ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Únor / 2015

Určování věku zajíců

Myslivost 2/2015, str. 30  doc. Ing. Ladislav ZELINKA, CSc., doc. Ing. Jaroslav SLAMEČKA, CSc., Ludvik KARÁSEK
Výsledky určování věku zaječí zvěře podle Strohova znaku, vývinu genitálií a hmotnosti vysušené oční čočky v MS Postoupky - Hradisko Rozhodování o výši lovu zaječí zvěře je v značné míře podmíněno co nejpřesnějším poznáním její věkové struktury. Tento důležitý ukazovatel především pomůže mysliveckému hospodáři navrhnout optimální plán lovu, nebo případně přehodnotit výši lovu v daném roce. Na základě věku a pohlaví lze následně určit ještě další důležité indikátory tzv. reprodukční ukazovatele. Hodnoty těchto reprodukčních ukazovatelů nám napoví, jak se může vyvíjet zaječí populace v následujícím období. Nutno ještě podotknout kromě uvedených faktorů mohou zaječí populace ovlivňovat i další faktory jako například změny využívání krajiny, povětrnostní vliv, vliv predátorů i další faktory.
Určování věku zajíců v našem MS má několikaletou tradici. Výsledky za roky 1998 – 2007 se určovaly podle Strohova znaku (palpačním vyšetřením) a byly publikované v Myslivosti č. 9/2010. Z výsledků se uvádí, že hodnoty reprodukčních ukazovatelů a výše úlovku plně nekorespondovaly a místy byly až protichůdné. Bylo to důsledkem slabosti této metody, že mladé zajíce starší 7 – 8 měsíců tato metoda nepodchycuje a jsou neoprávněně zařazeni do dospělých.
Po těchto zkušenostech bylo zjišťování věku zajíců v letech 2008 – 2009 ještě rozšířeno na základě vývinu pohlavních orgánů. Touto metodou jsme chtěli zachytit především mladé zajíce v kategorii věku 8 – 12 měsíců. Výsledky byly publikovány v Myslivosti č. 12/2011. V krátkosti se uvádí, že sice se zvýšily počty mladých zajíců na výřadu, ale nastaly i tak pochybnosti, zda počty odpovídají skutečným stavům, především v kategorii mladých ve věku 8 – 12 měsíců (nadhodnocování).
V roce 2011 byla využita možnost určování věku zajíců o dosud nejpřesnější metodu, a to na základě hmotnosti vysušené oční čočky.
 
Metoda a materiál
Praktický postup určování věku měl následující postup. Na výřadě se nejdříve zjišťoval Strohův znak  (epifyzální hrbolek na loketní kosti palpačně - hmatově), hned následně se hodnotily genitálie a jako poslední krok bylo vyjmutí oční bulvy a uložení do formalínu.
Vyšetření zajíci byli zatříděni do následujících tříd:
1. Hodnocení podle Strohova znaku: mladí zajíci do 7 – 8 měsíců, ostatní – dospělí
Podle vývinu pohlavních orgánů:
- mladí do 7 – 8  měsíců,
- mladí mezi 8 – 12 měsíci,
- dospělí nad 12 měsíců.
3. Odebrání oční bulvy:
- převážně z pravé strany, při poškození pak z levé strany,
- při poškození obou očí, nebyl takovýto ulovený kus zařazený do rozboru.
Pro orientaci uvádíme vývoj úlovků za poslední sledované čtyři roky. V roce 2008 – 142 ks, 2009 – 65 ks, 2010 – 11 ks, 2011 – 27 ks. Úlovky od roku 1997 – 2007 byly již publikovány (Myslivost č. 9/2010).
Z celkového počtu 27 ulovených zajíců do závěrečního vyhodnocení bylo zahrnuto 23 ks. U dvou kusů byla poškozena obě světla. U dalších dvou kusů (vzorek č. 22 a 14) vyšetření na základě hmotnosti oční čočky neposkytly jednoznačné výsledky (pochybná je doba narození), a proto byly z dalšího hodnocení vyloučeny.
 
