ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Únor / 2015

Informace o dosavadním průběhu parazitologického vyšetřování spárkaté zvěře

Myslivost 2/2015, str. 43  Ivan Pavlásek, Zbyněk Semerád
Obsah tohoto příspěvku vychází z dotazů, poznámek a připomínek od myslivecké veřejnosti na v současné době probíhající parazitologická (koprologická) vyšetřování spárkaté zvěře v rámci „Metodiky kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace (MKZ) pro léta 2013 – 2015 Ministerstva zemědělství a Státní veterinární správy ČR“ pod kódem EpJ 200. Na této akci se podílejí parazitologické laboratoře Státních veterinárních ústavů v Jihlavě s pobočkou v Českých Budějovicích, Olomouci a Praze s pobočkou v Hradci Králové. Cílem je shrnout zkušenosti z dosavadního průběhu parazitologických vyšetřování. V obrazové dokumentaci představujeme základní typy parazitárních zárodků, které diagnostikujeme v exkrementech zvířat.
V jednotlivých částech tohoto sdělení si dovolujeme upozornit zároveň i na některé nedostatky, s kterými se v praktické činnosti laboratoří setkáváme a které mnohdy ztěžují především administrativní práci při registraci vzorků exkrementů. Chtěli bychom tím přispět k tomu, aby ve vzájemné spolupráci s mysliveckými hospodáři, uživateli honiteb a lovci došlo k dalšímu zkvalitnění zajištění MKZ v roce 2015.
 
Myslivost, chov i lov zvěře má u nás bohatou tradici. Volně žijící zvěř je součástí životního prostředí, které je permanentně ovlivňováno řadou měnících se přírodních faktorů a významně činností člověka. Intenzifikační změny ve způsobu zemědělské a lesní výrobě ovlivnily i životní podmínky zvěře, která se jim musí postupně přizpůsobovat. Nezastupitelná úloha při jejich ochraně před nepříznivými vlivy v souladu s požadavky péče o krajinu je v tomto směru formulována i v řadě mysliveckých předpisů.
Podobně jako domácí užitková zvířata, trpí také volně žijící spárkatá zvěř různými infekcemi vyvolanými mnoha vnitřními i vnějšími parazity (endo a ektoparazity). Negativně působí zejména u mladších věkových kategorií a při velmi silném napadení, zvláště patogenními druhy, přispívají společně s dalšími onemocněními bakteriálního, případně virového původu, k vyšším počtům úhynů. Znalost parazitární situace v dané honitbě je tedy pro jejich uživatele velmi důležitá pro organizování účinných opatření k zajištění optimálního zdravotního stavu, zušlechťování a dalšího rozvoje chovu lovné zvěře.
U přežvýkavců se vyskytují endoparazité ze skupiny parazitických červů, které jsou běžné také u pasoucích se užitkových domácích malých (ovce, kozy) a velkých (skot) přežvýkavců. Pokud má tedy volně žijící spárkatá zvěř přístup na tato území, mohou si některé druhy parazitů vzájemně předávat.
U lovné zvěře se vyskytují také parazité, kteří v průběhu svého velmi složitého životního cyklu mají zoonotický charakter. To znamená, že některé parazitární zárodky vyloučené exkrementy nakaženého zvířete pozřené člověkem buď přímo při nedodržení zásad hygieny, nebo kontaminací různých plodů či vodou, mohou vyvolat u něho parazitární onemocnění. Velmi nebezpečné jsou infekce vyvolané vývojovými stadii lokalizovanými většinou ve svalovině ve formě cyst různých rozměrů nebo larev v případech, kdy je lovná zvěř tzv. „mezihostitelem“. Konzumace nedostatečně tepelně upraveného infikovaného masa může potom vést u člověka k různým zdravotním komplikacím.
Některé parazitární nákazy lovné zvěře mají tedy nejen epizootologický význam v jejich šíření mezi různými zvířaty v životním prostředí, ale i epidemiologický v možnosti ohrožení zdraví člověka. Jestliže je v různých dokumentech zdůrazňován požadavek získávání kvalitních produktů živočišného původu, jejich kontrola z hlediska nezávadnosti apod. k posilování zdraví lidí, potom toto platí ve zvýšené míře také pro zvěřinu.
Převážná většina myslivců v tomto smyslu již respektuje povinnost trichinoskopického vyšetření svaloviny divokých prasat a jezevců, které provádějí uvedené SVÚ s plnou finanční podporou státu. Parazitologická vyšetřování spárkaté zvěře, probíhající od roku 2013 budou pokračovat i v roce 2015. Jejich cílem je zjistit současný přehled o základní parazitofauně, je dalším krokem k získání podkladů k opatřením jak dále postupovat v péči o zdravotní stav zvěře.
Předpokládáme, že dalším krokem bude v budoucnu zařazení parazitologických vyšetření zvěře do MKZ za účelem získání poznatků o rozšíření tkáňových a orgánových parazitů zoonotického potenciálu za předpokladu zvládnutí moderních diagnostických metod jejich detekce a především z hlediska druhového určení.
V naší odborné literatuře existují samozřejmě články nebo různá sdělení, která informují o spektru parazitů podle jednotlivých taxonomických skupin. Pokud je nám známo, nebylo doposud v takovém rozsahu provedeno žádné systematické a cílené sledování výskytu endoparazitů u spárkaté zvěře prakticky na celém našem území jak je tomu právě v MKZ. K dispozici jsou pouze údaje Kotrlé, Kotrlého (1977), kteří shrnuli své výsledky získané z vyšetřování 4530 ks ulovené nebo uhynulé zvěře (srnčí, jelení, daňčí, mufloní, sika, jelenec viržinský, kamzík horský, prase divoké) v různých oblastech Čech a Moravy v období let 1950 až 1974.
 
