Časopis Myslivost

Moje odpověď se možná zdála trošku vyhýbavá, ale přesně vystihovala moje pocity a zkušenosti z použití obou optik: „Záleží na tom, k jakému způsobu lovu chcete uvedenou optiku použít. Pokud u Vás převládá lov ve dne a jste nucen lovit na větší vzdálenosti a především z posedu, tak jasně doporučím Burris s vestavěným dálkoměrem a korekcí záměrného bodu s ohledem na změřenou vzdálenost. Pokud však poměrně často lovíte i za zhoršené viditelnosti a v noci, tak jednoznačně doporučuji Meoptu. U Burrise záměrná tečka i při nejnižší intenzitě přece jen trochu oslňuje a viditelnost v Meoptě za stejných světelných podmínek je také lepší“.
Z dalšího našeho opravdu dlouhého hovoru vyplynulo, že tento myslivec loví často i v noci, ale naprosto mu u Meopty ZD 6-24x56 RD nevyhovuje jediný osazovaný typ záměrné osnovy MilDot2. Je zvyklý na svítící tečku a použitý kříž se mu jeví jako složitý.
Poinformoval jsem jej o vývoji nového kříže pro sportovní loveckou střelbu, který bude na naše přání osazen do speciálů určených pro reprezentační střelce pro loveckou kombinaci a lovecké terénní střílení. Podle vyjádření výrobce bude nabízen jako další možnost záměrné osnovy pro již zmiňovanou optiku i pro běžného zákazníka.
Následně jsem mu e-mailem zaslal nákres tohoto kříže i s nabídkou, že jakmile to bude možné, mohu mu optiku s touto záměrnou osnovou objednat přes internetový obchod „Lovecký svět“, kde by navíc mohl obdržet i nějaký bonus.
Po krátkém čase jsem vyslechl v telefonu jeho poděkování za tip, protože tato osnova se mu moc líbí a již si puškohled s touto novou osnovou sám objednal.
V návaznosti na výše uvedené řádky, bych chtěl čtenáře seznámit s tímto záměrným křížem, který jsme s Martinem Šlechtou a pracovníky Meopty Přerov vyvinuli. Jeho označení je MT.
Základem je velice tenký nitkový kříž, který je v průsečíku přerušen a střed nahrazen malou tečkou, která se dá rozsvítit s plynulou intenzitou. Na vodorovné nitce je vpravo a vlevo od středu výrazný kroužek, jehož vzdálenost od středu odpovídá předsazení pro běžící terč na 50 metrů, při zvětšení 15x, rychlosti terče 4 m/s a při použití ráže 223 Rem. Změnou zvětšení se dá předsazení přizpůsobit jiné rychlosti terče anebo způsobu střelby na běžící cíl.
Všechny další pomůcky na osnově odpovídají náboji Match v již zmíněné ráži 223 Rem a platí při maximálním zvětšení, to je 24x.
Dělení na svislé nitce odpovídá balistice střely HPBT o hmotnosti 3,36 g. Při nastřelení středové tečky na 200 metrů odpovídá nejkratší čárka nad středem zásahu na 100 metrů. Delší čárka pod středem odpovídá zásahu na 250 metrů, další opět o něco delší čárka odpovídá zásahu na 300 metrů a poslední nejdelší čárka odpovídá zásahu na 350 metrů. Každá z těchto čárek má na každou stranu délku odpovídající kolmé boční korekci střely při rychlosti větru 5 m/s.
Tato úsečka je ještě dělena na polovinu a tento její střed odpovídá boční korekci střely při rychlosti bočního větru 2,5 m/s.
Ve spodní části osnovy je pomůcka pro odhad vzdálenosti cíle. Vše je vztaženo k rozměru 20 cm. Spodní kruh odpovídá kruhu o průměru 20 cm v příslušné vzdálenosti uvedené pod ním. Úsečka nad ním odpovídá rovněž délce 20 cm v té samé vzdálenosti, další úsečka odpovídá 20 cm nejbližší větší vzdálenosti.
Mezery mají také svůj význam. Mezera mezi kruhem a úsečkou nad ní je rovna 20 cm v nejbližší nižší vzdálenosti. Mezera mezi touto úsečkou a úsečkou nad ní odpovídá opět 20 cm při uvedené vzdálenosti.
Uvedu konkrétní případ kruhu, úseček a mezer na prostřední nitkové osnově. Pod kruhem je uvedeno 250 metrů, a tak tedy průměr tohoto kruhu odpovídá průměru 20 cm na 250 metrů. Délka vodorovné úsečka nad ním odpovídá délce 20 cm rovněž na 250 metrů. Horní úsečka nad ní odpovídá délce 20 cm na 300 metrů. Mezera mezi kruhem a úsečkou nad ním odpovídá vzdálenosti 20 cm na 200 metrů. Mezera mezi touto úsečkou a úsečkou nad ní odpovídá opět 20cm na 250 metrů. Vše jak již jsem psal při nastaveném zvětšení 24x.