Rozbor výsledků
Přehledný rozbor výsledků věku zajíců je obsažen v připojených tabulkách.
Pokud hodnotíme poměr pohlaví celého souboru, pak poměr pohlaví samec ku samici je v poměru 1:0,92. Pro kategorii dospělých je to v poměru 1:0,83 a u mladých jedinců 1:1,4, což můžeme hodnotit negativně, protože se lovilo více samic.
Hmotnost oční čočky je vyčíslena v mg. Hranice mezi dospělými a mladými jedinci je 270 mg. Pod 270 mg hodnotíme jako mladé jedince (mladší 1 roku), nad 270 mg jako dospělé jedince (starší 1 roku). U mladých zajíců je vyčíslen věk počtem dní. Na základě doby lovu byla určena doba narození (den a měsíc) jedince.
Hodnotíme-li dosáhnuté výsledky, pak se může konstatovat, že požadovaná hodnota PMV (počet mladých na výřadě) by neměla klesnout pod 50 %. V našem případě je nad požadovanou hranicí - 52,2 %, což je pozitivní zjištění. R (počet mladých na jednoho dospělého) – hodnota, která musí byt větší než 1 - byla dosažena, r (počet mladých na dospělou samici) - má být větší než 2, se splnilo.
Výsledky, kde se porovnávají tři metody určování věku zajíců, jsou uvedeny v tabulce 2.
Nesoulad při určování PMV mezi metodami nastal u vzorků č. 25, 8, 16. U těchto vzorků byli zajíci podle metody Strohova znaku  a vývinu genitálií zařazeni do dospělých, zatímco podle hmotnosti vysušené oční čočky byli zařazeni do skupiny mladých jedinců. Jsou to zajíci narození od 21. 4. – 5. 5. 2011, tedy starší 7 – 8 měsíců, kdy zaniká Strohův znak. U zajíců narozených od 13. 5. 2011 a později nastal u všech metod soulad při určování PMV (podrobně v tab.1).
Vzájemné porovnání věku PMV podle jednotlivých metod je uvedené v tabulce č. 3. Za základ přesnosti se vzala metoda podle hmotnosti vysušené oční čočky (100,0 %).
Z výsledků je vidět, že metoda Strohova znaku a metoda podle vývinu genitálií podhodnocuje PMV o 25 % (odborné prameny uvádějí hodnotu 15 – 30 % i více).
Určování PMV podle vývinu genitálií si vyžaduje určité zkušenosti a nevykazuje zvýšenou přesnost. Proto ji na základě našich víceletých zkušeností sice nezavrhujeme, ale pro praktické používání až tak moc nedoporučujeme.
 
Doba narození
Rozložení narození mladých ulovených zajíců je názorně uvedeno na grafu. Z grafu je vidět, že největší zastoupení mladých zajíců je v měsíci květnu – 50,00 % a pak následuje červen - 33,4 %. Nejméně narozených je v dubnu a srpnu (po 8,3 %). Z tohoto rozboru se může usuzovat, že nejlepší podmínky na přežívání mladých jedinců je květen a červen, kdy je v honitbě klid z hlediska zemědělské činnosti. Jarní měsíce, především druhá polovina března a duben, se vyznačují kromě nižšího počtu mláďat ve vrzích zvýšenou přípravou půdy pro sadbu zemědělských plodin, a s tím zvýšenou možností úmrtnosti mladých jedinců v důsledku těchto činností. Rovněž zase v létě se zhoršuje přežívaní mladých jedinců spojené se sklizní zemědělských plodin. Pokud se týče povětrnostních vlivu, pak v roce 2011 srážky i teplota v jarním období se pohybovaly okolo normálu. Letní období, především srážky v červenci, byly vyšší o 60 %. Teplota se pohybovala mírně nad dlouhodobým průměrem. Celkově se úlovky oproti předchozímu roku (2010) zvýšily více než dvojnásobně z 12 ks na 27 ks.
 
Praktické využití dosažených výsledků
Určování věku podle hmotnosti oční čočky nemusí být pro většinu honiteb nedostupné. Odběr světel je poměrně jednoduchý a po krátkém zaškolení ho zvládne každý myslivec. Dnes už na výřadech nemíváme stovky zajíců, a tak je odběr světel krátká časová záležitost. Vzorky se mohou zpracovat v CVŽV Nitra, nebo v ČZU Praha. Když chce myslivecké sdružení určit věk jen orientačně, doporučuje se následující postup určování PMV, který by byl zvládnutelný pro většinu mysliveckých sdružení.
1. Určí se PMV podle Strohova znaku (palpačně) – určení by měli udělat nezávisle aspoň tři osoby a výsledek se musí shodovat  Jak jsou mezi výsledky jednotlivých členů velké rozdíly, třeba postup zopakovat.
2. Takto určené počty PMV se vynásobí koeficientem k = 1,3 (vznikl podílem počtu PMV podle hmotnosti oční čočky k počtu PMV podle Strohova znaku)
Praktický příklad výpočtu:
Počet ulovených 80 ks zaječí zvěře. Počet PMV podle Strohova znaku (palpačně) – 35 ks, tj. 43,75 %. Přepočet PMV na počty určené podle hmotnosti vysušené oční čočky:
35 ks x 1,3 (koeficient přepočtu) = 46 ks (57,5 %)
Jedná se o přibližnou hodnotu PMV, která by mohla být určena podle hmotnosti vysušené oční čočky.
 
Závěr
Uvedený postup a hodnoty, především koeficient k, lze zatím brát jako orientační hodnoty. Vyšší výpovědná hodnota potřebuje větší soubor, delší dobu (roky) rozboru a výsledky potvrzené matematicko-statistickými závěry. Ve sledování věku podle jednotlivých metod se bude pokračovat, což umožní zpřesňování koeficientu k, a tím i ukazovatele PMV.
Uvedené výsledky zatím nemají všeobecnou platnost, ale pro MS Postoupky-Hradisko mají pozitivní přínos. Ten spočívá v tom, že si rychle na výřadu můžeme vyčíslit orientační hodnotu PMV, co umožní operativně upravit plán lovu v daném roce anebo utvořit si představu o vývoji zaječí populace pro následující rok.
 
doc. Ing. Ladislav ZELINKA, CSc., doc. Ing. Jaroslav SLAMEČKA, CSc., Ludvik KARÁSEK

Přiložené dokumenty

Tab-1 Tab-1 (13,54 KB)
Tab-2 Tab-2 (9,22 KB)
Tab-3 Tab-3 (9,42 KB)
Zpracování dat...