Časopis Myslivost

Městem rekordů zněly tóny lesnic a borlic

Myslivost 7/2016, str. 40  Petr Šeplavý
V pátek 3. června bylo v Pelhřimově od rána uplakané počasí a organizátoři 2. Česko-Slovenské soutěže mysliveckých trubačů prosebně hleděli k nebesům s jediným přáním, aby následující den bylo počasí k trubačům milostivé. A odpoledne déšť ustal a z pod mraků vykouklo slunce, zvědavě hledící na netradiční návštěvníky, kteří se postupně začali objevovat v pelhřimovských historických uličkách. Městské centrum pomalu zaplňovali pánové a dámy ve slavnostních mysliveckých oblecích, jejichž hlavním doplňkem byly zlatoskvoucí lovecké hudební nástroje.
Před pátou hodinou se pak všichni vydali ke kostelu sv. Bartoloměje, kde se sloužila Svatohubertská mše. Návštěvníky kostela vítaly fanfáry mysliveckých trubačů z Čech, Moravy, Slezska i ze Slovenska. Před zahájením mše uvedl vikář Jaromír Stehlík průvod trubačů, sokolníků a představitelů okresního mysliveckého spolku do kostela. Mše svatá mohla začít.
V kostele, zaplněném do posledního místečka, zavládla, i díky pěknému kázání pana vikáře, příjemná a milá duchovní atmosféra, spojující všechny účastníky mše v jedno společenství.
A bylo vyslyšeno vroucí přání všech. V sobotu ráno se modralo nebe bez mráčku. Městské sady zalilo přívětivé slunce a půda nasáklá předchozím vytrvalým deštěm příjemně okořenila teplý vzduch.
Přesně v 8.30 se na pódiu, postaveném v Městských sadech, sešli organizátoři soutěže, porotci a pozvaní hosté. Průběhu zahájení se ujal člen rady KT ČMMJ Petr Duda spolu s předsedou slovenských trubačů Edmundem Hatiarem. Trubače přivítal ve městě Pelhřimov jeho starosta Ing. František Kučera, hejtman kraje Vysočina MUDr. Jiří Běhounek, předseda Českomoravské myslivecké jednoty Ing. Jiří Janota a předseda OMS Pelhřimov a ředitel soutěže Ing. Lubomír Nechvátal. Pozdrav trubačům od ministra zemědělství Ing. Mariana Jurečky tlumočil Ing. Petr Bureš, ředitel odboru hospodářské úpravy lesů MZe. Svou přítomností podpořili zahájení česko-slovenského klání trubačů poslanec PČR Ing. Josef Kott, naši přátelé ze Slovenska, předseda osvětové komise SPZ Róbert Komjati-Nagy a Ing. Veronika Vallová, specialistka pro osvětu SPK. Uvítání se dále zúčastnili zástupci spolupořadatele soutěže - místopředseda OMS Pelhřimov a člen Myslivecké rady ČMMJ Ing. Josef Nenadál, předseda kulturní komise OMS Pelhřimov Jan Štola a jednatel OMS Pelhřimov Josef Dědouch.
Po úvodním přivítání představil předseda poroty Karel Šimek ostatní členy poroty a seznámil trubače s rozdělením kategorií na dvě soutěžní místa. Krátce před devátou hodinou popřál předseda KT ČMMJ Radek Šroler všem trubačům a lovecké hudbě Lovu zdar a zahájil soutěž.
Celkem 236 trubačů se připravilo na svá vystoupení. Porota ve složení Karel Šimek, Bohuslav Smutný a Petr Zirhut zahájila soutěž posuzováním sólistů v Es ladění. Poté se pustila do hodnocení souborů v B ladění a po obědě ohodnotila umění souborů v Es ladění.
Druhá porota ve složení Kristýna Vacková, Filip Špingl a Štefan Ladovský hodnotila sólisty na lesnice a na borlice. Také díky změnám v propozicích soutěže a soutěžním řádu, které připravila rada KT, se do soutěže sólistů přihlásilo 40 trubačů na lesnice a 24 na borlice.
Městské sady se rozezněly tóny soutěžních vystoupení a pozorný návštěvník si mohl všimnout čtyř půvabných děvčat (asistentek pořadatele) Marušky, Věrky, Lenky a Kateřiny, které se pěšky nebo ze vzdálenějšího místa soutěže na koloběžce pohybovaly mezi porotou a budovou OMS, kde byl zapojen centrální mozek soutěže, obsluhovaný opět dvěma dámami české myslivosti Naďou a Petrou. Na jejich pečlivé práci závisely osudy budoucích vítězů a ony se jí ujaly s profesionální elegancí.
