ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Únor / 2015

Kontrola uživatele honitby Krajskou veterinární správou

Myslivost 2/2015, str. 23  Jiří Vronský
Na počátku měsíce října 2014 dostalo naše myslivecké sdružení od Krajské veterinární správy kraje (KVSL) „oznámení kontroly“ za období dvou předcházejících celých mysliveckých roků, tj. od 1.4.2012 až 31.3.2014, a to podle veterinárního zákona 166/1999 Sb. § 47 a § 49. Součástí tohoto oznámení je i výzva k předložení vyjmenovaných dokladů. Pro jednodušší pochopení je budu uvádět zvýrazněným písmem, s jejich označením a komentářem.
Kopie měsíčních hlášení (MYSL 8) za kontrolované období. V podstatě to neměl být problém, vlastně všichni uživatelé honitby je předkládají určenému orgánu státní správy – mysl. zákon v § 36 odst. 4 připouští, že může být termín dohodnut jinak. V našem případě, kdy posíláme měsíčně hlášení elektronicky, to znamenalo z archivu vytisknout požadované.
Kontrola spočívala v návaznosti na evidenci úlovků, kdy v MYSL. 8 musí být stejná množství v třídění podle druhů zvěře, jaké je patrné z evidence úlovků
Evidence ulovené zvěře, její prodej a vlastní spotřeba. I když to není uvedeno, tak z logiky věci je jasné, že součástí této evidence musí být i číslo plomby, jaká byla na úlovek použita – mysl. zákon § 49 až 51. My vedeme evidenci na počítači, kdy si neumím při počtu úlovků nad 100 za rok jinak. Z výše uvedeného je patrné, že by měla evidence mít měsíční uzávěrku a souhrn od počátku mysliveckého roku. To je vlastně obsah MYSL 8. K evidenci úlovků a plomb se vrátím v závěru článku.
Kopie dokladů o laboratorním vyšetření ulovených divokých prasat a jezevců k lidské spotřebě, na přítomnost trichinel. Vzhledem k tomu, že vyšetření je KVSL evidováno podle čísla plomby, tak si opět neumím představit evidenci úlovků bez tohoto zápisu. Evidence úlovků a vyšetření se nemusí datumově shodovat, protože úlovek z konce měsíce může mít datum měsíce následujícího. Co se ale musí shodovat, je číslo plomby a poslední úlovek mysliveckého roku s posledním vyšetřením a samozřejmě celkový počet úlovků.
Seznam proškolených osob, které prováděly prohlídku zvěře za uplynulé období. Opět z logiky věci je patrné, že to nemusí být výhradně členové kontrolovaného mysliveckého sdružení. Dokladovat je třeba to, kdo a jaký úlovek prohlédl.
My třeba ale prohlížitele nemáme. Proč? Veškeré úlovky jsou výhradně pro osobní spotřebu našich členů, vycházíme ze zásady – kdo neloví, nemá, nikomu nic na gauč nic nenosíme a nic neprodáváme. Pro případ, že by vznikla potřeba, je dohodnutý prohlížeč externí. Potřeba zatím nevznikla.
Kopie dokumentace o provedené léčbě (medikaci) v minulém a současném roce. Splnění této povinnosti nám nevzniklo, protože nemedikujeme. Zjistili jsme, že okolní státy také nepředkládají léčiva. Zde je nutné podotknout, že medikace není povinná a vlastně každý, kdo ji provede, je v pozici, kdy by měl žádat o to, aby medikovat mohl. Proto se provádí i monitoring.
Zajistit všechno okolo medikace je poměrně náročné a jsem přesvědčen, že je málo těch, kteří tuto činnost provedou, tak jak má být. Tím vlastně více škodí, než prospívají.
Samostatnou kapitolou je, že není stanoven jednotný a závazný termín medikace. Při migraci zvěře je velice pravděpodobné, že některá zvěř dostane dávky opakovaně, jiná vůbec. Pokud je zvěř na medikaci náležitě připravována, tak se pravděpodobně stane, že silnější a hlavně informovanější jedinci vyberou víc dávek (ostatně v lidské společnosti to funguje obdobně).
V minulé době, kdy jsme medikovali, byla sražena v únoru uprostřed honitby srna, která měla okolo 100 podkožních larev střečků – bylo to zveřejněno v Myslivosti.
Výsledky monitoringu parazitóz roku 2014 vykazují takový rozptyl, že bude velice obtížné stanovit jednoznačně případnou léčbu.
Přehled o ulovené spárkaté zvěři (srnčí apod.) podle katastrů - ve vztahu k povinnosti jeden katastr, jeden vzorek. V roce 2013 jsme tento úkol moc nezvládli, ostatně jsme nebyli sami. Ona už podmínka, že se uživatelé honiteb dohodnou, kdo z příslušného katastru vzorek odevzdá, vylučuje případný postih. Přesto bylo zvládnuto více než 50 % určeného, našimi pilnými sousedy.
V roce 2014 jsme si vytiskli žádost o vyšetření, do které jsme si předepsali katastry. Každý lovec musel vzorek odebrat a následně jsme vyhledali, kam přísluší, nebo jsme ho neodevzdali, pokud už byla povinnost splněna. Vyhledat přesně katastr odkud vzorek pochází je nadlidský úkol, a to i pro mne, který připravoval podklady pro vznik honitby a provádí i inventury pozemků. Současný myslivecký rok byl rovněž předmětem kontroly.
Požadavek pro myslivecký rok 2015, odevzdat z každého katastru, který zasahuje do honitby jeden vzorek, prakticky znamená, že proti letošnímu roku to bude více než dvojnásobek vzorků a vypovídací schopnost bude problematická. Do naší honitby zasahuje jeden katastr, který má 2,7 ha, a to ještě jsou pozemky zastavitelné, ale to nechci rozvádět.
Přehled o ulovené černé zvěři a množství předaných vzorků k vyšetření KMP (klasický mor prasat). Vzorky jsme odevzdávali ve větším množství, než bylo požadováno (5 %), nesledovali jsme vzorky ve vztahu k plombě, ale jen jejich množství. Kontrola to akceptovala, ostatně žádný předpis to neupravuje.
 
