Konference o chovech a způsobech vypouštění drobné zvěře
Myslivost 10/2015, str. 62 Luděk Králíček, Jiří Veselý
Naše myslivost a potažmo i Klub sokolníků se již řadu let potýká s nedostatkem drobné zvěře, která je hlavním předmětem lovu chovaných dravců. Někteří sokolníci ve svých osobních aktivitách cíleně již několik let produkují bažanty a koroptve vypouštěné pomocí slepičích kvočen nebo krůt. Jsou to týmy kolem Ing. Leskovjana a Standy Menclíka. O chov zajíců se pokouší Josef Polášek a nově tým kolem Ládi Hokra a ing. Ledvinkové.
V návaznosti na tyto skutečnosti, se při přípravě letošního mezinárodního sokolnického setkání v Opočně, na organizačním výboru tohoto setkání zrodila myšlenka. Uspořádat odbornou konferenci, která by měla dvojí účel. Zaprvé poděkování mysliveckým sdružením, která jsou vstřícná k zajištění sokolnických lovů v průběhu opočenských setkání, zadruhé přinést pozvaným zástupcům a všem zúčastěným praktické rady a reálný pohled na chovy drobné zvěře, které jsou osvědčené a produkují nejen kvalitní zvěř pro lov samotný, ale zajišťují pro honitby životaschopnou zvěř, která je schopná následné reprodukce a posílení zbytkové divoké populace bažantů, ale i koroptví.
Po projednání této myšlenky na Sokolnické radě Klubu sokolníků ČMMJ, jsme se rozhodli tuto konferenci za podpory sekretariátu ČMMJ zrealizovat. Dne 29. srpna byla konference zajištěna na zámku v Židlochovicích spravovaném LČR, s. p. s následujícím programem:
Ing. Tomáš Leskovjan, Klub sokolníků ČMMJ: Odchov a vypouštění bažantů a koroptví pomocí kvočen a krůt
Dr. Ing. Petr Marada, Agronomická fakulta Mendlovy University v Brně: Zvyšování přírodní hodnoty polních honiteb
MVDr. Pavel Forejtek, CSc., privátní vet.: Nemoci a problémy výživy drobné zvěře
Ing. Tomáš Leskovjan prezentoval svoje zkušenosti se zakládáním zvěřních políček na svých pozemcích a vypouštění čtyřtýdenních bažantích a koroptvích kuřat. Již na několika odborných seminářích v minulosti (např. Mochovce SR 2014) upozornil, že jeho praxe vychází z literatury osmdesátých let např.: „Odchov bažantích kuřat adoptivními matkami Ing. M. Pechy a MVDr. V. Vančury (1988)“.
Pokud nechceme vypouštět drobnou pernatou zvěř jako bezduché terče, ale jako životaschopné jedince, musí se jim dostat náležité péče matek, nebo náhradních matek v podobě kvočen, krůt nebo celibátníků, kteří jim pomohou nalézt zdravé instinkty k přežití a rozvoji.
V části přednášky věnované odchovu pomocí krůt, byly zdůrazněny tyto skutečnosti: Jedna krůta může odvodit až 50 bažantíků. Krůty učí mladé bažanty hřadovat a jsou schopny díky svojí velikosti zahnat většinu pernatých i srstnatých predátorů. V prezentované pětici krůt došlo k jediné ztrátě, a to na krůtě, která neočekávaně začala snášet a zasedla na snůšku, na které jí zabila liška. Praktické ukázky následovaly v honitbě Březí u Mikulova.
Referát Dr. Ing. Petr Marady v první řadě popsal, jak se na vlastních pozemcích dají realizovat opatření podporované z veřejných rozpočtů a překážky, se kterými se potýkal při jejich realizaci. Opatření na zadržování vody v krajině, ochrana před erozí a tvorba biokoridorů jsou zvláště s ohledem na rizika spojená s možnými důsledky sucha a ztrátou druhové pestrosti v zemědělské krajině deklarována jako priority Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství. Jejich realizace je ale náročná s ohledem na značnou byrokratickou zátěž a také se skutečností, že je stále více obtížné získat vlastní pozemky, které by nebyly zatíženy smluvními vztahy subjektů realizujících v krajině přírodě i člověku vzdálené intenzivní průmyslové zemědělství.
Ve svém vystoupení vyzval myslivce, kteří jsou vlastníky půdy, aby na svých pozemcích realizovali prezentovaná opatření a nepodléhali tlakům, které jsou na ně vyvíjeny zemědělskými subjekty hospodařící ve velkém na pronajatých pozemcích, a které o ochraně přírody a rozvoji myslivosti nemají ani bazální zájem.