I díky této osnově si naše reprezentační družstvo přivezlo ze srpnového mistrovství světa v terénní střelbě stříbrné medaile.
Balistické pomůcky fungují perfektně. Při použití jiné ráže si jistě každý najde změnou zvětšení parametry, které budou odpovídat parametrům dané ráže, a vztáhne určitou úsečku k příslušné vzdálenosti. Sám jsem optiku s touto záměrnou osnovou úspěšně vyzkoušel při lovu holé srnčí zvěře. Bezpečně může člověk lovit i na větší vzdálenost. Obezná tlupu srnčí zvěře, vybere průběrný kus, změří si dálkoměrem vzdálenost (nebo poměrně přesně odhadne vzdálenost pomocí pomůcek v optice), zaujme co nejvýhodnější polohu (u lovu z posedu není o čem diskutovat), klidně si může lehnout, položit si zbraň na batoh, zamířit příslušnou čárkou a opravdu s přehledem zasáhne zvolený kus, kam chce.
Druhým čtenářem byl myslivec od Chotěboře, který se nechal inspirovat mými články a zakoupil si jak kulovnici CZ 557, tak optiku Burris Ballistic III Laser Scope 4-16 x 50. Uvedený komplet zakoupil od prodejce již s namontovanou optikou včetně nastřelení. Po úvodních informacích jsme se dostali k tomu, proč mi vlastně volá.
Vyslovil svoji prosbu: „Víte pane inženýre, zaujalo mě, jak popisujete v článku nastavení balistických parametrů a vlastní nastřelení zbraně s touto optikou, a tak bych Vás chtěl požádat o to, zda byste nemohl překontrolovat nastavení puškohledu, nastřelení a vyzkoušet moji zbraň na střelnici. Netroufám si do nastavení sám zasahovat. Bylo by to prosím možné?“
Souhlasil jsem. Ale chtěl jsem mu zatím poradit, jak si jednoduše ověří správně nastavené parametry. Vysvětlil jsem mu, jak se snadno dostane do menu puškohledu.
Pak jsem mu chtěl najít správné nastavení. Zeptal jsem se na ráži kulovnice a jaký náboj a s jakou střelou používá. Jakmile mi řekl, že se jedná o ráži 8 x 57 JS a náboj Sellier a Bellot s 12,7gramovou střelou se střižnou hranou, začal jsem tušit problém. Vzal jsem si tabulky přiložené k optice. Tento náboj s touto střelou tam nebyl. Najednou mě to začalo ještě více zajímat a v mysli mi vyvstala otázka: „Co mu tam tedy před prodejem nastavili?“
Domluvili jsme se, že přijede za mnou na střelnici do Světnova a tam nastavení optiky překontrolujeme a nastřelení ověříme. Vybrali jsme si na termín našeho okresního přeboru. Bohužel však došlo na střelnici k problému s ochranným valem, a proto jsme kulovou střelbu na nějakou dobu omezili. Nechal mi tedy zbraň se střelivem se slovy: „Však já mám čím lovit a jak to půjde, tak mi to jistě nastřelíte. Já u toho být nemusím“.
Jakmile byl val opraven a dalo se opět střílet, vypravil jsem se na střelnici. Vzal jsem si i svoji sestavu CZ 557 v ráži 30-06 Sprg a Burris. Řekl jsem si, že provedu hned kontrolní nástřel. Rozmístil jsem si stojany po 50 metrech. První na 100 metrů a poslední na 300 metrů. Jako základní měřítko správného nástřelu jsem si zvolil terč ve 200 metrech. Moje kulovnice do 2 cm od středu a testovaná osmička také. Pak jsem zkusil 100 metrů. Moje centr. Osmička asi 12 cm nad střed.
Pak jsem zkusil vystřelit na 150 m. Moje téměř střed. Osmička asi 8 cm nad střed. To nebylo dobré. Více jsem nestřílel.
Optika vůbec nekopírovala balistiku střely. Kulovnice střílela tak jako při použití klasické běžné optiky při nástřelu na 200 metrů. Podíval jsem se do menu a tam byl nastavený úplný nesmysl.
Teď nastalo to nejtěžší – nastavit nějaké parametry, které se mohly blížit ideálnímu vykreslení balistické křivky daného náboje. Pozorně jsem přečítal parametry pro náboje v ráži 8 x 57S uvedené v tabulce přiložené k optice. A tak jsem první parametr DROP nastavil v maximální hodnotě 225 a druhý BC v hodnotě 0,40. Provedl jsem nastřelení na 100 metrů. Nechal jsem zbraň vychladnout. Pak jsem vystřelil po jednom výstřelu na 300, 250, 200, 150 metrů. Všechny zásahy v terčích byly výškově do +- 3 cm od středu.
