 lidí z 30 zemí včetně deseti europoslanců - myslivců, takže kapacita sálu byla zcela zaplněna. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že takovéto vrcholné odborné akce mají nesmírnou důležitost, protože demonstrují přítomnost myslivců v europarlamentu, jakož i přítomnost našeho názoru, který je alternativní k ortodoxnímu přístupu všudypřítomné ochranářské lobby.
Cílem konference bylo stimulovat konstruktivní dialog mezi klíčovými zainteresovanými subjekty a rozvinout diskuzi o metodách managementu, které by snížily konflikty mezi člověkem a vlkem. Zemědělci požadují, aby byla přijata účinná opatření s cílem regulovat reprodukci vlka za účelem ochrany hospodářských zvířat. Konference se snažila najít rovnováhu mezi ochranou přírody, místními požadavky a potřebou přijmout realistické a v případě nutnosti i inovační opatření s přihlédnutím k cílům evropské směrnice o stanovištích.
Co je to europarlamentní skupina pro biodiverzitu, lov a venkov?
Europarlamentní skupina pro biodiverzitu, lov a venkov byla založena v roce 1985, v současnosti k ní patří 110 europoslanců a náleží k nejstarším a nejaktivnějším v parlamentu. Od téhož roku Federace organizací pro myslivost a ochranu přírody v EU (FACE) poskytuje služby sekretariátu pro tuto europarlamentní skupinu. Skupina pracuje na tématech, které má Evropský parlament v kompetenci v oblasti biodiverzity, lovu, rybaření, myslivosti, lesnictví, zemědělství a ochrany životního prostředí. Skupina se rovněž zabývá průřezovými problémy majícími sociálně-ekonomický dopad na aktivity na venkově.
Pohádky a realita
Je realitou, že vlci se navracejí do evropské krajiny. Přítomnost této velké šelmy přináší nové výzvy na místech, na kterých vlk nebyl spatřen téměř století, a žádá si řešení kvůli rostoucímu počtu konfliktů, které způsobuje. Europoslanec Karl-Heinz Florenz, předseda europarlametní skupiny pro biodiverzitu, lov a venkov, shrnul situaci slovy: „Pohádky stranou, musíme se vyhnout situaci, kdy vlci ztrácejí přirozenou ostražitost vůči lidem. Až se v médiích objeví zpráva o prvním vážném incidentu postoj vítající vlky zpět zmizí. Toto je přesně to, čemu se snažíme zabránit tím, že podporujeme přiměřený přístup k managementu návratu vlka do evropské krajiny."
Vystoupení konferenčních řečníků
Konferenci moderoval europoslanec Bendt Bendtsen. Předseda mysliveckého svazu Dolního Saska Helmut Damman-Tamke zdůraznil, že v některých německých spolkových zemích začíná rozšiřující se populace vlka činit skutečné potíže. Dále se svými příspěvky vystoupili Dr. Julien Alleau (francouzské národní centrum pro vědecký výzkum), Emmanuel Coste (Sdružení evropských zemědělců COPA-COGECA), Semi Niemi (poradce finského ministerstva zemědělství a lesnictví) a Dr. von Eick Ruschkowski (Unie pro biodiverzitu a ochranu přírody NABU).
Problémem je, že obecně ochranáři v západoevropských a středoevropských nepřipouštějí fakt, že populace vlka v některých lokalitách začíná být neúnosná a nechtějí slyšet o zavedení možnosti regulace stavů, a ještě tvrdí, že vše je v pořádku, a že není třeba nic s vlkem dělat.
Jednou z mála okolních zemí, která povoluje regulaci stavů vlka, je Slovensko. Z vystoupení Jozefa Dóczy (ředitel oddělení lesního hospodářství a myslivosti ministerstva zemědělství Slovenska) vyplynulo, že Slovensko, kde platí pro lov kvóty, je v současnosti „výkladní skříní“ managementu populace vlka.
Rozumný management vlka se osvědčuje
Na závěr proběhla všeobecná diskuze a řečníci odpověděli na dotazy z pléna, přičemž zazněly i zajímavé údaje a argumenty ve prospěch povolení odstřelu vlka. V Rumunsku se vlk loví, a přesto populace dosahuje asi 3000 vlků. V Rusku, kde vlk není chráněný, populace čítá údajně dokonce 50 000 vlků. V Litvě existovala vždy nepřetržitě populace vlků, i když tam vlk patří mezi zvěř obhospodařovatelnou lovem, což se dlouhodobě osvědčuje. Odhaduje se, že populace vlka obecného v celé Evropě čítá asi 60 000 jedinců.
A co u nás?
Co se týká velkých šelem, na rozdíl od rysa, je výskyt vlka, šakala či medvěda u nás dosud spíše ojedinělý. Vlci původem ze slovenských Karpat se vyskytují v Beskydech. Několik vlků z Německa a Polska se objevilo na Kokořínsku - v Máchově kraji, kde bylo dokonce zdokumentováno jejich rozmnožování. Dále se vlci objevují také v severních Čechách nebo na Šumavě.
Vlk samozřejmě může způsobovat místní problémy, ale objektivně u nás populace vlka (zatím) nezpůsobuje tolik konfliktů s člověkem, takže ani státní správa nemá důvod k legislativní úpravě. Avšak jak se ukázalo v Německu i jinde, rozmnožovací schopnost vlka je obdivuhodná, takže v budoucnu se může stát, že otázka regulace populace vlka bude na pořadu dne, a pak se nám zkušenosti kolegů ze Slovenska či Rumunska mohou hodit.
Bohumil STRAKA,
předseda výboru Mezinárodní asociace pro sokolnictví IAF