Časopis Myslivost

Opakovací kulovnice Sauer 404

Myslivost 6/2016, str. 22  Martin Helebrant
Firmu Sauer asi nemusíme představovat, údajně nejstarší německý výrobce zbraní patří k tomu nejlepšímu, co dnes Evropa v oblasti loveckých kulovnic zbraní nabízí. V roce 2013 firma představila novou kulovnici – Sauer S 101, kterou vyšla vstříc poptávce po cenově dostupných zbraních a současně vyslyšela volání po zvýšení pasivní bezpečnosti zbraně tím, že do ní zakomponovala samočinnou blokaci úderníku v případě, že by došlo k odpálení při nedovřeném závěru. Zbraň jsme již představili důkladným testem v Myslivosti 10/2013.
V roce 2015 představil Sauer další novou opakovací kulovnici – model S 404. Ta míří na opačný konec spektra uživatelů a nahradila v řadě kulovnic Sauer model S 202. Firma do zbraně vložila maximum z toho, co by mohlo dnešního solventního kupce zaujmout. Shodou okolností mi to trvalo víc než rok, nežli se mi podařilo novou kulovnici otestovat, ale nakonec jsem se dočkal.
Sauer S404 je opakovací lovecká kulovnice s válcovým odsuvným závěrem, umožňující opakované sejmutí a nasazení hlavně bez změny nastřelení (tzv. Take-Down) a bezpečné vypuštění napnutého bicího mechanismu – tzv. Decocking. Navíc je možné i uživatelsky měnit ráže zbraně.
Závěr zamyká celkem 6 ozuby ve dvou řadách (systém Weatherby) uspořádanými do trojúhelníku – tohle uspořádání má i S 101 – a na svém čele nese dva válcové odpružené vyhazovače. Jedná se tedy o remingtonův systém suvného nabíjení.
Vytahovač má podobu krátkého, příčně odpruženého drápku v jednom z uzamykacích ozubů (na způsob kulovnic Sako či Lee Enfield). Závěr uzamyká do stopky hlavně.
Pouzdro závěru z leteckého hliníkové slitiny je uzavřené, ale mohutné výhozné okénko umožňuje v případě potřeby nabíjení jednotlivých nábojů přímo do hlavně. To závěry remingtonova typu snášejí bez problémů.
Hlava závěru je odnímatelná. V těle závěru je uložená v masivní T-drážce a na místě ji drží odpružené šoupátko. Výměnou hlavy závěru je možné měnit ráži zbraně.
Bicí mechanismus má dělený úderník, hlava závěru v sobě nese samostatný, odpružený zápalník. Bezpečné uvolnění bicího mechanismu se ovládá pomocí hmatníku na matici závěru – odtlačením hmatníku nahoru / vpřed se bicí mechanismus napne, stlačením a vypuštěním dolů / vzad se uvolní.
Pokud má být možné měnit ráži zbraně, musí být vyměnitelná i hlaveň. Sauer S 404 to řeší dnes asi nejrozšířenějším způsobem – na zadku hlavně je přesně broušená válcová plocha, která se ukládá do svírané kleštiny v pouzdře závěru. K výměně se používá jednoduchý šestihran – imbus, který je nesen uvnitř předního poutka na řemen. To je rychlosnímací a slouží jako víceúčelový nástroj pro různé montážní činnosti na zbrani, výrobce nazývá nástroj SUS = Sauer Universal Schlüssel – Sauerův univerzální klíček.
Kleština je svíraná třemi šroubky (pořadí jejich povolování a utahování je na kleštině s germánskou přesností vyznačeno číslicemi), příčné pero záchytu reakčních sil je ovládáno páčkou, kterou je nutné před vyjmutím hlavně z kleštiny sklopit směrem dolů. Celkově se ale jedná o elegantní rozvoj řešení, které používal již Sauer S 202, kde se musela páčka musela nikoliv jen sklopit, ale úplně vymontovat.
Inovativní je i spoušťový mechanismus. Opět se myslí na uživatele a na fakt, že nejsou dva lidé stejní. Takže jazýček spouště umožňuje v rozsahu 8 mm podélnou regulaci dosahu na spoušť a navíc je možné jej i namontovat pootočeně, v rozsahu 5° na obě strany. Pravidelní čtenáři si možná vzpomenou na průzkum uživatelských preferencí, který náš časopis provedl v roce 2011, který tuto možnost (pokud vím tak jako první na světě vůbec) zmiňoval a kde se skoro 47 % respondentů vyslovilo pro takovou možnost. Inspirace takového řešení pochází ze sportovních brokovnic.
S nemalou hrdostí mohu prohlásit, že to byl právě tento náš průzkum, který přivedl firmu Sauer k zakomponování možnosti regulace dosahu na spoušť. Kdo nevěří, ať se zeptá pana Klotze, generálního ředitele firmy Sauer.
Ale inovace ve spoušťovém mechanismu sahá ještě dál. Konstrukce spoušťového mechanismu umožňuje uživateli snadno seřizovat odpor spouště v rozsahu přibližně 6-13 Newton (firma udává 550 – 1250 gramů).
Spoušť nemá napínáček ani možnost regulace délky jejího kroku. Snad z důvodu označení čtyř poloh na stavítku odporu se systém nazývá Sauer Quattro System.
Zbraň se nabízí jak v dřevěném, tak v plastovém pažbení, včetně dnes čím dál oblíbenější pažby typu „thumbhole“ – tedy s dírou pro palec. Pažbení je dvojdílné, pažba a předpažbí jsou samostatné. Ke snímání pažbení opět slouží víceúčelový nástroj – přední poutko na řemen - SUS.
V základním provedení se kulovnice S 404 dodává s otevřenými, plně seřiditelnými mířidly. Na horní ploše pouzdra závěru jsou dva kratičké kousky trapézové instalační lišty. Ta je blízká liště MilStd 1913, ale není s ní zaměnitelná. Drážka záchytu zpětnorázových sil má jiný tvar, ačkoliv by asi nebyl pro puškaře nijak velký problém drážku upravit. Firma ke zbrani nabízí velice hezkou a funkční rychloupínací montáž.
Zásobování zbraně je zásobníku se záchytem v podobě poměrně rozměrného tlačítka na přední hraně zásobníkové šachty. Zásobník sedí v profilu zbraně poměrně těsně. Jeho vyjímání usnadňuje malá pružinka, která jej po stisknutí záchytu mírně povysune ze šachty – zásobník vám tak trochu sám skočí do nastavené ruky.
 
