Lovecký nůž jako zdroj infekce
Myslivost 12/2015, str. 54 MVDr.Vladimír ŽÁKOVČÍK, MVDr.Pavel BRANICH
Jedním ze základních nástrojů myslivce je lovecký nůž. Vždy mne udivovalo, čím vším jsme schopni zvěř vyvrhnout a jak tento nástroj u mnoha z nás po vytažení z kapsy či batohu vypadá.
Je jasné, že je nůž při vyvrhování vystaven masivní kontaminaci mikrobiálních zárodků z kůže, tkání a nezřídka také z trávníku ulovené zvěře. Při našem předchozím rozsáhlém šetření jsme relativně často prokazovali patogenní zárodky v trávicím traktu a na povrchu svaloviny ulovené zvěře. Pokud jsou patogenní zárodky na svalovině a v trávicím traktu, musí být i na loveckých nožích. Mohou tak být dalším zdrojem onemocnění nás lovců, zejména při často omezených možnostech osobní hygieny v průběhu lovecké akce.
To, že našim loveckým nožům nevěnujete náležitou pozornost, jsem viděl i při mé účasti na jedné kynologické akci. Občerstvení bylo tradiční – vařená klobása. S údivem jsem hleděl, jak můj kynologický kolega a kamarád vytáhl z kapsy zavírací lovecký nůž, otřel zbytky zaschlé barvy a dal se do krájení uzeniny. Jen tak mezi řečí se zmínil, že se mu před dvěma dny podařilo ulovit divočáka. Podobný obraz můžeme vidět také při přestávkách u společných honů. Rozhodli jsme se tedy, že se pokusíme vyšetřit, co za mikrobiologické zárodky naše nože skrývají.
Nože jsme vyšetřovali před začátkem společných loveckých akcí (naháněk) u všech divizí Vojenských lesů a statků s.p. (dále jen VLS). Vzorkování bylo prováděno, bez předchozího upozornění, u loveckých hostů i personálu. Z vyšetření jsme vyřazovali nože zjevně výrazně znečištěné. Někteří naši veterinární kolegové, kteří se myslivosti nevěnují, byli zděšeni stavem nožů vytahovaných z kapes, batohů nebo auta.
Odběry vzorků byly anonymní, nebyl uváděn majitel nože. Sterilními odběrovými tampony jsme postupně setřeli střenku a rukojeť loveckého nože. Pokud byl nůž uložen v pouzdře, setřeli jsme i jeho úložnou část.
Pro přehlednost jsme nože rozdělili na zavírací a pevné. Podle rukojeti dále na plastové, dřevěné a z parohu. Ke vzorkům jsme vystavili žádanku a odběrové tampony jsme v transportním mediu urychleně zaslali do akreditované laboratoře Vojenského veterinárního ústavu v Hlučíně. Vyšetřovali jsme pouze mikroorganizmy, které dobře snáší uchování v transportním mediu, protože vzorky byly zasílány i ze vzdálených divizí VLS.
Předpokládali jsme, že zavírací nože budou s ohledem na problematické čištění kontaminovány více. Podobně horší výsledky se daly očekávat u nožů s rukojetí z parohu a dřeva, které jsou kvůli struktuře povrchu taktéž velmi špatně čistitelné. Pouzdra nožů jsme vyšetřovali s otázkou, zda se i zde najdou patogenní mikroorganizmy. Tato vyšetření nám také poskytla zajímavou informaci, jaké nože se teď aktuálně „nosí“ v loveckých kapsách a batozích.
Sledované mikroorganismy jsme rozdělili do čtyř skupin.
První skupinu tvoří bakterie rodu Salmonella, Shigella, Yersinia enterocolitica a enterohemoragické E.coli serotyp O 157:H7. Bakterie této skupiny způsobují infekční průjmy, záněty žaludku, krvácivý zánět střeva nebo bacilární úplavici.
Druhou skupinu tvoří bakterie Staphylococcus aureus, beta hemolytické streptokoky (nejčastější zástupce Streptococcus pyogenes a Streptococcus agalactiae) a Pseudomonas aeruginosa. Tyto bakterie způsobují onemocnění kůže a infekci ran (hnisavé infekce, pyodermie, flegmóny). Staphylococcus aureus navíc produkuje toxin (TSST), který v ráně způsobuje „syndrom toxického šoku“.
Třetí skupinu tvoří bakterie Bacillus cereus a Staphylococcus aureus, které při pomnožení v potravinách produkují toxiny, které vyvolávají onemocnění z potravin. Bacillus cereus tvoří odolné spory, které přežívají dlouhou dobu a při nedostatečně tepelně upravené potravině produkuje toxiny, které vyvolávají zvracení či průjmy. Bacillus cereus také vyvolává příležitostné infekce ran. Staphylococcus aureus je odolný ve vnějším prostředí a při nedostatečné tepelné úpravě produkuje v potravinách enterotoxin (odlišný od toxinu TSST) způsobující průjem.