Několik poznámek k vyplňování formulářů „Objednávka laboratorního vyšetření vzorku – parazitologické vyšetření trusu volně žijící spárkaté zvěře (vzor č. 13)“
Tento formulář, vypracovaný SVS ČR, je vlastně žádankou k provedení daného vyšetření. Jeho úplné a čitelné vyplnění je předpokladem pro bezchybnou registraci vzorku, kterou provádějí pracovníci laboratoře. Údaje vkládají do informačního programu LABSYSTÉM a po doplnění hodnot (nálezů) tvoří společně protokol parazitologického vyšetření. Každá zakázka obdrží příslušné pořadové číslo (např. P 1/14) a v souladu s požadavky programu jsou postupně zaznamenávány údaje ze žádanky (název mysliveckého sdružení, honební společnosti, jméno mysliveckého hospodáře, lovce apod.).
Většina žádanek je vyplněna víceméně kompletně, přesto bychom chtěli upozornit na některé nedostatky, které ztěžují administrativní činnost laboratoře a v důsledku toho mohou vést k chybám při registraci vzorku, které se potom objeví i ve vystavených protokolech.
Výše v textu jsme již uvedli, že administrátorem za vyšetření je veterinární inspektorát (VI) příslušné krajské veterinární správy Státní veterinární správy (KVS SVS) daného kraje. Tento údaj na žádankách v první kolonce formuláře mnohdy chybí. Při registraci potom vycházíme z názvu honiteb, které mohou být v různých krajích často shodné, vyhledáváme je na internetu, čímž mohou být určeny chybně.
Následují různé opravy vyžádané VI zejména při přeúčtovávání. Z těchto důvodů tedy žádáme vyplnit vždy první kolonku formuláře – např. „KVS SVS/Inspektorát – Beroun“. Kromě přesného názvu MS, HS apod. uvádějte čitelně e–mail adresu, na kterou je výsledek zasílán.
V mnoha případech chybí přesný název katastrálního území včetně jeho čísla. Lovci sice uvádějí lokalitu, jejíž název při vyhledávání nenalezneme v dostupné databázi a často zřejmě představuje místní označení. Žádáme je proto, aby těmto údajům při vyplňování formulářů věnovali v roce 2015 větší pozornost a tím byli nápomocni pracovníkům laboratoře při jejich administrativní a pokud možno bezchybné činnosti.
 
