Časopis Myslivost

Tento stav potvrzují konkrétní údaje o lovu jelenů za období od poslední výstavy v roce 2009. Za toto období bylo uloveno 26 522 jelenů a k ohodnocení okresními komisemi, členy ÚHKT a komisí pro výstavu Natura Viva 2015 platnou metodou CIC bylo předloženo pouze 763 trofejí jelenů, což je pouhých 7 % z celkového úlovku jelenů (tabulka 7. b.). To je stav, který nemůže objektivně prezentovat chov jelení zvěře všech honiteb, kde se jeleni vyskytují.
Jelen evropský západní je původní druh, rozšířený na velké časti našeho území. Souvislý výskyt jelena evropského je soustředěn především do větších zalesněných pohraničních oblastí od jižního okraje Českomoravské vrchoviny přes Pošumaví, Český les, Slavkovský les, Doupovské hory, Krušné hory, Děčínskou vrchovinu a sudetská pohoří (Lužické hory, Jizerské hory, Krkonoše a Orlické hory) až po Oderské vrchy, Jeseníky a Beskydy. V některých lesnatých oblastech Čech zasahuje výskyt jelení zvěře i do vnitrozemí (např. Ralská pahorkatina, Jizerská tabule, Brdská vrchovina).
Na Moravě se jelení zvěř vyskytuje na území Západních Karpat a lesnatých oblastí jihomoravských nížin. Ve vnitrozemí je stálá populace v oblasti Ždárských vrchů a v Drahanské vrchovině.
Početní stavy jelena evropského k roku 2014 byly stanoveny na 12 085 kusů, ale sčítané početní stavy jsou na mnoha místech vyšší, zejména s převahou samičí zvěře a nevhodnou věkovou strukturou samčí populace, kde převládají jeleni I. a částečně II. věkové třídy. Roční odstřel je v rozmezí 19 641 až 20 000 kusů (tabulka č. 8. a.).
Na našem území se přirozeně stýká areál dvou poddruhů a to jelena západního (Cervus elaphus hippelaphus) a jelena karpatského (Cervus elaphus montanus).
Podle platného zoologického systému se jeleni (Rod Cervus) dělí na:
jelen evropský (Cervus elaphus Linnaeus, 1758)
jelen berberský (Cervus elaphus barbarus Bennett, 1833) – pohoří Atlasu v Alžírsku, Tunisu a Maroku
jelen krymský (Cervus elaphus brauneri Charlemagne, 1920) – poloostrov Krym
jelen korsický (Cervus elaphus corsicanus Erxleben, 1777) – ostrovy Korsika a Sardinie
jelen skandinávský (Cervus elaphus elaphus Linnaeus, 1758) - Jižní Švédsko
jelen atlantský (Cervus elaphus atlanticus Lönnberg, 1906) – střední Norsko (tento poddruh platný zoologický systém neuvádí ani v minulosti, ale v manuálu pro hodnocení trofejí jelena evropského metodou CIC je uveden)
jelen západní (Cervus elaphus hippelaphus Erxleben, 1777) - Francie, Švýcarsko, Belgie, Holandsko, Lucembursko, Dánsko, Německo, Rakousko, Slovinsko, Česká republika
jelen iberský (Cervus elaphus hispanicus Hilzheimer, 1909) – Střední a jižní Španělsko
jelen kavkazský (Cervus elaphus maral Gray, 1850) – Turecko, Kavkaz, Irán
jelen italský (Cervus elaphus pannoniensis Banwell, 1997) – Itálie
jelen karpatský (Cervus elaphus montanus Botezat, 1903) – východní Slovensko, jihovýchodní Polsko, Maďarsko, Ukrajina, Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko a Srbsko
jelen skotský (Cervus elaphus scoticus Lonnberg, 1906) – Skotsko, Anglie a Irsko
 
Na území České republiky se vyskytuje pouze:
jelen západní (Cervus elaphus hippelaphus Erxleben, 1777) a na východní straně hranic areálu výskytu jelena západního se vyskytuje jelen karpatský (Cervus elaphus montanus Botezat, 1903).
 
