ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Únor / 2015

Hodgkinův lymfom srnce obecného

Myslivost 2/2015, str. 42  Karel Bukovjan, Roman KOdet
Srnčí zvěř byla a doposud je v našich honitbách nejrozšířenější přežvýkavou spárkatou zvěří, která se významně podílí na celkovém hospodaření jednotlivých mysliveckých sdružení. V roce 2013 bylo v honitbách České republiky evidováno přes 105 tisíc kusů odlovených jedinců. Zdravotní stav byl u tohoto druhu monitorován systematicky ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství myslivosti, v.v.i. Strnady již od roku 1986. V rámci provádění vyšetření srnčí zvěře byly doposud diagnostikovány nezhoubné (benigní) nádory mléčné žlázy (intraduktální papilom), kůže (fibropapilomy) a zhoubné nádory na vnitřních orgánech, z nichž lze uvést Hodgkinův lymfom. O tomto nádoru je současné pojednání.
 
Nádor byl diagnostikován u dospělého, odhadem nejméně osm let starého srnce. Byl uloven v oblasti Vysočiny. Podle kondice se jednalo o průběrný kus. Srnec byl uloven po období říje v srpnu, ale bylo obeznámeno, že se tento jedinec do říje nezapojil. Hmotnost před vyvržením byla 8,2 kg. I přes vysloveně podprůměrnou hmotnost a kachektický stav měl s ohledem na věk a na podmínky Vysočiny relativně dobré paroží pravidelného šesteráka. Hodnocení podle C.I.C. bylo 90,85 bodů.
Na základě následných proměřování a posouzení stavby kostry bylo odhadnuto, že v době plné síly by jeho hmotnost mohla odpovídat 22 až 24 kg. Prakticky to znamená, že tento jedinec byl v plné síle ještě v době před vytloukáním, tj. kolem poloviny dubna. K rozvoji vlastního onemocnění Hodgkinovým lymfomem došlo tedy pravděpodobně až v období po ukončení růstu paroží. Současně s celkovým postižením jedince (s progresí nemoci) nastal úbytek hmotnosti až do stadia nádorové kachexie.
Při vyvrhování byla nápadná vyhublost jedince. Játra byla silně zvětšená a silně překrvená, na ledvinách byly zaznamenány degenerativní změny. V nálezu dominovalo nádorové postižení mízních (lymfatických) uzlin a sleziny. Uzliny byly zvětšené především v mezihrudí (mediastinu). Vyšetřené uzliny excidované při vývrhu byly zvětšené na 2 cm a 3 cm. Na řezu byly tuhé a homogenní, šedé barvy. Ve slezině byly dva šedobílé uzly kulovitého tvaru o velikosti 3 a 5 cm. Další tři menší uzlíkovité léze velikosti od 0,4 do 0,6 cm byly zaznamenány v břišních mízních uzlinách, konkrétně v mezenteriu (česky méně často používané označení – okruží).
Definitivní diagnóza byla možná pouze s pomocí histopatologického vyšetření, které v době po odlovu provedl bývalý primář patologie v Benešově MUDr. A. Karpenko.
Histologický obraz byl typický pro Hodgkinův lymfom. Dnes se označuje jako klasický Hodgkinův lymfom, aby se odlišila jedna jeho méně častá varianta známá z lidské patologie. Protože je onemocnění známé mnohem detailněji u člověka, neubráníme se při vysvětlení příměrům převzatým z humánní medicíny.
Lymfom v obecném slova smyslu je označení pro nádor buněk bílé krevní řady, konkrétně lymfocytů a jejich vývojových stadií, který tvoří nádorové masy v těle. Obvykle postihuje lymfatické uzliny, ale také může vzniknout i mimo ně, například v některých orgánech (v zažívacím ústrojí – žaludku a ve střevě, v kůži, v mozku a na dalších místech).
Zvláštností tohoto lymfomu je, že nádorové buňky jsou v nádoru v menšině a hlavní masu zvětšené tkáně tvoří příměs buněk nenádorových. Jedná se zejména o lymfocyty, plasmatické buňky produkující imunoglobuliny, eosinofilní a neutrofilní granulocyty, histiocyty (makrofágy) a také fibroblasty, které někdy produkují značné množství vaziva. Proto je tkáň mízních uzlin postižených nádorem, případně dalších postižených orgánů, často tuhá na pohmat a také srůstá s okolím. Původní struktura tkáně lymfatických uzlin, či sleziny, případně jater je v případě generalizace Hodgkinova lymfomu zcela rozbita a nahrazena tkání nádorovou.
Hodgkinův lymfom je z hematologických onemocnění u člověka onemocněním relativně častým, i když jeho zastoupení mezi nově diagnostikovanými zhoubnými novotvary u člověka v ČR tvoří 0,3 %. V konkrétním počtu onemocnění postihne v ČR kolem 235 osob za rok. Jeho frekvence (přesně řečeno incidence = nově diagnostikovaná onemocnění za daný časový úsek, v tomto případě za jeden rok) má v posledních desetiletích znaky trvalého poklesu. Důvody tohoto fenoménu známé nejsou. Hodgkinův lymfom postihuje osoby ve dvou věkových vrcholech, u mladých osob od 15 do 35 let a u osob po šedesáti letech věku. V současných desetiletích jde o léčitelnou nemoc, zejména pokud je zastižena v časném stadiu.
 
