Projev ministra zemědělství Mariana Jurečky
Myslivost 12/2015, str. 9
na volebním Sboru zástupců Českomoravské myslivecké jednoty
dne 17.11.2015 v Praze
Dobré dopoledne, milé dámy, vážení pánové, vzácní hosté, děkuji za možnost, že jste mě na váš volební sbor zástupců pozvali a že zde mohu vystoupit. Na úvod bych chtěl říct, že my jako Ministerstvo zemědělství se svými kolegy z vedení vnímáme ČMMJ jako organizaci, která je pro nás významným partnerem, jedním z největších nevládních organizací, i s ohledem na působnost a oblast, kterou vy reprezentujete, vás považujeme za klíčového partnera. Já bych si přál, aby po několika měsících, které pro vás nebyly úplně jednoduché, nastalo období perspektivy, stability, abyste dnes zvolili dobře. Přál bych si, abychom měli silného, šikovného, dobrého partnera do veškerých diskusí, které povedeme. Myslím, že těch diskusí, které budeme muset vést, nás čeká několik.
Tou první záležitostí je novela mysliveckého zákona, zákona o myslivosti. Já mám ambici touto novelou nedělat převratné změny, ale máme ambici napravit a nastavit čitelněji a přesněji vztahy mezi vlastníky pozemků, uživateli pozemků, ať už se jedná o pozemky polní, nebo pozemky lesních porostů. Chtěl bych, aby téma, o kterém už se tu několik let diskutuje, které rezonuje mezi veřejností, tedy téma, které se dotýká škod páchaných na pozemcích a na porostech, bylo dobře uchopeno. Abychom se tu nepřeli, kdo kde má jaké kompetence, kdo kde má jakou zodpovědnost, jestli ta zodpovědnost je dobře aplikovatelná, vymahatelná, zda není třeba velká, nebo zda to není velká zátěž pro jednu či druhou stranu.
Všechny tyto skutečnosti bychom rádi novelou chtěli dát do souladu s praxí a s potřebami, které z toho vyvstávají. Samozřejmě jsem si vědom, že zdaleka ne všechno mohou vyřešit myslivci v terénu. Je tu spousta věcí, které jdou za zemědělci, které jdou i za správci lesů a tyto pohledy se snažím i takto komunikovat. Spoustu věcí ve způsobu zemědělského hospodaření musíme změnit a vím, že to nebude jednoduché, nebude to z roku na rok. Ale je potřeba ze všech zúčastněných stran o těchto pohledech mluvit, diskutovat a hledat postupná řešení.
Pro nás jako ministerstvo je důležité, abychom vám vytvářeli dobré podmínky pro váš rozvoj. A když už mluvím o těch podmínkách, tak to není jen o partnerství v otázkách legislativního procesu, partnerství je také o tom, že jsme třeba i finančně přispěli na vaši činnost, ale také partnerství o tom, že když tu máme státní podnik Lesy České republiky, aby vztah mezi vámi a státním podnikem, který obhospodařuje víc než polovinu všech lesních porostů v České republice, byl také partnerský. My se o to snažíme, snažíme se to nastavovat.
Vím, že se v minulosti neodehrály ideální věci, pokud se jedná například o soutěžení honiteb, vím, že systém, který byl nastaven s jediným kritériem na cenu, nebyl úplně ideální.
Já osobně jsem člověk, který je z vesnice, mám vystudovanou vysokou zemědělskou školu, chodil jsem na přednášky pana profesora Hromase, když jsem studoval na univerzitě v Brně, dělal jsem mysliveckého hospodáře, byť z důvodu času jsem se nikdy aktivním myslivcem nestal, ale chci říct, že k myslivosti mám srdečný a blízký vztah.
Myslím si, že nikdy nelze v budoucnu myslivost pojímat jako věc komerční, že to byla vždy záležitost, která souvisela s péčí o kraj, péčí o les, s péčí o zvěř. Myslivci měli k myslivosti vždy svůj osobní, srdeční vztah a brali myslivost jako poslání, a proto podle mého názoru nelze v myslivosti hledat čistou komerci. Ano, mohou být určité aspekty, určité lokality, které mají specifický režim, ale obecně nemůžeme přispívat politikou Lesů České republiky k tomu, abychom trend nasměřovali většinově ke komerci. Něco jiného jsou třeba obory, ale to víte daleko lépe, než já.
Myslím, že nás bude čekat za sedm let, kdy budou končit nájemní smlouvy, diskuse o tom, jak tyto vztahy nastavit lépe, otázkou ale je, zda všechna momentálně uzavřená smluvní partnerství vydrží po celou dobu deseti let pronájmu. Myslím si, že státní podnik musí vyhodnocovat, jakým způsobem jsou nájemní vztahy naplněny, jakým způsobem je v honitbách hospodařeno atd.
Toto jsou tedy úkoly, které nás čekají. Pokud jsem mluvil o spolupráci, tak vidím velkou výzvu, pro nás všechny společně, a tou je otázka zapojení mladé generace. Nejsou to jen myslivci, ale spoustu jiných oborů nebo nevládních organizací, které spadají do našeho oboru. Je to aktuální u chovatelů, u včelařů, skutečností je, že je velice malý zájem mladé generace. Snažím se se svými kolegy, abychom daleko více pronikali do mateřských škol, do základních škol, abychom měli větší spolupráci s ministerstvem školství, aby pochopili, že tyto věci jsou důležité, nejen z hlediska jmenovaných specifických oborů, ale i z hlediska rozvoje celého venkova. Pokud nebudou aktivní společenstva na venkově, rybáři, myslivci a spousta dalších, tak venkov začne být mrtvým venkovem. Takže bych byl rád, aby to byla jedna ze společných priorit, nejen upevňování prestiže vašeho oboru, ale hlavně obecné zvyšování povědomí mezi mladou generací, aby se mladí rozhodli stát aktivními členy vašich spolků v regionech.
Mějme tedy toto v rámci spolupráce na paměti, přispějme jakoukoliv formou, možností je mnoho, kterými můžeme ke společné myšlence přispět. Chtěl bych, abyste nám dávali podněty a pokud budeme moci, abychom tyto věci aktivně podporovali.
To bylo tedy v rychlosti několik hlavních bodů, kde vidím naši spolupráci. Ráb bych vám tedy na závěr popřál, abyste dneska dobře zvolili, aby se vám dařilo, aby se rozvíjela nejen vaše organizace, ale i celá myslivost. K tomu vám přeji Lovu zdar!