Ministerstvo zemědělství zveřejnilo statistické údaje týkající se mysliveckého hospodaření v honitbách za rok 2014. Statistické údaje jsou uživateli honiteb zaznamenávány do oficiálního výkazu Mze (Mysl 1-01) a přibližně v obdobném rozsahu se evidují nepřetržitě již od roku 1966. Údaje předkládané zpravidla do 15.4. jsou následně zpracovávány na úrovni jednotlivých obcí s rozšířenou působností (ORP), dále v rámci krajských celků a konečně sumarizovány za celou Českou republiku.
Výsledkem je pak jedinečný sumář čísel, který po chronologickém spojení do dlouhých časových řad dává přehled o vývoji početnosti živočichů, populační dynamice či výši odstřelu.
Data myslivecké statistiky jsou logicky členěna do pěti základních částí a to – základní údaje o honitbách, klasifikace honiteb, výsledky mysliveckého hospodaření, výskyt dalších druhů živočichů a lov dalších živočichů.
Základní údaje o honitbách
Celková výměra honební plochy v roce 2014 byla 6 572 600 ha. Celkový počet honiteb byl 5751 (což je o 38 honiteb méně než v roce předešlém). Co se způsobu využívání honiteb týče, pronajímáno je 87 % honiteb, zbylých 13 % je využíváno ve vlastní režii. Průměrná výměra honitby v roce 2014 činila 1142 hektarů.
Počet osob trvale vykonávajících právo myslivosti v našich honitbách činil v minulém roce 91 570, což je o téměř 2 tis. méně než v roce předešlém. Tento pokles je pravděpodobně způsoben příchodem nového nájemního období, nových uživatelů honiteb a tudíž nižší možností trvalého výkonu práva myslivosti v honitbě.
Při výkonu práva myslivosti bylo využíváno 30 841 loveckých psů, což je oproti počtu stanoveném vyhláškou, který činí 22 286 psů, o více než 38 % více. Co se týče zastoupení jednotlivých skupin loveckých psů, stále jsou nejpočetnější skupinou ohaři. V souvislosti s nízkými stavy drobné zvěře a naopak rostoucími stavy spárkaté zvěře, se mění i nároky lovecké kynologie. Dochází k nárůstu skupin loveckých psů využívaných zejména k lovu a dosledu spárkaté zvěře – tedy honičů a barvářů, což si logicky vyžádaly potřeby současné myslivosti.
Klasifikace honiteb
Klasifikace honiteb, stanovení jakostních, minimálních a normovaných stavů zvěře legislativně vychází z vyhlášky Mze č.491/2002 Sb. V této části myslivecké statistiky nedochází oproti minulých letům k významným změnám. Důvodem je především záměr nerozšiřovat myslivecké hospodaření se spárkatou zvěří na nové lokality, především kvůli potenciálním škodám.
Výsledky mysliveckého hospodaření
Výsledky vlastního mysliveckého hospodaření (především tedy výše odstřelu a výše sčítaných stavů) jsou tou podstatnou částí myslivecké statistiky. Přináší konkrétní informace o výši odstřelu jednotlivých druhů zvěře, o plnění plánu lovu, úhynu či výši jarních sčítaných stavů.
Každoročně budí velkou pozornost statistika týkající se
počtu ulovené černé zvěře. Po dvou mírných zimách se počet ulovených kusů v roce 2014 zastavil na hodnotě 162 150 ks. Je to o téměř 10 tis. více než v roce předešlém a jedná se historicky o druhý nejvyšší úlovek (hned po roce 2012, kdy bylo uloveno více než 184 tis. ks). Jen pro zajímavost, černé zvěře bylo uloveno z hlediska počtu kusů více, než všech ostatních druhů spárkaté zvěře dohromady!
Bohužel již několik let pozorujeme pokles stavů u nejpočetnějšího druhu (alespoň co se sčítaných hodnot týče..) naší spárkaté zvěře –
srnce obecného. V roce 2014 bylo uloveno jen 97 753 ks, což je nejneméně za posledních 16 let!
Je skutečností, že více než 38 tis. ks srnčí zvěře je vykázáno v úhynu (což se tak píše, aby byl splněn plán, především holé zvěře). Na druhou stranu je však nutné přiznat, že velké množství srnčí zvěře hyne na komunikacích a značná část přírůstku pak pod lištami kombajnů, sekaček a jiné zemědělské techniky.
Stále vysoké úlovky, více než 12 500 ks, jsou u
jelena siky japonského. Přibližně na stejné úrovni jsou odstřely daňka, muflona a poněkud nižší u vysoké zvěře.
Statistické údaje úlovků
drobné pernaté zvěře, především bažantů a kachny divoké, neodrážejí skutečné procesy probíhající v přírodních populacích. Velká část úlovků je totiž tvořena jedinci uměle odchovanými a do honiteb vypuštěnými za účelem jejich odstřelu.
Co se týče
zajíce polního jeho stavy a úlovky jsou extrémně nízké. Bylo uloveno jen 39 tis. ks
, což je sice o 2 tis. více než v roce 2013, nicméně pořád se jedná o historicky druhý nejnižší úlovek (nepočítáme-li lov v roce 1997, který byl omezen vlivem povodní na Moravě) v naší zemi. Bude zajímavé pozorovat letošní vývoj a hodnotit jaký vliv na populaci mělo extrémně suché letní počasí.
Nejpočetnějším predátorem v naší krajině je
liška obecná. V roce 2014 bylo uloveno více než 72 tis. ks, což je asi třetí nejvyšší číslo. Jen pro porovnání, v roce 1973 připadalo na 1 ulovenou lišku 54 ulovených zajíců. Nyní, o třicet let později, připadá na 1 ulovenou lišku 0,5 uloveného zajíce.
Výskyt dalších druhů zvěře a jejich lov
Stále vyšší úlovky zaznamenáváme u invazivního
psíka mývalovitého. Psík mývalovitý neustále rozšiřuje svůj areál s dnes je jisté, že se stal dalším novým predátorem v naší fauně. Jeho loňský odstřel byl více než 1600 ks a jeho početnost stále roste (meziročně nárůst o 30 %!).
Z potenciálních predátorů a zvěře škodící myslivosti bylo dále uloveno téměř 3 tis. ks jezevce lesního, 12 747 kun, 12 500 ks straky obecné a přibližně 2 000 ks vrány obecné.
Z invazivních druhů pak téměř 500 ks mývala severního a 659 ks norka amerického.
Z dalších více než 30 druhů zvěře, u nichž je lov možný jen po udělení výjimky, byli loveni pouze kormoráni v počtu asi 4,5 tis. ks, dále volavky a několik krkavců. U ostatních druhů se sledují pouze početní stavy, které se výrazně nelišily od let minulých
V textu jsem se pokusil nastínit a zhodnotit některé zajímavé údaje a trendy, jenž z dlouhodobě sledovaných údajů myslivecké statistiky jasně vyplývají. Všechny dílčí a konkrétní údaje jsou uvedeny v přiložených tabulkách. Pro zájemce, kteří mysliveckou statistiku sledují detailněji, jsou veškeré tiskopisy od roku 1966 uloženy na stránkách ministerstva zemědělství na adrese:
http://eagri.cz/public/web/mze/lesy/statistika/myslivost/ nebo
http://www.uhul.cz/ke-stazeni/ostatni/myslivecke-statistiky-od-roku-1960
RNDr. Jiří ZBOŘIL