Prezentace chovu černé a dutorohé zvěře na výstavě Natura Viva 2015
Myslivost 11/2015, str. 38 Miloslav Vach
Trofeje kňourů (zbraně)
Trofeje dutorohé zvěře (toulce a růžky)
Trofeje kňourů (zbraně)
Prase divoké (Sus strofa) - černá zvěř je naší původní zvěří, a proto je na myslivcích, aby racionálním hospodařením s tímto druhem docílili stavu, že bude opět druhem, na který se nebude hledět s despektem. To se stane pouze za podmínek, že černá zvěř bude v krajině nepříliš hojným druhem.
K vysokým početním stavům černé zvěře se vážou vysoké počty ulovených divočáků. V roce 2003 bylo uloveno 77 871 kusů. Už tehdy se černá zvěř stala zejména v zemědělské krajině, nevítaným druhem zvěře. Přijatá regulační opatření a zavedení chovatelských zásad se pouze deklarovaly, ale až na vzácné výjimky se nikde nenaplnily. Proto již od roku 2007 roční úlovky neklesly pod hranici 100 tis. kusů.
V roce 2014 bylo uloveno 162 tis. divočáků, z toho 3493 kňourů. Když vezmeme v úvahu, že se za 6 let v ČR ulovilo přibližně 18 tis. kňourů, kde odhadem připadá 3000 ulovených kňourů ve věku, kdy mají dostatečně široké a dlouhé páráky, pak je tady disproporce mezi úlovkem silných kňourů a počtem 93 předložených zbraní na výstavu.
Důvodů může být více, ale rozhodně nejvýznamnější příčinou bude to, že kriteria chovu černé zvěře nejsou v praxi dodržována, a tak chov černé zvěře ve volnosti se zužuje pouze na početní regulaci, nikoliv na selektivní zásahy, které by chov černé zvěře kvalitativně významně povýšily.
Přiměřené stavy černé zvěře s optimální věkovou a optimální sociální strukturou by zemědělci i lesníci jistě tolerovali a pro myslivce by byla černá zvěř opět pouze zpestřením chovatelských a loveckých zájmů, především v lesních honitbách.
Zní to pouze jako zbožné přání, protože atraktivita zemědělských plodin neudrží černou zvěř po celý rok v lesním prostředí. Proto bude jediným východiskem zaměřit se na radikální početní regulaci stavů.
Předložené zbraně kňourů na výstavu Natura Viva 2015 změnily pořadí nejsilnějších trofejí z volných honiteb v národním přehledu. Na první místo v pořadí se zařadily zbraně kňoura uloveného v honitbě Javory III., okres Náchod s bodovou hodnotou 132,4 bodů CIC. Do pořadí na 5. místo se zařadily zbraně z honitby Bohuslavice, okres Zlín s bodovou hodnotou 128,25 bodů CIC. K posunu došlo i na desátém místě tabulky, kam se zařadily zbraně z honitby Měřín, okres Žďár nad Sázavou s bodovou hodnotou 126,95 bodů CIC.
Oborní chovy byly prezentovány pouze 5 trofejemi v hodnotě zlaté medaile. Nejsilnější byly zbraně z obory Hájek okres Karlovy Vary s hodnotou 132,70 b. CIC, které se zařadily na 2. místo v národním pořadí.
Do světového pořadí nejsilnějších trofejí kňourů se ani po výstavě Natura Viva 2015 Česká republika nezařadila.
Trofeje dutorohé zvěře (toulce a růžky)
Kamzík horský (Rupicapra rupicapra)
Na území Čech žil kamzík přibližně před 15 tisíci lety. Potvrzují to paleontologické nálezy kosterních fragmentů jak z Čech, tak z Moravy. Kamzíci v českých zemích nevyhynuli proto, že by se nedokázali adaptovat na měnící se životní prostředí, které obývali, ale příčinou byly s největší pravděpodobnosti antropické faktory, které kamzíka vyhubily.
Znovuvysazení kamzíků na stejné území, kde před 15 tis. lety žili, se nazývá častěji jako introdukce. Určitá skupina zastánců chovu kamzíků v Jeseníkách i v Lužických horách raději používá výraz reintrodukce, aby měli více argumentů proti té skupině, která má zájem z českých hor kamzíka vyřadit jako nepůvodní druh.
Přestože není jednotný názor na vysazení kamzíků do českých horských honiteb, patří kamzík mezi významnou horskou faunu, která zasluhuje více pozornosti a péče. Kamzík i kamzice mají růžky, které jsou vzácnou loveckou trofejí.
Kamzíci žijící v Lužických horách mají silnější růžky než jesenická populace. To je patrné i z tabulky deseti nejsilnějších kamzíků, kde je zastoupena pouze populace z Děčínska.
Počty kamzíků v obou českých populacích jsou již málo početné, prakticky v minimálních stavech, a proto i roční úlovky patří k velmi nízkým, nepřesahujícím v součtu 20 kusů.
Na výstavu Natura Viva 2015 byla předložena pouze jedna trofej kamzíka z Jeseníků v hodnotě 103,35 b. CIC, která získala bronzovou medaili. Pořadí jak národního, tak světového pořadí zůstalo nezměněno.
Muflon (Ovis musimon)
V počtu mufloní zvěře je Česká republika na jednom z prvních míst ve světě a v kvalitě trofeji je na prvním místě. Nejlepší populace muflonů ve volnosti jsou v honitbě Machov (Náchodsko) a mezi nejlepší oborní chovy patří obora Klentnice a před několika lety to byla obora Žleby, kde zásluhou chovatelské péče a tvrdé selekce odchoval Ing. Nevole elitní základ populace, který byl před dovršením chovatelského úspěchu zmařen nelegálním lovem.
V minulosti náš chov ve světě proslavily toulce muflonů z volných honiteb a obor: Sv. Jan u Kříže - obora (235,74 b. CIC, 1936), Chvalov – volná honitba (236,95 b. CIC, 1957) Zaječiny v Orlických horách – volná honitba (240,65 b. CIC, 1974), Židlochovice - obora (245,40 b. CIC, 1986), Machov – volná honitba (249,20 b. CIC, 2012), Machov – volná honitba (250,30 b. CIC, 2012), Židlochovice - obora (252,45 b. CIC, 1992), Termanec - obora (257,55 b. CIC, 2013), Borky - obora (258,60 b. CIC, 2011). Tento výčet výsledků chovu podává pouze informaci, jak stoupala a stoupá hodnota mufloních toulců v bodech CIC. Nechybí mnoho a může být překonána magická hranice 260 b. CIC.
Počty mufloní zvěře se posledních deset let podstatně nezvyšují. Tomu odpovídá poměrně vyrovnaný roční lov ve výši 8 až 9 tis. kusů.
Z předložených 131 trofejí muflonů na výstavu Natura Viva 2015 bylo 190 ohodnoceno na zlatou medaili a 16 na stříbrnou medaili. Oborní chovy byly zastoupeny 26 trofejemi, z toho bylo ohodnoceno na zlatou medaili 25 trofejí a jedna trofej byla ohodnocena na stříbrnou medaili.
Doc. Ing. Miloslav VACH, Ph.D.