Pojďme se nyní podívat na novou S 404 podívat důkladněji, tak jak jsem postupoval jednotlivými fázemi testu zbraně.
První seznámení se zbraní ukazuje precizně zpracované kovové součásti a kvalitní slícování dřeva s kovem. Závěr je trochu tuhý, ale určitě se nepříčí a jeho chod je hodně jistý. Pokud je bicí mechanismus uvolněný vypouštěčem, zůstane závěr uzamčený a nejde otevřít. Stačí ale lehce palcem zatlačit na hmatník vypouštěče a závěr je volný. Když to popisuji, zní to trochu kostrbatě, ale v zásadě je to celkem intuitivní, přirozený hmat.
Pokud potřebujete závěr vyjmout ze zbraně, je nutné stlačit záchyt závěru – nevelký hmatník na levé straně vedle zadní úpony spoušťového lučíku. Hmatník klade docela odpor a mám nepříjemný pocit, že v zimě, s rukavicemi, by jeho ovládání nemuselo být úplně jednoduché.
Zatlačením na tlačítko na hlavě předního poutka na řemen se poutko uvolní a lze jej vysunout jako multifunkční nástroj - klíček. Šestihran z poutka stačí prostě tahem prstů vyklopit.
Sejmutí hlavně začíná sejmutím předpažbí. Klíček vložte do šestihranného otvoru přibližně uprostřed na spodku předpažbí. Stačí šestihran pootočit – pozor, není to šroub, takže opravdu otočit jen o 90°. Uvolněné předpažbí nyní stáhněte směrem vpřed a dolů ze zbraně. Nyní vyjměte závěr.
Z pravé strany je vidět tři svěrné šrouby kleštiny a páčka. Sklopte páčku a povolte šrouby v pořadí číslic pod šrouby vyražených. Nyní lze hlaveň vytáhnout směrem vpřed z pouzdra závěru.
Až sem se jedná o obdobu (ne-li přímo o opakovanou aplikaci) osvědčeného řešení použitého u S 202. Pokud byste chtěli pušku přerážovat, je pravděpodobné, že budete potřebovat vyměnit hlavu závěru. Vezměte závěr, stáhněte dozadu drážkované šoupátko na jeho těle a vysuňte hlavu závěru z její drážky v těle. Vyberte příslušnou hlavu závěru pro vybranou ráži a vyberte si hlaveň. Jejich instalace je shodná se sejmutím, jen v opačném pořadí.
Hlaveň můžete sejmout buď z důvodu výměny hlavně, nebo abyste zmenšili rozměry zbraně při přepravě. To ale můžete udělat i sejmutím pažby. V botce je otvor, do kterého zasunete klíček a jeho otáčením vyšroubujete spojovací šroub. Pak lze pažbu sejmout ze systému. Kdo znal S 202, je opět doma.
Když máte sejmuté předpažbí, můžete si nastavit odpor spouště. Na levé straně pouzdra závěru je malý otvor (pochopitelně s šestihrannou dutinou), na jeho obvodu jsou bílé římské číslice I – IV. Uvnitř otvoru je malá bílá značka. Otáčením klíčku měníte odpor spouště, od nejlehčího (označeného I) až po nejtvrdší (IV).
Regulace odporu spouště je navzdory názvu Quattro spojitá, pokud máte pocit, že vám vyhovuje poloha někde mezi bílými číslicemi, můžete si ji klidně zvolit. Osobně se domnívám, že uvnitř je nějaký výstředníkový mechanismus, který mění výšku opěrky spoušťové pružiny. Voličem můžete otáčet kolem dokola.
Velmi pečlivě jsem mechanismus proměřil. Po pravdě řečeno, proměřil jsem jej dvojnásob pečlivě, než jsem měl původně v plánu – první sadu 40 měření jsem si po vložení do počítače omylem smazal. Ale daň za blbost byla v tomto případě vlastně přínosem – ukázalo se, že seřizování spouště je velmi dobře opakovatelné. Spoušť má kratičký chod, v podstatě je bodová a zcela hladká. Nebo spíš „skleněná“, pokud beru v potaz krátkou dráhu chodu. Prostě nikde nic nedrhne, nedře.
Domnívám se, že se mnou budete souhlasit, když řeknu, že rovnoměrnost chodu spouště je obdivuhodná, navíc napříč všemi stupni odporu. S takhle příznivými výsledky měření se opravdu nesetkávám každý den a smekám.
Moje zvědavost ale dostala ve formě výsledků další impuls: je vůbec člověk schopen jednotlivé stupně rozlišit? Dal jsem dohromady šest kamarádů střelců, z nich jeden byl nováček, jeden velmi zkušený terčový střelec a čtyři byli myslivci. Každý z nich se napřed mohl seznámit se spouští a pak naslepo provedl 10 pokusů. Pokaždé měl určit, zda jsem mu mezi dvěma pokusy změnil nastavení oporu.
Pouze sportovní terčový střelec byl schopen rozeznat změnu nastavení v rozmezí +- jeden stupeň odporu. Ani on to ale nedokázal ve všech případech. Všichni byli schopni rozeznat změnu nastavení o dva stupně, ale i v tomto případě někdy neuspěli, sportovní střelec uspěl vždy. Větší problém dělalo rozpoznání změny nastavení směrem dolů, zejména z II. na I. stupeň, tedy v oblasti nejmenšího odporu.
Zbraň má dva bezpečnostní mechanismy. Především je zde vypouštěč, který slouží jako primární pojistka. Kromě něj je zde automatická pojistka, která blokuje úderník dokud závěr není zcela uzamčen.
 