Na připojené mapce podle The Whitehead Encyclopedia of Deer (1993) jsou vyznačeny hranice jednotlivých poddruhů jelena evropského.
Protože směrem na sever, jih a západ mají jeleni evropští menší biometrické rozměry, tak je mezinárodní organizací CIC snížena hranice pro získání bronzové, stříbrné a zlaté medaile (viz tabulka č. 1.).
 
Historický vývoj gradace trofejové hodnoty jeleního paroží je patrný z tabulky č. 5, kde jsou uvedeny v části a. historické trofeje ze zámku Moritzburg v SRN (nedaleko od Drážďan), které nemají doložen původ, ale předpokládá se, že tyto trofeje pochází z polského území.
V části b. je přehled o trofejích jelena evropského podle hodnoty bodů CIC a zemí odkud trofeje pochází. V této tabulce už je členění na trofeje z volnosti a trofeje pocházející z obor.
V tabulce z volných honiteb se z Čech umístily dvě trofeje, a to historická trofej z roku 1730 (E. Schwarzenbergová) a na 33. místě trofej z honitby Libavá. Mezi oborními chovy máme ve světovém žebříčku zařazeny dvě trofeje, a to z obory Spálenka u Strakonic (6. místo) a z významné české obory Poněšice se trofej jelena umístila na 8. místě.
V části c. je přehled o národních trofejích jelena evropského. Trofej z volné honitby Libavá se umístila na 2. místě za historickou trofejí E. Schwarzenbergové.
Z tradičních oborních chovů dominuje obora Poněšice a Moravský Krumlov. Nejsilnější trofejí z oborních chovů je trofej z obory Spálenka u Strakonic, byť to je obora pro chov jelena evropského plochou velmi malá. Dosud méně známý chov jelenů představilo 10 trofejí z obory Obelisk, která je novou oborou s nadějí dalších nadstandardních chovatelských výsledků.
Chov jelení zvěře v oborách bude nutné přehodnotit s ohledem na podmínky, v jakých se zvěř chová. Pro chov jelena evropského je plocha oborního chovu 1500 ha téměř porovnatelná s chovem zvěře ve volnosti. Trofeje z takových podmínek mají standardní charakteristiky stavby paroží a ty by měly být perspektivou budoucích chovů. Chovy zvěře v malých oborách jsou často prezentací úspěšně řízeného výživového programu, kde je množství krmiva prioritou a klasická chovatelská práce a šlechtění nejsou často tím hlavním nástrojem chovu.
Do expozice jeleních trofejí bylo začleněno několik trofejí ze zahraničí, které nepřevyšovaly hodnoty českých trofejí jelena evropského (viz tabulka č. 6.).
Do celkového rozboru vystavovaných trofejí jelení zvěře byly začleněny především trofeje ohodnocené výstavní komisí složenou z členů ÚHKT. Pro objektivní posouzení byly zahrnuty do analýzy i hodnoty naměřené okresními komisemi. Tyto hodnoty trofejí pocházely pouze z obor LČR, s. p. a z volných honiteb a jedné obory VLS, s. p.
Ceká řada trofejí z honiteb, kde se jeleni loví, nebyly začleněny do vyhodnocení, protože některé okresní spolky ČMMJ neposkytly databázi naměřených hodnot. Tyto spolky ani nezaslaly trofeje jelenů, přestože se v rámci jejich působnosti jeleni loví.
Největší množství trofejí jelenů pochází za období 6 let z volné honitby Libavá (294) a z oborních chovů je na prvním místě počtem 127 medailových trofejí, obora Židlov VLS, s. p. (viz tabulka č. 7).
Honitba Libavá pak dlouhodobě drží prvenství v chovu elitní divoce žijící populace jelena evropského.
 