Zopakoval jsem po ochlazení zbraně opět sérii výstřelů. Výsledek byl přibližně stejný. To jsem nečekal, že napoprvé se takhle trefím do nastavení. Vše jsem potvrdil dvěma zásahy středu na 100 metrů.
Při předávání zbraně jsem se zeptal, s jakými výsledky doposud se zbraní lovil. „No ulovil jsem 6 divočáků na čekané, a to vždy do 70 metrů a jednoho srnce okolo 120 metrů. Ale toho jsem přerazil ve hřbetě.“
Toto mi přesně potvrdilo to, co jsem zjistil. Ten vysoký zásah srnce přikládal svému hendikepu (chybějícím prstům na pravé ruce). Měl radost, že to tenkrát nebylo rukama a že může nyní zbrani věřit na 100 %.
Pak nastala rozpačitá otázka: „Pane inženýre co budu dlužný?“ Odpověděl jsem, že nic. Opravdu jsem mu rád pomohl a pro mě to byla i škola. Následovala jeho rezolutní odpověď. „Máte u mě srnce. Budu rád, když přijmete pozvání na jeho odstřel.“ Je fakt, že toto jsem neodmítl.
Srnce lovím asi ze všeho nejraději. Ulovil jsem jich okolo dvou set, ale při každém jejich lovu prožívám neopakovatelné zážitky. Po návratu z ME v kombinaci ve Finsku jsem s Helenkou zajel do krásné honitby u Příjemek nedaleko Chotěboře. Tak připravený lov jsem ještě nezažil.
Přijeli jsme v 19 hodin k němu domů, proběhlo rychlé přivítání a vyrazili jsme jeho vozem do honitby. Byli jsme po louce přivezeni k zarostlé struze, ve které byl ne dále než 100 metrů pohodlný žebřík. Přímo před posedem vybíhala z lesa a zarostlá mez mezi dvěma loukami.
Řekl mi: „Srnec vychází za tím lesíkem a jde šikmo do toho ostrůvku uprostřed protější louky. Ta je asi 200 metrů. Ale dlouho se nedrží, je potřeba střílet, jakmile se zastaví.“
„Tak to bude lov dle mého gusta!“ proběhlo mi hlavou.
„Já budu sedět tamhle napravo od Vás ve stěně lesa, a jakmile srnce uvidím, prozvoním Vás“.
Asi za půl hodiny, mi zavrčel v kapse mobil. Srnce však nikde nevidím. Najednou mi Helenka šeptá: „Slyšíš to?“ Nestihl jsem ani odpovědět. Ve špici zarostlé meze přímo před námi vidím, jak se melou větve keře. Srnec tam předváděl, kdo je tady pánem. Obchází keř a já vidím, že je to on. Srnec odpovídající popisu průvodce. A i kdyby to nebyl on, tak není pochyb, o průběrném srnci na rozhraní „dvojky a trojky“. Je však přímo za opěrkou posedu. Stojí na široko pod mezí. Ale když si položím kulovnici na opěrku, mířím na louku za ním. Dát zbraň pod opěrku, tak si určitě rozseknu obočí. Postavit se mám strach, abych srnce přímo před sebou pohybem na otevřeném žebříku nezradil.
Srnec to vyřešil za mě. Vydal se rychlým krokem šikmo přes loučku směrem k zarostlé struze, na které stál i náš posed. To už by šlo. Jde nalevo a já sedím na posedu vlevo. Jakmile se dostal více bokem, zvedám kulovnici a sleduji srnce. Ten se, ale nehodlá zastavit. Asi 20 metrů před hrází, kde by mi jistě zmizel, krátce písknu. Srnec zarazil a než stačil otočit hlavu mým směrem, třeskl výstřel.
Srnec předpisově značí a vyráží s krkem nataženým k hrázi. Před ní se stáčí a zabíhá přímo ode mě do křoví. Vím, že tam bude. Mířil jsem na jamku za lopatkou. Ustřelené srdce to posléze potvrzuje.
Po příchodu průvodce přijímám gratulace, probíhá focení a předání úlomku. Po návratu k němu domů nás čeká bohaté pohoštění. Navrhuji tykání. Odjíždíme pozdě večer s nádherným zážitkem. Tento asi pětiletý nerovný šesterák mi bude navždy připomínat krásné chvíle strávené u nového kamaráda u Příjemek.
Jsem rád, že moje články nejsou jen počtením, ale některé čtenáře inspirují. Těší mě, že jsem mohl některým z Vás i pomoci.
Ing. Antonín ČECH