Ke zbrani jsem měl zapůjčený zaměřovací dalekohled Swarovski Z6i 2-12 x 50 s novou Sauerovou montáží, ale dalekohled nebyl nastřelený. Instalace proběhla hladce a já jsem vyrazil na střelnici. Mnou testovaná kulovnice byla v ráži 300 Winchester Magnum, takže jsem se s ohledem na cenu nábojů rozhodl omezit testování pouze na u nás nejběžnější náboj v téhle ráži, Sellier & Bellot s poloplášťovou střelou se střižnou hranou o hmotnosti 11,7 gramu (180 grain), kterou vlašimští laborují i náboje 30-06 Springfield a 308 Winchester.
Napřed jsem zbraň nastřelil – aspoň orientačně, abych byl v terči. Pak jsem udělal na 100 metrů nástřelku. Střílel jsem vleže, s oporou, pět ran se vešlo do 3cm kruhu.
Střela SPCE není žádný přesnostní speciál, je to běžná, slušná lovecká střela a rozptyl kolem 1 úhlové minuty je tedy v mých očích velmi slušným výsledkem, který umožňuje plně využít potenciál ráže i pro střelbu na velké vzdálenosti. A energie má ráže 300 Winchester Magnum dost a dost. Zkusil jsem z ryzí zvědavosti i sejmout hlaveň a znovu nasadit. Na 100 metrech jsem nepozoroval změnu nastřelení.
 
