Časopis Myslivost

V současné kulturní krajině je stále častěji zaznamenáván deficit minerálních látek pro spárkatou zvěř a jen s dostatkem minerálií může zvěř ukázat svůj genetický a trofejový potenciál. Zajištění neomezeného přístupu k minerálním živinám je proto důležité pro všechny druhy spárkaté zvěře. Rozhodující je také význam pro matky v době laktace a kojení mláďat.
Jakmile se spárkatá zvěř naučí minerální slanisko navštěvovat, má to většinou trvalý charakter a opakovaně se ke slanisku vrací a navštěvuje ho celoročně.
Naprostou nutností v chovu srnčí zvěře je vybudování souvislé a promyšleně rozmístěné sítě slanisek. Jejich počet by měl být přibližně jedno slanisko na 5 kusů srnčí zvěře, to odpovídá dnes obvykle nejčastější hustotě srnčí zvěře - přibližně jedno slanisko na 25 - 50 ha honební plochy. Je to důležité kvůli tomu, aby byla celoročně dostupná pro všechny kusy srnčí zvěře, zvláště pak ve vegetačním období, kdy je také srnčí zvěř rozptýlena a celé území je rozděleno na jednotlivá teritoria.
Typy slanisek vhodných k použití v dané honitbě jsou různé a záleží jen na uživateli honitby, jaký druh si vyrobí. Samozřejmě také s přihlédnutím na zajíce a ostatní druhy spárkaté zvěře, které se v honitbě vyskytují.
Důležité je mít slaniska zastřešená, aby deštěm nedocházelo k rychlému vyplavování živin z minerálního krmiva.
Typ slanisek musí odpovídat druhu zvěře, pro který je určen. Stavebně slanisko nesmí limitovat především samčí parohatou zvěř, tedy aby se dostala ke krmivu ve slanisku s parožím vytlučeným, ale i rostoucím. V období růstu paroží, kdy srnci potřebují právě dostatek minerálních látek, může nevhodně řešené slanisko limitovat jejich příjem, protože samci nepůjdou ke slanisku, aby si neporanili rostoucí paroží.
U zastřešených slanisek stačí jejich doplňování dvakrát ročně - zjara a na podzim, je ale vhodné kontrolovat jejich obsah i v mezidobí mezi doplňováním, aby nedošlo ke spotřebování celého obsahu a slanisko nebylo prázdné. Objem využitelného prostoru slaniska pro uložení minerálního krmiva by měl být takový, aby obsah vystačil na dobu do dalšího doplnění. To vychází ze znalosti spotřeby minerálního krmiva v dané lokalitě.
Jako náplň minerálních slanisek doporučujeme sypké minerální krmivo „Premin SLANISKO“, které vyrábíme již mnoho let. Máme s ním velice dobré zkušenosti v chovech našich partnerů, zvěř ho velice ochotně bere.
V současné době také začínáme s projektem pro zjištění spotřeby tohoto produktu u srnčí, jelení, daňčí a mufloní zvěře v různých podmínkách chovu – volnost, obory, farmy, zájmové chovy. Cílem projektu je zjistit během čtyř let sledování množství spotřebovaného volně odebraného minerálního krmiva u jednotlivých druhů zvěře v odlišných podmínkách chovu, navíc s vyhodnocením změn ve spotřebě v různých obdobích roku. Tyto informace nám poslouží ke zjištění potřeb minerálních živin u zvěře a s naměřenými údaji budeme pracovat dále za účelem možné úpravy minerálních krmiv pro zvýšení jejich efektivity.
Velice děkuji partnerům projektu, kteří se ochotně zapojili do sledování, dnes je to již 30 obor, 10 farem a zájmových chovů a 30 volných honiteb. Samozřejmě v případě zájmu dalších chovatelů, budeme rádi za jejich připojení k již vytvořené velké skupině partnerů projektu.
V některých honitbách je praxí, že jsou slaniska součástí přikrmovacích zařízení – krmelců. Toto řešení ale nepovažujeme za vhodné. V každém případě je potřeba rozmístit slaniska i v ostatních částech honitby. Rozmístění slanisek v ostatních částech honitby je důležité proto, že počet přikrmovacích zařízení bývá početně menší, nejsou v honitbě všude a nepodchycují tím teritoriální rozmístění srnčí zvěře ve vegetačním období.
