Říjen / 2015
Možnosti využití dubu při zvyšování úživnosti honiteb
Myslivost 10/2015, str. 46 Luděk Králíček
Podzim je obdobím sběru semen pro potřeby lesního hospodářství a myslivosti. Pro myslivecké účely sbíráme především kaštany a žaludy a těm bych se chtěl v tomto článku věnovat.
Žaludy jsou bezesporu nejvyhledávanější a nejhodnotnější čistě přírodní potravou, pro celou řadu druhů živočichů, ať už se jedná o zvěř spárkatou nebo drobnou. Cílem každého mysliveckého hospodáře, v podmínkách které tomu odpovídají, především svojí nadmořskou výškou, by tedy měla být podpora a rozvoj stávajících dubů a zakládání nových dubových kultur a alejí.
Osvědčenou metodou, která zvyšuje plodonosnost každého stromu je zvyšování přístupu světla rozvolňováním zápoje. Platí jednoduché pravidlo čím víc světla, tím víc semen.
Po dohodě a ve spolupráci s majiteli honebních pozemků je vhodné duby vysazovat především v alejích okolo lesních a polních cest a také do pláště lesů ve východní a jižní expozici, kde je nejvyšší příjem světla. Při výsadbě také dbáme orientace převládajícího větru a možnosti budoucího lovu v místech výsadby, protože tyto místa bude zvěř v budoucnu ve zvýšené míře vyhledávat. Pokud vhodně umístíme posedy, budeme mít dobré podmínky pro kontrolu a pozorování zvěře na těchto místech.
Výsadbu se snažíme provádět zvláště v místech, kde seče vedou na hranu cest a kraje lesa. Při výsadbě bychom měli dbát na původ sadebního materiálu a pamatovat na to, že čím větší sazenice a odrostky použijeme, tím větší jim budeme muset věnovat péči, co se týče ochrany proti zvěři, ale též proti vysychání. Vliv silného sucha na výsadby jistě znáte z průběhu letošního léta.
Vynikající alternativou zakládání dubových kultur a podpora dubů v honitbě jsou síje. Síjemi pěstujeme jedince odolné především vůči abiotickým vlivům z důvodu nepřerušení růstu při jejich zakládání.
Síje dělíme na podzimní a jarní. V obou případech je nutné plochu pro síji oplotit z důvodu ochrany před černou zvěří. Vhodná je příprava půdy naoráním, zvláště chceme-li použít síje masívně. Na menších plochách, připravíme plošku pro semena přetočením drnu, který sám o sobě otočený vegetační částí dolů poskytne ochranu před buření.
Při podzimní síji je vhodná ochrana proti hlodavcům a houbovým chorobám namáčením do různých ochranných prostředků.
Žaludy pro jarní výsev, který bývá zpravidla o něco úspěšnější, přechováváme volně položené na posekané trávě nebo na zemině ve vrstvě nejvýše 20 cm prosypané hrabankou a zeminou a přikryté plachtou.
Velkou pozornost věnujeme výběru žaludů pro osivo. V první řadě je nutné rozlišit dub letní (Quercus robur) česky též křemelák a dub zimní (Quercus petraea). Tyto druhy mají rozdílné požadavky na typ stanoviště. Jednoduše berme osivo z místa a nemůžeme nic splést. V případně pochybností je dobré se poradit s lesníkem.
Pro úplnost je nutné ještě zmínit dub cer (Quercus cerris), který se vyskytuje na jižní Moravě a nepůvodní dub červený (Quercus rubra). Oba se vyznačují zvýšenou pravidelnou produkcí žaludů, ale existují pro ně určitá omezení dané legislativou. Další druhy jako je teplomilný dub pýřitý (Quercus pubescens) se u nás vyskytují spíše ojediněle.
Žaludové síje dělíme na pruhové a miskovité (hnízdovité). Vzdálenost řádků je zpravidla 1-1,2 m. Pro lepší péči o kulturu v budoucnu se nestyďme použít šňůry, aby tvar umožňoval snadnou ochranu proti buřeni ošlapáváním nebo vyžínáním, případně pomocí herbicidů. Pokud možno vyséváme v jednoduchém pruhu, vzdálenost žaludu 10 cm. Žaludy vkládáme také do kořenových náběhů pařezů po předcházející těžbě. Nadbytečné semenáčky můžeme v budoucnu využít jako sazenice, zvláště v letech, kdy není dostatek semen, protože není semenný rok.
Síje jsou velice odolné vůči suchu. V letech, kdy je nedostatek vodních srážek, se může stát, že semeno vzejde až velmi pozdě.
Při odstraňování buřeně si vždy klademe otázku, zda je lepší všechnu buřeň odstranit, nebo nechat ji alespoň z části na stínění semenáčků?
Uvidíte sami, že síjemi založené kultury dubu vám budou dělat radost a budou prosperovat i v obdobích, kdy sucho zničí skoro veškerou umělou výsadbu v lese. Přiložené snímky síjí jsou toho důkazem.
Ve volné krajině je vhodné vysazovat odrostky a poloodrostky ve vzdálenosti 4 metrů od sebe. Tyto výsadby můžeme podpořit v místech výsadby síjí do ochranných oplocenek. V některých případech pak můžeme být po několika letech svědky toho, že vyseté duby nahradí duby vysazené, protože jednoduše mají kvalitní neporušený kořenový systém.
Ing. Luděk KRÁLÍČEK