Pokusím se nyní shrnout stručně vše, co jsem výše popsal. Ani jedno křivé slovo nelze říci o zpracování zbraně, ať již pohledových či vnitřních částí.
Fungování zbraně bylo po celou dobu bezvadné.
Napínání přes vypouštěč je trochu tužší, ale ne tak, aby to vadilo funkci. Napínání je tiché, při uvolnění bicího mechanismu je dobré vypouštěč přidržet palcem, jinak cvakne.
Velice se mi líbila nová Sauerovská montáž. Je tuhá, snadno se instaluje a umožňuje dokonce i regulovat sevření montáže.
Hodně přímá pažba je zvláštním křížencem mezi americkou a německou pažbou a mezi mými známými vyvolává spory o jejích estetických kvalitách. Lícnice je bezpochyby bavorského typu a k tomu také odpovídá náznak „plamenného přechodu“ spodní linie lícnice do pažby. Ale přímá linie hřbetu a celková geometrie je americká. Někdo tvrdí, že tenhle hybrid tahá za oči, někomu netradiční pojetí pažby nevadí. Nikdo z okruhu mých známých ale nepopírá, že se jedná o velice funkční pažbu, rychlou na přilícení, příjemnou na držení a velmi dobře a účinně přenášející zpětnorázový síly na rameno střelce, aniž by působila významný zdvih hlavně. Já tento názor potvrzuji, dokonce ani skoro 4500 Joule náboje 300 Winchester Magnum nepůsobilo problémy při rychlém opakování a ani 20 ran, vystřelených v poměrně krátkém časovém úseku necelé jedné hodiny nezpůsobilo mému ramenu nějakou újmu. Co do funkčnosti se pažba se prostě povedla. Výhrady nemám k předpažbí s černým „tulipánkem“ na předním konci.
Spoušť je velmi kvalitní. Doslova jsem funěl blahem nad možností upravit si dosah na spoušť – osobně mám krátké prsty a tahle možnost je pro mě významným zvýšení uživatelského komfortu. Na druhou stranu mi dovolte názor – odpor spouště kolem pouhých 5 – 6 Newton, při tak krátkém chodu považuji za nebezpečný. V zimě, v rukavicích, se zmrzlými prsty bych takové spouště bál. Smířil jsem se s faktem, že dnešní lovec chce spoušť s krátkým chodem (ačkoliv v mých očích je určitá délka chodu spouště také vítaným bezpečnostním aspektem) a jedním jediným odporem. Ale trvám na tom, že ten odpor má být aspoň kolem 10 Newton (1000 gramů). Ano, mechanismus Saueru S 404 mi umožňuje si měnit odpor spouště podle potřeby, ale já jsem celý svůj život hlásal zásadu, že jedna zbraň má mít jen jeden odpor spouště. Něco jiného by bylo, pokud se o zbraň budu s někým dělit (třeba se synem nebo manželkou) a každý z nás bude mít jinou preferenci. Pak je velice milé, že nastavení odporu je nečekaně přesně opakovatelné.
Možnost snadné rozborky zbraně pro transport je vítaná. I po opakovaném sejmutí a nasazení zbraně zbraň drží nástřel, ale optická mířidla jsou upevněná na pouzdře závěru. Z tohoto pohledu bych dával přednost zkrácení transportní délky zbraně formou sejmutí pažby. Upřímně řečeno, je s podivem, že tohle řešení není rozšířené více.
Možnost změny ráže – je vítaná, ale nevím, jak moc je opravdu nutná. Každopádně vícerázové zbraně se množí v posledních letech jako houby po dešti (například španělská Bergara BX11 je řešená velmi podobně), a tak chápu, že si tuto vymoženost vlajková loď předního evropského výrobce nemohla nechat ujít.
Jako správný evropský lovec chci zbraň na celý život. I tady mi S 404 vychází vstříc. Ze 112 součástek (pažbu nepočítaje) je 111 kovových. Konstrukce nikde nepoužívá plasty. Pánové od Sauerů jsou toho názoru, že kov je trvanlivější a hlavně opravitelnější a v čase stabilnější, než i ty nejlepší plasty dneška. Je to příjemně konzervativní názor, podpořený navíc vysokou kvalitou zpracování součástek. A pouzdro závěru z letecké hliníkové slitiny mi nevadí, dnešní metalurgie již umí slitiny, které jsou pro konstrukční účely porovnatelné s ocelí. Ba co víc, podle výrobce je možné dodat i verzi s ocelovým pozdrem.
 