Další skutečností je fakt, který si každý může v praxi ověřit, že srnčí zvěř se obvykle při příchodu ke slanisku paství, někdy i delší dobu v jeho bezprostředním okolí, nebo slanisko navštěvuje přerušovaně.
U přikrmovacích zařízení je také podstatně vyšší pravděpodobnost nákazy srnčí zvěře parazitickými červy. Účinnost prováděné asanace po skončení zimního přikrmování nemusí být dobrá kvůli vysoké odolnosti vajíček parazitických červů. Také zde lze předpokládat přítomnost larev plícnivek, které vylézají na vegetaci, a dokonce i na slaniska až do výšky okolo 80 cm.
Slaniska jsou navštěvována srnčí zvěří celoročně, nejvyšší intenzita je zjara při přechodu na zelenou pastvu. Dále je navštěvují srny v době laktace a v podzimním období při přebarvování (línání) zvěře. Zajímavé je také, že srnčata od doby, kdy již začnou následovat srny, přejímají jejich zvyky a berou minerální krmivo zpočátku asi jen ze zvědavosti a později již plně. Kdo zde pozoruje srnčí zvěř častěji tak zjistí, že vše u slanisek funguje hierarchicky.
Každé slanisko je prakticky centrem teritoria, v tomto místě nejsilnějšího srnce. Při funkční síti slanisek ke konfiguraci krajiny a s ohledem na terén, jenž vyhovuje ve svých detailech starším srncům, je možné si tyto srnce rozmístit s určitým záměrem tak, jak chceme. Srny u slanisek jsou respektovány teritoriálními srnci, ale vždy se zde střídají.
Obvykle vyjde ke slanisku v jarním období nejdříve mladší srna a opouští je při příchodu starší srny. Od počátku léta srnčata navštěvují slaniska se svými matkami. Z jara, při začátku vytloukání nejstarších srnců a tvorbě teritorií, jsou u slanisek vždy první ročci a dvouletí srnci. Obvykle pak přijde nějaký středně starý srnec a mladší jedinci odstoupí tak do 100 m od něho, kde pokračují v pastvě. Blízké okolí slaniska je obvykle vyznačeno hraby a výtlučkami teritoriálního srnce, který jeho okolí pravidelně kontroluje a obhajuje.
Vybudování sítě slanisek má zásadní význam k cílenému zkvalitňování srnčí zvěře. Na připojeném snímku je vidět minulý stav slanisek v části honitby - část srnčí honitby o velikosti 400 ha s rozmístěním slanisek podle dlouho zavedeného pravidla – 1 slanisko na 1 krmelec. Tedy 5 slanisek na 400 ha.
Po zhodnocení situace a na základě doporučení Dr. Ctibora Babičky a Jiřího Hanáka z knihy Metodika aplikace doplňkových minerálních krmiv chovu spárkaté zvěře, kterou vydalo VVS Verměřovice jako svou publikaci, jsme připravili síť slanisek, kterou jsme vybudovali loni na jaře v jedné části naší honitby. Současná síť slanisek je znázorněna na dalším snímku.
Snažili jsme se postihnout slanisky všechna místa, kde se srnčí zvěř zdržuje, zvláště ve vegetačním období. Až čas ukáže, jestli 28 slanisek, tedy 1 slanisko na 14 ha není mnoho.
Již po dvou měsících po vybudování jsme museli jedno slanisko zrušit. Bylo blízko pastviny se skotem a bylo tak atraktivní, že skot nerespektoval plot a vydal se za slaniskem. Rozhodnutí, která slaniska ponecháme a která zrušíme, učiníme až po čtyřech letech, kdy vyhodnotíme příjem minerálního krmiva Premin SLANISKO v jednotlivých slaniscích.
Knihu Dr. Ctibora Babičky a Jiřího Hanáka „Metodika aplikace doplňkových minerálních krmiv chovu spárkaté zvěře“ je možné zakoupit v tištěné formě nebo si ji můžete stáhnout zdarma ve formátu pdf na webu www.sparkata.cz.
Ing. Ondřej FALTUS,
VVS Verměřovice s.r.o.
faltus@vvs.cz