Se zahájením soutěže se v Městských sadech rozběhla soutěž v lesní a myslivecké pedagogice. Malí návštěvníci si mohli v kulise zvuku loveckých nástrojů vyzkoušet své znalosti o zvěři, botanice, sokolnictví, myslivecké kynologii i loveckém troubení. Tři nejlepší soutěžící obdrželi věcné ceny věnované partnery soutěže.
Zatímco trubači s porotou trávili čas oběda v nedaleké jídelně Domova seniorů, kde trubačům připravili lahodnou krmi v podobě polévky z hovězího vývaru s domácími nudličkami a nadýchaného řízečku se žluťoučkými brambůrkami, došlo na předání cen vítězům výtvarné a literární soutěže. Tu vyhlásil OMS Pelhřimov ve spolupráci s Odborem školství, kultury a tělovýchovy města Pelhřimov pro základní a umělecké školy z Pelhřimova, Humpolce, Pacova a okolí. Předseda poroty Václav Chaloupek, režisér večerníčků z přírody a vystudovaný učitel češtiny a výtvarné výchovy, osobně předal patnácti úspěšným školákům ve třech kategoriích ceny a diplomy. Předání se dále zúčastnil Mgr. Bohumil Kovanda, ředitel výše zmíněného odboru a jednatelka ČMMJ, z. s. Martina Novotná. Další čestná uznání a věcné ceny budou dětem zaslány na příslušné školy.
O zbytek poledního programu se postarali sokolníci a kynologové z OMS. Pěkného počasí využila k návštěvě trubačů předsedkyně KPK ČMMJ Ing. Jiřina Špálová s osmiměsíčním synem Filipem.
Počasí jako by chtělo vynahradit předchozí deštivé dny. Slunce shlíželo na soutěž, která po obědě pomalu spěla k velkému finále. Pět nejlepších sólistů na lesnice, na borlice a souborů v B ladění se kvalifikovalo do velkého finále. To bylo naplánované na čtvrt na pět před spojenými porotami u pódia. V té době se pomalu na obzoru začaly objevovat temné bouřkové mraky a k vycvičeným uším mysliveckých trubačů se tu a tam donesl vzdálený zvuk hromu doprovázející bouřku. Nervozita pomalu stoupala, a to nejen z napětí, kdo se dostane do finále, ale také z obavy, zda finále stihneme před bouřkou. Soubory v B ladění se do finále kvalifikovaly s minimálními bodovými rozdíly a na prvním místě panovala dokonce shoda.
Všechna finálová vystoupení jsme nakonec stihli. Naplánovanou štafetu mysliveckých trubačů už ne. Nebe otevřelo svá stavidla a spolu s blesky visela ve vzduchu otázka, zda štafetu neodvoláme. Bouřka se přehnala a my jsme se rozhodli pokračovat.
Tak se 136 statečných trubačů vydalo pěšky a autobusem spolu s pěti závodčími na své úseky. Navzdory počasí dokázali trubači zaujmout svá místa na trase dlouhé 10 792 m, která vedla z Městských sadů, přes Radětín, na hodějovickou silnici a Starý Pelhřimov. Dále do Pelhřimova kolem Kalvárie, Děkanskou zahradou až do cíle na Masarykově náměstí.
Pod přísným dohledem zástupců Agentury Dobrý den, byl vylosován jeden ze tří oficiálních signálů z trubačského Desatera od Prof. A. Dyka. Pro štafetu byly vybrány signály Zahájení, Vítání a Přestávka. Závodčí postupně hlásili postavení úseku, stálůe však nedocházelo hlášení závodčího na úseku 3. Už to vypadalo, že se ztratil i s trubači v nějakém záhadném Pelhřimovském trojúhelníku. Ostatní trubači byli na svých místech čím dál nervóznější, a tak se s vědomím rizika rozhodlo, že můžeme vylosovat signál a začít štafetu. Ze záznamu hlášení postavení úseku 3 a následného hlášení, že tímto úsekem proběhl signál, vyplynulo, že rozdíl byl pouhých 9 minut, což znamená, že úsekem již běžel signál, když se úsek ještě stavěl!
Na Masarykově náměstí zatím probíhal plánovaný program. O dobrou náladu se starala lidová muzika Stražišťan a kvartet lesních rohů složený z posluchačů konzervatoře v Českých Budějovicích pod vedením prof. J. Čížka.