Opakovací kulovnice Sauer S 404 dává odpovědi prakticky na všechny otázky, které myslivce v souvislosti s jeho kulovnicí mohou napadnout. Dokonce odpovídá i na otázky, které mě ani nikdy nenapadly. Odpovídá bez vytáček, hlasitě a zřetelně. Odpovědi na nepoložené otázky mi ale nijak nevadí a ani jsem nepřišel na nějaká omezení z nich plynoucí. Je to prostě jen další možnost, do které jsem asi zatím nedozrál. Jestli dozraji, je tady a je připravená sloužit, což je v zásadě milé.
Není to všechno pochopitelně zadarmo, S 404 je zbraň vysoké třídy, bohužel i cenově, ale dostanete zbraň odpovídající hodnoty, přesnou, spolehlivou a trvanlivou, kterou můžete vzít kamkoliv bez obav že by vás výkonem nebo schopností vás reprezentovat nechala na holičkách.
 
Za umožnění testu děkuji firmě Arms – CZ, dovozci zbraní Sauer do České republiky
Ing. Martin HELEBRANT
 
 
Technická data:
 
ráže … v řadě Medium: 243 Winchester, 6,5x55 SE, 270 Winchester, 7 x 64 Brenekke, 308 Winchester, 30-06 Springfield, 8x57 IS, 9,3x62;
v řadě Magnum: 7 mm Remington Magnum, 300 Winchester Magnum, 8x68 S, 338 Winchester Magnum, 375 Holland &Holland Magnum, 404 Jeffrey
délka hlavně … 52 nebo 56 cm v řadě Medium,
62 cm v řadě Magnum
hmotnost … asi 3,2 kg v dřevěném pažbení,
asi 2,9 kg v plastovém pažbení
celková délka … 1000 nebo 980 mm v řadě Medium,
1120 medium v řadě Magnum.
 
 
Zpracování dat...