Honitba Libavá
Je převážně lesní honitbou v oblasti Oderských vrchů o výměře 33 645 ha, kterou spravuje divize Lipník nad Bečvou. Výměrou patří mezi největší honitby v České republice.
Území honitby má velmi členitý terén, kterému dominuje náhorní plošina s průměrnou nadmořskou výškou 600 m. n. m. Většina lesních porostů je standardně lesnicky obhospodařována. Jen část lesních porostů je bez zásadního lesnického hospodaření a slouží k výcviku vojsk. Obdobný režim hospodaření se uplatňuje na ostatních plochách, které jsou buď zarostlé nárosty pionýrských dřevin, nebo jsou účelovými trvalými travními porosty.
Aby se prostředí honitby ještě více obohatilo o potravní nabídku, byl zpracován program obhospodařování políček pro zvěř, na kterých se pěstují plodiny vhodné pro jelení zvěř. Souběžně se provádí výsadba plodonosných dřevin, aby se prostředí okrajů lesních porostů obohatilo o produkci plodů. Permanentní péče o zvěř zahrnuje i zajištění klidu na letních a zejména zimních stávaništích zvěře.
Významným faktorem chovatelské práce bylo a je sledování zdravotního stavu zvěře a její tělesné kondice ve spolupráci s veterinární službou. Pro realizaci tohoto programu byla vybudována soustava přezimovacích obůrek, které poskytují pro tento záměr ideální podmínky.
Chov jelení zvěře v honitbě Libavá má nejenom v České republice významnou prioritu, ale i ve středoevropském měřítku je uznávaným chovem. Profesionální péčí lesnického a mysliveckého personálu bylo dosaženo mimořádných úspěchů v chovu jelení zvěře.
Jelen, který poprvé překonal hladinu pro dosažení zlaté medaile (210 b. CIC), byl uloven na konci šedesátých let 20. století. Vrcholem chovatelského úsilí bylo ulovení jelena, jehož bodová hodnota přesáhla 240 bodů CIC a stala se tak nejsilnější trofejí jelena evropského uloveného ve volné honitbě v ČR.
Tyto dlouhodobé výsledky v chovu jelení zvěře ve volnosti, byly v roce 2006 oceněny Mezinárodní radou pro myslivost a ochranu zvěře (CIC) prestižní cenou Edmonda Blanca, kterou právem převzal zástupce divize Lipník nad Bečvou, Ing. Jan Jeniš.
 
Mezi významné oborní chovy jelena evropského patří i několik chovů, které jsou v držbě státu, LČR, s. p. a VLS, s. p.
 
Obora Lány
Území obory s výměrou 3003 ha je začleněno do Chráněné kra­jinné oblasti Křivoklátsko, z čehož vyplývají ně­která omezení lesnické činnosti i myslivosti. Přesto je v Lánské oboře chována početná populace jelení zvěře. Trofeje jelenů dosahují hodnot 200 b. CIC, výjimečně i více (238,09 b. CIC a uhynulý jelen v 11 letech dosáhl hodnoty trofeje 245,22 b. CIC). Po roce 1990 se zpřístupnila obora i pro lovecké hosty domácí i zahraniční.
Reprezentační poslání lánské obory pro potřeby prezidentské kanceláře a českého státu jsou prioritní.
 
Obora Židlov
Je to druhá největší obora s výměrou 3795 ha v českých zemích. Hlavním druhem zvěře v oboře je jelen evropský. Cílem chovu je udržovat zvěř v početním stavu 850 ks. Nejsilnější jelen obory byl ohodnocen na 220,28 b. CIC.
 
Obora Poněšice
Důsledná péče o zvěř, racionální výživa a permanentní selektivní práce oborníka, přinesly výsledky, které se řadí v chovu oborní jelení zvěře na první místo v Čechách. Tato práce v prostředí s výměrou 1643 ha, kde jsou lesnické zájmy nadřazené chovu zvěře, není lehká. Několik velmi význačných chovatelských úspěchů bylo oceněno mezinárodní organizací CIC a chovatel (František Řehoř) převzal pro Českou republiku cenu Edmonda Blanca za vynikající výsledky v chovu jelení zvěře.
Populace se periodicky doplňuje o nepříbuzné geneticky hodnotné jedince, aby se předešlo příbuzenské plemenitbě. Trofejových jelenů se ročně loví patnáct až osmnáct.
Opatření zajišťující soulad mezi chovem spárkaté zvěře a lesním hospodařením jsou podle správy obory následující:
- rovnováha mezi stavy zvěře a úživností honitby – snížení stavů, vhodná věková skladba populace, vhodný poměr pohlaví a zvyšování úživnosti,
- diferencované hospodaření v lese – volba podrostního způsobu hospodaření, podpora druhové pestrosti porostní skladby lesa a využití přirozené obnovy,
- omezení dalších negativních vlivů – omezení stresování zvěře, zabránění úbytku volné plochy oplocováním, vhodné způsoby lovu a časová pravidelnost přikrmování.
Mezi význačné trofeje obory Poněšice se řadí paroží jelena evropského - 262,46 b. CIC.
 
