Petice na zachování norování
Myslivost 10/20115, str. 40 Josef Orlovský
Jak si mnozí jistě mohli všimnout, v letošním roce vznikla petice proti norování a následně petice na zachování norování.
Jako příčinu vzniku té první, která si klade za cíl norování úplně zakázat, autoři uvádějí, že se jednalo o reakci na barbarské zabíjení lišek v období kladení mláďat a prezentace tohoto způsobu lovu na sociálních sítích na internetu. Autoři v kampani na podporu této petice uvádějí, že zákaz nebude mít žádný vliv na populaci lišek, zabrání se zlu a také případné signatáře informují o tom, že vlastně není nic snadnějšího, než si lišku v podzimním nebo zimním období, kdy se již liščata pohybují samostatně a jsou odrostlá, snadno a rychle přivábit a ulovit.
Petice, která vznikla na půdě sekretariátu ČMMJ, má poněkud menší ambice. Proti ničemu nebojuje, pouze chce umírněně zachovat současný stav, i když si autoři uvědomují, že bezkontaktní výcvik je pouze slabou přípravou na praktický pohyb loveckých psů v neznámých terénech přírodních nor, se kterými se můžou v praxi setkat a nedostatečný výcvik může být příčinou zranění nebo usmrcení psa.
Chápeme také potřebu zachování jarního norování v oblastech výskytu drobné zvěře a zvláště chráněných živočichů, kteří jsou na liščí predaci vysoce citliví. Norování bereme i jako jednu z možností regulace nepůvodních druhů predátorů, zejména psíka mývalovitého (Nyctereutes procyonoides), která by neměla být omezována.
Do norování nikoho nenutíme a myslíme si, že většina myslivců je natolik inteligentní, že sami vědí jak s tímto způsobem lovu nakládat, kde a jak ho prakticky provádět v souladu s mysliveckou etikou.
Zanést norování na seznam zakázaných způsobů lovu by prakticky znamenalo, že ilegálního jednání by se dopustil i ten, komu by jezevčík nebo teriér utekl do nory a dostal se do kontaktu s liškou nebo jiným obyvatelem nory.
Podpora petice na zachování norování zatím bohužel není taková, jakou bychom očekávali. Dokonce se v tisku a televizi objevili kolegové myslivci, kteří tento způsob lovu zavrhují. Je nám jich líto pokud nechápou, že dnes je to norování a zítra se jich konkrétně může dotknout zase něco jiného. Například zákaz použití loveckých psů při naháňkách a na dalších společných lovech k vyhánění zvěře, vždyť i zde dochází ke „štvaní zvířete proti zvířeti“ a vzájemnému kontaktu, který může vést ke zranění či usmrcení psa nebo kořisti. To není chabý argument k pousmání. Tento požadavek skutečně zazněl, například při předkládání zákona na ochranu zvířat proti týrání. Od lidí stejné krevní skupiny, kteří chtějí zrušit norování.
Vyzýváme tedy touto cestou všechny myslivce a především funkcionáře a organizátory společných mysliveckých setkání. Stáhněte si petici na webových stránkách ČMMJ a sbírejte popisy. Ke konci roku budou členové navštěvovat okresní myslivecké spolky v souvislosti s uhrazením členských poplatků a zákonného pojištění. Doufáme, že na všech okresních mysliveckých spolcích tedy bude petice k podpisu. Bude i řada dalších společenských akcí, honů a naháněk.
Najde se dost iniciativních myslivců, aby petici vytiskli a na tyto akce přinesli? Doufejme, že ano, protože pokud tato petice nebude úspěšná, bude naopak úspěšné další a další omezování výkonu práva myslivosti a s ním spojených mysliveckých praktik.
V závěru tohoto článku bych vás chtěl požádat o poskytnutí údajů ze správních řízení o povolení výjimek k usmrcení živočichů, kteří mají stanovenou ochranu na základě zákona o ochraně přírody a krajiny a souvisejících předpisů. Jedná se nám především o bobra evropského (Castor fiber). Právě probíhají jednání mezi MŽP a MZe, která by měla vést k povolení odlovů bobrů za předem stanovených podmínek. Chceme dokázat, že cesta pomocí výjimek je sice možná, ale vzhledem k mnoha obstrukcím ze strany některých aktivistických sdružení obtížná a byrokraticky náročná.
Naším cílem je ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství stanovit jasné podmínky pro odlov tohoto problematického živočicha, které by platily pro každého, a zájemci o jeho lov by nemuseli podstupovat martýria správních řízení, která ne vždy dopadají pro žadatele lovu úspěšně.
Zajímají nás i žádosti o povolení lovu dalších druhů – vydra říční (Lutra lutra), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), moták pochop (Circus aeruginosus), kormorán velký (Phalacrocorax carbo) a volavka popelavá (Ardea cinerea).
U kormorána a volavky je povolení již běžně vydáváno z důvodu obrovských škod na rybničních i říčních chovech ryb. Zde nás zajímají případy, kdy bylo požádáno, lov nebyl povolen a jaké bylo odůvodnění. U ostatních druhů dochází k místním vysokým škodám a jistě se někdo pokusil získat povolení k odstřelu těchto problémových jedinců. Prosíme o sdílení vašich zkušeností s procesem povolení odlovu a o předání argumentace příslušných úřadů k této problematice na sekretariát ČMMJ.
Pokud máte zkušenosti s průběhem správních řízení, oskenovanou dokumentaci prosím posílejte na e-mail cmmj@cmmj.cz.
S pozdravem Myslivosti Zdar!
Ing. Josef ORLOVSKÝ
jednatel ČMMJ