Zkušenosti s pachovými ohradníky v MS Mochtín
Myslivost 12/2015, str. 33 Václav Bernard
Asi mnoho myslivců v České republice, a možno říci v celé Evropě, trápí velké množství zabité zvěře na pozemních komunikacích. Časopis Myslivost pravidelně otiskuje názory čtenářů i nejrůznějších institucí se snahou střetům se zvěří zabránit, snížit škody na zvěři, majetku, někdy zabránit i ztrátám lidských životů. V praxi vidíme u všech druhů silnic nejrůznější pokusy myslivců se stavbou pachových ohradníků s použitím přípravků několika výrobců. Zde právě vidím absenci, pokus našeho ústředí o sjednocení, vytvoření nějakého levnějšího systému, který by mohl pomoci s nižšími náklady myslivcům. Myslím, že ČMMJ musí pomoci v řešení tohoto, dnes už obrovského problému.
ČMMJ může vyzvat organizaci Ministerstva dopravy BESIP, samotné Ministerstvo dopravy, organizaci CDV a hlavně všechny pojišťovny ke společnému jednání a vytvoření systému pro celou republiku. Opět ze stránek Myslivosti známe krásný silniční patník jako závěrečnou práci absolventů vysokých škol z Plzně, ale to je vše. Víme, že Jihočeský, Pardubický, Ústecký kraj, kraj Vysočina a možná další poskytly finanční prostředky na ohradníky, ale co je velmi důležité – instalaci prováděly příslušné organice Správy a údržby silnic. Pokud SÚS provede instalaci pachových ohradníků za úhradu a má na starosti jejich údržbu, určitě si je při sečení silničních příkopů nezničí, jako se to stalo v mnoha případech – to je problém, se kterým se myslivci setkají i po projednání na příslušné SÚS nebo ŘSD, které je majitelem silnic I. třídy a vyšších.
V MS Mochtín jsme instalovali pachové ohradníky v první polovině května na silnici I/22 v úseku Klatovy – Kocourov, mimo intravilán obcí na trase. Na tomto úseku bylo loni usmrceno vozidly asi 25 kusů srnčí zvěře, několik divočáků a zvěř drobná bez statistiky. Vycházíme pouze z toho, co víme od Policie, řidičů a co najdeme.
Byly natlučeny jednoduché dřevěné kolíky s částí plastových lahví (dno nebo vršek se zátkou) nebo jiných nádob a do plastu byl aplikován pomocí pistole Hagopur, který nám zajistil jednatel OMS Klatovy – samozřejmě za úhradu.
Již několik dnů po aplikaci jsme pozorovali, jak zvěř „přešlapuje“ a jistí v blízkosti kolíků, byly vidět i stopy zvěře, jak na místě šlape, později v suchém létě již stopy vidět nebyly. Faktem ale je, že do současnosti došlo k jednomu oznámenému střetu se srnčí zvěří, a to ještě v místě, kde nám 25 kolíků s Hagopurem někdo odcizil Po dvou měsících postupně doplňujeme pěnu, aby se účinnost pachu obnovila.
Při rekonstrukci ohradníků, která je nutná, protože při sklizni, mulčování příkopů dojde i při sebelepším umístění kolíků k částečnému zničení, jsme začali zatloukat kolíky, u kterých jsme vrchní konec nastříkali signální barvou. Uvidíme, jaké to přinese poznatky, určitě jsou ale nyní kolíky vidět z větší vzdálenosti. Na přiložených fotografiích je vidět náš vylepšený pokus, snad budou kolíky lépe vidět.
Naše zkušenosti jsou zatím veskrze pozitivní. Vyhodnocení účinnosti pachových ohradníků lze sice provést nejdříve po roce, ale první zkušenosti jsou výborné.
Doporučujeme používat kolíky asi metr vysoké nebo vyšší, profilu asi 3x3 cm nebo silnější. Pokud jsou ale kolíky silnější a z pěkného dřeva, je nebezpečí zcizení. Vrchol kolíků je dobré nastříkat signálním sprejem.
Kolíky zatloukáme na hranici mezi zemědělským pozemkem a mulčovanou plochou silničního příkopu. Aplikovanou pěnu používáme podle návodu a hlavně po každé práci zemědělců a silničářů kolíky musíme zkontrolovat a doplnit.
Při rekonstrukci a opravách pachového ohradníku bylo znovu použito k dnešnímu dni 106 nových kolíků.
Zajímají nás zkušenosti ostatních, bylo by vhodné dosáhnout nějakého dobrého řešení, pokud možno levného. V loňském čísle Myslivosti 3/2014 byl otištěn velmi pěkný příspěvek Jiřího Mezenského k tomuto problému, určitě bude ochoten stejně jako já a řada dalších myslivců spolupracovat na vytvoření nějakého systému, metody, aplikace a hlavně finančního příspěvku od BESIPu a všech pojišťoven, případně také od centrálních státních institucí.
Ing. Václav BERNARD, MS Mochtín