Čtvrtou skupinu tvoří bakterie, které nejsou patogeny způsobující přímo onemocnění (jako předešlé dvě skupiny), ani neprodukují toxiny (skupina 3), ale ve větším počtu mohou způsobit příležitostná onemocnění člověka v důsledku jejich přenosu na potraviny či další předměty. Baktérie této skupiny se běžně nacházejí v prostředí (půda) nebo indikují fekální znečištění. Do této skupiny byla zařazena Listeria monocytogenes, která má tendenci napadat centrální nervový systém u osob se sníženou imunitou, dále pak bakterie rodů Staphylococcus (mimo Staphylococcus aureus) a Streptococcus, které způsobují kažení potravin a následným zvracením a průjmy. Do této skupiny patří také koliformní bakterie (např.: E.coli, Proteus sp., Klebsiella sp.), které po kontaminaci potravin způsobují jejich kažení s následnými trávícími obtížemi pro člověka nebo infekci močových cest jako např. Klebsiella sp. Průjmy způsobené těmito bakteriemi však zpravidla nemají těžký průběh jako u bakterií z první skupiny.
Výsledky mikrobiologického vyšetření
Některé naše předchozí předpoklady získané výsledky potvrdily, některé však nikoliv. Základní předpoklad, že se o své myslivecké nože příliš nestaráme, se však potvrdil zcela jednoznačně.
Celkem jsme vyšetřili 119 loveckých nožů, pouze asi pětinu tvořily nože s pevnou čepelí. V materiálu rukojeti převažuje výrazně u obou kategorií nožů plast. Pouze 27 nožů bylo uloženo v pouzdře.
Celkem bylo ze 119 nožů nějak kontaminováno 66 % čepelí a 58 % rukojetí. Pouzdro nože bylo kontaminováno v 93 % vzorků.
Podstatný rozdíl byl v kontaminaci čepelí u jednotlivých druhů nožů. Čepele zavíracích nožů byly některým ze sledovaných zárodků znečištěny v 72 %, zatímco čepele nožů pevných pouze ve 42 %.
U rukojetí nožů tak podstatný rozdíl nebyl, v obou kategoriích nožů (pevný a zavírací) byla jejich kontaminace 58 %.
Materiál rukojeti nožů také nehrál tak podstatnou roli, jak jsme čekali. Mikrobiologické znečištění se pohybovalo u parohových i plastových rukojetí nožů v rozmezí mezi 50 – 60 % vyšetřovaných vzorků. Všechny tři dřevěné rukojeti nožů byly na sledované zárodky pozitivní. Výsledky jsou přehledně znázorněny v připojených tabulkách.
Zastoupení jednotlivých skupin bakterií:
V první skupině byly identifikovány ze čtyř sledovaných patogenů způsobující infekční průjmy pouze dva patogeny ve dvou vzorcích. Shigella sp. byla na čepeli pevného nože a E.coli serotyp O 157:H7 byl na rukojeti zavíracího nože. Salmonella a Yersinia enterocolitika nebyla objevena v žádném vzorku.
Ve druhé skupině jsme sledovali tři bakteriální rody. Pseudomonas aeruginosa nebyl detekován v žádném vyšetřovaném vzorku a beta hemolytický Streptococcus pouze na jedné rukojeti pevného nože. V této skupině převládal nález Staphylococcus aureus, který je také zařazen do třetí skupiny bakterií způsobující alimentární onemocnění.
Třetí skupina bakterií způsobující onemocnění z potravin měla vysokou četnost nálezu. Celkem 58 nálezů Bacillus cereus a 16 nálezů Staphylococcus aureus tvoří 22 % všech nálezů.
Bakterie zařazené do čtvrté skupiny tvoří přes 50 % nálezů.
Z výsledků je zřejmé, že nože jsou více znečištěny bakteriemi, které způsobí lehčí průjmy a po čase odezní bez nutnosti léčby. Druhy bakterií na vyšetřovaných nožích jsou uvedeny v připojené tabulce.
Jako prevenci přenosu patogenních zárodků z loveckých nožů lze doporučit následující opatření:
1. Nože určené k vyvrhování používat pouze pro tento účel. Je zcela nevhodné je používat k čemukoliv jinému (krájení svačiny, loupání ovoce…).
2. Organizátory loveckých akcí zabezpečit možnost základní osobní hygieny v přestávkách akce a po jejím skončení.
3. Používat jednorázové rukavice při vyvrhování jako prevenci kontaminace zejména při nedostatečné možnosti provádění osobní hygieny v průběhu lovecké akce.
4. Po vyvržení zvěře je nezbytné nůž mechanicky či proudem vody očistit od zbytků tkání a uložit jej do kapsy či batohu v nějakém nepropustném obalu kupříkladu igelitovém sáčku či jednorázové rukavici.
5. Po manipulaci s loveckým nožem (a to i doma po příchodu z lovu) je nezbytné dodržovat zásady osobní hygieny.
6. Lovecké nože udržovat v čistém a provozuschopném stavu. Po každém vyvrhování doma nůž důkladně omýt horkou vodou a saponátem. Problematická místa řádné sanace loveckých nožů jsou znázorněna na obrázcích. U zavíracího nože je problematickým místem sanace otvor v rukojeti pro uložení čepele a pilky, u pevného nože je to přechod mezi rukojetí a čepelí.
7. Nože lze doma jednoduše „desinfikovat“ jejich přelitím vařící vodou, třeba když si budete po úspěšném lovu vařit kávu.
Samozřejmě není cílem pracovat v lese se sterilním nástrojem, tato opatření slouží pouze k tomu, aby případné choroboplodné zárodky z vyvrhované zvěře nebyly zdrojem onemocnění pro člověka.
Závěrem chceme poděkovat zaměstnancům Vojenských lesů a statků s.p. za podporu našeho šetření.
MVDr.Vladimír ŽÁKOVČÍK, MVDr.Pavel BRANICH
Vojenský veterinární ústav, Hlučín