Hodgkinův lymfom typicky vzniká v lymfatických uzlinách, nejčastěji na krku a v mezihrudí. V pozdních stadiích může generalizovat i do sleziny, do jater, případně i plic, kostí či kostní dřeně. Generalizaci do sleziny jsme pozorovali u námi popisovaného jedince srnce obecného. Onemocnění je u zvířat vzácné, zejména v porovnání s tzv. ne-Hodgkinskými lymfomy (NHL), které jsou naproti tomu mnohem častější. Dokonce někteří autoři uvádějí při postižení zvířat nemocí typu Hodgkinova lymfomu opatrnou terminologii v duchu „onemocnění podobné Hodgkinově chorobě“.
Nicméně Hodgkinův lymfom je relativně spolehlivě diagnostikován u psů, je zaznamenán u koně, prasete a u skunka. K tomuto výčtu zvířat přidáváme jako raritu z naší zvěře i srnce obecného. Protože nádor vzniká ze tkáně lymfatických uzlin a druhotně postihuje další orgány, domníváme se, že nádor u srnce vznikl primárně v lymfatických uzlinách hrudní dutiny a k jeho rozsevu došlo do lymfatických uzlin nitrobřišních a do sleziny. Tyto projevy u lymfomů neoznačujeme jako metastázy (což je označení dceřiných ložisek nádoru v těle), ale jako projev systémové choroby lymfatické tkáně. V lymfatických uzlinách a v dalších tkáních toto chování označujeme jako generalizaci nádoru.
 
Byť se jedná o jednotlivé pozorování choroby, která je u zvěře vzácná, je o její existenci vhodné vědět. Při prohlídce zvěře by těžko mohly zvětšené lymfatické uzliny uniknout pozornosti, stejně jako postižení dalších orgánů – slezina, případně játra, a to i málo poučeným lovcem. Zde jsou nápadné různě velké nádorové uzly, v našem případě byly již ve slezině velké a nepřehlédnutelné. Makroskopicky patrné patologické projevy popsaného charakteru však nejsou pro Hodgkinův lymfom specifické a mohou mít podklad v jiných nádorových, případně infekčních onemocněních. Proto je vhodné postižené orgány poskytnout ke specializovanému vyšetření.
 
Doc. MVDr. Karel BUKOVJAN, CSc.,
Česká zemědělská univerzita v Praze,
Fakulta životního prostředí
e-mail: bukovjan.karel@seznam.cz
 
Prof. MUDr. Roman KODET, CSc.,
Ústav patologie a molekulární medicíny,
2. lékařská fakulta UK a Fakultní nemocnice v Motole
e-mail: roman.kodet@fnmotol.cz
 
Zpracování dat...