S napětím byl ale očekáván signál probíhající štafety. Po 19 hodině se ozval nesmělý zvuk lesnice schovaný za domy historického centra. Ten postupně sílil, jak se přibližoval k náměstí, až na konec zazněl v podání Petra Votavy na hlavním pódiu. Petr Duda spolu s Prof. Čížkem potvrdili, že zazněla Přestávka. Ještě však bylo potřeba potvrdit, zda do cíle dorazil správný signál. Zástupce Agentury Dobrý den vyňal z kapsy pečlivě složený lístek s názvem vylosované skladby.
Po jeho otevření jsme mohli začít slavit. Byla vylosovaná Přestávka. Štafeta mysliveckých trubačů tedy ustanovila nový rekord pro zápis do České knihy rekordů. V nepřízni počasí dokázali myslivečtí trubači svoji příslušnost k cechu sv. Huberta. Potvrdili, že se umí popasovat nejen se záludnostmi loveckých nástrojů, ale také s nepřízní počasí. Však také naprostá většina provozuje praktickou myslivost, a ta se vykonává za každého počasí. Jsou si také vědomi své zodpovědnosti, kdy se na honu předává signál, který nelze splést, protože by to mohlo mít katastrofální bezpečnostní následky.
V roce 80. výročí vydání loveckých signálů od Prof. Antonína Dyka jsme tedy dokázali, že ctíme tradice a umíme je používat nejen při mších, koncertech ale především v praxi.
A ještě perlička na dokreslení atmosféry při štafetě, kterou jsem se dozvěděl od Evy Mackové ze souboru OMS Přerov. Úsek v Radětíně se rozdělil na trubačky v lodičkách, které zůstaly v obci a na silnici a pány v oblecích a polobotkách, kteří se vydali po polní rozbahněné cestě, místy zarostlé vysokou trávou. Celé snažení trubačů zpoza oken pozorovali místní obyvatelé. Po předání signálu se začaly trubačky stahovat k návratu. Místním zvědavost nedala a šli se zeptat, co se to venku děje. Po vysvětlení důvodů přítomnosti trubačů nabídli promoklým trubačkám hygienické zázemí a štamprličku hřejivého moku. Někdo zahrál, další se přidal a za chvíli vznikl na návsi spontánní koncert, který místní obyvatelé spolu s panem starostou ocenili drobným pohoštěním, chlebem s uzeným, okurčičkou, sklínkou pro zahřátí a tím, co kdo donesl. To ani netušili, jak moc toto občerstvení trubači ocení při svém návratu na hlavní náměstí. I touto cestou děkujeme radětínským obyvatelům za jejich pohostinnost.  
S půlhodinovým zpožděním začalo na hlavním pódiu předávání cen vítězům 2. Česko-Slovenské soutěže mysliveckých trubačů. Postupně byly předány ceny v pěti kategoriích zvlášť pro české a slovenské trubače. I když je soutěž společná, výsledky se vyhlašují samostatně pro Českou a Slovenskou republiku. Také proto, že vítězové z jednotlivých zemí se zároveň kvalifikují na ME mysliveckých trubačů.
Předseda poroty Mgr. Karel Šimek při závěrečném ceremoniálu ocenil, že se hudební kvalita souborů i sólistů rok od roku znatelně zvyšuje. Předseda OMS Pelhřimov Ing. Lubomír Nechvátal předal upomínkovou cenu nejmladšímu soutěžícímu, kterým byl Daniel Koleják ml. ze Slovenska a předseda osvětové komise SPZ Róbert Komjati-Nagy předal diplom nejstaršímu účastníkovi, kterým byl opět trubač ze Slovenska, Jozef Martiš. Starosta města Pelhřimov ocenil obrazovou knihou o Pelhřimovu s věnováním nejlepší středoškolský soubor, kterým se stali trubači ČLA Trutnov. Na závěr předal ředitel soutěže Ing. Lubomír Nechvátal pořadatelský tesák předsedovi slovenských trubačů Edmundu Hatiarovi.
Myslím, že všichni byli rádi, když po celodenním maratónu konečně nastal čas na společenský večer a raut, který byl připraven v KD Máj. Již dlouho jsem na soutěžích nezažil tak dobré pohoštění, jaké připravili v průběhu celé soutěže pelhřimovští. Myslím, že se k mému hodnocení rádi připojí všichni účastníci soutěže. Tomáš Kirschner, který se svým tanečním orchestrem Blue Moon Band měl na starost hudební zábavu, mi později prozradil, že byl zaskočen tak unavenou společností, u které chvíli trvalo, než se zábava rozproudila. Situaci pochopil, až když se dozvěděl, co vše trubači ten den absolvovali.