Několik poznámek k evidenci a plombám
Široké téma, by vydalo na velmi dlouhý rozbor. Uvedu jen některé příklady. Uživatel honitby, zpravidla hospodář, vydá několik plomb a lístků o původu zvěře, bez předepsaných čísel plomb, v lepším případě lovec podepíše převzetí. Lovec uloví, telefonicky je mu určeno, co s úlovkem má udělat, hlášení o lovu zvěře lovec odevzdá příležitostně, potvrzení mu není vydáno. Výsledek? Dohadování, kde skončilo, nekonečné osočování a vzájemné napadání.
Další příklad – skutečně provozovaný. Lovec uloví, jede do bydliště hospodáře, kde se úlovek zaplombuje. Co vše může nastat při převozu „nezaplombovaného“ úlovku, v případě silniční kontroly, nechci rozvádět.
Při současné nedostatečné kontrole lovu a bezzubosti myslivecké stráže, je plomba s lehce vytisknutelným lístkem o původu zvěře ideální pro pytláctví.
Jak to provozujeme u nás? Předně novela vyhl. 244/02 Sb. v § 32a uvádí taxativně, že některé tiskopisy nemusí být zajišťovány dodavatelsky. Vysvětlili jsme si to tak, že evidenci výdaje plomb máme svou, je tam více údajů než má „Evidence vydaných a vrácených plomb a lístků o původu zvěře (PZ)“ – příloha 16. Lovec dostane plombu na výdajovém dokladu, kde je současně uvedeno, co a kdy ulovil, jakou plombu na úlovek použil a kdo si převzal Hlášení o lovu zvěře. Každý výdajový doklad má své vnitřní číslo, pod kterým je veden, podpisy vydávajícího i přejímajícího a pokud na úlovek je třeba veterinární vyšetření, tak i to má přiděleno stejné číslo. Potom je velice jednoduché spárování potřebných dokladů pro následnou evidenci a kontrolu.
Povinnost zajistit vyšetření má vždy lovec, není-li prokazatelně dohodnuto jinak.
Nějak jsem neuvedl výsledek kontroly. Nebylo to zcela samozřejmě stoprocentní, našly se nedostatky, ale nebyly zásadní a staly se poučením, jak pokračovat dále.
Jen pro úplnost zcela na závěr - kontrola KVS probíhá podle zákona 255/2012 Sb. který dává práva i povinnosti kontrolujícímu i kontrolovanému. Kontrolovaný může podle § 13 podat proti zjištění námitky, které se řeší podle § 14 a dalšími.
Ing. Jiří VRONSKÝ
jiri.vronsky@volny.cz
Zpracování dat...