Ve své prezentaci na mnoha fotografiích ilustroval samovolný návrat hmyzu, obojživelníků, ptáků a drobné zvěře a jakým způsobem se krajina dokáže sama zregenerovat, v případě, že se vytvoří rezervoár vodního zdroje a dá dostatečný prostor vysázením křovin a stromů do celiny obhospodařované moderní zemědělskou technikou.
Upozornil také na skutečnost převládajícího konzervativního myšlení, které každé ponechání stařiny nebo nekulturních plevelů pro potřeby krytu a potravy zvěře se v mluvě moderního agrárníka považuje za „bordel“, který je nutné z krajiny vymýtit a za vrchol umu hospodáře považuje monokulturní lán, obrácenou čistou zeminu a posekaný anglický trávník.
V závěru svého vystoupení ještě jednou vyzval myslivce, aby se snažili být co nejvíce vlastníky zemědělské půdy a pomáhali opětovné regeneraci krajiny a tímto i návratu drobné zvěře do našich honiteb.
Posledním přednášejícím byl MVDr. Pavel Forejtek, CSc. Podrobně popsal veterinární problematiku zvláště v intenzivních chovech bažantí zvěře. Stručně popsal i historii bažantnictví na našem území a zdůraznil přínos tohoto odvětví lidské činnosti pro přírodu a krajinu.
Ve svém příspěvku věnoval pozornost i predačnímu tlaku na vypouštěnou zvěř. Upozornil, že na jedné straně máme problematickou ochranu druhů, jejichž ochrana se sporná, ale jsou jako cílový druh i v chráněných oblastech EU - NATURA 2000 (např. moták pochop (Circus aeruginosus),). Na druhé straně bohužel taky myslivce, kteří bez větších výčitek usmrtí dravce při tlumení predátorů za použití ilegálních metod jako je použití furadanu.
Po každé části následovala diskuze, která byla doplněna prezentací Martina Kříže, který se snaží o přírodě blízké odchovy bažantů a koroptví v několika honitbách v okolí Brna.
Po krátké přestávce, při které účastníci konference nepřestávali diskutovat, následoval přesun k praktickým ukázkám odchovů v honitbě nedaleko obce Březí u Mikulova. Všichni mohli na vlastní oči vidět, jak životaschopnou a vyspělou zvěř je možné vychovat pomocí malých mobilních voliér.
Konstrukce voliér je velmi jednoduchá. Jednotlivé díly jsou spojeny elektrikářskými plastovými spojkami. Voliéra je doplněná o budku pro kvočnu a malá kuřátka, napáječkou a krmítkem, kde je předkládána na bílkoviny bohatá potrava. Pro nejmenší kuřata se osvědčují vajíčka smíchaná s řebříčkem obecným (Achillea millefolium L.) a známé směsky BŽ.
Na vlastní uši jsme mohli slyšet zapnutá rádia, která spolehlivě odpuzují lišky a kuny. Píseň „Říkal si Hurikán“ nebo „Dlouhá noc“ našich předních interpretů, kupodivu dokážou zahnat i tu nejprotřelejší kmotru lišku.
Voliéry byly umístěny v biokoridoru, který sice není pro řadu našich spoluobčanů estetickým zážitkem, ale poskytuje přítomné zvěři kryt a tolik potřebný hmyz pro jeho zdárný vývoj.
Po čtyřech týdnech jsou voliéry postaveny na cihly a stále je zde zvěři předkládáno krmivo a voda. Zvěř se tedy drží v místě a nemigruje do částí honitby, kde má pro přežití horší podmínky.
V závěru venkovní pochůzky jsme popojeli několik stovek metrů na hranice s Rakouskem. Stačil jediný pohled, abychom se přesvědčili, že v Rakousku sedláci hospodaří na pro zvěř daleko přívětivějších polích a vinicích než v České republice.
Ukončení konference proběhlo v Horních Věstonicích ve vinařství rodiny Červinkových, následně se všichni vydali ke svým domovům.
Konference se zúčastnilo pouze třicet účastníků, ale mějme na mysli, že se jednalo o pilotní projekt, který si jistě budeme chtít všichni, kteří jsme zde byli zopakovat i v příštím roce a že se také přihlásí více zájemců ze sdružení, která pomáhají Klubu sokolníků zachovávat tradiční lov s dravci ve svých honitbách. Všem lektorům a organizátorům, kteří nám pomohli zajistit tuto akci, bychom touto cestou chtěli poděkovat za přípravu a náplň tohoto semináře.
Ing. Luděk KRÁLÍČEK - člen výboru KS ČMMJ
Prof. MUDr. Jiří VESELÝ, CSc. - předseda KS při ČMMJ