Chtěl bych poděkovat všem, kteří se podíleli na téměř hladkém průběhu soutěže. Městu Pelhřimov a OMS Pelhřimov, ČMMJ, z. s., Ministerstvu zemědělství a ministru Ing. Marianu Jurečkovi za převzetí záštity a podporu, kolegům ze Slovenska, ředitelce Domova seniorů Jaroslavě Kadlecové a kolektivu kuchařů a kuchařek z Domova seniorů, panu vikáři, že zprostředkoval ochrannou ruku nad počasím, asistentkám, spolupracovníkům v čele s Ing. Zhorným, kteří zajišťovali dětský den a všem partnerům, jejichž loga uvádíme pod článkem. Mé speciální poděkování bych rád věnoval Janu Štolovi, který se významně zasadil o to, že jsme soutěž uspořádali v Pelhřimově, odvedl velký kus práce při zajištění soutěže a již mnoho let organizuje Svatohubertské mše v Pelhřimově.
Na závěr bych chtěl ze srdce poděkovat všem trubačům, bez jejichž účasti by soutěž neměla smysl. Velmi si vážím jejich obětavosti při realizaci štafety a také se jim omlouvám, že jsem umanutě štafetu za daných těžkých povětrnostních podmínek nezrušil. Slibuji, že ji nebudeme dlouho opakovat. Jednak nebude kulaté výročí vydání Dykových signálů a také se jen tak nevrátíme do města rekordů. Jedině, že by náš rekord někdo překonal, a to bychom si jej pak museli vzít opět zpět.
Těším se na setkání se všemi milovníky lovecké hudby na 3. Česko-Slovenské soutěži mysliveckých trubačů, které se uskuteční v červnu 2017 v Hronseku na Slovensku.
Petr ŠEPLAVÝ
člen rady KT
 

Pocity ze soutěže v duchu přátelství

Letošní soutěž mysliveckých trubačů v Pelhřimově mi přinesla několik různých pocitů, o které bych se chtěl s vámi podělit.
Pocit spoluorganizátora. Když si soutěž po svém zahájení žila svým vlastním životem a plynula v nastavených časových mantinelech, dospěla bez velkých zádrhelů až ke svému slavnostnímu zakončení, následovanému povedeným společenským večerem účastníků, tak se mi, stejně jako všem, kteří se na přípravě soutěže podíleli, ulevilo.
Pocit myslivce. Během mnohoměsíční přípravy soutěže jsem na OMS Pelhřimov nalezl nové přátele a kamarády, kteří mne přijali mezi sebe a kterým se v budoucnosti pokusím jejich přátelství a vstřícnost vracet.
Pocit účastníka soutěže. Poctivá příprava našeho souboru Povltavští trubači byla završena pěkným umístěním. Těšila nás společná radost s kamarády, se kterými jsme se připravovali a zároveň bavili na zkouškách celé letošní jaro, i když mezi našimi domovy vznikly opět o trochu delší kilometrové vzdálenosti. Těší nás zejména pokrok v souborové hře na Es rohy, které jsou pro svůj krásný zvuk, ale i technickou náročnost, pro nás opravdovou výzvou a které po soutěži jistě jen tak neodložíme na dlouhé měsíce do jejich obalů.
Pocit člena Klubu trubačů. S odstupem několika dnů po skončení soutěže u mne převládá pocit nejpříjemnější. Je to pocit přátelství. Pocit z celého soutěžního dne, který byl sice dnem zápolení mezi sólisty i soubory v jednotlivých kategoriích, ale který byl zároveň dnem plným přátelské atmosféry, kamarádských setkání a upřímného fandění ostatním soutěžícím, aby se i jim jejich vystoupení povedla. To vše bylo dobarveno výbornými výkony soutěžících, odměňovanými potleskem přítomných trubačů a také publika z řad veřejnosti.
Moc bych si přál, aby nám takováto přátelská atmosféra mezi trubači vydržela co nejdéle. Pokud tomu bude tak i v budoucnosti, bude mne i nadále těšit práce pro Klub trubačů ČMMJ. Těším se na další shledání s vámi, kamarádi trubači.
Petr VOTAVA
člen rady KT ČMMJ
 

Přiložené dokumenty

Zpracování dat...