Způsoby odběrů vzorků trusu uváděné na žádankách
Podle MKZ by měly být zasílány do laboratoře vzorky exkrementů z obsahů tlustých střev nebo části konečníků ulovené a uhynulé zvěře. Poměrně často vyšetřujeme trus odebraný od zvěře sražené automobilem, v několika případech také vlakem. K vyšetření jsou však podle údajů na žádankách předávány vzorky trusu sbírané na krmelištích či v jejich blízkosti, dále např. na louce, poli, pastvinách, v rákosech. Upozorňujeme, že tento způsob není pro rok 2015 možný a ke změně došlo v MKZ již v roce 2014.
V ojedinělých případech vyšetřujeme vzorky exkrementů označené na žádance jako „trus z ulovené zvěře“ příslušného druhu, avšak na základě nálezů parazitárních zárodků je zřejmé, že uvedenému zvířeti jednoznačně nepatří a že se jedná většinou buď o exkrementy prasete divokého nebo odebraný vzorek je trusem tohoto zvířete kontaminován. V takovém případě potom v protokolu „Výsledky parazitologického vyšetření“ v poznámce na tuto skutečnost upozorňujeme, nicméně spektrum nalezených zárodků endoparazitů uvádíme.
Jestliže je posíláno více vzorků z jedné lokality, je třeba je náležitě označit. Občas se také dále setkáváme s tím, že převezmeme vzorek konečníku, avšak jeho obsah je bez exkrementů. V poznámce potom na protokolu uvádíme – vzorek nevhodný k vyšetření – bez trusu apod.
Doporučujeme proto, aby po ulovení zvěře byl konečník nebo část tlustého střeva rozstřižena nebo naříznuta a obsah s exkrementy vytlačen do vhodného obalu. Nejčastěji jsou to pevné igelitové sáčky, ojediněle plastové obaly apod., tato praxe vyhovuje.
V žádném případě nelze doporučit plnit vzorek do skleniček. Při jejich transportu do laboratoře nelze vyloučit jejich rozbití včetně možnosti poranění pracovníků při vybalování.
Žádanky vložit rovněž do vhodného obalu a umístit mimo vzorek trusu, aby nedošlo k jejich znečištění nebo potřísnění zbytky barvy pokud je posílána část konečníku nebo střeva.
 
Metodika parazitologických vyšetřování
V dané fázi MKZ spárkaté zvěře provádějí výše zmíněné laboratoře SVÚ vyšetřování vzorků trusu, které se v parazitologické terminologii označuje jako „koprologické“.
V tabulce 1 uvádíme přehled koprologických metod, kterými diagnostikujeme jednotlivé typy parazitárních zárodků (viz obrazová příloha) charakteristické pro jednotlivé skupiny parazitů. Jejich přítomnost lze prokázat až po dosažení pohlavní dospělosti endoparazitů v organismu zvířete, kteří je uvolňují do zažitiny střevního traktu a následně jsou v různé časové dynamice a intenzitě vylučovány exkrementy do životního prostředí.
Koprologickými metodami není možné diagnostikovat některé tkáňové a orgánové parazity tvořící např. cysty. K tomu jsou zapotřebí jiné speciální parazitologické metody při postmortálním vyšetřování.
Každý zaslaný vzorek exkrementu zvěře je tedy vyšetřován třemi metodami (viz tabulka 1). Časově je vyšetřování poměrně náročné, takže v případě, kdy je dovezeno svoznými linkami ústavů do laboratoří najednou více vzorků je třeba určité trpělivosti než je výsledek předán zadavateli.
 