Obora Soutok
Největší obora v České republice s životním prostředím lužního lesa dosahuje výměry 4232 ha. V oboře je chován jelen evropský lužního typu s dlouhými lodyhami, velkou rozlohou a dlouhými očníky a nadočníky. Nejsilnější paroží měl ulovený jelen z obory 225,60 bodů CIC.
 
Obora Boubín
Obora s výměrou 1940 ha je zaměřena na komerční využití. Původní záměr, zachovat v oboře fenotyp šumavského jelena se nepodařilo uhájit, protože v osmdesátých letech 20. století byl trend zlepšit trofejovou hodnotu jelenů chovaných v Čechách křížením s jeleny z Polany (Slovensko). To se stalo i v oboře Boubín, kam bylo vypuštěno několik jelenů z lesního závodu Čierny Balog (Slovensko). Nejsilnější trofej jelena z obory Boubín pochází z roku 1995 a byla ohodnocena na 233,68 b. CIC.
 
Obora Bulhary
V oboře Bulhary s výměrou 1164 ha je hlavním druhem jelen evropský, který pravidelným doplňováním nepříbuzných jedinců má setrvalou vysokou chovatelskou hodnotu. Trofeje jsou velmi členité (18 až 22 výsad) s korunami pohárovitými nebo etážovými. Délku lodyh mají jeleni 95 až 110 cm, výjimečně až 125 cm.
Nejsilnější trofej uloveného jelena v oboře byla oceněna na 241,49 b. CIC.
 
Obora Moravský Krumlov
Chov v oboře s výměrou 2411 ha je zaměřen na úměrný počet chovaných jedinců k únosnosti životního prostředí, které poskytuje chované zvěři optimální podmínky pro rozvoj kvalitativních charakteristik. V oboře se loví zvěř s trofejemi vysoko nad standardem. Maximální hodnota trofeje jelena evropského je 245,70 b. CIC.
 
Přehlídka vystavených trofejí jelena evropského na výstavě v Natura Viva 2015 je důvodem k zamyšlení jak vrátit chovu jelení zvěře opět důstojné místo, jak si tato historicky uznávaná původní zvěř zaslouží.
1. Omezit tlak jelení zvěře na lesní kultury zavedením racionální výživy, která je účinným prostředkem pro snížení škod působených zvěří.
2. Upravit sociální skladbu populací tak, aby se poměr pohlaví upravil na biologicky optimální stav 1:1.
3. Upravit věkovou strukturu samčí populace tak, aby se znovu geneticky hodnotní jeleni ve volnosti lovili až ve věku 12 a více (současný průměr medailových jelenů z volnosti dosahuje věku pouze 8,3).
4. Ve volnosti je třeba zaměřit pozornost na podporu zachování fenotypů jelena evropského, abychom měli opět charakteristické paroží šumavského, slavkovského, krušnohorského, jizerského, krkonošského jelena a dalších fenotypů z českých oblastí stálého výskytu jelení zvěře.
5. Zabránit vypouštění karpatského poddruhu jelena do volných honiteb a podporovat původní poddruh jelena evropského západního.
6. Uvědomit si, že produkce gigantických trofejí z obor a obůrek, kde je prioritou výživový program, není cílem chovu jelení zvěře, kterým by se česká myslivost měla prezentovat doma nebo v zahraničí.
7. Myslivecké výstavy s prezentací trofejí by neměly být prostředím pro závody chovatelů, kdo bude mít větší trofeje jelenů.
Výstava Natura Viva 2015 je monitoringem stavu chovu jelení zvěře ve volnosti a v oborních chovech. Závěry ať jsou motivací pro všechny chovatele, kteří chtějí chov jelení zvěři znovu povznést na chov důstojný mysliveckým tradicím.
Miloslav VACH
předseda Ústřední hodnotitelské komise trofejí