Hodnocení nálezů parazitologických vyšetření
Kvalitativní koncentrační, flotačně-centrifugační metodou se vyšetřují vzorky trusu v množství 1 - 3 gramy, larvoskopickou a sedimentační 3 – 5 gramů. Intenzita výskytu parazitárních zárodků uvedených v tabulce 1 se hodnotí pomocí křížků (+ až ++++), při velmi silném napadení, podle obecně přijaté stupnice. Preparáty se prohlížejí při 100 až 450násobném zvětšení mikroskopu. V protokolu „Výsledek parazitologického vyšetření“, který rozesílá SVÚ Praha s pobočkou v Hradci Králové jsou kromě konkrétních nálezů uvedeny vysvětlivky charakterizující stupeň infekce (NEG – negativní nález, + - ojedinělý nález atd.).
Determinace jednotlivých parazitárních zárodků vyžaduje značné zkušenosti. Relativně snadné lze určit cysty a oocysty střevních prvoků, jejichž velikost se pohybuje od asi 4,5 μm do 45 μm a více.
K druhovému určení se používá různých klíčů, ve kterých je uvedena jejich charakteristika. Obecně uvádíme v protokolech např. u oocyst kokcidií rodu Eimeria nález jako Eimeria spp., což znamená, že bylo nalezeno několik druhů, přičemž každé zvíře má specifické kokcidie, kterými nelze nakazit hostitele jiného druhu.
Podobně se rozlišují také vajíčka oblých parazitických červů žijící ve střevě. Do rodu se určují typická vajíčka Nematodirus, Strongyloides, Skrjabinema, Trichocephalus, Capillaria. Při vyšetřování čerstvě odebraných vzroků trusu odebraných z konečníku či obsahu tlustých střev asi do dvou dnů po odlovu a jejich skladování při teplotě do 5 až 10 °C je možné určit do rodů vajička druhově velmi bohaté skupiny hlístic podřádu Strongylata (např. rody Chabertia, Oesophagostomum, Haemonchus, Ostertagia, Trichostrongylus).
Pokud se vyšetřují „starší“ vzorky trusu a skladované do doby vyšetření při teplotě vyšší jak 10 °C dochází uvnitř vajíček k vývoji zárodečného obsahu (k rýhování) až do formování larev. Protože tvar vajíček a jejich velikost je právě u této skupiny oblých červů velmi podobná a téměř nerozlišitelná, označuje se nález, vzhledem k objektivnosti, jako GIN, což znamená žaludečně-střevní, neboli gastrointestinální nematodi.
Vajíčka tasemnic rodu Moniezia jsou charakteristická a ve výsledcích se označují jako Moniezia spp..
Obtížnější je diferenciace vajíček motolic Fasciola hepatica (jsou menší), a Fascioloides magna (jsou větší), a proto jsou označována ve výsledcích často souhrnně jako Fasciolidea.
Typická jsou vajíčka dalších motolic přežvýkavců – Dicrocoelium a Paramphistomum a s jejich rodovým určením nejsou problémy.
Diagnostika plicních červů je založena na morfometrických parametrech larev při larvoskopickém vyšetřování trusu a rozlišujeme – u srnčí zvěře rody Capreocaulus, Dictyocaulus, jelení včetně siky východní a daňků Bicaulus, Dictyocaulus, u muflonů Muellerius, případně Protostrongylus.
 
Zasílání výsledků parazitologických vyšetření
Probíhající vyšetřování vzorků trusu spárkaté zvěře je hrazeno státem. Protokol s výsledkem vyšetření je společně s dodacím listem a uvedenou finanční částkou zasílán na VI příslušné KVS SVS pro daný kraj. Dále je zasílán mysliveckým sdružením a především mysliveckým hospodářům na adresu uvedenou na žádance. Dokumenty jsou posílány e–maily a pokud na žádance tato adresa není uvedena, odesíláme výsledek běžnou poštou s upozorněním v přiloženém sdělení, že od 1.9.2014 se zasílají pouze elektronicky a sice na základě rozhodnutí Ústřední veterinární správy Státní veterinární správy České republiky ze dne 5.8.2014.
 
Závěr
Výsledky dosavadního průběhu vyšetřování spárkaté zvěře naznačují, že zařazení do MKZ bylo správné, a to přesto, že jak myslivecká, tak bohužel mnohdy i odborná veřejnost zpochybňuje význam a smysl této akce. Lze předpokládat, a jsme o tom přesvědčeni, že po důkladné analýze výsledků vyšetření budou získány aktuální poznatky o spektru základních endoparazitů na území našeho státu. Z hlediska hodnocení parazitární situace zcela jistě poslouží k dalším konkrétním opatřením ke zlepšení zdravotního stavu zvěře, upozorní na územní katastry se zvýšeným výskytem významných druhů enodoparazitů v lokalitách, ve kterých může docházet k jejich vzájemné směně s přežvýkavci domácích užitkových zvířat.
MKZ 2015 vyřešila také některé administrativní problémy, na které bylo upozorňováno zejména při určení počtu vyšetřované zvěře v katastrálním území náležející několika honitbám.
Žádáme lovce, aby odběrům vzorků věnovali skutečně maximální pozornost, neboť výrazně ovlivňují vlastní výsledek parazitologického vyšetření.
 Ing. Ivan PAVLÁSEK, DrSc.
 Státní veterinární ústav, Praha
 MVDr. Zbyněk SEMERÁD
 ředitel odboru ochrany zdraví a pohody zvířat
 Státní veterinární správy České republiky
 
Zpracování dat...